Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o tisíc korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily, uvedl předák ČMKOS Josef Středula. Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od ledna o 1100 korun na 17 300 korun.
Odbory žádají od července zvýšení minimální mzdy o tisíc korun
Brífink k požadavkům ČMKOS na výši minimální mzdy (zdroj: ČT24)
„Čistá minimální mzda je 15 372 korun. Je tak pod hranicí příjmové chudoby. Člověk, který ji pobírá, je tak z definice chudý… Navýšení minimální mzdy je skutečně žalostné, zoufalé a proti prosperitě,“ uvedl Středula. Poukázal na vysokou inflaci a propad reálných výdělků. Podle předáka by díky přidání lidé víc utráceli, a podpořili tak firmy a ekonomiku.
Příjmová chudoba hrozí, pokud člověk nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Pro jednotlivce to loni bylo podle statistického úřadu 15 571 korun. Inflace v březnu dosáhla meziročně 15 procent. Ekonomové podotýkají, že výrazné navyšování mezd a platů by ji mohlo ještě podpořit a dobu růstu cen prodloužit.
Všechny stupně zaručené mzdy, která se váže na minimální mzdu a vyplácí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se od ledna tentokrát neupravily. Z osmi se navýšily jen dva. Nejnižší, který se rovná minimálnímu výdělku, vzrostl na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimální mzdy, se dostal z 32 400 na 34 600 korun.
Odboráři požadují při navýšení minimální mzdy i dorovnání všech stupňů zaručených mezd. Varují, že by kvůli nenavyšování příjmů mohli z některých oborů pracovníci odcházet. Středula zmínil třeba školní asistenty či řidiče.
Jurečka: Je to na dohodě
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že je připraven vládě případně předložit společný návrh odborů a zaměstnavatelů pro letošní navýšení.
„Pokud odbory dokážou najít shodu se zaměstnavateli, jsem připraven přinést návrh na jednání vlády a zvýšit minimální mzdu ještě v letošním roce. Musíme si ale uvědomit, že to jsou peníze, na které musí zaměstnavatelé vydělat. Opatření musí být dobře promyšlené, aby nespustilo vlnu propouštění,“ sdělil.
Od příštího roku by se minimální mzda měla valorizovat už automaticky podle průměrné mzdy. „Od roku 2024 připravujeme návrh, který by měl být automatickým mechanismem, kdy se bude předvídatelně zvyšovat minimální mzda vůči průměrné mzdě,“ doplnil Jurečka. Poukázal na pravidla evropské směrnice, která mají členské země nastavit.
Ministr Jurečka k požadavkům odborů na zvýšení minimální mzdy (zdroj: ČT24)
Rafaj: Je to nesystémové
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj ve vysílání ČT24 sdělil, že doba je sice mimořádná, ale „máme dlouhodobý úzus, jak se přistupuje k navyšování mezd“. Už se podle něj dokončilo kolektivní vyjednávání o nárůstu mezd. „Teď se přichází s dalším nárůstem. To je prostě nesystémové, nedobře. Tohle způsobuje rozvrat ekonomiky. Pokud budeme do systému vnášet další nejistoty a náklady, tak se z toho nikdy nedostaneme,“ dodal s tím, že „nemáme většinu zaměstnanců na minimální mzdě“.
„Jsou to profese těžko umístitelné na trhu práce, s různými omezeními. (…) Není možné, abychom každý kvartál zvyšovali minimální mzdu, jen protože to odbory chtějí,“ říká. „Hospodářská komora prosazuje zavedení automatické valorizace minimální mzdy podle jasných kritérií,“ doplnil mluvčí komory Miroslav Diro.
Návrhy na zvyšování minimální mzdy projednává tripartita. Odboráři a zaměstnavatelé se na přidání dosud nikdy neshodli. Rozhodovat musela vláda. Částky upravuje ve svém nařízení. Kabinet v programovém prohlášení slíbil, že zavede automatickou valorizaci minimální mzdy.
Jan Rafaj o požadavcích odborů na výši minimální mzdy (zdroj: ČT24)