Historie plzeňské věznice na Borech je stará téměř 140 let. V legendárním kriminále byli vězněni například Alois Rašín, Václav Havel, Dominik Duka nebo Jiří Kajínek. Borská trestnice je současně historicky první českou stavbou postavenou k účelu věznění.
Václav Havel a Dominik Duka se potkali na Borech
Architektonické uspořádání borské věznice je paprskovité - má osm jednotlivých křídel, v půdorysu jde o osmicípou hvězdu. Odborníci mluví o filadelfském typu věznice. Půdorysné uspořádání trestnice navrhl Emanuel rytíř Trojan z Bylanowa. Jen o jejím umístění nebylo dlouho rozhodnuto. V úvahu přicházely také Domažlice a Klatovy. Po několikaletých diskusích ale zvítězila lokalita na okraji Plzně.
Bory se stavěly čtyři roky a byl to první český kriminál postavený na zelené louce. Vězně tam poprvé umístili v roce 1878. Původně šlo o výhradně mužskou věznici s těžkými tresty nad deset roků.
První odsouzení se ještě podíleli na dokončování areálu. Za Rakouska-Uherska totiž musel pracovat každý vězeň, kromě nemocných a politických.
GALERIE
zdroj: ČT24
Ve třech křídlech věznice je samovazba – na celách jsou tam trestanci po jednom. Pro věznici jsou typické také zelené postele.
Političtí vězni na Borech
Politické vězně zavírala justice na Bory už od konce 19. století. Například ty z politické aféry s Omladinou. Takzvaných omladinářů tam bylo několik desítek a jednu celu měl na Borech například pozdější ministr financí Alois Rašín.
GALERIE
Omladináři zdroj: ČT24
Mezi křídly věznice jsou vycházkové dvory. A právě na jednom měl být údajně popraven i Heliodor Píka. Z popravy tohoto divizního generála v roce 1949 se dochovaly spis a oprátka.
GALERIE
zdroj: ČT24
V roce 1949 začalo takzvané černé období borské věznice. Podle Lukáše Palečka, spoluautora historické expozice věznice Bory, tam tehdy řádilo takzvané bicí komando, které každý den týralo a mučilo politické vězně komunistického režimu. Používalo k tomu i speciální obušky, které byly o kus delší a silnější než klasické.
O 32 let později - v roce 1981 - byl za borské mříže poslán i bývalý prezident Václav Havel. A společně s ním i současný arcibiskup pražský Dominik Duka. Václav Havel o řadu let později v televizním pořadu „Václav Havel a Dominik Duka: společný výslech“ vzpomínal, jak jim ostatní vězni, kteří je obklopovali, vrazi a zloději, prorokovali, kdo z nich bude jednou ministrem, kardinálem a prezidentem. „My jsme ale neměli tento způsob žertování rádi,“ dodal Václav Havel.
Političtí vězni Václav Havel a Dominik Duka
Pokusy o útěk i o probourání se do věznice
Zdi borské věznice se pokusilo během historie překonat několik trestanců. První útěk se odehrál už 14 dnů po zahájení provozu. Z novodobé historie stojí za připomenutí třeba útěk Romana Čabrady s Rostislavem Roztočilem v listopadu 2005. Oba trestanci utekli v bedně, kterou si vyrobili uvnitř věznice - v dílně, kde pracovali. V bedně měli místa k sezení, zabudovaný ventilátor a osvětlení, které napájela baterie. Bednu nechali naložit na korbu kamionu a ten je z věznice vyvezl.
Historie pamatuje ale i opačný pokus – když se v říjnu roku 2011 otec odsouzeného syna rozhodl, že autem prorazí bránu věznice a syna odveze na svobodu.
S borským kriminálem se ale pojí ještě jedna legenda - nejznámější český vězeň Jiří Kajínek. Ten byl na Borech vězněn po odsouzení za činy, které spáchal nedaleko této věznice. Místu se dnes mezi lidmi říká Kajínkova zatáčka.
Dne 30. května 1993 se u borské věznice ozvalo 12 výstřelů. Kulkám podlehl plzeňský podnikatel Štefan Janda. Kajínek se k vraždě nikdy nepřiznal a dodnes ji kategoricky odmítá.
Borská věznice byla původně postavena pro 915 vězňů. Dnes si za mřížemi osmicípé legendy odpykává trest 1200 odsouzených.
Věznice Bory (zdroj: ČT24)