Mamince v Kolíně říkají paní Jonáková, přiznává herec Michal Novotný

Nahrávám video
Interview ČT24: Herec Michal Novotný mluví o roli Ivana Jonáka
Zdroj: ČT24

Asi o žádné jiné postavě z nového seriálu České televize Devadesátky se nemluví tolik jako o Ivanovi Jonákovi. Rolí kontroverzní figury spojené se známým Discolandem upoutal herec Michal Novotný. Teď mu často říkají Ivane Jonáku, jeho matce v Kolíně zase paní Jonáková. O komedii, divadlu i sociálních sítích mluvil v Interview ČT24.

Novotný prý Jonáka nemá „plné zuby“, i když se teď trochu zdá, že celé Devadesátky zastínil. „Což je mi vlastně trochu líto, protože jsem přesvědčen o tom, že seriál Devadesátky je výjimečný kousek. Koneckonců sledovanost to dokazuje,“ myslí si. Jonáka si podle něj všichni pamatujeme díky tomu, jak vypadal a jak chodil oblékaný, sám herec mu je ještě navíc podobný.

Seriál je podle něj o práci kriminalistů, nikoliv o Jonákovi. Sám prý nevnímá dobře, když se například točí filmy o Jiřím Kajínkovi, z něhož se „pomalu dělá hrdina“. „Kdyby se třeba točil film o Ivanu Jonákovi a někdo mi řekl, abych ho hrál, tak bych musel pečlivě zvažovat, jestli by mi to za to stálo. A ten scénář by musel být podle pravdy. Že dělal to, co dělal, a že si prostě odseděl těch osmnáct let,“ říká Novotný.

Za scénářem Devadesátek mimo jiné stojí Josef Mareš, bývalý šéf pražské mordparty. Pracoval už i na Případech 1. oddělení, dalším krimiseriálu založeném na autentické detektivní práci. „Mně vlastně baví, že člověk, který si to všechno odžil, tak má sílu napsat to na papír. A pro mě i jako pro diváka je důležité, že to není vycucané z prstu,“ poznamenal herec.

„Mění se návyky diváků“

Novotný nepoužívá sociální sítě, podle něj otupují společnost a likvidují jazyk i mezilidské vztahy.

„Vadí mi ta anonymita. Když mám nějaký názor, tak se pod něj hrdě podepíšu. Z komentářů na sociálních sítích je mi smutno, co za věci vyhřeznou ze společnosti, jaká je tady zášť, nenávist vůči některým skupinám lidí. A pro mě jsou prostě sociální sítě spíš na škodu než k užitku,“ míní.

Kvůli covidu se teď bojí o kulturu a divadla, změnily se podle něj návyky diváků, kteří si teď předplácejí streamovací platformy a zůstávají doma u seriálů.

On sám dvacet let působil ve vinohradském divadle. „Určitě vzpomínám na Brouka v hlavě, což byla vlastně nejúspěšnější komedie v historii vinohradského divadla,“ říká s tím, že roli ztvárnil třeba 270krát. „To už teda byl brouk v hlavě,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...