Sněmovna se nedostala k hlasování o platové novele, která počítá s růstem platů ústavních činitelů pro letošek o téměř sedm procent. Schůze, kterou nechal svolat koaliční tábor, začala opoziční kritikou. Vystoupil předseda ANO Andrej Babiš i lídr SPD Tomio Okamura. Závěrečné kolo debaty bude pokračovat v pátek, kdy by podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který novelu za vládu předložil, měla sněmovna rozhodnout.
Sněmovna se nedostala k hlasování o platové novele
7 minut
Události: Poslanci o zvyšování platů
Program mimořádné schůze byl schválen asi po třech hodinách po zahájení jednání hlasy poslanců čtveřice koaličních stran a opozičních Pirátů. Poslanci ANO a SPD hlasovali proti. Právě SPD později středeční hlasování zablokovalo, protože se zvyšováním platů politiků zásadně nesouhlasí, uvedlo hnutí v tiskovém prohlášení.
„Pětileté zmrazení by poskytlo dostatečný čas na oddělení platů politiků od soudců a na vytvoření udržitelného a spravedlivého systému odměňování politiků, který by reflektoval reálný ekonomický vývoj,“ řekl Babiš. Zmrazení platů ústavních činitelů prosazuje také SPD. Diskutovat by se podle Babiše mělo také o různých příplatcích a náhradách. Šéf ANO míní, že politici by měli mít jeden plat, ze kterého by si hradili všechno sami.
Obdobně jako při minulých schůzích předseda ANO využil svého přednostního řečnického práva také ke kritice nynější vlády a premiéra Petra Fialy (ODS). Kabinet vinil například z odpovědnosti za vyšší inflaci a ceny elektřiny a plynu. Zmínil také očekávané další zdražení energií v případě zavedení emisních povolenek. „Pokud se vrátíme do vlády, okamžitě tohle zrušíme. A je mi úplně jedno, co říká (předsedkyně Evropské komise) Ursula von der Leyenová se svým Green Dealem,“ prohlásil Babiš.
Kritika opozice
Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová soudí, že o zvýšení platů ústavních činitelů by se mělo debatovat až potom, co se začne ekonomice dařit. „Opravdu si poslanci vlády přicházejí říct o přidání o sedm procent?“ podivovala se.
„Jde o další projev naprosté drzosti a arogance Fialovy vlády a její odtrženosti od reality,“ prohlásil k novele Okamura. Pozastavoval se nad tím, čím si politici zasloužili reálný růst svých příjmů, když většině pracujících reálné příjmy podle něho dlouhodobě klesají a životní náklady jim rostou. „SPD je zásadně proti zvyšování platů politiků,“ zdůraznil.
„Mechanismus se hledat nemusí, nalezen byl,“ komentoval volání po debatě o novém systému nastavování platů ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předloha reaguje na květnový verdikt Ústavního soudu, který zrušil základní zákonný koeficient pro výpočet platů ústavních činitelů kvůli soudcovským platům. Snížení spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822. Podle Jurečky je nyní nutné vrátit zákon do stavu, aby bylo možné lednovou výplatu vyplácenou v únoru stanovit.
Jurečka nad průběhem středeční debaty vyjádřil rozpaky s tím, že chybělo nejvýše třicet minut, aby sněmovna novelu schválila. Uvedl, že určitě podpoří návrhy, které sám načetl. Jde hlavně o maximální pětiprocentní meziroční růst platů. Další návrh má podle jeho záměru snížit motivaci ke kumulaci funkcí a odměn na komunální a krajské úrovni.
Předsedkyně senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová v Událostech, komentářích kritizovala, že Ústavní soud rozhodl už v květnu „a vláda to neřešila“. To, že kabinet o platech rozhodl až v říjnu, považuje za chybu i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj měla vláda přistoupit k řešení problému co možná nejdříve.
Piráti budou usilovat o snížení náhrad
Podle předsedy Pirátů Jakuba Michálka je jednání o platech „politické divadlo“. „Spočívá v tom, že politici, když je krize, chtějí vypadat před veřejností dobře, zmrazí si platy a pak si neví rady, co dělat s rozmrazením a skokovým nárůstem,“ uvedl.
Reálným problémem jsou podle Michálka náhrady, v nichž se skrývá část reálných příjmů politiků a stal se z nich „nepřiměřený krmelec“. „Náhrady na dopravu jsou úplně ustřelené,“ připomněl. Piráti tak na středeční diskusi navrhnou přes zamítavý postoj výborů seškrtat náhrady za cestování a omezit odměny při souběhu několika funkcí. Hájit budou také omezení růstu platů nanejvýš na pět procent ročně.
Michálek navýšení cestovného před jednáním demonstroval na náhradách pro zákonodárce jezdící z nejvzdálenějších míst, od roku 2012 narostly o 22 800 korun měsíčně na téměř 57 000 korun měsíčně. Cena benzinu je přitom obdobná jako v roce 2012.
Ohraničení budoucího růstu
Sněmovna podle stanovisek rozpočtového výboru patrně ohraničí budoucí meziroční růst platů vrcholných politiků na nejvýše pět procent, jak to navrhl ministr Jurečka. Opoziční hnutí ANO a SPD pravděpodobně neprosadí zmrazení platů politiků do konce roku 2029 na loňské úrovni a Piráti například snížení náhrad na dopravu zákonodárců až o čtvrtinu. Vládní TOP 09 možná neuspěje s návrhem na krácení platů poslanců a senátorů o pětinu při zadlužení státu nad padesát procent hrubého domácího produktu.
Potom, co předlohu sněmovna schválí, musí ji projednat Senát a podepsat prezident. Jurečka dříve řekl, že důležitý moment ve vztahu k účinnosti novely je začátek února, kdy účtárny musí zpracovat lednové výplaty.
Vystrčil věří, že se předloha v horní komoře stihne projednat do konce ledna. „Začneme, předpokládám, 28. ledna a věřím, že to zvládneme do jednoho, dvou dnů,“ řekl. Podle něj k plánovaným změnám, ať už bude přijatý kterýkoliv pozměňovací návrh, „není až tak moc co říkat, pokud se někdo nechce pořád dokola opakovat“.
Podle Mračkové Vildumetzové je potřeba především počkat, jaké pozměňovací návrhy budou přijaty ve sněmovně. „My určitě budeme nějakým způsobem argumentovat, budeme na některé skutečnosti upozorňovat,“ avizovala.
23 minut
Události, komentáře: Miloš Vystrčil a Jana Mračková Vildumetzová o platech politiků
Z výpočtu z předlohy vyplývá, že by se plat například řadového zákonodárce zvýšil letos o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta republiky by činil 365 tisíc korun, o 23 800 korun víc než loni. Rostly by také náhrady. Vlnu kritiky vyvolal především původní návrh, podle kterého by platy vrcholných politiků vzrostly skoro o čtrnáct procent.
Předloha dále zavádí paušální náhradu pro manžela nebo partnera prezidenta republiky. Prakticky ji bere z paušální náhrady hlavy státu.
Sněmovna také ve středu uctila minutou ticha v úvodu mimořádné schůze památku zesnulého poslance ANO Milana Ferance. Feranec zemřel po dlouhé nemoci minulý týden v pátek ve věku 60 let. Od pondělí je na hlavní sněmovní budově vyvěšen černý prapor. Za vstupními prostory také vzniklo pietní místo, kde se mohou poslanci, sněmovní zaměstnanci a návštěvníci dolní komory zapsat do kondolenční knihy.
Poslední rozloučení s Ferancem se má uskutečnit v pátek, což byl jeden z důvodů, kvůli němuž ministr Jurečka navrhoval, aby poslanci zvážili, zda by sněmovna neměla dokončit poslední kolo projednávání novely již při středeční schůzi. Předsedající Jan Skopeček (ODS) však přerušil mimořádnou schůzi do pátku po dohodě poslaneckých klubů po dvacetiminutové přestávce, kterou si vyžádal předseda frakce SPD Radim Fiala a jež přesáhla dobu vymezenou pro závěrečné schvalování návrhů zákonů.
Podle místopředsedy Aleše Juchelky (ANO) tak bude v pátek kvůli pohřbu část poslanců hnutí včetně něho na schůzi chybět.
