Ondřej Preuss

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) tvrdí, že za smírem s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence v archivních dokumentech StB jako agenta není žádná zákulisní dohoda jako třeba Babišova podpora Petra Pellegriniho v prezidentských volbách. Iniciátorem smíru byl sám český expremiér, uvedl Eštok s tím, že se chtěl vyhnout ekonomickým ztrátám. Opozice volá po jeho odvolání. Babiš později upřesnil, že smír navrhli jeho právníci a považuje to za zcela pochopitelné.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra kritizuje návrh na zvýšení platů ústavních činitelů, který ve středu schválila vláda. Vadí mu, že jde prakticky o tutéž úpravu, kterou už v květnu zrušila ústavní instance, a zákon by tak mohl být v rozporu s ústavou. Kabinet se hájí argumentem, že platy soudců mají růst podle stejného vzorce jako u politiků nebo státních zástupců.

Otázka korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí nadále rozděluje vládu a opozici. Zatímco vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) hodnotí poměrně kladně některé pozměňovací návrhy, které z jednání ve sněmovně vzešly, místopředseda ANO Radek Vondráček v Událostech, komentářích zopakoval, že podle ANO by mělo být hlasování ze zahraničí usnadněno jinak a že v navrhované podobě naruší princip tajnosti hlasování.

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se rozhodl vzdát kandidatury na ústavního soudce. Uvedl, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti kvůli jeho předlistopadovému působení. Podle svých slov nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu.

Koalice ve sněmovně prosadila změny v penzích i přes kritiku opozice. V dolní komoře parlamentu se odehrála opět dlouhá diskuze, opozice neprosadila zamítnutí předlohy, její vrácení k opětovnému projednání do druhého čtení ani pozměňovací návrhy a chce se obrátit na Ústavní soud. Hnutí ANO je podle místopředsedy poslaneckého klubu Aleše Juchelky přesvědčené, že nemělo dostatek prostoru u řečnického pultu. To ale šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odmítá a kritizuje opozici za několikahodinové obstrukce. Sněmovní schůze o změnách v důchodovém systému byla hlavním tématem Událostí, komentářů.

Opoziční lídři neskrývají zklamání z rozhodnutí prezidenta Petra Pavla podepsat změnu valorizací důchodů. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová ujistila, že hnutí podá ústavní stížnost, jakmile důchodová novela vyjde ve sbírce zákonů. Kritizovala i samotnou hlavu státu za to, že změnu valorizací nevetovala. Kritický vůči Pavlovi je i předseda opoziční SPD Tomio Okamura. Pavel podle něj ukázal, že je „exponentem“ vládní koalice.

Vláda na mimořádném jednání na dálku schválila návrh na změnu pravidel pro červnovou valorizaci důchodů. Penzisté v průměru dostanou 760 korun navíc místo průměrného zvýšení o 1770 korun, jak by vyplývalo z dosud platného valorizačního mechanismu. Sněmovna bude návrh schvalovat zrychleně ve stavu legislativní nouze, opozice avizuje obstrukce.

Nově zvolený prezident Petr Pavel by se mohl s dosluhující hlavou státu Milošem Zemanem setkat v dohledné době. Probrat by s ním mimo jiné chtěl situaci kolem Ústavního soudu (ÚS). Podle nově zvoleného prezidenta by Zeman příštího šéfa této instituce vybírat neměl. Zeman to však nevyloučil – a vyžádal si expertizu, na základě které se rozhodne. Stávající předseda ÚS Pavel Rychetský si myslí, že by jmenování jeho nástupce Zemanem členové soudu nepřijali.

Poslankyně ANO a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková si myslí, že prezident Miloš Zeman sice má právo jmenovat nového předsedu Ústavního soudu (ÚS), měl by ale spíše dodržovat standardy právního státu. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný by jmenování šéfa ÚS v tuto chvíli považoval za nemoudré. Oba politici to řekli v Událostech, komentářích. Možné předčasné jmenování nového šéfa konstitučního tribunálu označují experti za protiústavní, prezident na sklonku mandátu by jím mohl způsobit chaos.

Češi budou – v přímé volbě potřetí – vybírat svého prezidenta. Premiéru měl tento způsob v lednu 2013 a o pět let později se opakoval. Z letošních jednadvaceti uchazečů o Hrad jsou známá jména třinácti. Z toho sedm vsadilo na podporu poslanců a senátorů. Při zmíněné historicky první volbě před deseti lety většina tehdejších uchazečů sbírala potřebné podpisy přímo od lidí. Způsob kontroly platných hlasů tehdy vzbudil velké kontroverze. Jména lidí, kteří budou moci kandidovat v historicky třetí přímé volbě prezidenta, oznámí ministerstvo po kontrole hlasů 25. listopadu.

Senátoři začali studovat podobu novely pandemického zákona, která má řídit většinu protiepidemických opatření. Předloha by také posílila pravomoci úřadů, například při regulaci obchodů nebo restaurací, bude-li to kvůli infekci potřeba. Horní komora bude o normě hlasovat ve čtvrtek. Původní podobu senátoři kritizovali, poslanci ji tento týden pozměnili.

Prezident republiky Miloš Zeman odmítl jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) uvažuje, že se obrátí na Ústavní soud, aby jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně nových členů vlády. Ústavní právníci mají na oprávněnost postupu prezidenta různé názory, byť v jejich vyjádřeních pro ČT či agenturu ČTK převažuje postoj, že k tomu oprávněn není.

Článek 66 Ústavy ČR, o němž se mluví v souvislosti s názorem Ústřední vojenské nemocnice, podle něhož prezident Miloš Zeman není schopen vykonávat pracovní povinnosti, se věnuje zejména přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele v situaci, kdy se uvolní funkce prezidenta a nová hlava státu ještě není zvolena nebo nesložila slib. Už první věta článku ovšem hovoří i o tom, že se tato pravidla mohou uplatnit také v situaci, „nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát“. V české ústavě je toto ustanovení od jejího schválení koncem roku 1992 a nezměnilo se ani poté, co byla v roce 2012 zavedena přímá volba prezidenta.

Začíná povolební vyjednávání. Ústava podle právníka Aleše Gerlocha nepředepisuje prezidentovi, že předsedou vlády musí být jmenován představitel vítězné strany nebo koalice. Je na prezidentovi, s kým podle Gerlocha bude jednat a koho nakonec pověří sestavením vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) se sejde už v neděli se Zemanem v Lánech, Pražský hrad ale oznámil, že povolební rozhovory plánuje zahájit až ve středu. Hnutí ANO skončilo ve volbách druhé za koalicí SPOLU tvořené ODS, KDU-ČSL a TOP 09.