Nárůst platů ve veřejné sféře o patnáct procent je adekvátní požadavek, uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v pořadu Události, komentáře k požadavku odborů s tím, že v minulosti zde byla vysoká inflace. Místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček zmínil, že není možné si myslet, že by mohla být dvouciferná inflace dohnána nárůstem platů. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo uvedl, že patnáctiprocentní požadavek odborů není nic „hrůzostrašného.” Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar zmínil, že požadavky musí být skromnější, protože kondice například průmyslu není vůbec dobrá.
Požadavek na nárůst platů je adekvátní, míní Schillerová. Podle Skopečka je nutné se vrátit nohama na zem
Události, komentáře: Snadnější výpověď z práce jako rozbuška a nekonečný spor o důchodovou reformu (zdroj: ČT24)
„Naposledy se zvyšovaly platy ve veřejné správě v září roku 2022 – o deset procent, shodou okolností před komunálními volbami a ta inflace byla v té době 15,1 procenta, takže to nepokrylo ani inflaci,“ uvedla Schillerová s tím, že od 1. ledna 2024 se nezvedly platy ani o korunu. „Já si myslím, že to je adekvátní požadavek, musíme si uvědomit, jaké tam byly obrovské inflace, došlo k propadu reálných mezd u všech zaměstnanců, ale já se domnívám, že u státních zaměstnanců došlo i k propadu nominálních mezd. (...) Takže já si nemyslím, že to je neadekvátní požadavek vzhledem k dramatické inflaci.“ Podle Schillerové má Česko problémy kvůli tomu, že nemá žádnou hospodářskou strategii, která by ekonomiku „nakopla.“
Podle Skopečka stála za poklesem životní úrovně velká míra inflace, přičemž podle něj nominální mzdy v ekonomice v průměru rostly, ale ne takovým tempem. Podotkl, že se situace v letošním a v příštím roce zlepší a porostou nominální mzdy i životní úroveň. „Ale představa, že když budeme mít inflaci v Česku dvojcifernou, tak bychom ji mohli dohnat nárůstem mezd a platů, ať už ve veřejném sektoru, nebo soukromém, to je iluzorní, to nejde,“ podotkl s tím, že by se tím soukromý sektor dostal do nekonkurenceschopné pozice. „Na to ti zaměstnavatelé nemají, a veřejný sektor také ne,“ dodal.
Podotkl, že v současné době, kdy je průmysl v potížích, není možné si říci o nárůst mezd o patnáct procent pro celou ekonomiku. „To číslo je extrémní, musíme se vrátit nohama na zem,“ uvedl s tím, že o patnáct procent neroste ekonomika, ani příjmy rozpočtu, aby se mohlo vydávat na platy.
Ďurčo řekl, že požadavek nárůstu platů o patnáct procent „není nic hrůzostrašného.“ „Pořád je prostor pro jednání. My ten propad reálných mezd doženeme až za dva roky. Historicky tu tak obrovský nebyl. Jsme si toho vědomi, nicméně čtyři roky si ti lidé reálně koupí méně,“ uvedl a zopakoval, že jde o realistický požadavek.
Podle něj je ale otázkou, jestli se na to najdou finance. Podotkl, že odbory v průmyslu chtějí také dlouhodobě pokrýt inflaci, a nedaří se to. „Vzhledem k tomu, že vidíme, jak se průmysl chová, nejsou tu žádná šťastná čísla, (...) nijak razantně nevzkvétá, takže budeme v průmyslu o něco skromnější,“ dodal. Zmínil také, že se odbory rády vrátí k jednacímu stolu, od kterého na začátku května odešly.
S tím souhlasil i Wojnar a připomněl, že kondice průmyslu „z řady důvodů“ není stále dobrá, byť zpracovatelský průmysl táhne ekonomiku nahoru, což je ale podle něj „lehké světélko.“ „My máme ale daleko více problémů k řešení než pouze debatovat o tom, jak mají vypadat mzdová jednání. Zapomínáme na to, jak nalézt společenskou shodu na tom, jak vyřešit ten názorový střet, jak má vypadat terapie, jak k tomu dospět. Tady se bavíme stále jen o inflaci a dorovnání inflačních ztrát a to, myslím, není úplně v pořádku,“ dodal. Uvítal také rozhodnutí odborů vrátit se k jednacímu stolu. „Měli bychom si asi všichni více naslouchat a hledat cestu, jak ne apriori všechno odmítat,“ uvedl.
