Stávka zaměstnanců soudů, která je plánovaná na středu 29. května, zřejmě do značné míry ochromí jejich fungování. Některé soudy kvůli ní budou rušit svá jednání. Podle druhé místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Šárky Homfray je smyslem ukázat, jak důležitou práci nesoudcovský personál vykonává.
Soudy budou kvůli stávce jako „domy duchů“. Některé plánují rušit jednání
2. místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Šárka Homfray k výstražné stávce (zdroj: ČT24)
Homfray nevyloučila, že některé soudy budou stávkou de facto paralyzovány. „Existují agendy, které musí být zpracovány v řádu hodin nebo okamžitě,“ řekla s tím, že právě u nich může dojít k velkým problémům. „Myslím si, že smyslem té stávky je hlavně ukázat, jak rozsáhlá činnost vykonávaná nesoudcovským personálem vlastně je,“ dodala.
Členka Odborového svazu justice Marie Šafrová prohlásila, že bude na předsedech jednotlivých soudů, zda je nechají otevřené, nebo ne. „Otevřené být můžou, ale soudci a veřejnost se po nich bude procházet jako v domech duchů, když tam ostatní zaměstnanci nepřijdou,“ podotkla.
Podobně se na věc dívá člen ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Pavel Staněk (ODS). „Je jasné a je zřejmé, že justice, respektive soudci bez aparátu těžko mohou pracovat, protože ten obslužný aparát je mimořádně důležitý. Takže teoreticky k nějakému kolapsu může dojít,“ prohlásil.
Člen ústavně-právního výboru PS Staněk k výstražní stávce justičních odborů (zdroj: ČT24)
„Zřejmě je to ten poslední prostředek, který mohli využít, a využili ho,“ komentovala krok odborů bývalá ministryně spravedlnosti a členka sněmovního ústavně-právního výboru Helena Válková (ANO). Přiznala, že situace byla špatná už v době, kdy byla ona v čele resortu. Snažila se platy prý řešit, ale práci komplikoval například odpor ministerstva financí. „Je to kontinuální, dlouhodobý problém,“ řekla. „Tuto chybu nenese jenom koalice.“
Členka ústavně-právního výboru PS Válková k výstražné stávce (zdroj: ČT24)
Některé soudy, například ten okresní v Olomouci, plánují odročit jednání na náhradní termíny. Nevylučují ani úplné uzavření budov. Naopak třeba Vrchní soud v Olomouci chce fungovat i v době stávky. „Je nutno uvést, že soudci podle Listiny základních práv a svobod stávkovat nemohou a předseda a místopředsedové Vrchního soudu v Olomouci jako představitelé státní správy soudu jsou povinni udělat vše pro to, aby fungování soudu nebylo ani v případě stávky ohroženo,“ vzkázalo tamní vedení.
Požadavky odborů
Homfray prakticky vyloučila, že by se stávka ještě do středy zrušila. Situace by prý byla jiná, kdyby vláda požadavkům odborů vyhověla. „Do středy je krátká doba a zatím se druhá strana tváří, že vyhovět nelze,“ prohlásila.
Hlavním požadavkem je zvýšení platů nesoudcovských pracovníků, protože justiční aparát prý už nemá peníze na základní životní potřeby. Odbory žádají navýšení o patnáct procent a také diskusi o vytvoření nových platových tabulek pouze pro justici, které budou oddělené od tabulek ostatních státních zaměstnanců. Na druhou z podmínek ve čtvrtek ministerstvo spravedlnosti přistoupilo. K otázce zřídí pracovní skupinu, která se poprvé sejde v červnu.
„V tuto chvíli se platové tarify dostaly do stavu, ve kterém za takovou kvalifikovanou práci není možné nějaké důstojné vyžití,“ pokračovala Homfray. Není podle ní divu, že za takových podmínek ke stávce došlo.
Odbory si vyhodnotí, jakou vyvolá stávka reakci, poté rozhodnou o dalších krocích, avizovala dále Homfray. V úvahu prý přichází i další stávka.