Námořníci

Přesně před 25 lety zazněly na palubě ruské ponorky Kursk silné výbuchy. V té chvíli se nacházela pod hladinou Barentsova moře. Úřady od samého začátku silně mlžily o rozsahu katastrofy 155metrového plavidla se 118 muži na palubě. Zpočátku také odmítaly nabídky zahraniční pomoci. Politika utajování a nezájmu o běžné lidi pokračující ze sovětských dob vyvolala masivní kritiku nového lídra země Vladimira Putina ze strany tehdy ještě relativně svobodné společnosti i médií.

Finský Národní úřad pro vyšetřování podal žalobu na kapitána a také prvního a druhého důstojníka tankeru Eagle S, který loni v prosinci poškodil podmořské a energetické kabely propojující tuto zemi s Estonskem, informují agentury. Plavidlo registrované na Cookových ostrovech podle Evropské unie patří k ruské stínové flotile, kterou Moskva využívá k obcházení sankcí, především při vývozu ropy.

Pravidelným terčem ruských úderů je přístav Oděsa, odkud měsíčně vypravují přes pět milionů tun obilí. Černé moře navíc patří k nejvíc zaminovaným na světě. O co nejklidnější cestu se stará skupina námořníků, která má jediný úkol – očistit dopravní koridor od nebezpečné vojenské techniky.

Finská policie podezřívá z nedávného přerušení podmořského energetického kabelu mezi Finskem a Estonskem sedm lidí z asi dvacetičlenné posádky tankeru Eagle S, který patří k takzvané ruské stínové flotile. Informovala o tom finská televize YLE. Námořníci mají zákaz vycestovat.

V přístavech po světě se nacházejí lodě, z kterých nemohou námořníci na pevninu. Podle OSN je to stále častější jev. Majitelé například z finančních důvodů nechají plavidla opuštěná u břehů a posádka pak nemůže loď kvůli místním zákonům opustit. Loni takto zůstalo bezprizorních dva tisíce námořníků ze sto padesáti lodí.

Horní parlamentní komora označila během středečního jednání za nepřijatelné omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka prezidentem Milošem Zemanem. Senátoři schválili usnesení odsuzující masakr v Buči, odmítli ale návrh, podle něhož by se čeští dobrovolníci mohli zapojit do bojů na Ukrajině na základě vládní výjimky. Rozhodli také o uzákonění Dne národního vzdoru a Dne odchodu okupačních vojsk.

Fernãa de Magalhãese neměla jeho posádka vůbec v oblibě. Kulhající kapitán byl despota, který se nebál své námořníky trestat brutálními praktikami. Zároveň jej ale nesmírně přitahovala svoboda, kterou představovaly neprobádané vody za nedávno objeveným americkým kontinentem. Ač sám Portugalec, dokázal přesvědčil španělského krále, aby mu svěřil pět lodí, se kterými se chystal jako první obeplout Zemi. Jemu samotnému, stejně jako většině posádky, se to však nepodařilo. Zemřel před 500 lety, 27. dubna 1521, v bojích s domorodci na Filipínách.

Když pandemie koronaviru propukla, námořníci se často báli vylodit. V současnosti by o to naopak stáli, ale na pobřeží nemohou. Lidé na pevnině mají totiž strach z šíření nemoci. Podle oficiálních údajů uvázlo na moři zhruba 100 tisíc námořníků. Dopravním společnostem se kvůli složité logistice a protikoronavirovým opatřením nedaří posádky lodí střídat. Situaci na moři přiblížil kapitán tankeru Ritesh Mehra, který na palubu nastoupil loni v červenci.

Absurdní životní situaci zažívá pětice asijských námořníků. Majitel tankeru, na kterém slouží, o něj přestal jevit zájem a odmítá vyplatit plnou mzdu. Už čtyři roky. Zrezivělá loď zatím uvízla na mělčině hned u pobřeží Spojených arabských emirátů. Pokud posádka opustí palubu, přijde o peníze a bude jí hrozit zatčení za ilegální vstup. Přežívá pouze díky charitě.

Francie se připravuje na velkou stávku. Do protestů proti důchodové reformě se ve čtvrtek zapojí většina odborových organizací – od železničářů, přes nemocniční personál až po státní zaměstnance. Nejhlasitějšími kritiky změny penzijního systému jsou lidé z profesí, které přijdou o nejrůznější úlevy. Patří mezi ně i námořníci.