Vraždy

Ruské ženy čelí narůstajícímu domácímu násilí. Jen před začátkem plnohodnotné agrese proti Ukrajině se s ním potýkalo více než šestnáct milionů Rusek. Válečný stres a hospodářský tlak navíc palčivý problém jen zhoršují. Země přitom aktuálně nemá zákon, který by případy duševního a tělesného týrání v rodině účinně postihoval.

Sedm mrtvých a nejméně 77 zraněných si v pátek vyžádal ruský úder v Charkově. Řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště, mezi obětmi je i čtrnáctiletá dívka. Terčem ruského ostřelování se v Charkově stávají i školy. Tamní děti proto začátkem září neusednou do lavic, ale budou pokračovat v on-line výuce. Město jako první na světě otevřelo také školu v podzemí.

Zpráva o smrti významného představitele ruské opozice Alexeje Navalného v pátek zaskočila celý svět. Ohlédnutí do minulosti přitom ukazuje, že řadu opozičníků či odpůrců režimu Vladimira Putina, kteří proti němu vystupovali, zastihla vážná otrava, nebo dokonce vražda.

Jednou z obětí války v jihoukrajinské Novopetrivce se stal vodojem, což připravilo obyvatele o vodu. Nyní tam díky české pomoci roste nový. Na místě natáčel štáb ČT zpravodajky Barbory Maxové.

K vraždám stovek ukrajinských civilistů včetně desítek dětí v Bachmutu a Soledaru v Doněcké oblasti se přiznali dva bývalí ruští trestanci, kteří na Donbasu bojovali v řadách žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Učinili tak v rozhovorech s ruskou nevládní organizací Gulagu.net. Žádný ze zpovídaných podle zveřejněného videa neřekl, že svých činů lituje. Jeden z nich prohlásil, že patnáctileté neozbrojené Ukrajince „lze stěží nazvat civilisty,“ a druhý uvedl, že chce dál bojovat.

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Za 35 dní okupace ukrajinské obce Hostomel ruskými invazními vojsky se ztratilo přes čtyři sta lidí, prohlásil šéf tamní vojenské správy. Očití svědci podle něj potvrdili smrt některých z nich, část lidí se pohřešuje. Stovky lidí zabili okupanti ve městě Borodjanka, uvedl šéf humanitárního štábu Kyjevské oblasti. V Dněpropetrovské oblasti hlásí úřady zásah ropného zásobníku, ostřelování pokračovalo v Charkově či na Donbasu. Z oblastí bojů se v úterý podle ukrajinské vlády podařilo evakuovat přes tři tisíce osm set lidí, na patnáct set z nich z Mariupolu.

V jihomexickém státě Oaxaca byl ve čtvrtek zabit další novinář. Je jím Heber López, který řídil internetové noviny Noticias Web. López je letos už pátý novinář zavražděný v Mexiku. Šéf serveru RCP Noticias Rodolfo Canseco Gutiérrez a Lópezův přítel uvedl, že zavražděný se zabýval zejména problematikou kriminality a policejních vyšetřování. Dva muži podezřelí z vraždy jsou ve vazbě, informovala agentura AP.

Zástupci komunity původních obyvatel Kanady objevili další desítky nových neoznačných hrobů dětských obětí z internátní školy v západní provincii Britské Kolumbie. Stát tyto děti v minulém století odebíral původním obyvatelům.

Mexiko potvrzuje pověst jedné z nejrizikovějších zemí pro média. Reportéři často umírají rukou drogových gangů. Podle veřejnosti vláda dělá pro jejich ochranu málo. Státem naposledy otřásl osud ženy, která kdysi osobně žádala prezidenta o pomoc s tím, že jí hrozí smrt kvůli jejímu povolání. Před pár dny se přitom ještě zúčastnila piety za mrtvého kolegu, nyní se lidé scházejí, aby uctili ji.

Sondu do prostředí porevolučního organizovaného zločinu nabízí nový dokumentární seriál České televize Polosvět. Zaměřuje se i na kauzy, které ani po mnoha letech nemají jasnou tečku. V programu má místo ve čtvrtek večer na ČT2. Seriál vznikl podle námětu novináře Jaroslava Kmenty a představuje protiváhu hranému seriálu Devadesátky, jehož druhý díl odvysílá ČT1 v neděli večer.

V Libyi byly s největší pravděpodobností spáchány válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, uvádí ve své zprávě Rada OSN pro lidská práva (HRC). Shromáždila důkazy o vraždách, mučení, zotročování, mimosoudním zabíjení a znásilňování.

Noční procházka centrem hlavního města nemusela být v roce 1991 úplně bezpečná. Praha 1 se potýkala s nárůstem loupeží i vražd a pouliční prostitucí v centru města. Pro oblast Václavského náměstí byla dokonce zřízena posílená hlídková rota. Přesto přestávalo být podle redaktorů ČST bezpečné vyjít po půlnoci sám na ulici.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

23. října 2010 zveřejnil internetový server WikiLeaks tajné americké vojenské dokumenty o válce v Iráku z let 2004–2009. Jen několik měsíců předtím přitom publikoval asi 80 tisíc dokumentů ohledně války v Afghánistánu. Zprávy poukazovaly na nevyšetřené týrání a vraždy civilistů. Americká vojenská přítomnost v těchto zemích se tak ukázala jako tragičtější, než veřejnost dosud tušila. Už skoro 10 let také čeká soud na hlavního strůjce a tvář WikiLeaks Juliana Assange.

Francouzská policie zatím marně pátrá po lidech, kteří surově mrzačí koně a poníky. Vyšetřuje přes sto padesát útoků, při nichž zahynulo třicet zvířat. Podle jedné z verzí, s nimiž detektivové pracují, by mohla za těžko pochopitelnou brutalitou stát neznámá sekta.

Vraždy se policii dařilo objasňovat. Nebezpečně ale vzrůstal počet krádeží a vloupání do bytů. Novinkou se stala identifikační čísla policistů na levé náprsní kapse. O tom všem policie informovala na své pravidelné tiskové konferenci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Za poslední měsíc zaznamenalo Španělsko vlnu žádostí o občanství ze strany sefardských Židů. Končil totiž termín, dokdy o něj mohli požádat. Španělská vláda se tímto krokem před čtyřmi lety rozhodla napravit historickou křivdu z roku 1492. Z Pyrenejského poloostrova je tehdy vyhnalo nařízení katolických králů.

Šéf oddělení vražd pražského krajského policejního ředitelství Josef Mareš skončí k 30. listopadu ve funkci. Zprávu přinesl Deník N, kterému Mareš informaci potvrdil. Zatím není zřejmé, zda bude známý kriminalista pokračovat u policie na jiné pozici.