Vznikající koalice chce návrh rozpočtu schválit do 17. prosince

Nahrávám video

Nastupující vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů chce ve sněmovně definitivně schválit návrh státního rozpočtu na příští rok 17. prosince a vyhnout se tak rozpočtovému provizoriu, řekl ČT pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO). O rozpočtu chce v novém sněmovním výboru jednat už 19. listopadu. Současná vláda by však musela návrh sněmovně poslat do dvou týdnů, což zatím není definitivní, přestože většina ministrů je pro.

Nově zvolení poslanci sice ještě nesložili ústavní slib, už ale mají hotový rozvrh, podle kterého by měli schvalovat klíčový zákon letošního roku – návrh státního rozpočtu na rok 2026. Harmonogram projednávání rozpočtu si ještě před ustavením sněmovny nechala od úředníků rozpočtového výboru vypracovat vznikající koalice.

Poprvé má rozpočtový výbor klíčový vládní návrh projednat 19. listopadu. První čtení ve sněmovně pak má být o týden později a druhé čtení, ve kterém poslanci podávají pozměňovací návrhy, pak 11. prosince. Definitivně by mohli poslanci rozpočet schvalovat 17. prosince.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová přiblížila, že minimální lhůty byly nastaveny tajemníkem a pracovníky rozpočtového výboru tak, aby zákon mohly projednat klíčové orgány, jako jsou další výbory.

Současná vláda se zdráhá nové sněmovně návrh rozpočtu poslat

Plán budoucí koalice ale bude platit jen v případě, že současná vláda svůj návrh rozpočtu potvrdí v první polovině listopadu. Vznikající koalice tak doufá, že současný kabinet schválí návrh rozpočtu co nejdříve, aby si povinnost mohl převzít ten nový. „Doufám, že se tak stane příští týden, jinak vzniká prodlení i škody. Nechápu, o co této vládě jde,“ sdělil ČT Babiš.

Podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) se vláda bude návrhem zabývat ve středu a dle výsledku jednání rozhodne o dalším postupu.

Většina ministrů Fialovy vlády se kloní k tomu, aby kabinet po ustavující schůzi sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok do dolní parlamentní komory poslal. Ve středu pak členové vlády rozhodnou, kdy přesně by k tomu mohlo dojít.

Pro zaslání návrhu rozpočtu do dolní komory po jeho projednání se vyslovil například ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

„Budu za KDU-ČSL a jako člen vlády navrhovat, abychom zákon poslali do Poslanecké sněmovny,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný. Má se tak stát, až bude zvolen nový předseda dolní komory parlamentu.

Andrej Babiš naznačil, že v případě průtahů se schvalováním rozpočtu by mohla vznikající koalice odpovědět. „Byl bych nerad, abychom ve sněmovně začali střetem, například, že by kvůli rozpočtu nebyly zvoleny některé orgány. Chtěli bychom začít s příští opozicí zase normálně komunikovat,“ prohlásil.

Poslanec a kandidát na místopředsedu sněmovny Jan Skopeček (ODS) reagoval, že dosluhující vláda se tímto způsobem nenechá vydírat.

Více peněz chce nová vláda na dopravu

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů však ujišťuje, že bude respektovat schodek 286 miliard korun navržený současnou vládou na konci září. Jinak ale hodlá v rozpočtu minimálně padesát miliard korun přesunout na své priority.

„Máme představu, teď ji ale zveřejňovat nebudu, protože je to potřeba projednat společně,“ uvedla Schillerová.

Poslanec za SPD Jan Hrnčíř také nechtěl specifikovat konkrétní přesuny. Podle něj se však týkají téměř všech kapitol. Dodatečné výdaje mají být opřeny o škrty výdajů na provoz státu, řekl.

Více peněz chce vznikající koalice směřovat například na podporu obnovitelných zdrojů energie, třicet miliard navíc chce dát na dopravní stavby. Na konkrétním plánu, z jakých kapitol peníze na své priority vezme a jak konkrétně bude chtít rozpočet upravit, ale zatím dohodnutá není.

Podle programového prohlášení budoucí vláda předpokládá, že během jejího úřadování budou ve výstavbě středočeské úseky dálnice D3. Na železnici dodatečné peníze využije na modernizaci stávajících koridorů a zvýšení rychlosti na dvě stě kilometrů v hodině. V nejvytíženějších úsecích plánuje dostavbu třetí koleje.

Nová koalice chystá také změnu zákona, která čistý zisk z provozu městských radarů nasměruje do Státního fondu dopravní infrastruktury. Avizuje také, že srovná podmínky pro elektromobily a klasická auta včetně plateb za dálniční známky, kterou řidiči elektromobilů v současnosti nepotřebují. „Odmítneme ideologické zásahy, které by ohrožovaly dostupnost a svobodu mobility občanů. (…) Nebudeme protežovat žádný dopravní mód, včetně cyklistické dopravy, na úkor jiných,“ stojí v programovém dokumentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
31. 5. 2026
Načítání...