Klaus vyhlásil amnestii, věznice horečně chystají propouštění

Praha – Prezident Václav Klaus vyhlásil k 2. lednu dílčí amnestii. Oznámil to v závěru svého novoročního projevu, který byl poslední v jeho funkčním období. Prezident promíjí některé nevykonané nepodmíněné i podmíněné trestné činy a zastavuje některá trestní stíhání. Klaus, kterému v březnu končí mandát, k amnestii přistoupil ku příležitosti dvacátého výročí vzniku samostatné České republiky. Vězeňská služba okamžitě začala chystat propouštění, na veškerou práci má jen několik hodin.

„Dnes uplynulo dvacet let od chvíle, kdy se na mapě světa objevila samostatná Česká republika. Dovolte mi, abych před zakončením svého projevu oznámil, že jsem se rozhodl při příležitosti tohoto výročí vyhlásit dílčí amnestii, která vstoupí v platnost druhého ledna. Její přesné znění je v této chvíli dáváno na naše webové stránky,“ oznámil Václav Klaus. Po těchto slovech stránky Pražského hradu i Václava Klause na čas zkolabovaly.

Co prezident promíjí?

Amnestie, kterou již spolupodepsal i premiér Petr Nečas, promíjí nepodmíněné tresty uložené na jeden rok a méně; s podmínkami i některé delší. U lidí, kteří v letošním roce dovrší 75 rok, může jít o tresty až desetileté. Amnestie se týká i lidí, kteří jsou již více než osm let trestně stíhaní za činy, pro které jim hrozí maximálně desetileté vězení.

Klausův krok se vztahuje také na velké množství lidí s podmínkou. Tu amnestie plošně ruší všem lidem nad sedmdesát let. Prezidentská amnestie dále maže také všechny dvouleté a nižší podmíněné tresty, totéž se vztahuje i na veřejně prospěšné práce a domácí vězení.

Hlava státu dále promíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud za ně byl uložen trest nepřevyšující 24 měsíců a zároveň nebyl trest uložen za vybrané zločiny proti životu a zdraví (jejich výčet viz dokument).

Vězeňská služba začala okamžitě prověřovat, kterých vězňů se zítřejší amnestie týká. „Svoláváme vedoucí příslušných úseků, bude to práce přinejmenším na celou noc. Musíme vygenerovat ty, kterých se amnestie týká, a ti budou ve středu propuštěni,“ uvedl první náměstek generálního ředitele vězeňské služby Marian Prokeš.  V České republice je nyní zhruba 23 000 vězňů.

Klaus přistoupil k amnestii vůbec poprvé

Václav Klaus přikročil k amnestii vůbec poprvé za celou dobu svého působení na Pražském hradě a počtvrté v polistopadových dějinách. Prezidentskou amnestii Česko zažilo naposledy v roce 1998, kdy ji po svém zvolení prezidentem vyhlásil prezident Václav Havel. Na jejím základě bylo propuštěno téměř tisíc obviněných a odsouzených.

Největší polistopadovou amnestii realizoval Václav Havel záhy po získání prezidentského úřadu 2. ledna 1990. Věznice tehdy opustilo přes 23 tisíc lidí z tehdejších 31 tisíc vězňů. Tento krok později vzbudil rozporuplné reakce. Nicméně nakonec se podle statistik v roce 1990 amnestovaní podíleli jen na 9 procentech celkové kriminality.

  • Amnestie v polistopadové historii zdroj: ČT24
  • Klausova amnestie zdroj: ČT24

Propouštění vězňů jako gesto dobré vůle je s českým prezidentským úřadem nedílně spjato již desítky let, ve většině případů k ní však hlava státu přistoupila již po svém zvolení. Amnestie byly často vyhlašovány před rokem 1989 a například mezi lety 1953 a 1965 jich bylo hned pět; nejvýrazněji z nich vešla do dějin Novotného amnestie z roku 1960, která se týkala značného množství politických vězňů. Poslední amnestii komunistických prezidentů udělil dva dny před svou abdikací v prosinci 1989 Gustáv Husák. Dnešní Klausovo prezidentské gesto tak můžeme chápat i jako pátou polistopadovou amnestii.

Prezident České republiky má právo udělovat milosti a amnestie. Doposud mohl mimo jiné nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Po letošní přímé volbě bude k platnosti tohoto prezidentova rozhodnutí třeba spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Univerzita Karlova řeší kybernetický útok. Ten už šetří policie

Univerzita Karlova (UK) v posledních dnech řeší závažný kybernetický útok. Jedna z webových aplikací byla kompromitována, následně získal útočník neoprávněný přístup k údajům z centrálního Studijního informačního systému (SIS). Podle dosavadních zjištění útočník neoprávněně získal a stáhl část údajů evidovaných v systému, včetně osobních údajů. Univerzita incident oznámila Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a podala trestní oznámení na neznámého pachatele.
11:37Aktualizovánopřed 15 mminutami

Poslanci poslali zavedení mimořádné daně na rafinerie do třetího čtení

Vládní návrh na zavedení mimořádné daně pro rafinerie míří ve sněmovně k závěrečnému schvalování. Mohlo by se odehrát na nejbližší řádné schůzi, která začne v úterý 24. listopadu. Opozice se na páteční schůzi přihlásila ke třem desítkám pozměňovacích návrhů, z nichž některé s rafinérskou daní nesouvisejí. Žádný koaliční návrh na rozšíření daně i na jiné sektory nezazněl. Ve třetím čtení budou poslanci hlasovat o tom, které úpravy přijmou a zda zákon schválí.
04:42Aktualizovánopřed 48 mminutami

Vláda nezakáže hokejistům hrát proti Rusům, řekl Šťastný

Vláda podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) nepočítá se schválením zákona či jiného opatření, kterým by zakázala reprezentantům Česka nastupovat proti Rusku. Znamenalo by to podle něj zásah do samosprávy sportovních svazů, které to musí řešit samy. Šéf hokejového svazu Alois Hadamczik minulý týden řekl, že rozhodnutí státu by představovalo zásah vyšší moci a hokejové reprezentaci by umožnilo bojkotovat možné zápasy s Ruskem.
13:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šebestyán odvolal všechny členy Rady Vinařského fondu kvůli zjištění NKÚ

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal všech jedenáct členů Rady Vinařského fondu. Podle Nejvyššího kontrolní úřad (NKÚ) fond opakovaně porušoval předpisy a pravidla poskytování podpor. Zjistil také střet zájmů. Zjištění úřadu podle Šebestyána nejsou přijatelná a bylo potřeba vyvodit důsledky. Vinařský fond s většinou zjištění NKÚ nesouhlasí a podal námitku, řekl jeho ředitel Zbyněk Vičar.
12:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kuba varuje před možností nedostatku vody. Přes zimu budou srážky, předpovídá model

Jihočeský hejtman Martin Kuba (Naše Česko) uvedl, že při nepříznivém vývoji počasí hrozí na jaře ve velké části kraje problém se zásobováním pitnou vodou. Nádrž Římov, z jejíž vody se pitná voda vyrábí, se ani po snížení odtoku neplní. Kuba to řekl po pátečním zasedání jihočeské komise pro sucho. Model Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) ukazuje, že zimní měsíce v Česku a střední Evropě budou srážkově nadprůměrné oproti rokům 1993 až 2015.
před 3 hhodinami

Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů, 55 procent by zemi bránilo

Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů, zatímco 55 procent vyjádřilo ochotu zemi bránit a pouze 24 procent považuje Českou republiku za připravenou na závažnou bezpečnostní krizi či válku. Vyplývá to z průzkumu Globsec Trends 2026, který se uskutečnil ve čtrnácti zemích Evropy a v USA. Osobně se na závažnou krizi nebo bezpečnostní mimořádnou událost cítí připraveno 36 procent českých respondentů.
před 4 hhodinami

VideoLang vidí šanci na mírová jednání o Ukrajině. Putin hraje o čas, namítá Bartoš

„Teď jsme asi pravděpodobně nejblíž tomu, co si asi všichni přejeme, abychom začali zcela vážně za účasti zainteresovaných stran jednat o míru,“ domnívá se ve věci rusko-ukrajinského konfliktu místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Hubert Lang (ANO). Člen sněmovního výboru pro obranu Ivan Bartoš (Piráti) jeho optimismus zcela nesdílí. „Rád bych sdílel možná ten lehký optimismus,“ reagoval s tím, že ruský vládce Vladimir Putin podle něj „hraje o čas“ a požadavky Moskvy jsou „velmi nepřátelské vůči Evropě jako celku“. Debata v Událostech, komentářích moderovaná Terezou Řezníčkovou se dotkla také vojenského cvičení koalice ochotných v Polsku bez české účasti.
před 6 hhodinami

Piety, průvody i koncerty. Kam vyrazit za akcemi k 17. listopadu

Česko si v úterý 17. listopadu připomene sedmatřicet let od sametové revoluce a sedmaosmdesát let od uzavření tuzemských vysokých škol nacisty. V rámci oslav Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se po celé zemi uskuteční řada akcí. Na pořádání piet, průvodů, koncertů i dalších připomínek se podílejí města, studentské a neziskové organizace, divadla i další spolky.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.