Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
Ukrajinské vesnice za posledních 24 hodin podle Fedorova zasáhlo 150 dronů a sedmdesát dělostřeleckých raket. Celkem bylo podle regionálních úřadů zraněno nejméně dvanáct lidí.
Rusové drony a dělostřelectvem útočili také v rezidenční čtvrti v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti, kde byl zraněn třiaosmdesátiletý muž. Rakety zasáhly i obce Marhanec a Myrovska. Na místě vypukl požár a poškozeno bylo několik domů, průmyslový podnik a hospodářské budovy, uvedl na sociální síti Telegram šéf oblastní vojenské správy Serhij Lysak.
V noci na pátek Rusové opět cílili také na Sumy a okolí. Ve vesnici Ričky podle úřadů naváděnými střelami zasáhli obytnou budovu, kde zemřela jedna žena a další muž byl zraněn. Podle serveru Ukrinform ruské síly od čtvrtečního rána v Sumské oblasti podnikly útoky, které poškodily školu, zemědělské sklady a asi deset obytných domů. V pátek odpoledne Rusko zaútočilo na vesnici Manuchivka, v důsledku úderu zemřela jedna osoba, napsala agentura Ukrinform.
Rusko útočí i v dalších oblastech
Podle webu Ukrajinska pravda nebyly ve vzdušném prostoru napadené země již dva dny detekovány žádné drony Šáhed. Kromě Sumské oblasti ale ruské síly v pátek útočily i na Doněckou a Záporožskou oblast. Krátce po poledni tamního času bylo v těchto regionech poblíž frontových linií pozorováno přibližně deset ruských válečných letounů. Ruské operace podle serveru Ukrinform pokračují i v Charkovské oblasti.
Ukrajinský generální štáb později uvedl, že během pátečního dne došlo k šestnácté hodině odpolední na frontě k osmdesáti bojovým střetnutím. Od začátku dne Rusové také podnikli pět náletů, svrhli devět řízených bomb na ukrajinské pozice a obydlené oblasti a provedli 153 dělostřeleckých útoků.
Ruské ministerstvo obrany to odmítá a tvrdí, že jeho jednotky příměří přísně dodržují. Naopak Ukrajina podle něj podél celé fronty klid zbraní porušila více než 5000krát a pokusila se o průlom do Ruska v Kurské a Bělgorodské oblasti.
Jednostranné příměří vyhlášené ruským vládcem Vladimirem Putinem u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války mělo začít platit ve středu 23:00 SELČ. Podle Kyjeva ho ale Moskva bezprostředně porušila, když ve čtvrtek brzy ráno vypustila naváděné bomby na ukrajinské město Sumy.
„De facto se nic nezměnilo“
První minuty vyhlášeného příměří Ruskem byly relativně klidné, pak ukrajinské dělostřelectvo u Pokrovsku pracovalo, popsala zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Šlo podle ní údajně o odvetnou reakci na ruské útoky, informaci ale nelze nezávisle ověřit. Bojovat se mělo i u měst Kupjansk, Toreck a Časiv Jar.
Podle zpravodajky i v pátek okolo poledne na frontových úsecích operují drony. Ukrajinci tvrdí, že mají nařízeno útočit recipročně, tedy až v reakci na útok Rusů. „Boje ale probíhají, de facto se tak vůbec nic nezměnilo,“ shrnula reportérka.
Putinem vyhlášené třídenní příměří končí v sobotu. Americké velvyslanectví v Kyjevě v pátek večer varovalo, že Ukrajina může záhy čelit velkému vzdušnému útoku. „Může nastat kdykoli v příštích několika dnech,“ informovala ambasáda na svém webu a doporučila Američanům, aby se v případě vzdušného poplachu ihned ukryli.
Kreml o třicetidenním příměří
Ukrajina mezitím zopakovala, že stále podporuje návrh na třicetidenní příměří, který vypracovaly Spojené státy. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v pátek prohlásil, že Moskva zavedení třicetidenního příměří podporuje také, ale pouze se zvážením „nuancí konfliktu“. „Jakmile bylo (téma příměří) prosazováno (americkým prezidentem Donaldem Trumpem), Vladimir Putin ho podpořil s výhradou, že je velmi těžké o tom podrobně diskutovat, když se nenajdou odpovědi na velké množství nuancí okolo pojmu příměří,“ sdělil Peskov.
O blíže neupřesněných nuancích hovořil Peskov již koncem dubna, když reagoval na Zelenského návrh na třicetidenní zastavení bojů. Reuters poznamenal, že Rusko v minulosti vícekrát uvedlo, že dlouhodobé příměří vyžaduje mechanismy pro monitorování a dodržování klidu zbraní. Moskva zároveň opakovaně řekla, že je pro ni nepřijatelné, aby na příměří dohlíželi západní vojáci z případné mírové mise.
Rusko v minulosti tvrdilo, že překážkou v jednáních s Ukrajinou je údajná nelegitimita Zelenského, protože jeho pětileté funkční období vypršelo loni v květnu. Toto tvrzení používá i Putin, který je u moci čtvrt století. Ukrajinská ústava ale neumožňuje uspořádání voleb v době válečného stavu, který země vyhlásila poté, co ji Rusko na Putinův rozkaz v únoru 2022 plnohodnotně vojensky napadlo. Na konci dubna ale Peskov označil legitimitu ukrajinského prezidenta za druhotnou věc, neboť prioritou je prý jednání s Kyjevem vůbec začít.
V sobotu bude jednat koalice ochotných
Na Ukrajině se v sobotu bude konat summit takzvané koalice ochotných, který bude hybridní – rokovat se tak zřejmě bude osobně i přes internet. Podle agentury Reuters to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron, který řekl, že Francie se zúčastní přímého jednání na Ukrajině. Zemi podle informací agentury nebude v Kyjevě zastupovat přímo Macron, ale ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Ten je již na cestě do ukrajinské metropole, poznamenal Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neupřesnil seznam účastníků schůzky, média nicméně spekulují o osobní účasti nového německého kancléře Friedricha Merze. Zpravodajský portál Politico již před měsícem napsal, že Merz s takovým jednáním na Ukrajině počítá. Reuters v pátek připomenul, že Merz tento týden avizoval, že chce Ukrajinu brzy navštívit.
Česko zastoupí premiér Petr Fiala (ODS), který se připojí on-line, sdělila v pátek v podvečer vládní mluvčí Lucie Michut Ješátková. Tématem jednání bude mimo jiné návrh 30denního příměří, který USA a evropské země chystají. Pokud ho Rusko odmítne, následovat budou společné protiruské sankce, napsala agentura Reuters s odvoláním na francouzský diplomatický zdroj.
„Nečekal bych nějaké konkrétní posuny, nicméně to, že do Kyjeva přijede s největší pravděpodobností řada představitelů států koalice ochotných, je vyjádřením dlouhodobé a silné podpory, která by se alespoň teoreticky v něco hmatatelnějšího mohla přetavit,“ sdělil vedoucí Centra bezpečnostních studií Metropolitní univerzity Praha Oldřich Bureš, který působí také na katedře bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Takzvaná koalice ochotných je skupina zemí, které pod vedením zejména Velké Británie a Francie jednají o další podpoře Kyjeva. Skupina, kterou tvoří zástupci tří desítek států nejen z Evropy a v níž je i Česko, vznikla v reakci na změnu postoje Spojených států k ruské agresi vůči Ukrajině po nástupu prezidenta Trumpa. Ukrajina od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi.
