K „divokým“ devadesátým letům a jejich kriminalitě se vrací seriál hraný i dokumentární

Nahrávám video
Události ČT: Dokumentární cyklus o 90. letech
Zdroj: ČT24

Sondu do prostředí porevolučního organizovaného zločinu nabízí nový dokumentární seriál České televize Polosvět. Zaměřuje se i na kauzy, které ani po mnoha letech nemají jasnou tečku. V programu má místo ve čtvrtek večer na ČT2. Seriál vznikl podle námětu novináře Jaroslava Kmenty a představuje protiváhu hranému seriálu Devadesátky, jehož druhý díl odvysílá ČT1 v neděli večer.

Polosvět přináší vedle dobových policejních a televizních materiálů také vzpomínky bývalých policistů, kteří se na vyšetřování podíleli. Dokumentární cyklus odstartoval příběhem podnikatele Františka Mrázka, který se stal jednou z vedoucích figur pražského podsvětí.

Promluvil v něm i bývalý policista Karel Tichý, který Mrázka vyšetřoval a o své pětadvacetileté práci u policie napsal knihu. „Věděli jsme o sobě velmi dobře, protože on byl jeden z prvních, kdo mě chtěl nechat zlikvidovat. Tehdy mě jeden jeho kamarád i zachránil,“ vzpomíná Tichý.

Devadesátá léta byla divoká i podle policejních statistik. Od roku 1992 až do roku 1999 evidovala policie každý rok přes dvě stě vražd. Nejvíce jich bylo v roce 1998, dokonce 313. Od té doby jejich počet klesá. 

Podobné je to i s loupežemi. Jejich počet se v devadesátých letech držel ročně mezi třemi až téměř pěti tisíci. A stále rostl. Vůbec nejvyšší číslo se váže k roku 2004, kdy jich bylo 6107. Od té doby jejich počty klesají, a to až k předloňsku, kdy statistiky uvádějí dvanáct set.

Dramaturgyně a kreativní producentka dokumentu Jana Škopková vysvětluje, že se tvůrcům podařilo najít skutečné aktéry kriminálních událostí devadesátých let a natočit s nimi rozhovory: „Třeba tam máme Davida Berdycha, který byl hlavním aktérem v policejním Berdychově gangu, nebo jsme oslovili syna pana Jaroslava Běly, a ten nám poskytl rozhovor v kriminále.“

Někteří v tom žili, ale nevědí, jak to bylo doopravdy

Další z dílů seriálu se pak věnují třeba vraždám podnikatelů, jejichž těla objevili policisté v sudech na dně orlické přehrady, nebo daňovým podvodům v rámci kauzy s lehkými topnými oleji.

Podle Škopkové je potřeba i dnešní mládeži připomenout, jak vypadal zločin v devadesátých letech. „Někteří v tom žili a možná že vůbec nevědí, jak to vlastně opravdu bylo. A pak si myslím, že je to taková paměť národa a že by to mohlo být zajímavé i pro mladé, aby viděli, co tady bylo za divočinu v těch devadesátkách,“ vysvětluje dramaturgyně.

Sérii šesti dokumentů odvysílá ČT2 vždy ve čtvrtek od osmi večer a je možné je sledovat také ze záznamu na webových stránkách. Cyklus tak doplní seriál Devadesátky, který na obrazovkách České televize běží už od poslední neděle. První díl Devadesátek sledovalo 1,883 milionu diváků. Další následuje v neděli a zaměří se na postavu Ivana Jonáka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...