Sněmovní rozpočtový výbor v pondělí hlasy vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů doporučil, aby dolní komora vrátila návrh státního rozpočtu k přepracování končící vládě. Kabinet by v něm měl mimo jiné přepracovat příjmy rozpočtu podle listopadové makroekonomické predikce. Podle končícího premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda v demisi poradí, jak bude v případě vrácení rozpočtu postupovat. Řešení je podle něj více.
Vláda v demisi by podle doporučení výboru také měla ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou upravit některé povinné sociální výdaje v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí. Do rozpočtu resortu dopravy by pak měla doplnit chybějících 37,2 miliardy korun na dotaci Státnímu fondu dopravní infrastruktury.
Podle Schillerové se nejedná o „žádné nadpožadavky“, ale jde o neopomenutelné výdaje. Přijetí navrženého rozpočtu by podle ní znamenalo „paralyzovaný stát“, který by vypínal jednu funkci za druhou. Jako příklad zmínila, že v listopadu příštího roku by přestaly důchodcům chodit penze a již začátkem roku by se musely zakonzervovat některé rozestavěné dopravní stavby.
Návrh rozpočtu také podle usnesení výboru, které Schillerová navrhla, není v souladu s příslušnými zákony. Vláda má podle místopředsedkyně ANO dát rozpočet do souladu se zásadou pravdivosti, úplnosti a reálnosti. Zdůraznila, že pro přepracování navrhla nejkratší lhůtu. Podle ní jsou schválená doporučení jasná.
Kabinet má mít na přepracování dvacet dní, což znamená, že nový návrh by měl předložit 16. prosince. Pokud na některé výdaje nenajde peníze pomocí škrtů, má podle výboru zvýšit deficit. Podle končící vlády tím ovšem vyzývá nová koalice kabinet k protiprávnímu jednání a k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Před tím během jednání poslance varoval i náměstek ministra financí Tomáš Holub. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je totiž maximální možná výše schodku 237 miliard korun. Zbývající část schodku umožnila výjimka, protože jde o peníze na výstavbu nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany a na obranné výdaje.
Schillerová již minulý týden prohlásila, že v rozpočtu chybí téměř 96 miliard korun na povinné a obdobné výdaje a také na klíčové investiční výdaje. Skutečný schodek je podle ní až 381 miliard korun. Nynější dosluhující vláda navrhla schodek 286 miliard korun. Předložila ho s tím, že pro příští rok předpokládala růst ekonomiky o dvě procenta. Podle listopadové predikce má ekonomika růst o 2,2 procenta. Náměstek ministra financí Holub podotkl, že i po započtení vlivu listopadové predikce budou rozpočtové příjmy zhruba stejné jako nyní.
Babiš: Rozhodlo chybějících 95 miliard
„Je jasné, že ta vláda s tím nic neudělá, takže je logické, že nakonec to bude zase řešit naše vláda,“ míní předseda ANO Andrej Babiš.
Podle Babiše se o vrácení rozpočtu rozhodlo kvůli chybějícím 95 miliardám. „V momentě, kdy jsme se dozvěděli, že rozpočet má nějaký deficit a chybí tam třicet miliard na dopravní infrastrukturu, tak jsme řekli, ano, těch třicet miliard vyřešíme v rámci přesunu z jiných kapitol,“ sdělil.
Úředníci z jednotlivých resortů ale pak podle něj přinesli informace o dalších chybějících desítkách miliard, například v rozpočtu ministerstva práce nebo dopravy. „Když jsme to potom napočítali na 95 miliard, tak je to úplně jiná situace,“ dodal šéf ANO.
Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa přitom již v minulém týdnu sdělil, že výdaje navrženého státního rozpočtu na příští rok mohou být podceněny nejvýš o nízké desítky miliard korun. Doplnil, že problém s nesouladem výdajů SFDI a jeho příjmů ze státního rozpočtu lze řešit úpravou rozpočtu fondu, tedy mimo státní rozpočet.
Hlavní mandatorní výdaje státního rozpočtu podle Skořepy zkontrolovala Národní rozpočtová rada a nenalezla u nich chyby. „U některých menších výdajů jistě nelze vyloučit, že jsou v návrhu uvedeny na nerealisticky nízké úrovni. Může jít o položky, u nichž je nyní skutečná výše čerpání v příštím roce nejistá, a lze tudíž uvést pouze určitý interval možných výsledků. Vláda si u těchto nejistých položek mohla z nabízejících se scénářů vybrat spíš ty optimističtější,“ uvedl Skořepa.
„Předpokládám nicméně, že touto cestou se do rozpočtu mohlo dostat podcenění výdajů v celkovém objemu maximálně velmi nízkých desítek miliard korun,“ dodal.
S postupem souhlasila i další koaliční uskupení
Místopředseda SPD Radim Fiala před ranním jednáním koaliční rady sdělil, že souhlasí s tím, aby se návrh rozpočtu vrátil vládě v demisi. Měsíc rozpočtového provizoria podle něho není problém. Ještě v neděli se místopředseda SPD klonil k tomu, že rozpočtový výbor by měl schválit základní parametry návrhu státního rozpočtu od končící vlády.
Šéf Motoristů Petr Macinka ráno nechtěl výsledek koaličního jednání předjímat. „Zásadní nedostatek rozpočtu je to, že je protizákonný, to by myslím měla sněmovna reflektovat a odcházející vládě tento signál jasně vyslat,“ nastínil. Krátké rozpočtové provizorium by podle Macinky žádný velký problém neznamenalo.
Předseda rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé) později sdělil, že vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů návrh státního rozpočtu připravený kabinetem v demisi nepřijme. „Nám se rozpočet nelíbí a nepřijmeme ho,“ zdůraznil.
Stajnura návrh pokládá za realistický
Rozpočet, který předložila vláda v demisi, nelze zamítnout. Je možné buď schválit základní parametry, nebo ho kabinetu vrátit k přepracování. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) ho dle svých dřívějších vyjádření pokládá za realistický. Argumentoval i tím, že jeho příjmy ověřil výbor pro rozpočtové prognózy.
„Celé divadlo budoucí vládní koalice kolem návrhu rozpočtu v rozpočtovém výboru má jednoduchý překlad – bude vyšší deficit, začínáme rozhazovat,“ napsal Stanjura v reakci na pondělní rozhodnutí rodící se koalice. Ta podle něj poruší zákon, pokud zvýší schodek nad zákonem stanovenou mez.
„Teď, když mají ANO, SPD a Motoristé ve sněmovně pohodlnou většinu poslanců, už nepokrytě sledují jediný cíl – utrácet jak tygr v masně a zvýšit rozpočtový deficit za hranici povolených limitů,“ zdůraznil. Dodal, že pokud by nastupující koalice připravovala svůj návrh rozpočtu, musela by dodržet výdajové limity podle zákona, a do nich by se její sliby nevešly.
Končící premiér Fiala uvedl, že hra kolem rozpočtu je snahou odclonit pozornost od nevyřešených problémů možného budoucího předsedy vlády Babiše. Podle premiéra v demisi je načase, aby se ANO začalo chovat odpovědně.
Fiala stále doufá, že se vznikající koalice vzpamatuje a v prvním čtení rozpočet schválí. „Pak bych chápal, že ho začnou nějak uvnitř měnit podle svých priorit, protože jde především o nástroj vlády, jak uplatňovat svoje priority. Z tohoto hlediska by to dávalo smysl, ale vrátit nám ho k přepracování smysl opravdu nedává,“ sdělil s tím, že dosavadní postup ANO pokládá za nesrozumitelný, neodpovědný a divný. „My se určitě nenecháme hnutím ANO vydírat,“ zdůraznil.
Ani další strany končící vlády s krokem nesouhlasí
Opozice na jednání neúspěšně navrhovala, aby výbor doporučil rozpočet schválit. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob také navrhoval prodloužit lhůtu pro přepracování z dvaceti na třicet dnů. Schillerová s tím nesouhlasila a argumentovala tím, že navržená doporučení jsou jasná.
Výbor také odmítl Jakobův návrh přerušit projednávání rozpočtu do doby jmenování nové vlády, nejpozději do konce ledna 2026. Neuspěla ani poslankyně Pirátů Vendula Svobodová, která chtěla vyzvat vládu, aby do rozpočtu doplnila čtrnáct miliard korun na dostupné nájemní bydlení.
Místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN) již před jednáním uvedla, že by pokládala za logické návrh rozpočtu pustit do druhého čtení. Rozhodnutí vrátit ho přepracovat vládě, která je v demisi, nerozumí. „Budoucí koalice si může svůj návrh přepracovat v momentu, kdy bude jmenovaná nová vláda. Nechť se tedy urychlí jmenování vlády, pak si může dělat s rozpočtem, co chce,“ dodala.
Zástupci Starostů během schůze výboru navrhovali, aby sněmovna základní parametry rozpočtu schválila. Dolní komora by měla podle STAN také vzít na vědomí, že pokud využije půjčku na dostavbu Dukovan na jiné účely, ohrozí udržitelnost veřejných financí. Po jednání výboru Kovářová zopakovala, že mandatorní výdaje jsou podle ní v pořádku, a vyzvala novou koalici, aby se zdržela nepravdivých výroků.
Další místopředseda rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS) před jednáním řekl, že si neumí představit, že nová sněmovna bude úkolovat vládu v demisi. „Vláda z logiky věci nemá důvěru této Poslanecké sněmovny. Myslím si, že první cíl má být vyřešit střet zájmů Andreje Babiše (ANO), nechť si pak sestaví svou vládu a svůj rozpočet,“ dodal.
Zástupci končící vlády také vyzývali novou koalici k jinému řešení, tedy aby stejně jako před čtyřmi lety vypracovala vlastní rozpočet, až se ujme vlády. „Není normální úkolovat končící vládu, ale je nutné převzít vládní odpovědnost,“ prohlásil Havránek.
V prvním čtení poslanci schvalují příjmy, výdaje, schodek rozpočtu a způsob jeho vypořádání. Pak už můžou jen navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu. První čtení má přijít na řadu ve středu. Představitelé nové koalice dříve tvrdili, že by zachovali základní parametry rozpočtu a upravili jeho vnitřní strukturu, aby se vyhnuli rozpočtovému provizoriu. To nastává, pokud sněmovna nestihne tento klíčový zákon schválit do konce roku. V takovém případě jsou měsíční výdaje státu omezeny na jednu dvanáctinu celkových výdajů předchozího roku.
Krátkodobé provizorium podle analytiků problémy nezpůsobí
„Rozpočtové provizorium automaticky neznamená katastrofu,“ poznamenal hlavní ekonom Portu Jan Berka. „Mandatorní výdaje zůstávají nedotčené, některé dotace a granty mohou být omezeny, zejména pokud dojde k překročení jedné dvanáctiny výdajů z loňského rozpočtu. Investiční činnost, která je vázána smlouvami z minulosti, pokračuje. Zastavují se však jakékoli nové investice,“ doplnil.
S tím souhlasil i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Bude-li trvat rozpočtové provizorium jen několik týdnů, nezpůsobí v ekonomice zásadní problémy a nepromítne se do tempa jejího růstu. Mandatorní výdaje státu musejí být hrazeny i během rozpočtového provizoria a pro ostatní výdaje nebude tvořit jedna dvanáctina letošní skutečnosti velké omezení během ledna, kdy je celková investiční aktivita veřejného sektoru stejně utlumená,“ vysvětlil.
Podle hlavního ekonoma Investiky Víta Hradila by rozpočtové provizorium v trvání do tří měsíců významné problémy nezpůsobilo. „Provizorium může způsobit procesní komplikace některým veřejným institucím, ale ty se projeví spíše případným odkladem některých kroků, například investic, nikoliv jejich zrušením. V kontextu celé české ekonomiky by šlo o zanedbatelnou událost,“ míní.
Problematické by ale podle odborníků bylo prodlužování provizoria. „Delší provizorium by problémem určitě bylo například kvůli tomu, že by finanční nejistota nedovolila zahajovat nové investiční projekty,“ řekl Sobíšek. Hradil doplnil, že by se mohly objevit i problémy se spolufinancováním projektů dotovaných Evropskou unií. Dlouhé provizorium by podle něj také znejistilo finanční trhy, což by zdražilo obsluhu státního dluhu.
„Obecně je vždy lepší, pokud je provizorium co nejkratší. V případě jeho delšího trvání je investiční činnost vlády omezena, což se může potenciálně negativně projevit v růstu HDP za daný kvartál,“ podotkl Berka. „Česká ekonomika aktuálně nestojí na vládních investicích, táhne ji spotřeba domácností. Pokud ta zůstane silná, případné rozpočtové provizorium by nemělo výkon domácího hospodářství na začátku příštího roku nijak zásadně ovlivnit,“ očekává.
