První krok Václava Havla v úřadu – rozsáhlá amnestie

Praha - Václav Havel, nově zvolený prezident, jako jeden ze svých prvních kroků vyhlásil rozsáhlou amnestii. Díky ní se části odsouzených tresty zkrátily, převážná část z nich se ale dostala na svobodu. Věznice tehdy opustilo přes 23 tisíc lidí z tehdejších 31 tisíc vězňů. Tento krok později vzbudil rozporuplné reakce. Nicméně nakonec se podle statistik v roce 1990 amnestovaní podíleli jen na 9 procentech celkové kriminality.

Právě novoroční amnestie z doby těsně po změně režimu v listopadu 1989 se dočkala časté kritiky. Spolu s omluvou sudetským Němcům patří toto rozsáhlé prominutí trestů ke krokům, které tehdejšímu prezidentovi Havlovi veřejnost vyčítala už v počátcích jeho politické dráhy. Sám Havel odůvodňoval rozsah amnestie porušováním práva policejními i justičními orgány předlistopadového režimu. Odsouzeným měla amnestie nabídnout, aby se i oni zařadili do nově vznikající občanské společnosti.

Druhého ledna 1990 bylo propouštění vězňů zprávou číslo jedna. Moderátor tehdejší zpravodajské relace si ale hned v zápětí neodpustil skeptický komentář. „Před časem jsem navštívil káznice a jeden strážný mi říkal, že ti amnestovaní se zase stejně z poloviny vrátí.“ Podobně argumentovali i další kritici - poukazovali na skutečnost, že mnozí amnestovaní neměli kam jít, zaplnili nádražní budovy a údajně způsobili značný nárůst kriminality.

Nahrávám video

Na přípravu nejrozsáhlejší novodobé amnestie měli tehdejší blízcí spolupracovníci Václava Havla pouze dva dny. Mezi nimi byla Dagmar Burešová a Otakar Motejl. Ten velké množství propuštěných vysvětluje tím, že část politických vězňů nebyla odsouzena za zločiny proti režimu, a tak se amnestie nemohla vztahovat jen na ně. Navíc, komunistický režim posílal lidi do vězení na dobu neúměrnou vážnosti zločinu. „To, co se řešilo, byla opravdu ta bizardní trestní politika toho režimu vůči normálním občanům. Například vedoucí prodejny mlékárny, která měla manko, dostala osm měsíců nepodmíněně,“ vysvětluje Motejl.

Amnestie se nevztahovala na vraždy, znásilnění a zneužití pravomocí

Věznice opustili lidé odsouzení k trestům do dvou, případně tří let, u vyšších trestů byl pobyt ve vězení zkrácen o třetinu až polovinu. Bylo také zastaveno stíhání osob, kterým hrozily maximálně tři roky vězení.

„Znalci říkají, že ta amnestie byla smysluplná. Samozřejmě, že v té pohnuté době vznikl bezpočet rozmanitých bludů - například, že kriminalita vinou této amnestie rapidně stoupla.“

Většina amnestovaných se dostala z vězení jen o pár měsíců dříve, než by jim vypršel trest.  Podle historiků ale i kvůli médiím vypadala kriminalita po amnestii dramaticky. „Kritika amnestie byla součástí širší populistické kritiky Havlovy, všeho co Havel a ta nastupující demokratická scéna dělala,“ tvrdí historik Oldřich Tůma.

Rozsah amnestie však způsobil nejen radost propuštěným, ale také některé problémy státnímu aparátu. Neexistovalo například zázemí, které by pomohlo lidem často bez domova a jakýchkoliv finančních prostředků. Amnestie se dotkla i hospodářství, neboť mnohé státní podniky využívaly práci odsouzených a některé na ní byly zcela závislé.

Havel vyhlásil amnestii ještě v letech 1993 a 1998, vždy ke svému zvolení prezidentem. Tyto amnestie se však již týkaly mnohem menšího počtu osob (v roce 1993 bylo amnestováno 130 lidí, v roce 1998 bylo na základě amnestie propuštěno téměř tisíc obviněných a odsouzených). Havlův nástupce v úřadu prezidenta Václav Klaus po svém zvolení v roce 2003 ani po předloňském znovuzvolení či při jiné příležitosti amnestii nevyhlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o protestu na Letné i situaci v ODS

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o protestním shromáždění na Letné, kde stovky tisíc lidí vyjádřily podporu veřejnoprávním médiím. Věnovali se i situaci v ODS, kde někteří regionální členové kritizují vedení strany kvůli propadu preferencí, ztrátě primátorských postů či nejasnému programu. Probrali také mírová jednání v Abú Dhabí mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, jejichž výsledkem byla rozsáhlá výměna zajatců. Konala se i debata evropských lídrů v Dublinu a hovory americké delegace v Kremlu. Zmínili i výroky ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) o sportovkyních. Pozvání přijali publicista a spisovatel Jan Vávra, komentátor Lidových novin Petr Kamberský, strategická manažerka spolku Díky, že můžem Hana Strašáková, novinář a kastelán Matěj Stropnický a literární historik Martin C. Putna. Pořadem provázel Petr Obrovský.
před 1 hhodinou

Babiš nezvažuje, že by vyhověl požadavkům z demonstrace na Letné

Premiér Andrej Babiš (ANO) nezvažuje, že vyhoví požadavkům spolku Milion chvilek z nedělní demonstrace na Letné na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny a na odebrání ministerstva obrany hnutí SPD. Řekl to v pondělí ráno před odletem do Izraele. Na nedělním protestu na pražské Letné se podle organizátorů shromáždilo 350 tisíc až 450 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

VideoNa zrušení poplatků je široká koaliční shoda, říká Nerušil. Grolich chce záruky nezávislosti

Vláda by podle poslance Josefa Nerušila (SPD) neměla stáhnout návrh na změnu financování České televize a Českého rozhlasu, protože je na něm široká koaliční shoda. S tím nesouhlasí hejtman Jihomoravského kraje a senátor Jan Grolich (KDU-ČSL), zmínil vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který avizoval změny v předkládaném zákoně. Grolich mimo jiné vyzval k zárukám nezávislosti obou médií. Po shromáždění na pražské Letné, kde lidé protestovali proti změně financování veřejnoprávních médií, Nerušil prohlásil, že „rozhodují volby“ a některá část společnosti se dle něj odmítá s výsledky voleb smířit. Grolich reagoval, že opozice „nevybízí k žádnému násilí, žádnému převratu, žádnému omezování výkonu vlády“. Duelem ČT24 provázela Tereza Kručinská.
před 1 hhodinou

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 3 hhodinami

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 4 hhodinami

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 14 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.