K „divokým“ devadesátým letům a jejich kriminalitě se vrací seriál hraný i dokumentární

Nahrávám video

Sondu do prostředí porevolučního organizovaného zločinu nabízí nový dokumentární seriál České televize Polosvět. Zaměřuje se i na kauzy, které ani po mnoha letech nemají jasnou tečku. V programu má místo ve čtvrtek večer na ČT2. Seriál vznikl podle námětu novináře Jaroslava Kmenty a představuje protiváhu hranému seriálu Devadesátky, jehož druhý díl odvysílá ČT1 v neděli večer.

Polosvět přináší vedle dobových policejních a televizních materiálů také vzpomínky bývalých policistů, kteří se na vyšetřování podíleli. Dokumentární cyklus odstartoval příběhem podnikatele Františka Mrázka, který se stal jednou z vedoucích figur pražského podsvětí.

Promluvil v něm i bývalý policista Karel Tichý, který Mrázka vyšetřoval a o své pětadvacetileté práci u policie napsal knihu. „Věděli jsme o sobě velmi dobře, protože on byl jeden z prvních, kdo mě chtěl nechat zlikvidovat. Tehdy mě jeden jeho kamarád i zachránil,“ vzpomíná Tichý.

Devadesátá léta byla divoká i podle policejních statistik. Od roku 1992 až do roku 1999 evidovala policie každý rok přes dvě stě vražd. Nejvíce jich bylo v roce 1998, dokonce 313. Od té doby jejich počet klesá. 

Podobné je to i s loupežemi. Jejich počet se v devadesátých letech držel ročně mezi třemi až téměř pěti tisíci. A stále rostl. Vůbec nejvyšší číslo se váže k roku 2004, kdy jich bylo 6107. Od té doby jejich počty klesají, a to až k předloňsku, kdy statistiky uvádějí dvanáct set.

Dramaturgyně a kreativní producentka dokumentu Jana Škopková vysvětluje, že se tvůrcům podařilo najít skutečné aktéry kriminálních událostí devadesátých let a natočit s nimi rozhovory: „Třeba tam máme Davida Berdycha, který byl hlavním aktérem v policejním Berdychově gangu, nebo jsme oslovili syna pana Jaroslava Běly, a ten nám poskytl rozhovor v kriminále.“

Někteří v tom žili, ale nevědí, jak to bylo doopravdy

Další z dílů seriálu se pak věnují třeba vraždám podnikatelů, jejichž těla objevili policisté v sudech na dně orlické přehrady, nebo daňovým podvodům v rámci kauzy s lehkými topnými oleji.

Podle Škopkové je potřeba i dnešní mládeži připomenout, jak vypadal zločin v devadesátých letech. „Někteří v tom žili a možná že vůbec nevědí, jak to vlastně opravdu bylo. A pak si myslím, že je to taková paměť národa a že by to mohlo být zajímavé i pro mladé, aby viděli, co tady bylo za divočinu v těch devadesátkách,“ vysvětluje dramaturgyně.

Sérii šesti dokumentů odvysílá ČT2 vždy ve čtvrtek od osmi večer a je možné je sledovat také ze záznamu na webových stránkách. Cyklus tak doplní seriál Devadesátky, který na obrazovkách České televize běží už od poslední neděle. První díl Devadesátek sledovalo 1,883 milionu diváků. Další následuje v neděli a zaměří se na postavu Ivana Jonáka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 31 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled