Prezident Miloš Zeman udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi. Soud ho kvůli ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře minulý týden pravomocně odsoudil na tři roky vězení, podle Hradu ale údajně justice přihlížela i k tomu, „kde odsouzený pracuje“. Balák uvedl, že Zemana o milost požádal osobně, a vyjádřil mu svůj vděk.
Zeman udělil milost šéfovi lánských lesů. Za ovlivňování tendru měl jít na tři roky do vězení
Podle vyjádření prezidentova mluvčího „pro přísné odsouzení nebyla zřejmě rozhodná povaha činu, ale i to, kde odsouzený pracuje, což je hledisko, které trestní právo nezná“, hlava státu ovšem Baláka dle svých slov vnímá jako pracovitého a kvalifikovaného vedoucího zaměstnance.
Podle verdiktu odvolacího Krajského soudu v Praze měl Balák strávit tři roky ve vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Muž dostal i peněžitý trest 1,8 milionu korun a čtyřletý zákaz činnosti. Zemanova amnestie se vztahuje na všechny tyto tresty.
Lesní správa Lány je příspěvkovou organizací Kanceláře prezidenta republiky, Balák je podřízeným prezidentova kancléře Vratislava Mynáře. Ten dosud odmítal Baláka zbavit funkce, svůj postup zdůvodňoval presumpcí neviny. Balák také u kladenského soudu čelí obžalobě v souvislosti s těžbou kamene v Lánské oboře.
Deníku N napsal, že o milost Zemana sám požádal. Je vděčný, že ho prezident v rozhodujícím okamžiku jeho života podržel. „Pro pana prezidenta snad bylo jeho rozhodování o to snazší, že mou práci v Lesní správě Lány devět let sleduje, a ví, co jsem v oboře se svými spolupracovníky v posledních letech vykonal,“ sdělil. Kritizoval média a soudy. „Již v okamžiku, kdy jsem žádost o milost podával, jsem věděl, že v případě úspěchu na mne ta samá média uspořádají hon a budou mě lynčovat.“
Pobouřená justice
Proti udělení milosti se ohradila odborná veřejnost. Podle vyjádření předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského pro Deník N je prezidentovo odůvodnění absurdní a podrývá důvěru v justici. Příkrý odsudek zaznívá také od prezidenta Unie státních zástupců Jana Laty.
Zdůraznil, že hlava státu zejména nemůže zpochybňovat soudní moc tím, že jí bez jakékoliv podrobnější argumentace podsouvá postranní motivy z hlediska úvah o trestu. „Udělená milost se dá interpretovat i tak, že lidé z okolí prezidenta Miloše Zemana jsou jednoduše beztrestní,“ podotkl Lata.
Lakonická byla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová: „Státní zastupitelství a soudy učinily vše pro nalezení spravedlnosti. K rozhodnutí prezidenta republiky sděluji pouze: Beru je na vědomí.“
Feudální rozhodnutí, zní z ANO
S rozpaky, či rovnou popuzeně reaguje i politická reprezentace. „Jsem překvapen rozhodnutím pana prezidenta udělit milost panu Balákovi. Obávám se, vzhledem ke všem okolnostem tohoto případu, že tento krok nepřispívá k důvěře občanů v právní systém naší země,“ prohlásil předseda vlády Petr Fiala (ODS).
Kritika zní i z opozice. „Je to feudální rozhodnutí. Jediný důvod pro udělení milosti je místo, kde dotyčný pracuje. To je znehodnocení práce soudu a nešťastný signál vůči veřejnosti. Není to milosrdenství, které milost být má,“ komentoval hradní akt předseda ústavněprávního výboru Radek Vondráček (ANO).
Upozornil, že milost neodpovídá ani zásadám, které si vytkl sám Miloš Zeman – původně si chtěl od ministerstva spravedlnosti nechat předkládat jen ty žádosti o milost, které přicházejí od lidí s nevyléčitelnou nemocí.
„Považuji to za zneuctění prezidentského úřadu, za velké selhání Miloše Zemana a šmejdství v politice,“ dodal šéf pirátských poslanců a místopředseda ústavně-právního výboru Jakub Michálek.
„Omilostnit blízkého spolupracovníka odsouzeného za ekonomický delikt je ukázkou protekcionismu a selektivního přístupu. Zarážející je i rychlost, s jakou byla milost udělena,“ poznamenal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Pozoruhodná změna názorů“
Nejedná se nicméně o jedinou kontroverzi spojenou s prezidentskou milostí. Zeman jich (včetně té aktuální) rozdal celkem jednadvacet, rozruch vzbudilo zejména udělení milosti pro pravomocně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, ke kterému Zeman přistoupil několik měsíců před obhajobou svého prezidentského mandátu. Později uvedl, že další takovou milost by neopakoval.
Bezprostředně po první inauguraci v březnu 2013 dokonce označil milost za monarchistický prvek a vyslovil přání upravit ústavu, aby milost či amnestie nemohly být zneužity. „A to je jeden z mých závazků mé prezidentské funkce,“ pronesl tehdy.
„Jedná se o další pozoruhodnou změnu názorů,“ komentoval v tomto kontextu hradní milost předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Nemohu říct, že mě to překvapilo – což mě samotnou děsí. Snad se dočkáme toho, že se příští hlava státu vrátí ke standardům, které bychom čekali. Miloše Zemana bude soudit historie,“ dodala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová-Adamová (TOP 09).