Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek Special Air Service (SAS) a Special Boat Service (SBS) poskytli BBC svědectví o údajných válečných zločinech, které páchali jejich kolegové v Iráku a Afghánistánu. Nové výpovědi více než třiceti lidí zahrnují obvinění ze zločinů, které se měly odehrávat během více než deseti let, což je výrazně déle než tříleté období, které je ve Spojeném království v současné době vyšetřováno.
„Spoutali malého chlapce a zastřelili ho,“ popisuje jeden z veteránů, který sloužil u SAS v Afghánistánu. Zabíjení zadržených se stalo něčím běžným, dodal veterán, podle něhož byly zajaté osoby nejprve prohledány, následně spoutány a nakonec zastřeleny.
Nová svědectví poprvé obviňují z poprav zraněných a neozbrojených lidí kromě SAS také speciální síly britského námořnictva SBS. Jeden z veteránů označil chování některých příslušníků SBS během operací jako „barbarské“. Úmyslné zabíjení zraněných je přitom podle BBC jasným porušením mezinárodního práva. Zákony totiž stanovují, že lidé mohou být při podobných operacích úmyslně zabiti jen v momentě, kdy představují přímou hrozbu pro životy britských vojáků či jiných osob.
Vojáci si vedli „statistiky“ a fingovali ozbrojence
Svědectví také naznačují, že někteří příslušnici SAS si vedli osobní „statistiky“ svých obětí. Jeden z mužů měl údajně během šesti měsíců v Afghánistánu zabít desítky lidí. „Vypadalo to, že se snažil při každé operaci někoho zabít,“ popisuje jeden z bývalých kolegů příslušníka, který prý působil jako „psychopat“.
Podle svědectví se navíc informace o údajných zločinech neomezovaly jen na malé týmy. V rámci velitelské struktury britských speciálních sil „každý věděl“, co se děje, tvrdí jeden z veteránů. „Nezbavuji se tím osobní odpovědnosti, ale věděli to všichni,“ říká.
Aby se vyhnuli vyšetřování činů, snažili se dle svědků členové speciálních jednotek prezentovat na fotografiích zastřelené osoby jako ozbrojené. Brali si tak s sebou například falešné granáty, které nemohly vybuchnout, s nimiž následně oběti fotografovali.
Podle svědectví pomáhali důstojníci falšovat zprávy po operacích, aby se vyhnuli kontrole akcí útočných týmů v terénu. „Pochopili jsme, jak psát zprávy o závažných incidentech, aby nevedly k postoupení případu vojenské policii,“ řekl jeden z veteránů. Podle jednoho ze zpravodajských důstojníků tak například některé zprávy uváděly, že došlo k přestřelce, zatímco fotografie ukazovaly těla s „několika čistými střelami do hlavy“.
Britské speciální síly byly v Afghánistánu nasazeny, aby chránily vojáky před bojovníky teroristického hnutí Taliban. Během konfliktu přišlo o život 457 příslušníků britských ozbrojených sil a tisíce dalších utrpěly zranění. Ministerstvo obrany na dotaz BBC ohledně informací poskytnutých svědky uvedlo, že je „plně odhodláno“ podpořit probíhající vyšetřování válečných zločinů, a vyzvalo všechny veterány, kteří disponují relevantními informacemi, aby se přihlásili.
Cameron byl prý opakovaně upozorňován
Bývalý britský premiér David Cameron, jenž v období od června 2010 do listopadu 2013, tedy v době, která je nyní předmětem vyšetřování SAS, sedmkrát navštívil Afghánistán jako premiér, byl podle několika lidí, kteří se schůzek zúčastnili, afghánským prezidentem Hámidem Karzajem na obavy z podobných činů opakovaně upozorňován, píše dále BBC.
Podle bývalého afgánského poradce pro národní bezpečnost Rangina Dadfara Spanty zmiňoval Karzaj obavy konzistentně. Spanta tvrdí, že Cameron nemohl mít žádné pochybnosti o tom, že existují obvinění ze zabíjení lidí během operací prováděných britskými speciálními jednotkami.
Mluvčí bývalého premiéra sdělil, že „pokud si Cameron dobře pamatuje“, otázky, které prezident Karzaj nastolil, se týkaly sil NATO obecně a že „konkrétní incidenty týkající se britských speciálních jednotek nebyly nastoleny“. Mluvčí rovněž uvedl, že je potřeba, „abychom počkali na oficiální zjištění vyšetřování“, a dodal, že „jakékoli tvrzení, že se Cameron snažil zatajit obvinění ze závažného trestného činu, je naprostý nesmysl“.
Zahraniční vojska se z Afghánistánu stáhla v roce 2021
Invazi do Afghánistánu zahájily Spojené státy a Velká Británie v roce 2001 v rámci protiteroristické operace, která byla reakcí na zářijové útoky na New York a Washington. Spojenci vinili Taliban, že poskytl organizaci al-Káida, která útoky spáchala, útočiště. Začátkem prosince Taliban padl. S postupem času ale začal navzdory silné zahraniční vojenské přítomnosti znovu posilovat.
V únoru 2020 podepsaly Spojené státy s Talibanem dohodu, která se stala základem pro stažení zahraničních vojsk z Afghánistánu. Samotné stahování začalo 1. května 2021. Poslední letadlo s vojáky pak odletělo v noci na 31. srpna.
Už od června téhož roku se objevovaly informace o postupu Talibanu v zemi. Patnáctého srpna obsadil Kábul a prohlásil, že válka v Afghánistánu skončila a že kontroluje většinu úředních budov v zemi. Hnutí je od té doby v zemi už téměř čtyři roky u moci.
