Odborový svaz KOVO

Základní organizace Odborového svazu KOVO ve zkrachovalé hutní firmě Liberty Ostrava vyplatí sociální příspěvek svým členům, kteří přišli o místo, ale nedostali odstupné. Lidé mohou dostat až deset tisíc korun. Odboráři to oznámili ve svém zpravodaji eNHáčko. Liberty je od června v úpadku. Od pátku rozdává zaměstnancům výpovědi, odejít má okolo 1600 lidí. Prozatímní věřitelský výbor schválil v úterý financování pro dva provozy Liberty Ostrava.

Zatímco zaměstnavatelé vítají novelu zákoníku práce, kterou ve středu schválila vláda a která má udělat český trh práce flexibilnější, odbory se k ní staví o poznání chladněji. Podle předsedy Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) novela víc narovná postavení zaměstnanců a zaměstnavatelů, které je prý nyní silnější u zaměstnanců. Pro předsedu Odborového svazu KOVO Romana Ďurča je největší problémem výpověď bez udání důvodu. Ta sice součástí novely není, může se do ní ale ještě dostat v průběhu legislativního procesu, varuje.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) už několik měsíců prověřuje okolnosti související s hutní společností Liberty Ostrava, nikoho zatím neobvinila. Vyplývá to z vyjádření náměstka dozorového Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radka Bartoše pro Českou televizi. K prověření údajného vyvedení několika miliard korun ze společnosti vyzývali policii i státní zastupitelství v minulosti odboráři.

Moravia Steel má zájem o rychlé převzetí celé druhovýroby v Liberty Ostrava. Apeluje na její zaměstnance, aby zatím nepodávali výpovědi. Podle ministrů, kteří jednali se společností Moravia Steel, jejímž klíčovým podnikem jsou Třinecké železárny, je zachování druhovýroby v Liberty a podstatné části pracovních míst hlavním cílem. Podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) jsou i strategické plány pro prvovýrobu. Vláda by mohla na Liberty rozšířit program, ve kterém by se měla v Třineckých železárnách vyrábět takzvaná zelená ocel.

Liberty Ostrava má perspektivu, bez transformace se ale neobejde, shodli se zástupci odborů i politiků Moravskoslezského kraje v novém pořadu České televize Zkraje. Nenajde-li se rychle vhodný investor, pomoci by měl stát, který Liberty může převzít. Stát už vyplácí zaměstnancům zadlužené huti mzdu, další vyplácení vyžaduje změnu zákona. Podnik v regionu s dlouhodobě druhou nejvyšší nezaměstnaností dává práci zhruba pěti tisícům lidí. Nová místa si vláda slibovala od gigafactory v Dolní Lutyni, její výstavbu ale místní v nedávném referendu odmítli. Podle zástupců kraje musí vláda s místními lépe jednat.

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Nárůst platů ve veřejné sféře o patnáct procent je adekvátní požadavek, uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v pořadu Události, komentáře k požadavku odborů s tím, že v minulosti zde byla vysoká inflace. Místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček zmínil, že není možné si myslet, že by mohla být dvouciferná inflace dohnána nárůstem platů. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo uvedl, že patnáctiprocentní požadavek odborů není nic „hrůzostrašného.” Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar zmínil, že požadavky musí být skromnější, protože kondice například průmyslu není vůbec dobrá.

Odborová centrála zažívá neklidné dny, Josef Středula už není jejím předsedou. Podle předsedy Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka se však nejedná o zásadní problém. Pozitivní na celé věci je, že vnitřní předpisy odborů platí pro každého, míní. Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) poznamenal, že je divné, že Středula na nezaplacené příspěvky nebyl upozorněn. Z toho se podle něj může zdát, zda se tím nechystala půda na obměnu odborového předáka. Dle bývalého šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha (SOCDEM) upozornění zřejmě přišlo. „Asi se to nedostalo úplně k panu Středulovi,“ myslí si. Hosty pořadu Události, komentáře byli také předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo a prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Zástupci odborů ostravské hutě ve středu jednali s odboráři všech firem skupiny GFG podnikatele Sanjeeva Gupty, do které spadá právě i Liberty Ostrava. Plánují i možný protest zaměstnanců ocelářského koncernu proti krokům jeho vedení napříč zeměmi. Odborové organizace upozorní vlády ve všech zemích Evropy, kde působí GFG, na špatnou situaci panující v jeho továrnách, budou rovněž zjišťovat, jak GFG naložilo s dotacemi, vyplynulo z on-line jednání, kterého se zúčastnili odboráři firem z Evropy, Ameriky a Austrálie.

Vláda od snahy konsolidovat veřejné finance nemůže navzdory pondělní stávce odborů odstoupit, míní hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Vidí ale určitý manévrovací prostor, v rámci kterého by mohla koalice pomoci například energeticky náročnějším odvětvím. Podobně se vyjádřila hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová. Podle ní je hlavní problém vlády nedostatečná a někdy arogantní komunikace.

Vláda chce najít dohodu i kompromis, tento přístup ale musí sdílet obě strany, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něho členové vlády za poslední půlrok absolvovali mnoho jednání s odbory. O řešení požadavků odborářů se podle něj povede diskuse i na prosincovém jednání tripartity. V pořadu Události, komentáře společně s Jurečkou diskutoval předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo a také prezident Federace strojvůdců ČR Jaroslav Vondrovic.

Odbory v Česku uspořádaly stávku proti vládním krokům. V některých firmách se práce zastavila, jinde se lidé připojili symbolicky. Na dvě hodiny zastavila výrobu například Škoda Auto. V různé míře vyjadřovali nesouhlas s rozhodnutími současného kabinetu také na úřadech nebo v nemocnicích a stávkovali i učitelé. Celkovou účast na protestech odhaduje největší odborová centrála přibližně na milion lidí.

O stávce odborů 27. listopadu je definitivně rozhodnuto, uvedl v pořadu Události, komentáře předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Podle něj odbory nevidí na straně státu vůli otevřít skutečný sociální dialog. Hrozí dle jeho slov další protestní akce. Poslanec Karel Haas (ODS) v debatě nicméně uvedl, že jednání vlády o věci stále pokračují.

Odbory KOVO a Asociace samostatných odborů (ASO) se 27. listopadu připojí k hodinové výstražné stávce proti krokům vády. Zároveň na stejný den na pražské Malostranské náměstí svolají demonstraci. Po společném jednání to ve středu uvedli předseda OS KOVO Roman Ďurčo a předseda ASO Bohumír Dufek.

Odbory pokračují v plánování protestů ohlášených na sedmadvacátého listopadu. Tedy na den 34. výročí generální stávky, která výrazně akcelerovala sametovou revoluci. Část svazů chce v ten den na hodinu zastavit výrobu v některých firmách. Zapojit by se měla i největší česká automobilka. Hlavním důvodem je nesouhlas s vládním konsolidačním balíčkem.

Odbory vyhlásily na 27. listopadu den protestů, nesouhlasí s kroky vlády. Novinářům to řekl po úterním zasedání rady Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) její předseda Josef Středula. Mají být podle něho i stávkové aktivity. Avizoval, že v úterý příštího týdne seznámí s důvody protestů prezidenta Petra Pavla. K půlnoci na středu odboráři ČMKOS končí stávkovou pohotovost, v níž jsou kvůli záměrům kabinetu od poloviny května.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o tisíc korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily, uvedl předák ČMKOS Josef Středula. Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od ledna o 1100 korun na 17 300 korun.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Josef Středula. Téměř celou svou kariéru se pohybuje v odborech, řadu let působí jako předseda největší české odborové centrály. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil v květnu, jeho kandidaturu podpořil prezident Miloš Zeman. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 62 tisíc lidí. Současně získal i hlasy jedenácti senátorů.

Mohu spojit lidi, o kterých bychom si často nedokázali představit, že spolu zasednou za jednací stůl, uvedl kandidát na funkci prezidenta a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Domnívá se, že jako šéf odborů může pro funkci prezidenta využít zkušenosti spojené s politickým vyjednáváním, a odmítá, že by kandidatura byla přípravou na vstup do stranické politiky. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedla Barbora Kroužková.