PROFIL: Josef Středula se chce z čela odborů přesunout do čela státu

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Josef Středula. Téměř celou svou kariéru se pohybuje v odborech, řadu let působí jako předseda největší české odborové centrály. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil v květnu, jeho kandidaturu podpořil prezident Miloš Zeman. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 62 tisíc lidí. Současně získal i hlasy jedenácti senátorů.

Osobní a profesní život

Narodil se 12. listopadu 1967 v Opavě. Je ženatý a má tři děti. V mládí vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě, poté pracoval ve vítkovických železárnách na údržbě válcovací trati. Do KSČ během minulého režimu nevstoupil. V roce 1990 se stal místopředsedou základní organizace odborů. Následující rok byl zvolen členem rady Odborového svazu KOVO, později se dostal do jeho vedení a profiloval se jako výrazný kritik pravicových vlád.

V roce 2014 byl zvolen do čela největší české odborové centrály, Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Ve vedení odborů dlouhodobě prosazuje zvyšování mezd, například prostřednictvím kampaně Konec levné práce. Podle ČTK platí za tvrdého vyjednavače a několikrát přispěl ke zvýšení minimální mzdy nebo platů ve veřejném sektoru i ve firmách.

Dosavadní politická kariéra

Středula nezastával žádnou veřejně volenou politickou funkci ani nevstoupil do žádné politické strany. „Myslím, že nezávislost na politických subjektech je důležitá,“ řekl v září 2017 časopisu Týden. Svůj vstup do stranické politiky před prezidentskou kandidaturou odmítal. Přiznal ale, že na veřejné dění má skrze své postavení vliv. „Myslím, že jako předseda odborů v politice jsem,“ řekl Týdnu.

Politické postoje

Kvůli působení v čele odborů bývá Středula spojován zejména s levicovou politikou, mezi odbory a levou částí spektra existuje v otázkách práce přirozená programová blízkost. V červnu v podcastu Prostor X uvedl, že zároveň důvěřuje svým schopnostem oslovit kromě levicových voličů i „voliče středové a věřím tomu, že i voliče liberální a pravicové“. „Myslím, že se pohybuji někde kolem středu,“ popsal Deníku N svou politickou pozici. ČTK řekl, že podporuje členství v EU i NATO a prohlubování vztahů s USA. Je také pro zavedení manželství pro homosexuální páry i pro adopci dětí.

Volební program

Josef Středula svůj volební program založil na pěti pilířích. Prosazuje v nich právo na důstojnou mzdu, a to okamžitým zvýšením minimální mzdy o 2000 korun a o stejnou částku i příští rok. Zavázal se v něm také „usilovat o právo všech občanů na teplo domova a cenově dostupné energie“, stát má podle něj též zajistit právo na bydlení pro občany v každé situaci i kvalitní zdravotní péči všem bez rozdílu. Také přístup k internetu je podle něj „základní potřebou“ a nutné je zlepšit i mobilitu, tedy dostavět dálniční síť a zvýšit kvalitu silnic. 

Ekonomika

Středula se i z pozice odborového předáka dlouhodobě zasazuje o zvyšování platů či valorizaci důchodů. Jako „chybu od samého začátku“ označil v říjnovém rozhovoru pro Novinky.cz zrušení superhrubé mzdy. Také výběr Aleše Michla na pozici guvernéra České národní banky prezidentem Milošem Zemanem podle něj „nebyla nejlepší volba“, řekl v červnu pro Reflex. Rezervovaně se staví i ke Green Dealu, v Česku ani EU podle něj neexistuje řádná analýza dopadů tohoto plánu. EU by měla podle Středuly svůj ekologický plán revidovat.

Při řešení současné ekonomické krize by podle něj měla vláda využít mimořádné příjmy 200 miliard korun, které státní pokladna získá kvůli vysoké inflaci. S jejich pomocí navrhuje Středula financovat pomoc pro občany i firmy. Po vzoru Francie by reguloval i cenu některých výrobků, uvedl pro Novinky.cz. Reflexu řekl, že by se Česko mělo zasadit o naplnění dohody s Polskem o splavnění Odry, což by podle něj zajistilo „levnou vodní cestu, kde se přetankovává zkapalněný plyn“.

Válka na Ukrajině

Středula podporuje pomoc Ruskem napadené Ukrajině, Česko by v ní podle něj mělo pokračovat. „Pomáhat bychom měli, to je principiální záležitost a nikdy nevíme, kdy budeme potřebovat pomoc my,“ řekl pro Novinky. Měly by ale pokračovat snahy „dostat válčící strany k jednomu stolu“. Na Twitteru napsal, že by se Česko mělo podílet na obnově Ukrajiny. Z pozice šéfa odborů se Středula na jaře zasazoval o ochranu ukrajinských uprchlíků na pracovním trhu.

Postoj k současné vládě

Středula se označuje za kritika současné vlády Petra Fialy (ODS). V polovině srpna zveřejnil otevřený dopis premiérovi, ve kterém mluvil o „trestuhodné nečinnosti“ kabinetu v souvislosti s ekonomickou krizí a apeloval na podporu pracujících i firem. ČMKOS svolala na začátku října demonstraci „proti chudobě“ na Václavském náměstí. Středula na ní zopakoval, že „vláda nekoná dostatečně, že koná pomalu“. V programu Středula uvádí, že kabinet „jen mlží a neříká občanům pravdu“.

Zároveň ale na Twitteru podpořil například přijetí takzvaného Magnitského zákona vládou –⁠ předpis je zaměřený proti cizincům, kteří se dopustili závažných mezinárodních zločinů. Podpořil také cestu kabinetu do Kyjeva. V červnu v Podcastu X řekl, že věří, že by v pozici prezidenta našel s vládou společnou řeč.

Role prezidenta

Novinkám Středula řekl, že by byl aktivním prezidentem „do špatných časů“, který by se zapojoval do legislativního procesu. Jeho ambicí je spojovat dvě Česka, „jedno pro chudé a druhé pro bohaté“, řekl ČTK.

V podcastu Prostor X popsal, že by chtěl ve funkci zkombinovat ochranu lidských práv Václava Havla, podporu českých podnikatelů v zahraničí Václava Klause a výjezdy mezi občany Miloše Zemana. Pravomoci hlavy státu jsou dostačující, řekl ČTK. „Respektuji Ústavu České republiky a nevidím důvod, proč by se v tomto ohledu měla měnit.“ Pražský hrad se chystá otevřít „nejen fyzicky, ale i myšlenkově“.

Kampaň

Kandidaturu oznámil počátkem května, přihlášku podal 8. listopadu. Středulovi se podle svých slov podařilo sesbírat 62 384 podpisů občanů, stejně tak pro kandidaturu získal podpisy 11 senátorů. Podporu mu vyjádřil i prezident Miloš Zeman.

Šéfem jeho kampaně byl Miroslav Sklenář, který působil jako hradní protokolář všech tří dosavadních prezidentů a podle Seznam Zpráv pracoval i u čínské skupiny CEFC (později CITIC). Sklenář je také členem představenstva spolku Přátelé Miloše Zemana a předsedou spolku Společně pro lidi, který Středulovi pomáhal se sběrem podpisů, organizace figuruje i mezi dárci. Podle informací Seznam Zpráv Sklenář v čele Středulova týmu v listopadu skončil.

Na začátku ledna Středula evidoval na transparentním účtu příjmy ve výši zhruba 9,5 milionu korun, výdaje tvořily necelých osm milionů korun. Mezi přispěvateli je například exministr vnitra Martin Pecina nebo Spolek pro lidi, který kandidátovi pomáhal se sběrem podpisů, částkou pět milionů korun Středulovi přispěl také podnikatel a člen ODS Richard Benýšek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nehoda dvou kamionů zablokovala Pražský okruh, provoz je obnoven v jednom pruhu

Nehoda dvou kamionů uzavřela v pondělí ráno zhruba na 50 minut Pražský okruh u sjezdu na Jesenici, jeden z řidičů byl v kabině zaklíněný. Na místo zamířil záchranářský vrtulník, ale nakonec lehce zraněného řidiče odvezla sanitka do motolské nemocnice. Vyplývá to z informací policie a záchranné služby. Provoz jedním pruhem byl obnoven v 10:05, vyplývá z informací Národního dopravního informačního centra (NDIC).
10:07Aktualizovánopřed 2 mminutami

Česko není připraveno na efektivní výstavbu vysokorychlostních železnic, zjistil NKÚ

Česko zatím není připraveno na efektivní výstavbu sítě vysokorychlostních železničních spojení, kterou plánuje dokončit přibližně do roku 2050. Stát zatím nevytvořil věcné podmínky pro výstavbu sítě, neurčil zdroje financování, neukončil jednání se sousedními státy o jejich propojení ani neprokázal plně očekávané přínosy. Předpokládané úspory nákladů mohou být výrazně nižší nebo se vůbec nepotvrdí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva dopravy jsou ale závěry NKÚ překonané, protože projekt rychlých spojení je už aktualizovaný.
před 22 mminutami

Přichází slunečný týden bez srážek

Týden bude v Česku slunečný, srážky meteorologové nečekají. Ráno může při zemi mrznout, teploty přes den budou stoupat ke 20 stupňům Celsia. Mírně chladněji bude v polovině týdne. Na víkend se naopak oteplí a teploměr může ukázat i 25 stupňů Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali veřejnoprávní média či Turkovy výroky

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali financování veřejnoprávních médií, výroky vládního zmocněnce Filipa Turka (za Motoristy), zprovoznění ropovodu Družba a doživotní zákaz prodeje cigaret mladým Britům. Pozvání přijali hudebník a bývalý politik Michael Kocáb, matematik Karel Janeček, diplomat a bývalý ministr Karel Kühnl, komentátor Lidových novin Petr Kamberský a šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová. Diskusi moderovala Jana Fabianová.
před 2 hhodinami

Češi schraňují mince doma, v oběhu jsou jich dvě a půl miliardy

V oběhu jsou zhruba dvě a půl miliardy kovových mincí českých korun. Za deset let jich podle centrální banky přibylo asi o třetinu. Z velké části je lidé hromadí doma. Míst, kde lze vyměnit mince za bankovky, je ale stále méně. Utratit vyšší obnos v mincích může být také problém.
před 3 hhodinami

VideoPřed 35 lety se do Československa vrátili volyňští Češi

Před pětatřiceti lety se do tehdejšího Československa vrátili krajani z Volyně. Nabídku bývalé vlasti jich využilo 1800. Na Ukrajině žili v blízkosti Černobylu a chtěli uniknout následkům jaderné havárie. Volyňští Češi se do Československa v dubnu 1991 vraceli hlavně z Malé Zubovštiny na tehdy ještě stále sovětské Ukrajině. Krajané požádali o návrat prezidenta Václava Havla při jeho návštěvě Moskvy v únoru 1990. Na Ukrajinu nejdřív mířila humanitární pomoc. Pětiletou lhůtu pro získání občanství pro ně zákon zrušil až v roce 1995.
před 3 hhodinami

V Česku přibývá případů horečky dengue

Přibylo případů horečky dengue, kterou si Češi dovezli ze zahraničí. Letos jich zdravotníci evidují o 40 procent více než před rokem. Nemoc už epidemiologové zaznamenali i ve Francii, Itálii nebo Chorvatsku. Nejvyšší riziko nákazy zůstává v Asii, Latinské Americe a Africe.
před 4 hhodinami

Některé dodávky budou muset být od července vybaveny tachografy

Od července čeká řadu dopravců zásadní změna. Dodávky nad dvě a půl tuny mířící do zahraničí budou nově muset být vybaveny tachografem. Cílem je zabránit přetěžování řidičů a snížit riziko nehod způsobených únavou.
před 4 hhodinami
Načítání...