Pokud by prošel koaliční návrh na růst platů ústavních činitelů o téměř sedm procent, soudcům by platy reálně klesly, míní prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra. Přesto by výpočet výdělků politiků od těch soudcovských neodděloval. Jiní hosté ve vysílání ČT24 naopak o této možnosti hovořili. Politický analytik Lukáš Jelínek se například domnívá, že některý z návrhů navzdory „povinnému obstrukčnímu kolečku“ opozice nakonec projde.
„Problémem je už čas, kdy je to projednáváno, protože my od 2. ledna máme nové platové výměry, které odpovídají ústavnímu nálezu z jara minulého roku a které nepočítají s navrhovanou vládní úpravou. To znamená, že (pokud tento návrh projde – pozn. red.) by se jednalo nejen o zmrazení, ale de facto od února o snížení platů soudců,“ upozornil Vávra, který tak celou věc považuje za „velký ústavněprávní problém“.
U soudců podle něj nicméně nyní není vzhledem k loňskému usnesení Ústavního soudu žádný „nedostatek právní úpravy“, který by znemožňoval jim platy vyplácet. „Nechci mluvit za všechny, ale je evidentní, že právní situace, do které jsme se dostali – už jen proto, že celé měsíce od nálezu Ústavního soudu se politická reprezentace nesnažila věc legislativně řešit – je velmi problematická. Takže bych se skoro až divil, kdyby někdo (ze soudců) tu žalobu (v případě, že vládní návrh projde) nepodal,“ varoval Vávra.
Míní, že platy ústavních činitelů musí kopírovat růst či naopak pokles platů ostatních zaměstnanců v národním hospodářství, přičemž se stanovují „nějakým koeficientem“. Princip tak považuje za solidární. „A aby nedocházelo k těmto přemetům, tak ve většině států Evropy se politici vlastních platů nedotýkají, nechávají fungovat automat. To, že naše politická reprezentace po dvacet let do toho automatu neustále zasahuje, vede k tomu, že tyto platy jsou rozkolísané. A logicky potom vzbuzují emoce,“ nabídl svůj úhel pohledu šéf Soudcovské unie.
Platy politiků a soudců by od sebe nicméně neodděloval, protože to, že jsou platy všech ústavních činitelů upraveny v jednom zákoně, považuje za správné bez ohledu na to, zda jde o ústavní činitele volené nebo jmenované. Do druhé skupiny spadají právě soudci či státní zástupci. „Norma byla vypracována velmi dobře. Rozpojení bude znamenat jen to, že platy politiků bude ještě víc pod politickým tlakem nebo hrami – a vedle toho se ty soudcovské můžou pohybovat nějak jinak, což by dělalo další problémy. To my nechceme,“ ujistil Vávra.
Platový oříšek
Politický analytik Lukáš Jelínek si myslí, že vláda má šanci navýšení platů politiků, soudců a státních zástupců „protlačit“ do konce ledna nejen sněmovnou, ale i Senátem tak, jak kabinet chce. A to i proto, že v dolní komoře mají koaliční strany většinu a v té horní by podle něj „nemusel odpor být tak velký“. „Navíc je zájem všech ústavních činitelů, aby dostávali v tomto roce svůj plat podle nějakých pravidel. Takže myslím, že opozice předvede jakési povinné obstrukční kolečko, protože jde o téma, které voliče zajímá a dá se použít v kampani, ale myslím, že nakonec některý z těch návrhů projde,“ konstatuje analytik.
Zmrazení platů politiků na dalších pět let, což navrhují opoziční zákonodárci, by podle něj pouze znamenalo odklad problému a „ukázku neschopnosti se na platový oříšek podívat poctivě“. Doplnil, že vše už mohla řešit předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). „Politici si to přehazují jako horký brambor a situaci vždycky řeší až na poslední chvíli nějak provizorně,“ nechal se slyšet Jelínek s tím, že za provizorium považuje jak aktuální vládní návrh, tak ten opoziční. Jako nepopulistické by bral, pokud by politici vše řešili v jednom balíku a včas.
„Pokud by někdo skutečně chtěl řádně a poctivě tu věc řešit, tak zaprvé začne uvažovat o tom, jak oddělit platy zástupců moci výkonné a zákonodárné na straně jedné, a moci soudní na straně druhé. Dále je podle mě třeba zajistit, aby platy politiků nebyly navázané jen na průměrnou mzdu ve společnosti, ale aby byly navázány buď na mediánovou nebo minimální mzdu. Zkrátka aby to bylo mnohem reálnější,“ nastínil svou představu analytik s tím, že s reálností dle něj souvisí i „utlumení dynamiky růstu platů ústavních činitelů“.
Zapotřebí je dle Jelínka i provedení reformy poslaneckých náhrad. Za smysluplné považuje například ty na expertizy či asistenty, u mimopražských zákonodárců i ty na dopravu ze vzdálenějších regionů či ubytování. „Ale všechny ostatní jsou při současné výši platů poslanců a senátorů podle mě zbytečné. Třeba představa, že si není poslanec schopný zaplatit mobil nebo internet, je skoro až směšná,“ míní.
Dodal, že veřejnost bude vždy s prací politiků nespokojená a nelogické je i to, že své platy si určují sami. „Nebo že nastavovali takový automat, do kterého budou s prominutím co chvíli vrtat. Protože je pracovitost politiků velmi špatně měřitelná, tak potřebujeme rámcová, zásadní pravidla,“ uvedl analytik.
Ušetřit by se dle něj dalo i na odměnách, které zákonodárci pobírají například za to, že šéfují některému z podvýborů. Toto považuje za blízké celkové práci zákonodárce jako takové. „A to už je podle mě dostatečně hrazeno tím základním platem,“ zdůraznil s tím, že platy politiků by možná také nebudily takovou pozornost, kdyby kabinet netrval na škrtech v celé řadě dalších oblastí.
Nepopulární téma na začátku roku
Politolog Milan Školník z České zemědělské univerzity ve vysílání ČT24 upozornil, že letošek je volebním rokem, který „bude klíčový pro vládu i opozici“ a sněmovna začíná jednání právě platy politiků, což je podle experta mezi lidmi velmi nepopulární téma. „Myslím, že je v zájmu i naší politické reprezentace, aby byla alespoň nějaká shoda na tom, jak to pak bude nebo nebude reálně vypadat, aby se to zbytečně neprotahovalo, protože tohle může snížit důvěru občanů v politiky jako takovou,“ míní.
Pomyslná mince má podle Školníka dvě strany – první je, že řada výzkumů poukazuje na to, že lépe placený politik je výkonnější a teoreticky i méně zkorumpovatelný, stejné to podle něj je i u soudců či státních zástupců. „Druhá strana mince je to, že jde o veřejnou službu a plat je v tom až sekundární. Politik může mít třicet, padesát nebo sto tisíc, ale (jde o to) jak se to vnímá,“ říká politolog.
Dodává, že zrovna toto je věc, na které by se podle něj měla vláda s opozicí shodnout, protože „je to v zájmu všech“. Připomněl, že řada lidí také vnímá, že politici jsou v podstatě zaměstnanci občanů, kteří si ale zároveň sami stanovují výši platů. Na otázku moderátora, kdo jiný by toto případně měl určovat, Školník opáčil, že by mohlo jít o „velmi respektovanou autoritu“. V této souvislosti vypíchl například Ústavní soud, který posuzuje ústavnost zákonů. „V jiných státech je většinou nějaký mechanismus... politici jsou zpravidla ti, kdo o tom rozhodují,“ sdělil politolog.
Na dotaz moderátora, proč dosud nikdo neoddělil výpočet platu soudců od platů ústavních činitelů, Školník odvětil, že do toho „ze zvláštních důvodů nikdo zatím nechtěl zasahovat“. „Je tam ještě jiný problém – jsou v tom zakotveni i státní zástupci a nezapomínejme, že máme moc výkonnou, zákonodárnou i soudní. Možná by stálo za to oddělit soudce a nechat v jedné kategorii státní zástupce a politiky,“ nechal se slyšet expert s tím, že žalobci i politici reprezentují moc výkonnou. V podstatě tak celou záležitost vnímá podobně jako Jelínek.
„Ale u toho může být protiargument, že státní zástupci by měli mít teoreticky blíž k soudcům a že žalobci toho nemají s politiky moc společného. Je to obecný problém,“ uzavřel Školník s tím, že soudci se v otázce navyšování platů na rozdíl od politiků nemusejí tolik ohlížet na veřejné mínění.
„Jsme vlastně po termínu“
„V prvé řadě je třeba říct, že to už mělo být dávno schváleno, protože Ústavní soud v tom svém rozhodnutí předpokládal, že se tak stane do konce minulého roku. To, co je schvalováno teď, tedy v půlce ledna, v zásadě platí na práci, kterou všichni vykonávají od začátku tohoto měsíce. Takže teď už jsme vlastně po termínu,“ prohlásil ústavní právník Ondřej Preuss, který vzápětí dodal, že je z věcného hlediska velkým kritikem rozhodnutí Ústavního soudu. Myslí si, že nebyl důvod k tomu, aby takto zasáhl.
„Ale pokud to rozhodnutí padlo, tak myslím, že musí být respektováno. A návrh, který je předmětem toho jednání (poslanců), to pro tento rok ve vztahu k soudcům prostě nerespektuje – platy v zásadě zůstávají zachovány, proti čemuž ovšem Ústavní soud ve svém rozhodnutí brojil, protože dovodil, že platy soudců musí být minimálně... trojnásobkem základního příjmu v daném výpočtu. A to prostě nebude dodrženo,“ míní Preuss, podle nějž se tak lze opět obávat nějakého zásahu. Zároveň ale prý zaznamenal, že sami soudci patrně předpis nebudou hromadně napadat.
