Poslanci schválili novelu o platech ústavních činitelů, kterou prezident Petr Pavel dříve vetoval, zejména kvůli nastavení soudcovských platů. Sněmovna následně přehlasovala také senátní veto novely energetického zákona. Schůze byla poté přerušena.
Sněmovna přehlasovala prezidentské veto platové novely
K přehlasování prezidentova veta byla potřeba nadpoloviční většina všech poslanců, tedy nejméně 101 hlasů. Pro novelu nakonec hlasovalo 102 ze 193 přítomných poslanců, proti bylo 91.
Opoziční zástupci, kteří hlasovali proti, varovali, že do předlohy stejně jako loni zasáhne Ústavní soud. Soudci již dříve avizovali, že se na něj v případě přijetí novely hodlají obrátit.
Očekává se, že jednotliví soudci novelu napadnou
Prezident Soudcovské unie Libor Vávra sdělil, že zákon bude minimálně ze strany jednotlivých soudců žalobou napaden. Šéf Unie státních zástupců Tomáš Foldyna řekl, že čekal, že zákonodárci dají přednost „ústavnosti, právnímu názoru Ústavního soudu a principům právního státu“ před krátkodobým řešením. „Co se týče dalších kroků státních zástupců, budeme o jejich konkrétní podobě ještě diskutovat jak v rámci Unie státních zástupců, tak v rámci Justičního grémia a budeme je koordinovat s postupem soudců,“ dodal Foldyna.
„Dopředu víte, že to soudci znovu napadnou u Ústavního soudu,“ vzkázal před hlasováním vládnímu táboru poslanec ANO Patrik Nacher. Podle jeho kolegyně z hnutí Heleny Válkové je předloha na 99,9 procenta protiústavní. „Opakovaně se nerespektují nálezy Ústavního soudu,“ dodala. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek kritizoval koalici za to, že nebrala v potaz připomínky soudců. Radovan Vích (SPD) podotkl, že platy politiků nemají razantně růst v době, kdy jiným obyvatelům setrvale klesá životní úroveň.
Schválení naopak uvítal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který řešení pro letošní rok pokládá za kompromis. Po hlasování na sociální síti X napsal, že rozhodnutí sněmovny odblokovalo nynější situaci. „Místo záloh se budou vyplácet standardní platy ústavních činitelů,“ dodal.
Platová novela předpokládá pro letošní rok růst platů vrcholných politiků a dalších představitelů státu skoro o sedm procent, soudcovské platy mají prakticky stagnovat. Pavel se ve zdůvodnění veta neztotožnil s tím, jak se zákonodárci vypořádali s nálezem Ústavního soudu, na který vládní novela reagovala, a to zejména v souvislosti se stanovením letošních soudcovských platů. Prezident kritizoval také zpětnou účinnost předlohy, když se podle ní mají stanovovat platy od začátku letoška.
Před hlasováním nebylo jisté, zda se poslancům prezidentské veto podaří přehlasovat. Vláda potřebovala podporu alespoň sto jedna koaličních zákonodárců. Má jich sice sto čtyři, všichni ale nebyli rozhodnutí hlasovat pro. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob ale avizoval, že je vládní koalice připravena veto prezidenta přehlasovat a potřebných 101 hlasů má.
Opoziční hnutí ANO a SPD při opětovném projednávání novely uvedla, že trvají na zmrazení platů vrcholných politiků. Cokoli jiného je plivnutí do tváře obyčejných lidí, řekla předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová. Šéf SPD Tomio Okamura uvedl, že Pavel nevetoval předlohu kvůli její nemravnosti, ale s ohledem na postoj „soudcovské lobby“. Opoziční lídři vystoupili přednostně.
ANO a SPD se snažily prosadit zmrazení platů vrcholných politiků do konce roku 2029 už při dřívějším sněmovním schvalování.
Schvalování programu březnové schůze zabralo poslancům zhruba pět hodin. Opozice podle očekávání neprosadila žádné ze svých debatních témat, k nimž patřila ruská válka na Ukrajině, kterou chtěli řešit ANO, SPD i Piráti, nebo prošetřování korupce v pražské Fakultní nemocnici Motol.
3 minuty
Redaktorka ČT Kristina Marie Kubcová k platové novele
Nejvíce vzroste plat prezidenta
Podle novely má řadový poslanec nebo senátor dostat přidáno o sedm tisíc, ministři nebo místopředsedové parlamentu zhruba dvakrát tolik. Premiér a šéfové obou parlamentních komor si mají přilepšit téměř o dvacet tisíc. Nejvýrazněji ale vzroste plat prezidenta – o čtyřiadvacet tisíc.
Soudci si výdělky už loni zvýšili po dohodě s ministerstvem spravedlnosti. Letos si přidali dalších sedm procent a rozhodli se tak nečekat na platovou novelu. Argumentují, že by jim kvůli ní platy na rozdíl od politiků reálně klesly. Rozhodnutí kritizují vládní politici i Nejvyšší kontrolní úřad, jehož vedení zvažuje, že na soudy i státní zastupitelství pošle finanční kontrolu.
To, že v zákoně už dva měsíce chybí základní údaj, podle kterého má stát těmto lidem platy vypočítávat, způsobuje problémy. Peníze za leden poslanci a senátoři nakonec dostali jako zálohu.
Podle ústavního právníka Jana Kysely v případě nálezů Ústavního soudu, které se v různých kontextech věnovaly platům ústavních činitelů, soud vybočuje ze své role „negativního zákonodárce“, jelikož „říká, že i když zákon nemáte, tak na základě našeho nálezu si máte počínat, jako byste zákon měli,“ míní Kysela.
„To, že si jednotliví reprezentanti státní moci počínají odlišně, mi přijde v nepořádku,“ uvedl v souvislosti s tím, že soudci a státní zástupci si své platy navýšili, zatímco členové parlamentu, vláda a prezident obdrželi v tomto roce pouze zálohu. Nemyslí si však, že by v případě schválení novely soudci a státní zástupci své platy vraceli. „Co bylo vyplaceno, je ztraceno,“ míní Kysela, podle kterého nyní „jde o to, co bude vyplaceno do budoucna“.
11 minut
Ústavní právník Jan Kysela k platové novele
Podle člena sněmovního ústavně-právního výboru Karla Haase (ODS) vládní koalice přehlasováním prezidentova veta prokázala svou funkčnost, sdělil v Událostech, komentářích. Přiznal však, že legislativní proces nebyl šťastný. „Byla to nejlepší ze všech špatných variant,“ tvrdí. Není přesvědčen o tom, že by novela byla jednoznačně protiústavní. Poukázal i na to, že vůči samotnému loňskému nálezu zaujali dva renomovaní ústavní soudci Jan Wintr a Josef Fiala negativní stanovisko.
Naopak předsedkyně sněmovního mandátového a imunitního výboru Helena Válková (ANO) považuje schválenou platovou novelu za pravděpodobně neústavní, a to i s ohledem na předchozí rozhodnutí Ústavního soudu. Kritizovala koalici za neschopnost přijít se systémovým řešením. Za vzniklý chaos podle ní nese odpovědnost právě vláda. „Zmražení platů chceme proto, abychom získali čas na vymyšlení něčeho smysluplnějšího,“ vysvětlila hlasování opozice. Dodala, že proti novele hlasovala nejen kvůli jejímu obsahu, ale také proto, že „v právním státě by se měly schvalovat zákony, které jsou v souladu s ústavním pořádkem“.
12 minut
Události, komentáře: Zákon o platech ústavních činitelů schválen
Poslanci přehlasovali i senátní veto energetické novely
Večer poslanci schválili také energetickou novelu, kterou sněmovně vrátil Senát. Nejdříve dolní komora zamítla změny navržené horní komorou a následně veto hlasy 102 poslanců převážila, zapotřebí jich bylo alespoň 101. K poslancům vládní koalice se přidal i nezařazený poslanec Ivo Vondrák zvolený původně na kandidátce opozičního hnutí ANO. Opozice sněmovní verzi nepodpořila.
Předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (STAN) poslancům mimo jiné sdělil, že návrh je v rozporu se směrnicí Evropské unie i v rozporu s unijní notifikací. Je podle něj také sporné, zda jsou individuální kontroly ve skutečnosti proveditelné.
Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) označil argumenty Senátu za racionální. Podle něj odpovídají tomu, čím argumentovalo i hnutí ANO, které návrhy na omezení podpory odmítalo. Hrozí podle něj například arbitráže s investory i poškození důvěry investorů ve stát.
Energetická novela zavádí pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů, které byly uvedeny do provozu v letech 2009 a 2010, se do předlohy dostalo ve sněmovně. Ta to nyní znovu stvrdila po vetu Senátu. Důslednější kontroly mají podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zabránit tomu, aby provozovatelé některých solárních elektráren získali vyšší podporu, než na jakou mají nárok. Opatření by mělo snížit podporu obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu.
Provozovatelé uvedených solárních elektráren budou muset například každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu. Výnosnost investice do obnovitelného zdroje se bude nově odvíjet od životnosti zařízení, nikoli od doby práva trvání na podporu. Dosud platný zákon stanoví hranici pro podporu v případě výnosnosti v rozmezí 8,4 až 10,6 procenta.
Kritici tvrdí, že jde o změnu pravidel uprostřed hry, která může vést k arbitrážím a ohrozit splnění klimatických závazků. Podle senátorů představují nové kontroly části fotovoltaik „restriktivní a svévolný zásah do podnikatelského prostředí“ a byly by v rozporu s unijními předpisy. „Bráníme stabilitu a předvídatelnost podnikatelského prostředí,“ řekl předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (STAN).
