Klaus vyhlásil amnestii, věznice horečně chystají propouštění

Praha – Prezident Václav Klaus vyhlásil k 2. lednu dílčí amnestii. Oznámil to v závěru svého novoročního projevu, který byl poslední v jeho funkčním období. Prezident promíjí některé nevykonané nepodmíněné i podmíněné trestné činy a zastavuje některá trestní stíhání. Klaus, kterému v březnu končí mandát, k amnestii přistoupil ku příležitosti dvacátého výročí vzniku samostatné České republiky. Vězeňská služba okamžitě začala chystat propouštění, na veškerou práci má jen několik hodin.

„Dnes uplynulo dvacet let od chvíle, kdy se na mapě světa objevila samostatná Česká republika. Dovolte mi, abych před zakončením svého projevu oznámil, že jsem se rozhodl při příležitosti tohoto výročí vyhlásit dílčí amnestii, která vstoupí v platnost druhého ledna. Její přesné znění je v této chvíli dáváno na naše webové stránky,“ oznámil Václav Klaus. Po těchto slovech stránky Pražského hradu i Václava Klause na čas zkolabovaly.

Co prezident promíjí?

Amnestie, kterou již spolupodepsal i premiér Petr Nečas, promíjí nepodmíněné tresty uložené na jeden rok a méně; s podmínkami i některé delší. U lidí, kteří v letošním roce dovrší 75 rok, může jít o tresty až desetileté. Amnestie se týká i lidí, kteří jsou již více než osm let trestně stíhaní za činy, pro které jim hrozí maximálně desetileté vězení.

Klausův krok se vztahuje také na velké množství lidí s podmínkou. Tu amnestie plošně ruší všem lidem nad sedmdesát let. Prezidentská amnestie dále maže také všechny dvouleté a nižší podmíněné tresty, totéž se vztahuje i na veřejně prospěšné práce a domácí vězení.

Hlava státu dále promíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud za ně byl uložen trest nepřevyšující 24 měsíců a zároveň nebyl trest uložen za vybrané zločiny proti životu a zdraví (jejich výčet viz dokument).

Vězeňská služba začala okamžitě prověřovat, kterých vězňů se zítřejší amnestie týká. „Svoláváme vedoucí příslušných úseků, bude to práce přinejmenším na celou noc. Musíme vygenerovat ty, kterých se amnestie týká, a ti budou ve středu propuštěni,“ uvedl první náměstek generálního ředitele vězeňské služby Marian Prokeš.  V České republice je nyní zhruba 23 000 vězňů.

Klaus přistoupil k amnestii vůbec poprvé

Václav Klaus přikročil k amnestii vůbec poprvé za celou dobu svého působení na Pražském hradě a počtvrté v polistopadových dějinách. Prezidentskou amnestii Česko zažilo naposledy v roce 1998, kdy ji po svém zvolení prezidentem vyhlásil prezident Václav Havel. Na jejím základě bylo propuštěno téměř tisíc obviněných a odsouzených.

Největší polistopadovou amnestii realizoval Václav Havel záhy po získání prezidentského úřadu 2. ledna 1990. Věznice tehdy opustilo přes 23 tisíc lidí z tehdejších 31 tisíc vězňů. Tento krok později vzbudil rozporuplné reakce. Nicméně nakonec se podle statistik v roce 1990 amnestovaní podíleli jen na 9 procentech celkové kriminality.

  • Amnestie v polistopadové historii zdroj: ČT24
  • Klausova amnestie zdroj: ČT24

Propouštění vězňů jako gesto dobré vůle je s českým prezidentským úřadem nedílně spjato již desítky let, ve většině případů k ní však hlava státu přistoupila již po svém zvolení. Amnestie byly často vyhlašovány před rokem 1989 a například mezi lety 1953 a 1965 jich bylo hned pět; nejvýrazněji z nich vešla do dějin Novotného amnestie z roku 1960, která se týkala značného množství politických vězňů. Poslední amnestii komunistických prezidentů udělil dva dny před svou abdikací v prosinci 1989 Gustáv Husák. Dnešní Klausovo prezidentské gesto tak můžeme chápat i jako pátou polistopadovou amnestii.

Prezident České republiky má právo udělovat milosti a amnestie. Doposud mohl mimo jiné nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Po letošní přímé volbě bude k platnosti tohoto prezidentova rozhodnutí třeba spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Experti exhumují ostatky Jana Masaryka, má to pomoci objasnit okolnosti jeho smrti

Policejní odborníci aktuálně exhumují ostatky někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky na hřbitově v Lánech na Kladensku. Může to pomoci při objasňování okolností jeho úmrtí z března 1948 po pádu z okna pražského Černínského paláce, prohlásil ve středu ráno mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
09:08Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoBývalí politici probrali schodek rozpočtu na příští rok

Menší vládní koaliční strany se vymezují vůči návrhu rozpočtu na příští rok. Motoristům a SPD vadí především navržený deficit se 389 miliardami korun, při jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) proto chtějí hledat další úspory. Část vlády hájí rozpočet tím, že má podpořit investice, exministr financí a ekonom Ivan Pilný však podotkl, že z celkového schodku jde do těchto výdajů jen 290 miliard, zbylé prostředky jsou mandatorní výdaje. Podle expremiéra Petra Nečase (ODS) není důvod k takovému fiskálnímu impulzu, povede to dle něj k prudkému zadlužení. Exministr financí Pavel Mertlík, působící na katedře ekonomie a managementu Unicorn Vysoké školy, připojil, že z kapitálových výdajů je investicí jen část. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

VideoČeši chodí na vyšetření prostaty častěji, část ale na další prohlídku nedorazí

Čeští muži se i kvůli lepšímu systému preventivních prohlídek nechávají častěji testovat na rakovinu prostaty. Za poslední dva roky test podstoupilo 57 procent mužů mezi 50 a 69 lety. Dva tisíce nádorů se tak podařilo odhalit včas. Až třetina lidí s podezřením na nádor ale nedorazí na následnou prohlídku a riskuje ohrožení života, stejně jako tisíce dalších, kteří se netestují vůbec. „Mezi námi žije osm až devět tisíc mužů ve věku do 69 let, ale spíš mladších, kterým to vyšetření může regulérně zachránit život,“ upozornil ředitel Ústavu zdravotních informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) poukázal na to, že ročně karcinomem prostaty onemocní zhruba deset tisíc mužů, z nichž 1500 zemře. „To jsou životy, které mohou být zachráněny,“ doplnil.
před 2 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti chce větší tresty za zločiny spáchané v opilosti

Ministerstvo spravedlnosti chce přísnější tresty za zločiny spáchané v opilosti či pod vlivem jiných návykových látek. Resort kvůli tomu dokončuje novelu trestního zákoníku, kterou chce představit na podzim. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) má zajistit, aby pachatelé zejména závažných násilných trestných činů a činů v sexuální oblasti nebyli mírněji trestáni jen proto, že se sami uvedli do stavu opilosti či pod vliv návykových látek, což způsobilo jejich nepříčetnost.
před 3 hhodinami

Obžalovaný Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar věnovaný ministerstvu

Obžalovaný Tomáš Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar v hodnotě miliardy korun, který loni věnoval ministerstvu spravedlnosti. Úřad to oznámil v úterý a označil to za další právní riziko spojené s bitcoinovou kauzou. Zdrojem budoucích sporů mohou podle ministerstva být jak okolnosti přijetí daru, tak jeho následného prodeje v aukcích i uzavření dohod o narovnání s kupci. Podle exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS) nemá žádost o navrácení daru žádné právní následky.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoHrozí nám osud Řecka, bez reforem a daní to nepůjde, varuje Jurečka

Česku může hrozit řecký scénář, pokud nepřistoupí k zásadním strukturálním reformám a změnám v daňovém mixu, varuje v rozhovoru bývalý předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Státní výdaje podle něj rostou dvakrát rychleji než příjmy, řešení proto vidí nejen v úsporách státu, ale i v příjmové oblasti. Zmínil například vyšší zdanění nemovitostí, neřestí či změny ve výdajových paušálech. V debatě o rozpočtu zkritizoval navyšování rozpočtu resortů bez pozitivního vlivu na efektivitu. Jurečka se vyjádřil také k bezpečnosti, kdy po hybridním útoku v Německu varoval, že podobná hrozba se může opakovat i v Česku. Navzdory nízkým volebním preferencím lidovců pak odmítl případné sloučení s jinými stranami. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 14 hhodinami

ČEPS podal trestní oznámení kvůli pochybnostem kolem nákupu NET4GAS

Státní společnost ČEPS podala trestní oznámení kvůli okolnostem při koupi provozovatele plynovodů NET4GAS. Audit, který si firma k akvizici nechala udělat, podle ní potvrdil zásadní pochybnosti k procesu nákupu. Bližší informace o tom, proti komu oznámení míří ani podrobnosti výsledků auditu, firma vzhledem k zahájenému trestnímu řízení neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.