Začíná povolební vyjednávání. Ústava podle právníka Aleše Gerlocha nepředepisuje prezidentovi, že předsedou vlády musí být jmenován představitel vítězné strany nebo koalice. Je na prezidentovi, s kým podle Gerlocha bude jednat a koho nakonec pověří sestavením vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) se sejde už v neděli se Zemanem v Lánech, Pražský hrad ale oznámil, že povolební rozhovory plánuje zahájit až ve středu. Hnutí ANO skončilo ve volbách druhé za koalicí SPOLU tvořené ODS, KDU-ČSL a TOP 09.
Prezident není povinen jednat s šéfy stran, může ale pověřit určitou osobu, uvedl ústavní právník
Ústavní právník Aleš Gerloch o povolebním vyjednávání (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Volby do Poslanecké sněmovny 2021
- 8:53
Slovenský tisk hodnotí výsledek voleb v Česku jako naději pro střední Evropu. Povolební vývoj v zemi ale podle slovenských médií ovlivní hospitalizace prezidenta Zemana.
- 8:24
Redaktor ČT Petr Vašek předpokládá, že do nové sněmovny pošle vláda návrh státního rozpočtu v podobné podobě, v jakém byl ve staré. Ve sněmovně mu ale hrozí velké změny.
- 7:00
Podle ústavního právníka Jana Kuklíka má veřejnost právo vědět, jaký je zdravotní stav prezidenta, který nyní hraje důležitou roli při sestavování nové vlády.
„Sám si může zjišťovat, jaká je konkrétní situace a zda se nějakým způsobem vyvíjí, proměňuje, nebo ne. Každopádně ani ústavně ani zákonně není nárok na to, aby byl někdo jmenován podle toho, že předloží nějaké podpisy, že disponuje většinou, protože ústava vychází z konstrukce, že vládu jmenuje prezident republiky a ta pak žádá o důvěru a pak se uvidí, jestli ji má, nebo nemá,“ vysvětlil Gerloch.
Podle ústavního právníka je politicky jasné, a to zejména po volbách, že hlava státu v rámci nastavených vztahů byť modifikované parlamentní demokracie musí respektovat výsledek voleb. Gerloch ale dodal, že je na prezidentovi, s kým bude jednat a jak si bude zjišťovat vztahy mezi stranami. „Má na to určitou lhůtu čili nemusí jednat během dnů nebo hodin,“ dodal.
Dosavadní vláda tak nadále zůstává až do ustavující schůze sněmovny. „Poslanecká sněmovna je svolávána prezidentem republiky, to je jeho ústavní pravomoc, a to nejpozději třicet dnů ode dne voleb,“ vysvětlil Gerloch a dodal, že se hovoří o datu devátého listopadu. Mezitím má tedy podle něj prezident prostor, aby mohl jednat se zástupci vítězných stran nebo koalic.
Na ustavující schůzi dolní komory se pak ujasňují nové sněmovní výbory a volí nový předseda sněmovny. „Poté je vláda povinna podat demisi, prezident republiky jmenuje předsedu nové vlády a ten mu předloží návrhy na ostatní ministry,“ upřesnil právník. Tato vláda pak musí požádat do třiceti dnů sněmovnu o důvěru. Získat musí nadpoloviční většinu přítomných poslanců.
Ústavní právník Ondřej Preuss z Univerzity Karlovy si myslí, že vzhledem k výsledku voleb nemusí nastat nějaká ústavní krize a nová vláda může vzniknout rychle. „Výsledky i to večerní jednání subjektů napovídá, že tady máme jasnou většinu ve sněmovně, která koresponduje i s většinou v Senátu, takže z toho ústavního hlediska není důvod, aby ta vláda relativně rychle nevznikla,“ uvedl Preuss. Podle něj by měl prezident respektovat výsledek voleb.