PROFIL: Josef Středula se chce z čela odborů přesunout do čela státu

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Josef Středula. Téměř celou svou kariéru se pohybuje v odborech, řadu let působí jako předseda největší české odborové centrály. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil v květnu, jeho kandidaturu podpořil prezident Miloš Zeman. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 62 tisíc lidí. Současně získal i hlasy jedenácti senátorů.

Osobní a profesní život

Narodil se 12. listopadu 1967 v Opavě. Je ženatý a má tři děti. V mládí vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě, poté pracoval ve vítkovických železárnách na údržbě válcovací trati. Do KSČ během minulého režimu nevstoupil. V roce 1990 se stal místopředsedou základní organizace odborů. Následující rok byl zvolen členem rady Odborového svazu KOVO, později se dostal do jeho vedení a profiloval se jako výrazný kritik pravicových vlád.

V roce 2014 byl zvolen do čela největší české odborové centrály, Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Ve vedení odborů dlouhodobě prosazuje zvyšování mezd, například prostřednictvím kampaně Konec levné práce. Podle ČTK platí za tvrdého vyjednavače a několikrát přispěl ke zvýšení minimální mzdy nebo platů ve veřejném sektoru i ve firmách.

Dosavadní politická kariéra

Středula nezastával žádnou veřejně volenou politickou funkci ani nevstoupil do žádné politické strany. „Myslím, že nezávislost na politických subjektech je důležitá,“ řekl v září 2017 časopisu Týden. Svůj vstup do stranické politiky před prezidentskou kandidaturou odmítal. Přiznal ale, že na veřejné dění má skrze své postavení vliv. „Myslím, že jako předseda odborů v politice jsem,“ řekl Týdnu.

Politické postoje

Kvůli působení v čele odborů bývá Středula spojován zejména s levicovou politikou, mezi odbory a levou částí spektra existuje v otázkách práce přirozená programová blízkost. V červnu v podcastu Prostor X uvedl, že zároveň důvěřuje svým schopnostem oslovit kromě levicových voličů i „voliče středové a věřím tomu, že i voliče liberální a pravicové“. „Myslím, že se pohybuji někde kolem středu,“ popsal Deníku N svou politickou pozici. ČTK řekl, že podporuje členství v EU i NATO a prohlubování vztahů s USA. Je také pro zavedení manželství pro homosexuální páry i pro adopci dětí.

Volební program

Josef Středula svůj volební program založil na pěti pilířích. Prosazuje v nich právo na důstojnou mzdu, a to okamžitým zvýšením minimální mzdy o 2000 korun a o stejnou částku i příští rok. Zavázal se v něm také „usilovat o právo všech občanů na teplo domova a cenově dostupné energie“, stát má podle něj též zajistit právo na bydlení pro občany v každé situaci i kvalitní zdravotní péči všem bez rozdílu. Také přístup k internetu je podle něj „základní potřebou“ a nutné je zlepšit i mobilitu, tedy dostavět dálniční síť a zvýšit kvalitu silnic. 

Ekonomika

Středula se i z pozice odborového předáka dlouhodobě zasazuje o zvyšování platů či valorizaci důchodů. Jako „chybu od samého začátku“ označil v říjnovém rozhovoru pro Novinky.cz zrušení superhrubé mzdy. Také výběr Aleše Michla na pozici guvernéra České národní banky prezidentem Milošem Zemanem podle něj „nebyla nejlepší volba“, řekl v červnu pro Reflex. Rezervovaně se staví i ke Green Dealu, v Česku ani EU podle něj neexistuje řádná analýza dopadů tohoto plánu. EU by měla podle Středuly svůj ekologický plán revidovat.

Při řešení současné ekonomické krize by podle něj měla vláda využít mimořádné příjmy 200 miliard korun, které státní pokladna získá kvůli vysoké inflaci. S jejich pomocí navrhuje Středula financovat pomoc pro občany i firmy. Po vzoru Francie by reguloval i cenu některých výrobků, uvedl pro Novinky.cz. Reflexu řekl, že by se Česko mělo zasadit o naplnění dohody s Polskem o splavnění Odry, což by podle něj zajistilo „levnou vodní cestu, kde se přetankovává zkapalněný plyn“.

Válka na Ukrajině

Středula podporuje pomoc Ruskem napadené Ukrajině, Česko by v ní podle něj mělo pokračovat. „Pomáhat bychom měli, to je principiální záležitost a nikdy nevíme, kdy budeme potřebovat pomoc my,“ řekl pro Novinky. Měly by ale pokračovat snahy „dostat válčící strany k jednomu stolu“. Na Twitteru napsal, že by se Česko mělo podílet na obnově Ukrajiny. Z pozice šéfa odborů se Středula na jaře zasazoval o ochranu ukrajinských uprchlíků na pracovním trhu.

Postoj k současné vládě

Středula se označuje za kritika současné vlády Petra Fialy (ODS). V polovině srpna zveřejnil otevřený dopis premiérovi, ve kterém mluvil o „trestuhodné nečinnosti“ kabinetu v souvislosti s ekonomickou krizí a apeloval na podporu pracujících i firem. ČMKOS svolala na začátku října demonstraci „proti chudobě“ na Václavském náměstí. Středula na ní zopakoval, že „vláda nekoná dostatečně, že koná pomalu“. V programu Středula uvádí, že kabinet „jen mlží a neříká občanům pravdu“.

Zároveň ale na Twitteru podpořil například přijetí takzvaného Magnitského zákona vládou –⁠ předpis je zaměřený proti cizincům, kteří se dopustili závažných mezinárodních zločinů. Podpořil také cestu kabinetu do Kyjeva. V červnu v Podcastu X řekl, že věří, že by v pozici prezidenta našel s vládou společnou řeč.

Role prezidenta

Novinkám Středula řekl, že by byl aktivním prezidentem „do špatných časů“, který by se zapojoval do legislativního procesu. Jeho ambicí je spojovat dvě Česka, „jedno pro chudé a druhé pro bohaté“, řekl ČTK.

V podcastu Prostor X popsal, že by chtěl ve funkci zkombinovat ochranu lidských práv Václava Havla, podporu českých podnikatelů v zahraničí Václava Klause a výjezdy mezi občany Miloše Zemana. Pravomoci hlavy státu jsou dostačující, řekl ČTK. „Respektuji Ústavu České republiky a nevidím důvod, proč by se v tomto ohledu měla měnit.“ Pražský hrad se chystá otevřít „nejen fyzicky, ale i myšlenkově“.

Kampaň

Kandidaturu oznámil počátkem května, přihlášku podal 8. listopadu. Středulovi se podle svých slov podařilo sesbírat 62 384 podpisů občanů, stejně tak pro kandidaturu získal podpisy 11 senátorů. Podporu mu vyjádřil i prezident Miloš Zeman.

Šéfem jeho kampaně byl Miroslav Sklenář, který působil jako hradní protokolář všech tří dosavadních prezidentů a podle Seznam Zpráv pracoval i u čínské skupiny CEFC (později CITIC). Sklenář je také členem představenstva spolku Přátelé Miloše Zemana a předsedou spolku Společně pro lidi, který Středulovi pomáhal se sběrem podpisů, organizace figuruje i mezi dárci. Podle informací Seznam Zpráv Sklenář v čele Středulova týmu v listopadu skončil.

Na začátku ledna Středula evidoval na transparentním účtu příjmy ve výši zhruba 9,5 milionu korun, výdaje tvořily necelých osm milionů korun. Mezi přispěvateli je například exministr vnitra Martin Pecina nebo Spolek pro lidi, který kandidátovi pomáhal se sběrem podpisů, částkou pět milionů korun Středulovi přispěl také podnikatel a člen ODS Richard Benýšek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zadlužení Čechů loni stouplo o dvanáct procent, nejvíce od roku 2021

Zadlužení obyvatel Česka loni vzrostlo meziročně o dvanáct procent na 4,05 bilionu korun. Je to nejvyšší růst od roku 2021. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o 7,5 procenta na 35,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací poskytnutých společností CRIF - Czech Credit Bureau.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výročí ruské invaze na Ukrajinu

Hosté Událostí, komentářů diskutovali v den výročí začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu o postojích Česka vůči invazi. Diskutující také probrali téma ukrajinských uprchlíků v Česku nebo stav mírových jednání. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) musí v rámci mírových jednání dojít k bolestivému kompromisu. Podle předsedy ODS Martina Kupky je klíčové setrvat v podpoře Ukrajiny. Místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Róbert Šlachta (Přísaha) se obává, že konflikt hned tak neskončí, ale na ústupky není čas. Šéf STAN Vít Rakušan věří v možnost spravedlivého míru. Diskuzí provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

VideoAzbest může způsobit rakovinu. Práci s ním musí hygieně hlásit všichni stavebníci

Pražští hygienici v loňském roce provedli bezmála stovku kontrol na přítomnost azbestu. Karcinogenní látky objevili třeba i při rekonstrukci střechy letiště Václava Havla a obchodního domu Kotva, kde byl i v obvodových zdech. Hygienici ho ale našli také v brzdových destičkách výtahů a eskalátorů. Přítomnost azbestu potvrdila rovněž kontrola v budově bývalého Prioru v Modřanech. Pokud se s domem nijak nemanipuluje, není látka sama o sobě škodlivá. V Modřanech ale dělníci plánují demolici, a ještě před jejím zahájením tak budou muset azbest zlikvidovat. Při drolení, lámání nebo řezání se z něj totiž uvolňují tenká vlákna, která snadno pronikají do plic, kde se hromadí a škodí. Způsobit může i rakovinu. Od ledna musí práci s azbestem hlásit hygieně všichni stavebníci, jinak hrozí pokuta v řádech desítek tisíc korun.
před 5 hhodinami

Vojtěch žádá ve VZP forenzní audit, Kabátek pochybení odmítá

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) požaduje po novém vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), aby zadalo forenzní audit – tedy důkladnou kontrolu hospodaření s cílem odhalit možné zpronevěry, podvody či korupci. Řekl to České televizi. Správní rada v pondělí odvolala ředitele největší zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka. Podle Vojtěcha jsou důvody velmi vážné, Kabátek jakákoli pochybení odmítá.
před 14 hhodinami

Na zhruba desítce míst platila povodňová bdělost

První povodňový stupeň platil v úterý ráno zhruba desítce míst v Česku. Týkalo se to například Tiché Orlice na Rychnovsku, kde voda ze vzedmuté řeky zaplavila cyklostezku mezi Týništěm nad Orlicí a Albrechticemi nad Orlicí. Mírné vzestupy hladin meteorologové očekávají také na Moravské Dyji v Janově a na střední a dolní Nežárce. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ukrajinci v Česku podnikají, pečou i učí

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu požádalo v Česku o živnostenské oprávnění přes čtyřicet šest tisíc Ukrajinců. Vyplývá to ze statistik společnosti Dun & Bradstreet. Patří mezi ně Albína Romanjuková a Oleksandr Politiuk, kteří stejně jako tisíce jejich krajanů utekli před válkou a v Česku se pustili do podnikání. Ukrajinci se uplatňují i jako zdravotníci nebo učitelé. Solomija Makovská dokonce získala ocenění Učitel Vysočiny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 15 hhodinami
Načítání...