Horní parlamentní komora označila během středečního jednání za nepřijatelné omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka prezidentem Milošem Zemanem. Senátoři schválili usnesení odsuzující masakr v Buči, odmítli ale návrh, podle něhož by se čeští dobrovolníci mohli zapojit do bojů na Ukrajině na základě vládní výjimky. Rozhodli také o uzákonění Dne národního vzdoru a Dne odchodu okupačních vojsk.
Prezidentská milost Balákovi byla nepřijatelná, shodli se senátoři. K abdikaci ale Zemana nevyzvali
Senátem ve středu prošla novela o námořní plavbě. Kapitán námořní obchodní lodi i námořní jachty bude muset až na některé výjimky zajistit předání lodního odpadu přístavnímu zařízení před opuštěním přístavu unijního státu nebo státu Evropského hospodářského prostoru. Předloha zavádí také oznamovací povinnost o odpadu pro provozovatele nebo velitele lodi o hrubé prostornosti alespoň 300 registrovaných tun.
Novela zavede i automatické uznávání průkazů způsobilosti členů lodních posádek, které byly vydány v Evropské unii nebo Evropském hospodářském prostoru. U těchto dokladů odpadne nutnost akceptace námořním úřadem a usnadní tak volný pracovní pohyb námořníků. Předpis, který navazuje na legislativu Evropské unie, nyní dostane k podpisu prezident.
552 minut
Záznam z jednání schůze Senátu PČR z 6. dubna
Senátoři odmítli změnit oprávnění vydávat varování před dopady havárií na povinnost
Horní komorou naopak neprošla změna v oprávnění integrovaného záchranného systému vydávat varování před ohrožením života či majetku při haváriích nebo pohromách. Předloha navrhovala změnit toto oprávnění na povinnost, podle kritiků zejména z řad ODS by však byla změna nesystémová a vhodnější bude počkat na komplexnější vládní úpravu.
Předloha vznikla v reakci na postup úřadů při loňské ekologické havárii na řece Bečvě. Místopředsedkyně horní komory Jitka Seitlová (KDU-ČSL), která byla jednou z navrhovatelů novely, uvedla, že žádné varování obyvatelstva tehdy nebylo vydáno a že některé přilehlé obce se o havárii dozvěděly s až čtyřdenním zpožděním.
Proti předloze se postavili zástupci ODS, podle nichž je novela pojata příliš široce a vztahovat by se mohla i na běžné dopravní nehody. Podle mladoboleslavského primátora Raduana Nwelatiho (ODS) by rozhodnutí o varování mělo být ponecháno na rozhodnutí velitelů zásahu. Zdeněk Nytra (ODS) uvedl, že změna je prakticky neproveditelná. Podle něj se proti návrhu postavilo ministerstvo vnitra, které chystá vlastní úpravu. Seitlová reagovala, že by se změna netýkala běžných nehod, které životy, zdraví nebo majetek dalších lidí neohrožují.
Rusko musí nést následky za rozpoutání války, shodli se senátoři
Horní parlamentní komora ve středu také přijala stanovisko, ve kterém konstatovala, že vraždění civilistů v ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu podle mezinárodního práva a že únosy obyvatel Ukrajiny do Ruska jsou neospravedlnitelné. Ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být podle Senátu postaveni před soud a potrestáni. Téměř totožné usnesení přijala Poslanecká sněmovna jednomyslně v úterý.
Senátoři označili milost pro Baláka za nepřijatelnou
Senátoři jednali o udělení milosti Miloši Balákovi. Kvůli kontroverznímu kroku měl podle senátorského klubu ODS a TOP 09 Senát vyzvat prezidenta Miloše Zemana k abdikaci, oznámila ve středu senátorka a bývalá předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Zemanovou milostí pro Baláka „došlo ke zpochybnění základních principů právního státu“, citovala z návrhu usnesení.
Po poměrně rozsáhlé debatě nakonec senátoři přijali usnesení, které udělení milosti označuje jako nepřijatelný krok. K abdikaci ale horní komora prezidenta nevyzvala. Podle Němcové by výzva k abdikaci byla na místě, i když by jí Zeman podle ní nevyhověl. „Myslím si, že to neudělá,“ uvedla. Výzva by přesto dle senátorky měla svůj smysl, Senát tím netratí na své váze a důležitosti. Podle předsedy klubu Pirátů a hnutí Senátor 21 Václava Lásky by ale taková výzva smysl neměla. „Myslím, že se nám Hrad vysměje,“ uvedl Láska.
Horní komora nakonec pouze Zemana vybídla k tomu, aby v závěru druhého funkčního období vykonával svůj prezidentský úřad v souladu s ústavním pořádkem. „Senát považuje rozhodnutí prezidenta republiky o udělení milosti řediteli Lesní správy Lány ze dne 26. března tohoto roku za nepřijatelné obsahem i odůvodněním, politicky i právně,“ uvádí se v usnesení. Podle něj Zeman milostí porušil své rozhodnutí z roku 2013 o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti, protože rozhodl bez návrhu ministerstva spravedlnosti a bez naplnění zdravotních důvodů.
„Prezident republiky omilostnil svého spolupracovníka, který byl pravomocně odsouzen za trestnou činnost související právě s úředním postavením, čímž vytváří z Hradu prostředí vyňaté z dosahu trestní spravedlnosti, prostředí jsoucí nad zákonem,“ stojí v usnesení.
Zeman by měl podle přijaté výzvy v posledních měsících svého volebního období vykonávat svůj úřad „v souladu s literou a principy ústavního pořádku, ku prospěchu České republiky a jejích občanů“.
Uzákonění Dne odchodu okupačních vojsk a Dne národního vzdoru
Uzákonění Dne národního vzdoru a Dne odchodu okupačních vojsk jako nových významných dnů schválila Poslanecká sněmovna počátkem března na návrh Senátu. První z nich má připadnout na 27. května v souvislosti s připomínkou atentátu na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha v roce 1942. Druhý by měl být 25. června, tedy na výročí podpisu protokolu o odsunu sovětských vojsk z území bývalého Československa v roce 1991.
Po schválení nových významných dnů Senátem dostane nyní novelu k podpisu prezident. Oba významné dny podle iniciátora novely, senátora KDU-ČSL Lumíra Kantora, nabývají v kontextu ruské agrese vůči Ukrajině tragické aktuálnosti. „Považuji oba tyto významné dny za nadčasové. Jsou bolestnou vzpomínkou, která navíc nyní opět ožívá v souvislosti se současnou okupací těžce zkoušených měst Ukrajiny,“ uvedl Kantor.
Senátoři odmítli uzákonit zapojení do bojů na Ukrajině
Senát odmítl uzákonit možnost, podle níž by se čeští dobrovolníci mohli zapojit do bojů na Ukrajině na základě vládní výjimky. Pro zamítnutí této změny branného zákona hlasovalo 35 z 63 přítomných senátorů.
Prezident Miloš Zeman a premiér Petr Fiala (ODS) už dříve přislíbili beztrestnost lidem, kteří by se rozhodli připojit k ukrajinským ozbrojeným silám v boji proti ruským agresorům.
Senát umožnil odklad atestované elektronické spisové služby
Úřady zřejmě budou muset atestovanou elektronickou spisovou službu provádět až od roku 2026. Více času na přípravu této služby jim poskytne novela, kterou beze změn Senát schválil.
Odklad plného spuštění projektu, který začal za předchozí vlády Andreje Babiše (ANO), navrhla nynější vláda kvůli jeho nedostatečné přípravě. Dodavatelé měli už od začátku letošního února dodávat úřadům jen atestované systémy, tento termín se má nynější novelou posunout na polovinu příštího roku.
Atest osvědčuje to, že elektronický systém spisové služby splňuje požadavky vyplývající ze zákona. Atestaci by si měly zajistit dodavatelé služby, proces má garantovat ministerstvo vnitra. Návrh se týká takzvaných veřejnoprávních původců, tedy například organizačních složek státu, státních podniků, ozbrojených sil, bezpečnostních složek, nebo i zdravotních pojišťoven.
