Stávka zaměstnanců soudů za vyšší platy ve středu omezila jejich provoz. Úředníci zavřeli například informační centra a podatelny, někde se odročila jednání. Stávku justiční odbory vyhlásily poté, co se minulý týden nedohodly s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) na zvýšení peněz o patnáct procent. Protestu se podle odborů zúčastnilo 95 procent z devíti a půl tisíce pracovníků soudů. Do jednodenní výstražné stávky se zapojili pracovníci všech soudů vyjma Ústavního. Akce se netýkala soudců, kteří ze zákona stávkovat nemohou. Stávkování nepřísluší ani justiční stráži. Zaměstnanci soudů zůstanou podle předsedkyně justičních odborů Anny Pospíšilové ve stávkové pohotovosti, dokud nebudou splněny jejich požadavky.
Protest justičního personálu omezil provoz soudů. Zaměstnanci zůstanou ve stávkové pohotovosti
Události: Zaměstnanci v justici stávkovali (zdroj: ČT24)
„Soudy nemusejí mít zavřeno, můžou mít otevřeno. Nicméně když nikdo nebude na podatelně nebo na infocentru, tak se tam ti lidé budou procházet jako v domě duchů,“ uvedla Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Dodala, že je na každém předsedovi soudů, jak si to zařídí. Předsedkyně Odborového svazu justice odhadla účast justičních zaměstnanců na středeční stávce na 95 procent. Měli omluvené neplacené volno.
Stávkovali administrativní pracovníci, což jsou zapisovatelé, protokolující úředníci, vedoucí kanceláří, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a pak také zaměstnanci správy soudů, dozorčí úředníci, správci aplikací nebo pomocné síly ve správních úsecích.
Advokátka a odbornice na pracovní právo Magdalena Vašinková poznamenala, že je to poprvé, co pracovníci justice stávkují. „Využili práva na stávku, které jim přiznává Listina základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy. Samozřejmě s výjimkou soudců, kteří stávkovat nesmějí – je to upraveno i v Listině a je to dáno jejich nezávislostí tak, aby nebyli ničím a nikým ovlivňováni,“ vysvětlila.
Vzhledem k tomu, že soudci nestávkují, je podle ní zajištěna kontinuita. „Týká se to hlavně vazebních věcí, detencí, které skutečně musí dodržet stanovené zákonné lhůty a ta jednání určitě proběhnou,“ řekla.
Vašinková připustila, že stávka způsobí zpoždění v projednání některých kauz, následky ale podle ní zvládnout lze. „Jednání, která byla dnes odročena, lze předpokládat, že budou v jiném termínu, ale vzhledem ke zkušenostem to může být třeba o dva až tři měsíce později,“ odhadla.
Stávka drtivé většiny zaměstnanců
V budovách pražských soudů ve středu chodby ztichly a podatelny byly buď zavřené, nebo fungovaly v omezeném režimu. V oknech Justičního areálu Na Míčánkách visely nápisy upozorňující na stávku. U vrchního soudu se kvůli nedostatku úředníků konala jen insolvenční a dvě trestní řízení. U středočeského krajského soudu pracovala v infocentru jedna zaměstnankyně místo čtyř.
Ve Středočeském kraji se do stávky zapojila například většina z přibližně devadesáti zaměstnanců kladenského soudu, pouze dva ne. Většina soudních jednání byla odročena, středa je nicméně běžný jednací den civilního oddělení, hlavních líčení v trestních kauzách se tedy stávka nedotkla. Pohotovost pro případy nezbytných předběžných opatření soud zajistil, třeba u domácího násilí nebo ohrožení dětí, řekl kladenský soudce Lukáš Randa. Také zaměstnanci kolínského soudu se do stávky zapojili téměř všichni.
Advokátka Vašinková ke stávce zaměstnanců soudů za vyšší mzdy (zdroj: ČT24)
V Jihočeském kraji soudy v Českých Budějovicích zůstaly v provozu, i když řada jejich zaměstnanců stávkovala. U krajského soudu se do stávky zapojilo více než sedmdesát procent zaměstnanců a u okresního soudu 96 procent zaměstnanců. Soudy se přesto snažily nařízená jednání neodkládat.
Do stávky se zapojil také Krajský soud v Plzni i všech deset okresních soudů v Plzeňském a Karlovarském kraji, které pod něj patří. Na krajském soudu se zapojily do protestu zhruba tři čtvrtiny pracovníků, na okresních 90 až 100 procent, řekla mluvčí krajského soudu Jana Rubášová. Na některé okresní soudy se ve středu také nedalo dovolat, zjistila ČTK.
V královéhradeckém pracovišti Krajského soudu v Hradci Králové se do stávky zapojilo 81,6 procenta zaměstnanců. Odročena či přeložena byla všechna řízení, která byla na středu nařízena, řekli zástupci krajského soudu. V pardubické pobočce krajského soudu se ke stávce připojilo 75,7 procenta zaměstnanců.
Soudci v roli zapisovatelů
Na pardubickém okresním soudu se do stávky zapojilo devadesát procent pracovníků, což je 76 lidí, řekl soudce a mluvčí Okresního soudu Pardubice Karel Gobernac, který se ve středu kvůli stávce ujal i role zapisovatele. „Zajišťuji dnes hlavní líčení, kolegovi dělám zapisovatele, protože protokolující úřednice je stávkující personál a je mimo pracoviště,“ zdůvodnil.
Také v Ústeckém kraji v neodkladných případech zapisovatele a zapisovatelky zastoupili soudci. Soudy v regionu ve středu zůstaly většinou uzavřeny a jednání byla zrušena.
Studio ČT24: Stávka zaměstnanců soudů (zdroj: ČT24)
V Jihomoravském kraji některé soudy fungovaly omezeně, jiné se pro veřejnost zcela uzavřely. V omezeném režimu fungoval třeba Krajský soud v Brně, zcela uzavřená byla například budova znojemského soudu. Podle redaktorky ČT Barbory Telferové se na Městském soudě v Brně účastní stávky 85 procent všech soudních zaměstnanců – vyjma soudců. „Na dnešek bylo nařízeno 89 jednání, 71 muselo být přeloženo na jiný termín. To, co se tady dnes odehrává, jsou jen věci, které skutečně nepočkají. Na trestním úseku je to jediná věc – rozhodování o detenci. A potom běží civilní případy – ty, které nepotřebují personál z řad justičních pracovníků,“ popsala.
Většina budov soudů kvůli stávce zůstala uzavřená v Olomouckém kraji. V místnostech se jednalo pouze ojediněle, odvolány byly desítky nařízených jednání. Zavřeny byly podatelny a infocentra, soudy ve středu přijímaly pouze elektronická podání.
Na Vysočině se do stávky zapojila většina z více než dvou set pracovníků pěti okresních soudů.
Stávka administrativních zaměstnanců v justiční sféře má podporu i na soudech v Moravskoslezském kraji. Zapojila se do ní většina zaměstnanců soudů, které oslovila ČTK.
Ve Zlínském kraji se připojila ke stávce soudních úředníků většina zaměstnanců Okresního soudu v Uherském Hradišti a Okresního soudu ve Vsetíně. Budovy obou soudů zůstaly pro veřejnost uzavřeny. Jednání, která byla na středu nařízena, soudci odročili, řekli soudce a mluvčí uherskohradišťského okresního soudu Michal Tománek a předseda vsetínského okresního soudu Pavel Kotrady. Omezen byl i provoz dalších okresních soudů v regionu.
Navýšení platů a nové tabulky
Představitelé justice poukazují na platové podhodnocení zaměstnanců svých soudů dlouhodobě. Skutečný průměrný plat zaměstnanců soudů loni činil 36 916 korun, průměrná mzda v Česku přitom dosáhla 43 341 korun. Podle odborářů je reálná situace taková, že justiční personál nemá peníze na obstarání životních potřeb.
Odbory proto žádají navýšení platů o patnáct procent a také diskusi o vytvoření nových platových tabulek pouze pro justici, které budou oddělené od tabulek ostatních státních zaměstnanců. Na druhou z podmínek ministerstvo minulý týden přistoupilo, k otázce zřídí pracovní skupinu. Ta se poprvé sejde 10. června. Kvůli situaci v resortu svolal ministr Blažek na 13. června k jednání zástupce všech právnických profesí.
Odbory se podle Pospíšilové na tomto jednání chtějí vrátit ke svým dvěma hlavním prosazovaným bodům. „Naše požadavky jsou stále stejné, chceme navýšení patnáct procent pro zaměstnance soudu a chceme nezávislé platové tabulky, samostatné pro tyto zaměstnance,“ zopakovala.
Vytvoření tabulek má nicméně podle Pospíšilové v současné době pro odbory prioritu před druhým jejich požadavkem. „Pan ministr nám řekl přímo, že finanční prostředky nemá, ani je mít nebude,“ odpověděla na otázku, zda se odbory byly ochotné na čtvrtečním jednání na ministerstvu dohodnout na nižším zvýšení než patnáctiprocentním.
Ve stávkové pohotovosti
Od čtvrtka podle Pospíšilové bude vyhlášena stávková pohotovost. „Do té doby, dokud nezískáme 15 procent navýšení platu a nebudou schváleny nové platové tabulky. Pokud se jednání bude špatně vyvíjet v neprospěch zaměstnanců, vyhlásíme stávku a může být i vícedenní,“ upozornila.
Stávková pohotovost nijak neohrozí chod soudů. „Všichni zaměstnanci budou pracovat, ale budou připraveni vstoupit do případné stávky,“ popsala odborářka.
Pospíšilová také uvedla, že podle zaměstnanců soudu měla být stávka už dříve. „Tento problém se táhne minimálně třicet let. Zaměstnanci soudů jsou hodně podhodnoceni a velice se rozevírá propast mezi zaměstnanci soudu a ostatními státními zaměstnanci,“ řekla.
Předsedkyně Odborového svazu justice Pospíšilová ke stávce zaměstnanců soudů za vyšší mzdy (zdroj: ČT24)
Zmínila, že justiční zaměstnanci mají podporu soudců. „Vážíme si toho, že to jsou hlavně předsedové soudu, kteří podporují své zaměstnance, jsou to i soudci příslušných soudů, je to Soudcovská unie, Unie vyšších soudních úředníků, v poslední době se k nám přidávají i státní zastupitelstva,“ vyjmenovala.
Pracovníci Ústavního soudu požadavky podporují
Také zaměstnanci Ústavního soudu, kteří se do stávky nezapojili, podporují pracovníky obecných soudů, kteří usilují o lepší ohodnocení své práce. Podporu vyjádřili v dopise adresovaném ministru spravedlnosti a Odborovému svazu justice. Dopis podepsalo 43 zaměstnanců, uvedla mluvčí ÚS Kamila Abbasi.
„Uvědomujeme si, že ‚řadový‘ personál obecných soudů – justiční úředníci a úřednice, asistenti a asistentky a další administrativní pracovníci – je pro zajištění běžného chodu justice klíčový. Bez jeho práce efektivní soudní ochranu zajistit nelze,“ stojí v dopise.
Dlouhodobé podhodnocení práce justičních zaměstnanců obecných soudů vnímají pracovníci ÚS jako strukturální problém, který ohrožuje kvalitu české justice, a v důsledku i přístup jednotlivců ke spravedlnosti. „Apelujeme proto, aby požadavky stávkujících byly vyslyšeny. Je třeba, aby platové ohodnocení pracovníků a pracovnic obecných soudů co nejdříve odpovídalo náročnosti jimi odváděné práce a zároveň reálným životním nákladům,“ pokračuje dopis.
Fiala nespokojenost chápe
Pochopení pro situaci justiční administrativy vyjádřil v úterý také předseda soudu Josef Baxa. „Odměňování justiční administrativy je chronickým problémem. Nebylo nikdy období, kdy by to bylo všechno v pořádku. Justiční administrativa je takovou chudou příbuznou v celé veřejné správě,“ uvedl.
Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že nespokojenost zaměstnanců soudů chápe. „Stávka je důsledkem několika let neřešeného problému. Chápu zaměstnance soudů, že nejsou spokojeni, a věřím, že se nám podaří najít společné řešení. Členové vlády se shodli, že se otázkou rozpočtu letošního roku budou nadále zabývat,“ sdělil Fiala.
Staněk považuje stávku za nadbytečnou. Vondráček s ním nesouhlasí
Člen sněmovního ústavně-právního výboru Pavel Staněk (ODS) označil středeční situaci za nepříjemnou. „Chápu, že pro veřejnost není asi úplně komfortní, že se dostaví k soudu a není jejich záležitost řešená. Je to samozřejmě legitimní způsob řešení problému, ale podle mě je stávka trošku nadbytečná, zbytečná a i předčasná,“ řekl.
„Opravdu je bezprecedentní. To nemá obdoby v nejbližší historii, nebyla snad nikdy ani stávková pohotovost. Nevím, proč to muselo dojít tak daleko, že jsme se dnes ocitli ve stávce. Já nemůžu souhlasit s kolegou, že je zbytečná a nadbytečná. Kdyby ta stávka nebyla, tak by nebyla ani ta jednání. Ten problém je dlouhodobý, táhne se spoustu let dozadu, že se to nechalo dojít tak daleko, že se nekomunikuje se zaměstnanci,“ řekl předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).
Pavel Staněk (ODS) a Radek Vondráček (ANO) ke stávce zaměstnanců soudů (zdroj: ČT24)
Vondráček odmítl, že by se za vlád, ve kterých bylo ANO, problém v justici neřešil. Přiznal však, že to nebylo ideální. „Teď to ale dospělo do situace nekomunikace, nezlepšování, vzkazů, že musíme být rozpočtově odpovědní, rádoby se navyšovalo, ale v podstatě nenavyšovalo, celkový pokles reálných mezd – ta situace dospěla ke stávce až teď za této vlády,“ upozornil.
„Za této vlády je to jenom vyvrcholení celého příběhu a celého problému. Ten problém ale ministr Blažek řeší, za této vlády došlo k nárůstu platů, současný průměrný plat pracovníků v justici je kolem 37 tisíc korun, to znamená, že tam nějaký progres je,“ oponoval Staněk. Požadavku na zvyšování platů rozumí, otázkou však podle něj je, jestli padne shoda na navýšení platů o patnáct procent.
Narušení dělby moci
Členka výboru odborového svazu justice Marie Šafrová upozorňuje v souvislosti s tabulkovým ohodnocením na narušení dělby moci. Soudní moc by měla být nezávislá na moci výkonné, sjednocené platové tabulky však podle ní onu dělbu narušují. Současně se prý jedná o jiný druh práce, než jaký mají úředníci pracující mimo justici.
Uznává, že současný ministr spravedlnosti Blažek projevuje snahu situaci řešit. Požadavek na patnáctiprocentní navýšení platů podle Šafrové pouze dorovná nerovnosti ve srovnání s obdobnými pracemi ve veřejné sféře. „Na soudech se šetří třicet let a zaměstnanci už nemohou dál,“ shrnula situaci odborářka.
Události, komentáře: Bezprecedentní stávka v justici (zdroj: ČT24)
Michálek: Odměňování by mělo být nastaveno lépe
Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Jakub Michálek (Piráti) v pořadu Události, komentáře zmínil, že celkově v Česku je problém s nízkými mzdami. „Na druhou stranu státní rozpočet na tom není úplně dobře,“ podotkl s tím, že by ale odměňování pracovníků v justici mělo být nastaveno podle tržně srovnatelných profesí. „Když někdo pracuje jako asistent, tak by měl mít plat, který bude srovnatelný s tím v soukromém sektoru,“ dodal. Podotkl, že by se práce také měla zefektivnit, například pozici zapisovatelky by mohl nahradit program s umělou inteligencí, což vyjde levněji.
Prezident soudcovské unie Libor Vávra zmínil, že v posledních dvou až třech letech navíc přibyly dvě velké agendy, a to zejména pro okresní soudy. „Je to jednak zastavování marných exekucí a jednak předávání pohledávek finanční správě. To jsou tisíce listin, na které jsme nedostali ani lidi, ani peníze. Ti lidé mají pocit, že mají nízké platy, a navíc ještě razantně přibylo práce, což je jeden z důvodů, proč právě v tuhle chvíli vznikla razantnější odezva než v uplynulých letech,“ podotkl s tím, že odbory mají jeho plnou podporu. „Neznám v Česku soudce, který by nesouhlasil s argumenty našich kolegů.“