Prezident Miloš Zeman vážně uvažuje o udělení milosti Jiřímu Kajínkovi, který byl za dvojnásobnou nájemnou vraždu a pokus vraždy odsouzen k doživotnímu trestu. Podle prezidenta je Kajínek ve vězení dlouho a existují pochybnosti o jeho vině. Řekl to občanům Čáslavi a Benešova při své návštěvě Středočeského kraje.
Zeman vážně uvažuje o milosti pro Kajínka odsouzeného na doživotí
Zeman se ke Kajínkovi vyjadřuje dlouhodobě. V lednu 2013 se v pořadu televize Prima vyslovil pro obnovu řízení s Kajínkem u jiného než plzeňského soudu, o dva roky později při vysílání z lánského zámku to zopakoval. Loni připustil, že si vyžádal Kajínkův trestní spis, ovšem podtrhl, že milost mu nedá. Nyní se situace proměňuje.
„Řekl jsem ,vážně uvažuji‘, ale to znamená hodně,“ podotkl Zeman, když se čáslavské náměstí souhlasně roztleskalo. Podotkl, že pochybnosti o Kajínkově případu veřejně vyjádřil už v roce 2001 dnešní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který se ještě jako ministr spravedlnosti se spisem seznámil. Při uvažování o Kajínkově propuštění chce Zeman studovat všechny podklady, které se kauzy týkají.
Zeman rovněž připomněl, že při nástupu do funkce požádal tehdejší ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou o přezkoumání Kajínkova procesu tak, že by byl odňat plzeňskému soudu a přeložen jinam. „Paní ministryně Válková byla mezitím odvolána, takže k tomu nedošlo,“ dodal. Loni na Plzeňsku opět při setkání s občany oznámil, že ministr Robert Pelikán (ANO), který nastoupil po Válkové, měl vůči obnově Kajínkova procesu vyhraněně negativní stanovisko.
Na ministerstvu leží 88 žádostí o milost pro Kajínka
Pro udělení milosti ale není Pelikánovo odmítání překážkou. Zeman sice po nástupu do funkce převedl pravomoc provádět řízení o milostech na ministra spravedlnosti (argumentoval tím, že tuto pravomoc pokládá za „zbytečně monarchistický prvek“), o milosti ale může nadále rozhodnout sám. V Ústavě, která mu to umožňuje, totiž ke změně nedošlo.
„Žádosti o milost týkající se pana Kajínka jsme na Hrad nepostupovali, nicméně to panu prezidentovi nebrání milost udělit z vlastního rozhodnutí,“ doplnila mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.
Na úřad (zastupující prezidenta) se sice ve věci Kajínek lidé skutečně obracejí – spravedlnost drží už 88 žádostí o milost, a to i od vězňových příznivců, kteří věří v jeho nevinu – ministerstvo tyto prosby ale Hradu nepředávalo, protože nesplňují prezidentovu podmínku. Miloš Zeman totiž v lednu 2015 prohlásil: „Nebudu udělovat milosti, s výjimkou případů nevyléčitelně nemocných, kteří se nedopustili závažného trestného činu.“
Rozpaky politické scény
Fakt, že nyní připouští názorový obrat, vzbudil na politické scéně rozpaky. „Byl to právě Miloš Zeman, kdo v minulosti říkal, že bude šetřit milostmi a že je bude udělovat pouze ze zdravotních důvodů,“ připomněl poslanec TOP 09 Martin Plíšek.
„Pokud vážně zvažuje, že udělí milost dvojnásobnému vrahovi, pak asi získá podporu členů fanklubu Jiřího Kajínka pro svou další kandidaturu, ale myslím, že hodně ztratí u rozumně smýšlejících občanů,“ prohlásil senátor za ČSSD Miroslav Antl. Předseda poslanců Úsvitu Marek Černoch potom dodal, že spíš než milost by byla žádoucí obnova procesu.
Doživotí za vraždu v plzeňských serpentinách
Doživotní trest dostal Kajínek 23. června 1998. Plzeňský soud ho potrestal za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard útok přežil. Vraždy si prý objednal jiný podnikatel.
Kajínek vinu nikdy nepřiznal, policii obvinil z vykonstruovaného procesu a soud z předpojatosti. Opakovaně se neúspěšně snažil o obnovení procesu. V důsledku mediálního zájmu se v případu objevila řada nesrovnalostí, později i nové svědecké výpovědi. Tři ministři spravedlnosti podali stížnost na chyby při vyšetřování. Svědkové ale naopak Kajínka obviňují z manipulace veřejným míněním a ze zastrašování.
Jako nový důkaz potřebný pro znovuotevření případu naposledy předložil posudek psychologa, který konstatoval, že Kajínkova náprava je možná a že už dokonce probíhá, což akceptovaly hned dva soudy v Moravskoslezském kraji, když mu zmírnily režim za mřížemi z nejpřísnější zvýšené ostrahy na ostrahu. Loni v srpnu ale jeho žádost zamítl i Ústavní soud.
- Jiří Kajínek byl k výjimečnému trestu doživotí odsouzen za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Vraždy si prý objednal podnikatel Antonín Vlasák, jehož Janda vydíral.
- Problémy se zákonem měl Kajínek již jako nezletilý, když se zúčastnil vykrádání bytů. Ve vězení se ocitl poprvé v roce 1982 za krádeže v rekreačních chatách. O tři roky později stanul před soudem znovu – kromě bytových krádeží měl na svědomí nedovolené ozbrojování a útok na veřejného činitele.
- Za majetkovou trestnou činnost byl odsouzen znovu v roce 1991, a to za ozbrojenou loupež, při níž policistům ukradl služební vůz. Za to dostal jako recidivista 11 let. Za vzorné chování mu počátkem roku 1993 byl na tři dny přerušen trest. Do věznice se už ale nevrátil a o čtyři měsíce později, v květnu 1993, podle soudu spáchal nájemnou vraždu Štefana Jandy a jeho strážce.
- Policii trvalo půl roku, než jej dopadla. Z věznice v Českých Budějovicích se mu ale podařilo uprchnout, když při procházce přelezl zeď. Ještě týž den jej ale policisté zadrželi. Pověst útěkáře potvrdil v roce 1996, když v přísně střežené věznici ve Valdicích na Jičínsku přeřezal mříže a utekl, z věznice se ale nakonec nedostal.
- Na hlavní stránky médií jej ale dostal útěk z přísně střežené věznice Mírov, po kterém se v roce 2000 dostal na dva měsíce na svobodu. Svým útěkem chtěl údajně dosáhnout obnovení procesu. To se mu zatím nepodařilo, ale díky mediálnímu zájmu se v jeho případu objevila řada nesrovnalostí i nové svědecké výpovědi. Romantické představy vyvolávající útěk mu navíc zajistil i početný zástup příznivců a dokonce se jeho příběh dočkal i filmového zpracování.
Zeman ve své funkci zatím udělil sedm milostí. Poslední začátkem letošního dubna muži nemocnému rakovinou, který byl odsouzen za majetkové zločiny a nedovolené ozbrojování. Už před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů.