Klaus vyhlásil amnestii, věznice horečně chystají propouštění

Praha – Prezident Václav Klaus vyhlásil k 2. lednu dílčí amnestii. Oznámil to v závěru svého novoročního projevu, který byl poslední v jeho funkčním období. Prezident promíjí některé nevykonané nepodmíněné i podmíněné trestné činy a zastavuje některá trestní stíhání. Klaus, kterému v březnu končí mandát, k amnestii přistoupil ku příležitosti dvacátého výročí vzniku samostatné České republiky. Vězeňská služba okamžitě začala chystat propouštění, na veškerou práci má jen několik hodin.

„Dnes uplynulo dvacet let od chvíle, kdy se na mapě světa objevila samostatná Česká republika. Dovolte mi, abych před zakončením svého projevu oznámil, že jsem se rozhodl při příležitosti tohoto výročí vyhlásit dílčí amnestii, která vstoupí v platnost druhého ledna. Její přesné znění je v této chvíli dáváno na naše webové stránky,“ oznámil Václav Klaus. Po těchto slovech stránky Pražského hradu i Václava Klause na čas zkolabovaly.

Co prezident promíjí?

Amnestie, kterou již spolupodepsal i premiér Petr Nečas, promíjí nepodmíněné tresty uložené na jeden rok a méně; s podmínkami i některé delší. U lidí, kteří v letošním roce dovrší 75 rok, může jít o tresty až desetileté. Amnestie se týká i lidí, kteří jsou již více než osm let trestně stíhaní za činy, pro které jim hrozí maximálně desetileté vězení.

Klausův krok se vztahuje také na velké množství lidí s podmínkou. Tu amnestie plošně ruší všem lidem nad sedmdesát let. Prezidentská amnestie dále maže také všechny dvouleté a nižší podmíněné tresty, totéž se vztahuje i na veřejně prospěšné práce a domácí vězení.

Hlava státu dále promíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud za ně byl uložen trest nepřevyšující 24 měsíců a zároveň nebyl trest uložen za vybrané zločiny proti životu a zdraví (jejich výčet viz dokument).

Vězeňská služba začala okamžitě prověřovat, kterých vězňů se zítřejší amnestie týká. „Svoláváme vedoucí příslušných úseků, bude to práce přinejmenším na celou noc. Musíme vygenerovat ty, kterých se amnestie týká, a ti budou ve středu propuštěni,“ uvedl první náměstek generálního ředitele vězeňské služby Marian Prokeš.  V České republice je nyní zhruba 23 000 vězňů.

Klaus přistoupil k amnestii vůbec poprvé

Václav Klaus přikročil k amnestii vůbec poprvé za celou dobu svého působení na Pražském hradě a počtvrté v polistopadových dějinách. Prezidentskou amnestii Česko zažilo naposledy v roce 1998, kdy ji po svém zvolení prezidentem vyhlásil prezident Václav Havel. Na jejím základě bylo propuštěno téměř tisíc obviněných a odsouzených.

Největší polistopadovou amnestii realizoval Václav Havel záhy po získání prezidentského úřadu 2. ledna 1990. Věznice tehdy opustilo přes 23 tisíc lidí z tehdejších 31 tisíc vězňů. Tento krok později vzbudil rozporuplné reakce. Nicméně nakonec se podle statistik v roce 1990 amnestovaní podíleli jen na 9 procentech celkové kriminality.

  • Amnestie v polistopadové historii zdroj: ČT24
  • Klausova amnestie zdroj: ČT24

Propouštění vězňů jako gesto dobré vůle je s českým prezidentským úřadem nedílně spjato již desítky let, ve většině případů k ní však hlava státu přistoupila již po svém zvolení. Amnestie byly často vyhlašovány před rokem 1989 a například mezi lety 1953 a 1965 jich bylo hned pět; nejvýrazněji z nich vešla do dějin Novotného amnestie z roku 1960, která se týkala značného množství politických vězňů. Poslední amnestii komunistických prezidentů udělil dva dny před svou abdikací v prosinci 1989 Gustáv Husák. Dnešní Klausovo prezidentské gesto tak můžeme chápat i jako pátou polistopadovou amnestii.

Prezident České republiky má právo udělovat milosti a amnestie. Doposud mohl mimo jiné nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Po letošní přímé volbě bude k platnosti tohoto prezidentova rozhodnutí třeba spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel si vykládá ústavu, jak chce, osočil Babiš prezidenta

Hlavní problém prezidenta Petra Pavla je, že si vykládá ústavu, jak chce, prohlásil v rozhovoru s Deníkem.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel si podle něj vymyslel neústavní podmínku, když po Babišovi žádal před jmenováním premiérem oznámení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Vyčítá mu i odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem a postup kolem summitu Severoatlantické aliance (NATO).
Právě teď

Svrab je letos na vzestupu. Provází ho silné svědění

Případů svrabu je letos už více než 7100, o čtyřicet procent víc než loni za první pololetí. Z krajů zachytili hygienici nejvíc nemocných v Moravskoslezském (16 procenta případů), ve Středočeském (11,5 procenta) a v Jihomoravském kraji (10,8 procenta), informovala na síti X Hygienická služba, což je profil spravovaný ministerstvem zdravotnictví. Svrab je kožní onemocnění, projevující se intenzivním svěděním celého těla, které se zhoršuje v teple a v noci, a červenými pupínky.
před 25 mminutami

ŽivěPoslanci interpelovali členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 41 mminutami

Bezpečnostní rada státu jednala za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády ráno za účasti prezidenta Petra Pavla zhruba hodinu a půl jednala Bezpečnostní rada státu. Pokračovat měla v debatě o nové armádní koncepci, kterou začala v polovině června. Související agenda byla podle premiéra Andreje Babiše (ANO) tehdy tak široká, že bylo potřeba radu svolat znovu, aby se ji podařilo dokončit. Pavel s Babišem se měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu Severoatlantické aliance (NATO).
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejvyšší soud zamítl Tejcovu stížnost v kauze týrání psa v Uherském Hradišti

Nejvyšší soud (NS) zamítl stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem (za ANO) v kauze týrání psa v Uherském Hradišti. Soud dospěl k závěru, že podmíněný trest není v tomto případě ani v rozporu se zákonem, ani zjevně nepřiměřený. Počínání pachatele sice bylo závažné a nepřijatelné, nelze však přehlížet jeho tíživou životní situaci, lítost či snahu o nápravu, uvedl NS.
před 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 hhodinou

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

Evropský pohled