Na Hradě chybí záznamy o Zemanových krocích. Zřejmě ani nevznikaly, zjistili Reportéři ČT

15 minut
Reportéři ČT: Dokumenty v archivu Hradu
Zdroj: ČT

Z éry Miloše Zemana nelze dohledat celou řadu podkladů k důležitým rozhodnutím, jako byly milosti, jmenování soudců či generálů. Podle svědectví některé klíčové dokumenty zřejmě vůbec nevznikaly. „Nejsem archivář a nevím, co na Hradě chybí,“ odpověděl bývalý prezident Zeman na dotaz Reportérů ČT. Případu se věnovaly Barbora Loudová a Zuzana Černá.

Archiv Kanceláře prezidenta republiky uchovává záznamy týkající se hlavy státu a běžného fungování úřadu. Patří mezi ně i podklady k důležitým rozhodnutím, jako jsou milosti nebo jmenování soudců a generálů, projevy prezidenta nebo dokumenty o chodu jeho domácnosti.

Z éry Miloše Zemana nelze dohledat řadu z nich. „Problémem je právě to, že ty dokumenty nevznikaly,“ řekl bývalý vedoucí Archivu kanceláře prezidenta republiky Jakub Doležal. „To je taková ta šedá zóna, která pak neumožňuje dohledávat, kdo má za co zodpovědnost, kdo co nařídil a proč se co děje.“

Výtky nebo pokyny se velmi často zadávaly pouze ústně, dodal bývalý zaměstnanec archivu David Lorenc.

Nuly

Reportéři ČT si vyžádali na základě zákona o svobodném přístupu k informacím přehled dokumentů, které z desetileté éry Miloše Zemana na Hradě existují. Tabulka obsahuje spisové znaky, tedy jednotlivé kapitoly, ve kterých by měl být prezidentský archiv vedený.

„Pohybujeme se někde mezi nulou a jednocifernými čísly,“ řekl k počtu vydaných dokumentů za dané roky lektor spisové služby z Institutu pro správu dokumentů Tomáš Bezouška. „To svědčí o tom, že ty dokumenty buď nejsou vůbec evidovány, nebo byly evidovány nesprávně, což je skoro stejně velký problém, jako když evidovány nejsou, protože pak už je nikdo nenajde,“ vysvětlil.

Příkladem chybějících záznamů jsou dokumenty spojené se jmenováním generálů. Ty vykazují nuly i v letech, kdy objektivně generálové jmenováni byli. Například v případě ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky přišly Zemanovi návrhy na jeho povýšení na generála sedmkrát, v některých letech o tom ale chybí všechny záznamy.

Zeman přitom povyšoval během výkonu svého úřadu také vojáky, policisty nebo hasiče. Celkem šlo o desítky lidí, v tabulce je ale jenom pět záznamů. Minimum záznamů na Hradě zůstalo také v souvislosti s přijímáním zahraničních delegátů.

Místo dvaceti šesti jen dvě milosti

Podobně špatná situace panuje ohledně udílení milostí. Kolonka zaznamenávající výsostné prezidentské pravomoci eviduje za deset let jen dva případy. Milostí přitom Zeman rozdal celkem dvacet šest. Naopak velký počet dokumentů je evidován v řádku amnestie či odpuštění trestů. Je tak možné, že došlo k chybnému sloučení spisových značek.

„Svědčí to o tom, že ta agenda není správně zpracovávána ve spisové službě, protože objektivně muselo proběhnout větší množství dokumentů. Minimálně muselo projít nějaké množství žádostí o milosti, které v té evidenci prostě nejsou,“ prohlásil Bezouška.

Zeman omilostnil například na doživotí odsouzeného nájemného vraha Jiřího Kajínka, svého podřízeného z Lánské obory Miloše Baláka, podnikatele Pavla Podroužka odsouzeného za řízení v opilosti, manželku bývalého premiéra Janu Nečasovou, která zneužívala vojenskou rozvědku, nebo společnost Energie – stavební a báňská, potrestanou za manipulování zakázek v Lánech.

Podivné vedení

Vytvoření a založení dokumentů prezidentské kanceláři ukládá zákon o spisové službě, stejně jako jiným správním úřadům. „Já nejsem archivář a nevím, co na Hradě chybí,“ opáčil Zeman na dotaz Reportérů ČT. Prohlásil také, že se v úředních věcech rozhodoval na základě informací, které měl, bez vysvětlení, kde záznamy jsou.

„Je to vizitka toho úřadu, který pan prezident vedl,“ podotkl Bezouška. „Pořád je to jedna z klíčových aktivit toho úřadu, která by měla být v souladu s legislativou. A pokud tomu tak není a on jako vedoucí nebo představený toho úřadu říká, že ho to nezajímá, tak to kreslí nepěkný obrázek o té kanceláři jako takové,“ dodal.

Zaměstnanci archivu na špatné vedení spisové služby dlouhodobě upozorňovali, například i veřejně ve svých výročních zprávách. Tehdejší vedoucí archivu Doležal byl posléze ze své funkce odvolán.

Fungováním Zemanovy prezidentské kanceláře se chtějí zabývat i poslanci napříč stranami. Měla by vzniknout speciální komise. Předmětem vyšetřování má být především skartace materiálu o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, ze kterého české tajné služby podezřívají příslušníky ruské tajné služby GRU.

Dále se zákonodárci chtějí zabývat „podivnými majetkovými machinacemi a podezřelým zadáváním zakázek v Lesní správě Lány“ a „nedůstojným chováním k zaměstnancům v Kanceláři prezidenta republiky, které zahrnovaly i hrubý nátlak“. O dění na Hradě se zajímal také Nejvyšší kontrolní úřad. Jeho zatím nezveřejněná zjištění vyšetřuje policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dokument ČT mapuje dětskou paliativní péči

Nevyléčitelně nemocným dětem a jejich rodinám se často nedostává pomoci. Deset let usilují specialisté z dětské paliativní péče o propojení služeb a o jejich rozšiřování do regionů. Chtějí tak dětem navzdory diagnóze umožnit, aby prožily život kvalitně. Podle odhadů je v Česku zhruba čtrnáct tisíc dětí, pro které by tato péče byla vhodná. Nově některé rodiny provázejí těžkým obdobím koordinátoři. Tématu se věnuje dokument Dětská paliativní péče, který odvysílala ČT2. Natočila jej Lea Surovcová.
před 2 hhodinami

Sníh a ledovka zkomplikovaly dopravu. Na obchvatu Opavy zemřeli tři lidé

Sníh a ledovka komplikovaly ve čtvrtek ráno dopravu na řadě míst v Česku. Provoz se zastavil i na nejvytíženější dálnici D1, po nehodě dodávky a osobního vozu byla u Velkého Meziříčí téměř hodinu neprůjezdná ve směru na Brno. Na Vysočině byl také v části Pelhřimovska kvůli ledovce pozastaven provoz většiny autobusů. Tři mladí lidé zemřeli ve středu večer při srážce tří osobních aut na obchvatu Opavy. Policisté okolnosti havárie vyšetřují. Silnice I/11 byla kvůli nehodě déle než 16 hodin uzavřená.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sněmovna podpořila vznik národního parku na Křivoklátsku

Křivoklátsko se má stát pátým národním parkem v Česku. Jeho zřízení předpokládá vládní novela o ochraně přírody a krajiny. Sněmovna ji podpořila v úvodním kole projednávání, které bylo místy emočně vypjaté. Rozhodla o tom přes odpor opozice i většiny místních starostů, podle nichž by území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí. Starostové ze Svazku obcí Křivoklátsko způsob prosazování národního parku kritizují, míní, že politici málo zohledňují jejich názor.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Reforma sociálních dávek míří do závěrečného kola

Reforma sociálních dávek prošla ve sněmovně druhým čtením. Poslanci podali desítky úprav, týkají se třeba okruhu zranitelných lidí. Sloučení do jedné takzvané superdávky má podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) lépe pomoci potřebným a současně zabránit zneužívání systému. V úvodním kole sněmovna také podpořila návrh povinné registrace v elektronickém systému eTurista i vznik národního parku na Křivoklátsku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pavel ve financování nepedagogů podpořil hejtmany, říká Holiš

Hejtmani se s prezidentem Petrem Pavlem shodli na tom, že převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol by neměl platit od letošního září. Po schůzce Asociace krajů s Pavlem na Pražském hradě to řekl její předseda a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Pavel podle něj podpořil nesouhlas vedení krajů a obcí s postupem vlády.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlavními důkazy v kauze Cimický byly výpovědi šedesáti žen

Víc než šedesát žen svědčilo u soudu v neprospěch psychiatra Jana Cimického. Ten byl loni v listopadu nepravomocně odsouzen za čtyři znásilnění a 35 případů vydírání, odpykat si má pět let vězení. Soudce Petr Novák sepsal skoro stostránkový rozsudek, ze kterého plyne, že právě svědectví žen byla pro odsouzení klíčová. „Důkazy jsou výslechy jednotlivých poškozených,“ píše v anonymizovaném verdiktu, který ČT získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
před 7 hhodinami

Přijdou mrazy, v noci může být až minus 13 stupňů

O víkendu bude v Česku mrznout, v noci může teplota spadnout až na minus 13 stupňů Celsia. Zřejmě bude místy také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Čechách hrozí od 18 hodin do pátečního rána náledí. Zejména na Vysočině a v části jižní Moravy se může do večera místy tvořit ledovka.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Česko opustí po půl století vesmírnou organizaci Intersputnik

Česko vystoupí z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik, jejímž členem se stalo v 70. letech tehdejší Československo spolu s dalšími osmi v té době socialistickými státy. Odchod schválila vláda na středečním zasedání na návrh ministerstev průmyslu a obchodu a zahraničí. Důvodem jsou i geopolitické důvody po ruské invazi na Ukrajinu.
před 14 hhodinami
Načítání...