Vědci objevili nový lék na cukrovku, chtějí ho začít testovat

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.

Nová látka patří do skupiny léčiv, která se nazývají thiazolidinediony (TZD). Spojuje je to, že ovlivňují metabolismus v kostní a tukové tkáni. Vědci zjistili, že nově objevená látka s označením MSDC-0602K aktivuje alternativní metabolické dráhy, které podporují tvorbu nových kostních buněk a zároveň omezují vznik tukových buněk v kostní dřeni.

„Naše zjištění naznačují, že látka MSDC-0602K by mohla pomoci cílené léčbě cukrovky druhého typu se sníženými nežádoucími účinky na kosterní soustavu,“ uvedl hlavní autor studie Ondřej Kuda z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Dodal, že sloučenina nejen zlepšuje citlivost na inzulin, tedy to, jak buňky využijí inzulin k regulaci hladiny cukru v krvi, ale také chrání kosti, což je klíčové pro pacienty s diabetem, kteří se jinak potýkají se zvýšeným rizikem zlomenin.

  • Diabetes mellitus, česky úplavice cukrová, krátce cukrovka, je souhrnný název pro skupinu závažných chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů.
  • Rozlišují se dva základní typy: diabetes I. typu a diabetes II. typu, které vznikají důsledkem absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Obě dvě nemoci mají podobné příznaky, ale odlišné příčiny vzniku. V prvotních stadiích diabetu I. typu jsou ničeny buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulin, vlastním imunitním systémem. Proto se řadí mezi autoimunitní choroby. Diabetes II. typu je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu.

Zdroj: Wikipedia

Vědci zjistili, že na rozdíl od starších léků TZD látka MSDC-0602K působí účinněji v jednotlivých orgánech. K potvrzení potenciálu sloučeniny je ale zapotřebí nejprve provést klinické testy.

Nemoc desetiny Čechů

V Česku se s cukrovkou druhého typu léčí přes milion lidí, přičemž další dvě až tři procenta obyvatel ji mají, ale zatím o tom nevědí. Onemocnění souvisí hlavně s nezdravým životním stylem. Největší riziko je u lidí s obezitou, která se týká asi pětiny české populace. Klíčovým ukazatelem onemocnění je hladina krevního cukru nalačno.

Cukrovka je podle lékařů nebezpečná tím, že se dlouho projevuje nenápadně. Lidé mohou být unavení, mít častější žízeň nebo se jim hůře hojí rány. Kvůli těmto nevýrazným příznakům trvá často roky, než je nemoc odhalena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 6 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 7 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 8 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 10 hhodinami
Načítání...