Rozpočtový výbor

Státní rozpočet pro rok 2025, který počítá se schodkem 241 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájí jako realistický, koaliční partneři z hnutí STAN však původně se souhlasem otáleli – hlavně kvůli situaci s nepedagogickými pracovníky. Naopak opoziční ANO podle předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové vidí v rozpočtu „nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje“. O státním rozpočtu debatovali zástupci všech sedmi sněmovních uskupení v Událostech, komentářích.

Poslanci navrhli ve druhém čtení státního rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Představuje to téměř deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu, které činí 2,33 bilionu korun. Peníze chtějí přidávat třeba na podporu bydlení a na školství a sport nebo například na lesní a vodní hospodářství. Brát je chtějí například z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo z vládní rozpočtové rezervy.

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se v noci na sobotu dohodli na unijním rozpočtu na příští rok ve výši téměř 200 miliard eur (pěti bilionů korun). Informovala o tom Rada Evropské unie. Dohodu vyjednavačů musí ještě oficiálně potvrdit členské státy a plénum Evropského parlamentu.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil dolní komoře, aby schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Podpořil několik návrhů na přesuny peněz uvnitř něj – například 533 milionů uvnitř rozpočtu ministerstva spravedlnosti, které se mají přidat na platy v justici, uvnitř rozpočtu ministerstva zemědělství souhlasil s přesunem 700 milionů na vodní hospodářství. Uvnitř kapitoly ministerstva vnitra výbor doporučil přidat deset milionů spolkům působícím v požární ochraně.

Téměř sedmdesát miliard plánuje stát vybrat na dani z mimořádných zisků (takzvané windfall tax) v tomto a příštím roce. A to i přesto, že podle zjištění ČT předpokládají některé firmy, na které se daň vztahuje, že už neodvedou nic. Suverénně nejvíc tak i nadále bude platit polostátní společnost ČEZ. Právě daní z neočekávaných zisků se tento týden zabývali i poslanci rozpočtového výboru.

Státní rozpočet na příští rok má za sebou druhé čtení. Přestože si poslanci odsouhlasili, že mohou jednat až do rána a jednání o rozpočtu se rozjíždělo zdlouhavě, nakonec skončili již před devátou večer. Vystoupilo na čtyřicet řečníků, kteří přednesli přes sto pozměňovacích návrhů. Většina z nich jsou návrhy opoziční, a přestože se někteří opoziční poslanci snažili přemluvit koaliční většinu k jejich podpoře, zřejmě se jí nedočkají. Zákonodárci z vládních stran podpoří pouze to, na čem se koalice shodla, jako je zvýšení příspěvků pro některé organizace nebo pro Digitální informační agenturu.

Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska ve středu prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.

Poslanci se tento týden vrátí k úspornému balíčku. Ve středu ho bude řešit rozpočtový výbor a v pátek začne závěrečné čtení. Ve sněmovně se ale povede i třeba debata o rodičovském příspěvku.

Rozpočtový i sociální výbor Poslanecké sněmovny doporučily schválit vládní konsolidační balíček včetně úprav, na kterých se shodla koalice. Úspěšně balíček prošel také ústavně-právním výborem. Nic se ale nemění na zásadním odporu opozice, jejíž zástupci hlasovali proti balíčku. Výhrady mají i samosprávy. Po projednání ve výborech čeká balíček druhé čtení na sněmovním plénu, koalice jej chce zařadit na program řádné zářijové schůze.

Ministerstvo financí navrhlo pro příští rok zvýšení daní z většiny hazardních her. Stát by tak mohl získat zhruba 600 milionů korun. Vyplývá to z návrhu, který se podařilo České televizi získat. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhl v materiálu zaslaném koaličním partnerům růst daní třeba z kurzových sázek, rulet nebo z tombol. Naopak daň z loterií navrhl snížit. To kritizuje jak opozice, tak i některé vládní strany.

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili státní rozpočet na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) jej předložil s navrženým schodkem 295 miliard korun. Součástí jsou některá opatření proti energetické krizi a také daň z mimořádných zisků. Její začlenění do rozpočtu ostře kritizovala opozice vzhledem k tomu, že zatím není toto zdanění bank či rafinerií schválené.

Rozpočet Kanceláře prezidenta republiky (KPR) by měl v příštím roce proti letošnímu schválenému rozpočtu vzrůst asi o 19 milionů na 417,7 milionu korun. Návrh základních ukazatelů rozpočtu Hradu ve středu schválil sněmovní rozpočtový výbor, a ministerstvo financí ho tak zapracuje do celkového návrhu státního rozpočtu. Zákonodárci podobně schválili i rozpočet dolní parlamentní komory, oproti letošku se mírně zvýší.

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder se rozhodl skončit v dozorčí radě ruské státní ropné společnosti Rosněfť. Firma oznámila, že jí Schröder sdělil, že nemůže mandát v dozorčí radě dále vykonávat. Oznámení přišlo jen den poté, co rozpočtový výbor Spolkového sněmu odebral Schröderovi peníze na kancelář, na kterou měl z veřejných peněz jako bývalý šéf německé vlády nárok.

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny doporučil plénu schválit přepracovaný návrh státního rozpočtu pro tento rok. Sněmovna by měla rozpočet začít projednávat v pátek na mimořádné schůzi. Na ni se chystá i prezident Miloš Zeman.

Poslanecká sněmovna by měla začít projednávat v prvním čtení státní rozpočet na příští rok až po jmenování nové vlády vzešlé z říjnových voleb. Sněmovně to doporučil její rozpočtový výbor. Výbor také zároveň projednávání návrhu přerušil do jmenování nové vlády. Podle dosavadních informací by prezident Miloš Zeman mohl novou vládu jmenovat v polovině prosince.

Ve sněmovně se konají ustavující schůze části výborů, na nichž se mimo jiné volí jejich předsedové. Ústavně-právní výbor povede bývalý předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO), bezpečnostní výbor Pavel Žáček (ODS) a v čele rozpočtového výboru bude stát někdejší plzeňský hejtman Josef Bernard (STAN). Výbor pro životní prostředí povede Jana Krutáková (STAN), hospodářský Ivan Adamec (ODS), zemědělský Michal Kučera (TOP 09), sociální Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), zahraniční Marek Ženíšek (TOP 09) a školský Ivo Vondrák (ANO).

Podle sněmovního rozpočtového výboru by měla sazba digitální daně v Česku činit pět procent. I přesto ale sociální demokraté mluví o původní sedmiprocentní variantě. Nižší sazbu podporuje i část opozice, další však varuje před odvetnými opatřeními a hrozbou vysokých cel pro tuzemské exportéry.

Sněmovní rozpočtový výbor nepřijal o jeden hlas doporučení plénu, aby schválilo vládní návrh státního rozpočtu na příští rok. Pro navržené usnesení hlasovali jen poslanci vládního hnutí ANO. Nepodpořili je koaliční sociální demokraté ani komunisté, kteří menšinový kabinet v dolní komoře tolerují.

Pokud si manželka ředitele finančního úřadu koupila v dražbě majetek, který úřad zabavil kvůli nezaplaceným daním, je to nemorální. Poslancům z rozpočtového výboru to v pátek v debatě o zajišťovacích příkazech a dalších postupech finanční správy řekla šéfka Generálního finančního ředitelství Tatjana Richterová. Uvedla také, že kvůli tomuto případu vydala stanovisko pro všechny finanční úřady, kde takový postup označila za nepřípustný.

Sněmovna podpořila zpřísnění pravidel pro chov psů. Lidé zřejmě budou muset veterinární správě hlásit chovy tří a více fen, štěňata také bude třeba očipovat. Zákonodárci ve středu zvolili posledního člena Rady ČTK, v níž nově usedne Angelika Bazalová. Poslanci měli také schvalovat vládní daňový balíček, který zahrnuje například zvýšení spotřební daně na líh a tabákové výrobky. Sněmovna se k tomu ale nedostala a balíček se bude schvalovat nejdřív v pátek, ve hře je i mimořádná schůze sněmovny 1. listopadu.