Vědci objevili nový lék na cukrovku, chtějí ho začít testovat

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.

Nová látka patří do skupiny léčiv, která se nazývají thiazolidinediony (TZD). Spojuje je to, že ovlivňují metabolismus v kostní a tukové tkáni. Vědci zjistili, že nově objevená látka s označením MSDC-0602K aktivuje alternativní metabolické dráhy, které podporují tvorbu nových kostních buněk a zároveň omezují vznik tukových buněk v kostní dřeni.

„Naše zjištění naznačují, že látka MSDC-0602K by mohla pomoci cílené léčbě cukrovky druhého typu se sníženými nežádoucími účinky na kosterní soustavu,“ uvedl hlavní autor studie Ondřej Kuda z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Dodal, že sloučenina nejen zlepšuje citlivost na inzulin, tedy to, jak buňky využijí inzulin k regulaci hladiny cukru v krvi, ale také chrání kosti, což je klíčové pro pacienty s diabetem, kteří se jinak potýkají se zvýšeným rizikem zlomenin.

  • Diabetes mellitus, česky úplavice cukrová, krátce cukrovka, je souhrnný název pro skupinu závažných chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů.
  • Rozlišují se dva základní typy: diabetes I. typu a diabetes II. typu, které vznikají důsledkem absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Obě dvě nemoci mají podobné příznaky, ale odlišné příčiny vzniku. V prvotních stadiích diabetu I. typu jsou ničeny buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulin, vlastním imunitním systémem. Proto se řadí mezi autoimunitní choroby. Diabetes II. typu je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu.

Zdroj: Wikipedia

Vědci zjistili, že na rozdíl od starších léků TZD látka MSDC-0602K působí účinněji v jednotlivých orgánech. K potvrzení potenciálu sloučeniny je ale zapotřebí nejprve provést klinické testy.

Nemoc desetiny Čechů

V Česku se s cukrovkou druhého typu léčí přes milion lidí, přičemž další dvě až tři procenta obyvatel ji mají, ale zatím o tom nevědí. Onemocnění souvisí hlavně s nezdravým životním stylem. Největší riziko je u lidí s obezitou, která se týká asi pětiny české populace. Klíčovým ukazatelem onemocnění je hladina krevního cukru nalačno.

Cukrovka je podle lékařů nebezpečná tím, že se dlouho projevuje nenápadně. Lidé mohou být unavení, mít častější žízeň nebo se jim hůře hojí rány. Kvůli těmto nevýrazným příznakům trvá často roky, než je nemoc odhalena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 7 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 9 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 11 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 13 hhodinami
Načítání...