Vznikající koalice chce návrh rozpočtu schválit do 17. prosince

5 minut
Události: Vznikající koalice má plán schválení rozpočtu
Zdroj: ČT24

Nastupující vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů chce ve sněmovně definitivně schválit návrh státního rozpočtu na příští rok 17. prosince a vyhnout se tak rozpočtovému provizoriu, řekl ČT pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO). O rozpočtu chce v novém sněmovním výboru jednat už 19. listopadu. Současná vláda by však musela návrh sněmovně poslat do dvou týdnů, což zatím není definitivní, přestože většina ministrů je pro.

Nově zvolení poslanci sice ještě nesložili ústavní slib, už ale mají hotový rozvrh, podle kterého by měli schvalovat klíčový zákon letošního roku – návrh státního rozpočtu na rok 2026. Harmonogram projednávání rozpočtu si ještě před ustavením sněmovny nechala od úředníků rozpočtového výboru vypracovat vznikající koalice.

Poprvé má rozpočtový výbor klíčový vládní návrh projednat 19. listopadu. První čtení ve sněmovně pak má být o týden později a druhé čtení, ve kterém poslanci podávají pozměňovací návrhy, pak 11. prosince. Definitivně by mohli poslanci rozpočet schvalovat 17. prosince.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová přiblížila, že minimální lhůty byly nastaveny tajemníkem a pracovníky rozpočtového výboru tak, aby zákon mohly projednat klíčové orgány, jako jsou další výbory.

Současná vláda se zdráhá nové sněmovně návrh rozpočtu poslat

Plán budoucí koalice ale bude platit jen v případě, že současná vláda svůj návrh rozpočtu potvrdí v první polovině listopadu. Vznikající koalice tak doufá, že současný kabinet schválí návrh rozpočtu co nejdříve, aby si povinnost mohl převzít ten nový. „Doufám, že se tak stane příští týden, jinak vzniká prodlení i škody. Nechápu, o co této vládě jde,“ sdělil ČT Babiš.

Podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) se vláda bude návrhem zabývat ve středu a dle výsledku jednání rozhodne o dalším postupu.

Většina ministrů Fialovy vlády se kloní k tomu, aby kabinet po ustavující schůzi sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok do dolní parlamentní komory poslal. Ve středu pak členové vlády rozhodnou, kdy přesně by k tomu mohlo dojít.

Pro zaslání návrhu rozpočtu do dolní komory po jeho projednání se vyslovil například ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

„Budu za KDU-ČSL a jako člen vlády navrhovat, abychom zákon poslali do Poslanecké sněmovny,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný. Má se tak stát, až bude zvolen nový předseda dolní komory parlamentu.

Andrej Babiš naznačil, že v případě průtahů se schvalováním rozpočtu by mohla vznikající koalice odpovědět. „Byl bych nerad, abychom ve sněmovně začali střetem, například, že by kvůli rozpočtu nebyly zvoleny některé orgány. Chtěli bychom začít s příští opozicí zase normálně komunikovat,“ prohlásil.

Poslanec a kandidát na místopředsedu sněmovny Jan Skopeček (ODS) reagoval, že dosluhující vláda se tímto způsobem nenechá vydírat.

Více peněz chce nová vláda na dopravu

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů však ujišťuje, že bude respektovat schodek 286 miliard korun navržený současnou vládou na konci září. Jinak ale hodlá v rozpočtu minimálně padesát miliard korun přesunout na své priority.

„Máme představu, teď ji ale zveřejňovat nebudu, protože je to potřeba projednat společně,“ uvedla Schillerová.

Poslanec za SPD Jan Hrnčíř také nechtěl specifikovat konkrétní přesuny. Podle něj se však týkají téměř všech kapitol. Dodatečné výdaje mají být opřeny o škrty výdajů na provoz státu, řekl.

Více peněz chce vznikající koalice směřovat například na podporu obnovitelných zdrojů energie, třicet miliard navíc chce dát na dopravní stavby. Na konkrétním plánu, z jakých kapitol peníze na své priority vezme a jak konkrétně bude chtít rozpočet upravit, ale zatím dohodnutá není.

Podle programového prohlášení budoucí vláda předpokládá, že během jejího úřadování budou ve výstavbě středočeské úseky dálnice D3. Na železnici dodatečné peníze využije na modernizaci stávajících koridorů a zvýšení rychlosti na dvě stě kilometrů v hodině. V nejvytíženějších úsecích plánuje dostavbu třetí koleje.

Nová koalice chystá také změnu zákona, která čistý zisk z provozu městských radarů nasměruje do Státního fondu dopravní infrastruktury. Avizuje také, že srovná podmínky pro elektromobily a klasická auta včetně plateb za dálniční známky, kterou řidiči elektromobilů v současnosti nepotřebují. „Odmítneme ideologické zásahy, které by ohrožovaly dostupnost a svobodu mobility občanů. (…) Nebudeme protežovat žádný dopravní mód, včetně cyklistické dopravy, na úkor jiných,“ stojí v programovém dokumentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...