Neodcházejte, apeluje Moravia Steel na pracovníky Liberty. Chce celou druhovýrobu

Nahrávám video

Moravia Steel má zájem o rychlé převzetí celé druhovýroby v Liberty Ostrava. Apeluje na její zaměstnance, aby zatím nepodávali výpovědi. Podle ministrů, kteří jednali se společností Moravia Steel, jejímž klíčovým podnikem jsou Třinecké železárny, je zachování druhovýroby v Liberty a podstatné části pracovních míst hlavním cílem. Podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) jsou i strategické plány pro prvovýrobu. Vláda by mohla na Liberty rozšířit program, ve kterém by se měla v Třineckých železárnách vyrábět takzvaná zelená ocel.

Podle Stanjury vedení Moravia Steel předložilo konkrétní informace o počtu zaměstnanců a podobě produkce i střednědobý a dlouhodobý plán pro udržení výroby oceli v Česku. „Můžeme říct, že jsme nyní slyšeli velmi konkrétní plán. Jednak ten strategický, jak zachovat zelenou ocel v České republice a současně velmi konkrétní plán, jak by se mohlo postupovat příštích dnech a týdnech,“ nastínil šéf státní kasy po jednání se zástupci Moravia Steel.

Je ale podle něj potřeba připomenout, že jednání probíhalo podle insolvenčního práva. „Jedna věc je konzultace a jednání se členy vlády a hledání dobrého řešení pro Česko, ekonomiku a budoucnost tuzemského průmyslu. A druhá věc je, že o tom nakonec bude rozhodovat někdo jiný,“ poznamenal. Míní, že po případném přijetí nabídky investora by u převzaté části výroby trvalo zhruba měsíc, než by lidé začali chodit do práce.

Mluvčí skupiny Moravia Steel Petra Macková Jurásková potvrdila, že Třinecké železárny v současné době pracují na rozsáhlém dekarbonizačním projektu, který má zachovat výrobu kvalitní a zelené oceli.

Nahrávám video

„Synergie a možnosti využití obou areálů umožní zachovat v České republice maximální objem výroby oceli. Zároveň budou řešením pro komplexní dekarbonizaci ocelářského průmyslu v Česku,“ uvedl generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.

Zároveň apeloval na zaměstnance Liberty Ostrava, kteří zvažují podání výpovědi, aby s tím ještě počkali. „Chápeme, v jak těžké situaci se zaměstnanci Liberty Ostrava nacházejí, ale s ohledem na jejich odbornost je jejich setrvání v současné chvíli klíčové,“ uvedl Heide.

Podle informací ČT dávají v těchto dnech výpovědi desítky lidí denně, nejvíce by jich mělo být na konci měsíce – tedy příští týden. Personalisté očekávají, že půjde o stovky výpovědí denně.

Další plány s Liberty

Stanjura upozornil, že spolu s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou (STAN) dlouhodobě veřejně zpochybňovali věrohodnost plánů majitele Liberty Ostrava Sanjeeva Gupty. „Přesto ti, kteří o tom rozhodovali, to nevzali v potaz a rozhodli jinak. Nakonec se bohužel ukázalo, že všechny ty plány sloužily k oddálení problému a zhoršení ekonomické situace,“ podotkl Stanjura.

„Co můžeme teď říct, je, že existují reálné plány na zachování takzvané druhovýroby v Liberty Ostrava a podstatné části pracovních míst,“ doplnil Stanjura. Prvovýrobu v Liberty představuje produkce železa a metalurgického koksu. Podnik má osm závodů. Vedle vysokých pecí a koksovny je to pak ocelárna, dvě válcovny a rourovna. Doplňují je údržba a doprava.

Stanjura po jednání také zdůraznil, že firma musí projít modernizací. „Každý takový plán velké investice a velké změny má určitá rizika,“ odkázal na směrem k zájmům Moravia Steel o převzetí druhovýroby.

„Na setkání jsme představili naše konkrétní kroky k rychlému převzetí druhovýroby ve společnosti Liberty Ostrava, což umožní významné části zaměstnanců společnosti setrvat v zaměstnání,“ uvedl předseda představenstva Moravia Steel Petr Popelář.

Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) může nabídka firmy, pokud se přijme, dát „významnému počtu lidí“ šanci pracovat dál ve svém oboru. Síkela by upřednostnil strategické řešení s dlouhodobější perspektivou pro zaměstnance i český průmysl.

Odboráři navrhovali, aby vláda přijala sociální program s možností dřívějšího důchodu a dalších opatření. Podle Jurečky má možnost jít do řádné či předčasné penze asi sedm set pracovníků firmy. „My v tento okamžik nějaký speciální program, který by vybočoval ze standardních nástrojů, nepřipravujeme. Už jsme aktivovali všechny současné nástroje, které je možné využít,“ sdělil Jurečka. Zmínil vyplácení náhradních mezd od státu či rekvalifikace.

Zvláštní program pro propouštěné přijala před lety tehdejší vláda pro propouštěné horníky a ostatní pracovníky z OKD. Havíři mohli jít za určitých podmínek do penze o sedm let dřív bez krácení pobírané částky, prodloužilo se vyplácení podpor v nezaměstnanosti či se vyplácel zvláštní příspěvek. 

Stát neuvažuje o vstupu do Liberty

„Stát nyní neuvažuje o vstupu do huti Liberty Ostrava, která je v úpadku,“ sdělil při příchodu na jednání ministr průmyslu Síkela. „To není něco, o čem bychom v tuto chvíli uvažovali, já si nemyslím, že by stát měl vyrábět ocel nebo trubky,“ konstatoval v této souvislosti. Jako jednu z možných cest do budoucna ale označil individuální veřejnou podporu pro výrobu takzvané zelené oceli, na kterou podle něj dosáhly firmy i v jiných evropských zemích.

Podle opozice měla vláda konat už dříve. Zástupci obou opozičních hnutí nejčastěji zmiňovali právě vlastnický vstup státu. „Tato vláda měla v rukou nástroje, kterými mohla společnost Liberty ovládnout, mohla ji následně revitalizovat a následně prodat – buď celou Liberty, nebo po částech, ale v každém případě měla činit,“ kritizoval místopředseda ANO Karel Havlíček.

Skupina Moravia Steel 12. července uvedla, že se seriózně zabývá možností převzetí některých provozů druhovýroby Liberty Ostrava, konkrétně rourovny. Firma uvedla, že s provozováním rourovny má dlouholeté zkušenosti ve vlastním provozu válcovny trub v Ostravě-Vítkovicích. A má pro rozjetí provozu vstupní materiál.

Většina provozů Liberty Ostrava stojí od loňského prosince, kdy jí společnost Tameh Czech zastavila dodávky energií kvůli neuhrazeným pohledávkám. Převážná část zaměstnanců je od té doby doma. V červnu na sebe firma podala insolvenční návrh a soud ji poslal do úpadku. V úterý oznámila, že chce zavřít koksovnu a chystá se propouštět. Podle odborů by se propouštění mohlo týkat až 2600 z pěti tisícovek zaměstnanců.

Nahrávám video

Odboráři nejsou spokojeni s vyjádřením, které zaznělo ze stran představitelů vlády ohledně budoucnosti hutě Liberty Ostrava. Nepovažují ho za dostatečně konkrétní. Chtěli by dle svých slov vědět, o jaké konkrétní provozy se jedná, kolik zaměstnanců tedy bude potřeba pro rozjetí provozu Moravia Steel, nebo podrobnější časový horizont. „Nezaznělo, co si Moravia Steel představuje pod zachováním druhovýroby. To se můžeme bavit o záchraně tří set až dvou a půl tisíce zaměstnanců,“ řekl předseda odnože Odborového svazu KOVO v Liberty Petr Slanina. „Zaměstnanci potřebují slyšet, jak a co mají dělat, aby byli sami schopni si pokrýt výdaje,“ dodal.

Samotný zájem o rychlé převzetí od skupiny Moravia Steel však Slanina považuje v této situaci za dobrou zprávu. Druhovýroba podle něj může představovat i více než polovinu z pěti tisíc zaměstnanců. „Bavíme se o zachování podstatné části firmy. Vnímáme to jako velice dobrou nabídku, a to z toho důvodu, že se o to zajímá vlastník, který má zkušenosti s ocelařinou v České republice a věděl by, co s podnikem dělat,“ řekl Slanina.

Odbory Liberty Ostrava vyzvaly ve středu vládu, aby zvážila rizika plynoucí z chystaného propouštění. Chtějí, ať insolvenční správce zastaví „tunelování firmy“. Zaměstnancům z prvovýroby Liberty Ostrava, kteří by měli skončit, pomáhají přímo v areálu firmy mobilní týmy Úřadu práce a pracovníci Moravskoslezského paktu zaměstnanosti.

„Zatím toho vláda směrem k Moravskoslezskému kraji neudělala moc, respektive vůbec nic. Já doufám, že budou podporovat případného investora, aby aspoň druhovýrobu převzal. Aby část výroby v Liberty byla zachovaná,“ řekl ve středu hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Moravia Steel považuje za dobré řešení. „Je to firma, která funguje, je zodpovědná k regionu, máme s ní dobrou zkušenost, je to dobrý soused,“ poznamenal.

Insolvenční správce zatím nedostal návrh na provozování

Insolvenční správce huti Liberty Ostrava, společnost TP Insolvence, uvedla, že zatím neobdržela žádný návrh na provozování druhovýroby nebo některé její části od společnosti Moravia Steel ani žádné jiné firmy. Pokud by ale takový návrh přišel, bylo by možné výrobu v některých provozech za měsíc rozjet. Oznámil to ohlášený společník TP Insolvence Šimon Peták.

„Čekáme na to, s čím Moravia Steel přijde a co případně nabídne dlužníkovi (Liberty Ostrava). Dokud nemáme nějakou nabídku nebo indikaci toho, jak by si to Moravia Steel představovala, jak by si představovala zajištění financování, zajištění třeba dodávek surovin, tak se k tomu nemůžeme vyjádřit,“ přiblížil insolvenční správce.

Upozornil na to, že rozhodovací pravomoci má současné vedení Liberty Ostrava. „My se snažíme tam nějakým způsobem spolupůsobit, zprostředkovávat, tázat se na vysvětlení, dohlížet, že tam nedochází, řekněme, k záměrnému vylučování zájemců, že to zkrátka dlužník nějakým způsobem řádně vede,“ pokračoval Peták. Zástupci Moravia Steel už podle něj byli v Liberty jednat.

„Dlužník nám v podstatě za celou dobu od zahájení insolvenčního řízení není schopen dát jasnou, podloženou, vypočítanou koncepci nějakého plánu, která nekončí ve schodku řady milionů eur, aniž by vůbec bylo jasné, čím ten schodek pokryjí,“ řekl insolvenční správce.

Rychlé převzetí druhovýroby podle něj uskutečnit lze a je v zájmu všech, aby závod fungoval alespoň v takovém rozsahu, v jakém fungovat může. „Lze právně uzavřít smlouvy, na základě kterých bude možno zahájit nějakou produkci v sekundární výrobě. Technická otázka je, kdy by taková výroba případně mohla začít. Další otázka je samozřejmě ekonomická, jak by měly být nastavené parametry a podmínky, aby to bylo co nejvýhodnější pro dlužníka,“ dodal insolvenční správce.

Druhovýroba zahrnuje rourovnu, dvě válcovny a drátovnu. „Drátovna neběží už nějakou dobu a řekněme, že můžou být pochybnosti o tom, jestli se podaří ji vůbec během měsíce spustit. Rourovna a dvě válcovny v omezeném režimu běží,“ dodal Peták. Uvedl, že včetně Moravia Steel o ně byli tři zájemci.

Šance je zelená ocel, predikuje Vondrák

Bývalý hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (Osobnosti pro kraj) se domnívá, že výsledek čtvrteční schůzky třech ministrů je „po dlouhé době světlo na konci tunelu“. Podle něj se trochu přiblížil plán na záchranu alespoň druhovýroby v huti Liberty. „Vnímám to jako velký pozitivní signál a pevně věřím, že se to podaří zrealizovat co nejrychleji,“ pokračoval v pořadu Události, komentáře.

Věří také tomu, že Moravia Steel jako investor dokáže druhovýrobu v dohledné době rozběhnout. „Troufám si říct, že je to jedna z hutních firem, která dokázala překonat všechny krize,“ uvedl. U firmy ocenil také „vysokou společenskou odpovědnost“, během čehož odkázal třeba na spolupráci s městem Třinec a dalšími subjekty.

Záchraně prvovýroby však Vondrák velkou šanci nedává, nicméně pořád je prý možnost jít cestou takzvané zelené oceli – výrobou prostřednictvím elektropecí. Tato prvovýroba má prý šanci vzniknout v roce 2025. „Už to ale nebude ta klasická, kterou známe – to znamená s využitím surovin, jako je železná ruda a uhlí. (…) Je to samozřejmě na rozhodnutí investora,“ dodal.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
před 11 mminutami

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
před 17 mminutami

Vláda do konce září rozhodne o růstu důchodů i podobě rozpočtu

Vláda do konce září rozhodne, jestli průměrný důchod od ledna vzroste víc než o zatím plánovaných 300 korun měsíčně, řekl ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok – který už předpokládá nečekaně vysoký schodek 389 miliard korun – počítá s valorizací podle zákona. Zároveň se v návrhu objevují další díry: někteří ministři totiž tvrdí, že jim Schillerová nedala do jejich rozpočtů zákonné výdaje v řádech miliard korun. I tyto otázky budou muset během září vyřešit koaliční strany. Koncem měsíce je pak vláda povinna předložit svůj návrh rozpočtu sněmovně k posouzení.
před 30 mminutami

VideoRoste prodej biopotravin

Trh s biopotravinami se dál rozšiřuje. Roste spotřeba, přibývá výrobců. Před deseti lety jich bylo kolem 600, aktuálně už je to více než tisíc. Za evropskými státy je ale Česko pozadu, byť podíl ekologicky obhospodařované půdy patří k nejvyšším v Unii. Čaj a káva spolu s ovocem a zeleninou patří k produktům, které lidé v tuzemských obchodech kupují z kategorie bio nejvíce.
před 41 mminutami

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
11:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 9 hhodinami

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 12 hhodinami

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.