Libor Vávra

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra kritizuje návrh na zvýšení platů ústavních činitelů, který ve středu schválila vláda. Vadí mu, že jde prakticky o tutéž úpravu, kterou už v květnu zrušila ústavní instance, a zákon by tak mohl být v rozporu s ústavou. Kabinet se hájí argumentem, že platy soudců mají růst podle stejného vzorce jako u politiků nebo státních zástupců.

Zástupci soudců a státních zástupců jednali v úterý odpoledne s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o zvýšení platů v příštím roce. Jurečka pro ně navrhl od ledna oproti současnému zákonu zvýšení o 6,9 procenta a stejně by podle ministra měly růst i platy politiků. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání tripartity řekl, že pokud vláda ve středu rozhodne o tom, aby politici dostali přidáno více než 1400 korun, což je částka, kterou od ledna dostanou zaměstnanci státu a veřejného sektoru, odbory znovu zahájí jednání o platech.

Platy pracovníků v justici byly nastaveny v době, kdy nejvyšší odbornost na soudě byla rychlá obsluha mechanického psacího stroje na začátku 90. let, řekl v pondělních Událostech, komentářích prezident soudcovské unie Libor Vávra. Od té doby stát podle něj klade čím dál vyšší nároky, ale nikdy tyto profese nepřeřadil do odpovídajících tříd. Poukázal na to, že pracovníci v justici mají méně peněz než jiní odborní státní zaměstnanci, a proto odcházejí například na obecní úřady. Všechny minulé vlády podle něj problém pouze jednorázově „zalepily“, ale nepřišly se systémovým řešením.

O využívání nových elektronických náramků pro vězně není mezi soudci zájem. V současnosti zařízení hlídají 31 domácích vězňů a čtyři obviněné, u kterých nahrazují vazbu. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Probační a mediační služby Martin Bačkovský. Za dodání a provoz náramků na sedm let stát zaplatí přes 93 milionů korun. Nové náramky v Česku fungují čtvrt roku.

Prezident Petr Pavel vetoval novelu zákona, podle které by soudy od ledna přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Podle šéfa Soudcovské unie Libora Vávry je to otázka volby politiků. Účast laického prvku na soudním rozhodování je žádoucí, prohlásil Jiří Říha z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v úterních Událostech, komentářích.

Ústavní soud se bude znovu zabývat platy soudců, tentokrát kvůli započítání mateřské a rodičovské. Pražská soudkyně žaluje stát, protože její plat roste pomaleji kvůli tomu, že pečovala o dítě. Vláda odmítá, že by šlo o diskriminaci a plánuje se u Ústavního soudu hájit. Soudkyně, která stát zažalovala, kvůli výjimce není ve třetím platovém stupni, ale ve druhém. Příští rok pro ni přitom výjimka přestane platit, rodičovská se jí započítá a poskočí rovnou o dva stupně výš.

Stávka zaměstnanců soudů za vyšší platy ve středu omezila jejich provoz. Úředníci zavřeli například informační centra a podatelny, někde se odročila jednání. Stávku justiční odbory vyhlásily poté, co se minulý týden nedohodly s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) na zvýšení peněz o patnáct procent. Protestu se podle odborů zúčastnilo 95 procent z devíti a půl tisíce pracovníků soudů. Do jednodenní výstražné stávky se zapojili pracovníci všech soudů vyjma Ústavního. Akce se netýkala soudců, kteří ze zákona stávkovat nemohou. Stávkování nepřísluší ani justiční stráži. Zaměstnanci soudů zůstanou podle předsedkyně justičních odborů Anny Pospíšilové ve stávkové pohotovosti, dokud nebudou splněny jejich požadavky.

Soudci budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za rok 2024. Zákonný výpočet se kvůli úsporám změnil, podle Ústavního soudu (ÚS) to byl ale neústavní zásah. Se stejným argumentem také zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, zpětně se ale dorovnávat nebudou, zdůraznil ÚS v nálezu Josefa Baxy. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Naopak zmrazení soudcovských platů v roce 2021 ústavnímu pořádku neodporovalo, rozhodl ÚS.

Soudní senát musel už v jednací síni veřejně odůvodnit své rozhodnutí, a je proto určitou chybou, že až dosud základní důvody neznáme, komentoval prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra případ opakovaného znásilnění dívky, za které dostal pachatel podmíněný trest. V Interview ČT24 Vávra řekl, že soud mohl vydat třeba tiskovou zprávu, ve které by důvody znovu shrnul. Zároveň dodal, že se stále pracuje na písemném vyhotovení rozsudku, které je vždy podrobnější.

Soudcovská unie České republiky nesouhlasí s chystanou úpravou platů soudců, kterou schválila Poslanecká sněmovna ve vládním konsolidačním balíčku. Zatímco nyní je plat soudců součinem průměrné mzdy v národním hospodářství a zákonného koeficientu tři, nově má koeficient klesnout na hodnotu 2,822. Může to mít negativní vliv na zájem o práci soudce, řekl novinářům prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra po dvoudenním sněmu této organizace v Přerově.

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že Ústavní soud (ÚS) bude pod vedením Josefa Baxy garancí ústavnosti a bude chránit základní práva a svobody. Končícímu šéfovi Pavlu Rychetskému poděkoval za dlouhodobou práci pro justici i Českou republiku. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) doufá, že Baxa naplní, co avizoval, tedy že se z ÚS nestane aktivistický tvůrce práva.

Nemusí mít právní vzdělání, přesto rozhodují o verdiktech. Mohou dokonce i přehlasovat profesionální soudce. Řeč je o přísedících. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) chce tuto funkci zrušit. Zůstat by podle něj měla jen u závažných trestních případů. S tím souhlasí i Soudcovská unie.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v úterý sdělil zástupcům justice, že stát uvažuje o faktickém zmrazení platů soudců a státních zástupců v příštím roce, a to zřejmě zásahem do platové základny. Po jednání to novinářům oznámil místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Šéf Soudcovské unie Libor Vávra konstatoval, že je předčasné v tuto chvíli vyhrožovat, nebo naopak chválit, protože politická jednání nejsou u konce. Blažek záměr, který je součástí vládního konsolidačního balíčku, pro média nekomentoval.

Ústavními soudci by mohli být bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a bývalá soudkyně téhož soudu Daniela Zemanová. Že jsou mezi lidmi navrženými odbornou komisí, potvrdil prezident Petr Pavel, který se s nimi v pondělí odpoledne sešel. Třetího kandidáta ještě prezident nemá. Pavel také představil složení týmu svých poradců, ačkoliv jednoho ještě hledá.

České soudy ukládají za sexuální násilí na mentálně handicapovaných často nižší tresty, než je obvyklé. Zdůvodňují to i tím, že člověk s postižením prý nechápe, že mu je ubližováno. Sexuální násilí přitom zažívá podle zahraničních dat třetina až polovina lidí s mentálním postižením. V Česku data zatím nejsou, na policii a k soudům se dostane jen zlomek případů. Tématem se pro pořad 168 hodin zabýval Jaroslav Hroch.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) požadoval v brněnské bytové kauze podle serveru Seznam Zprávy i jména soudců, kteří rozhodovali o vazbě či o domovních prohlídkách. K čemu totožnost soudců Blažek potřeboval, serveru nevysvětlil. Neřekl tedy, zda to nějak souvisí s jeho pravomocí navrhnout v případě libovolného soudce kárné řízení, píše web. Blažek na Twitteru uvedl, že jde o běžný zákonný postup při vyřizování stížnosti. Server již dříve informoval, že Blažek k bytové kauze, ve které podle serveru Seznam Zprávy figurují Blažkovi známí, poslal žalobcům za poslední měsíc čtyři žádosti o informace.

Mzdy odborného aparátu českých soudů jsou výrazně nižší, než mají jiní státní zaměstnanci. Kvůli tomu kvalifikovaní pracovníci od soudů na řadě míst odcházejí. Uvedl to v sobotu prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra po dvoudenním sněmu této organizace v Táboře. Například nástupní mzda zapisovatelky u soudu činí podle něj přibližně 18 tisíc korun.

Pavel Blažek (ODS) uvedl po pondělní schůzce s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou, že jakožto ministr spravedlnosti v žádném případě neobstruuje jmenování soudních funkcionářů. Zároveň zmínil další argumenty, proč nejmenuje soudce Aleše Novotného místopředsedou Krajského soudu v Brně. O novém kandidátovi bude jednat s předsedou tohoto soudu Milanem Čečotkou.

Soudcovská unie kritizuje argumenty ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), kterými odůvodnil své rozhodnutí nejmenovat Aleše Novotného místopředsedou Krajského soudu v Brně. Blažek tvrdí, že Novotný se jako soudce svými rozhodnutími opakovaně podílel na tom, že státu vznikla škoda.

Česká vláda se vedle pomoci Ukrajině bude příští týden zabývat také rekordními cenami pohonných hmot. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet už kvůli válce navrhl v rozpočtu přesunout téměř tři miliardy korun a uvažuje i o novele státního rozpočtu.

Zástupci soudců si stěžují na údajné protiústavní zmrazení platů ústavních činitelů. Prezident Soudcovské unie České republiky Libor Vávra v pořadu Události, komentáře uvedl, že krok vlády porušuje demokratické principy. Za největší problém považuje to, že vláda o návrhu změn nediskutovala se zástupci justice, a zmínil, že novelu zákona hodlá napadnout u Ústavního soudu.

Krajský soud v Ostravě potvrdil doživotní trest pro žháře z Bohumína na Karvinsku, a to za vraždu jedenácti lidí. Muž s žalobcem už před časem uzavřel dohodu. Rozhodnutí je pravomocné. V případě dohody o vině a trestu jde o postup, kdy obviněný slíbí, že se vzdá práva na projednání před soudem, a přizná vinu. Obžaloba poté požádá soud o mírnější trest. Odborníci se shodují, že je to změna v soudním procesu, která přináší jak ekonomické výhody, tak urychlení samotného procesu. Dohoda o vině a trestu byla hlavním tématem úterní Devadesátky ČT24.

Ministerstvo spravedlnosti počítá s variantou, že by noví soudci dočasně skládali slib do rukou předsedy vlády, nikoliv hlavy státu. Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana momentálně brzdí jmenování asi padesáti soudců. Soudcovská unie varuje, že pokud se to nestihne do konce roku, může dojít k průtahům.

Jak si může pachatel usnadnit soudní řízení? Uzavře se státním zástupcem takzvanou dohodu o vině a trestu. Vyhne se tak řízení před soudem, ten jen dohodu stvrdí. Advokátka, která zastupuje oběti sexuálních zločinů a domácího násilí, ale upozorňuje, že jejich pachatelé díky těmto dohodám dostávají nižší tresty a oběti nižší odškodnění. Pro pořad 168 hodin natáčela Jana Gerleová.