Jsme v kontaktu s možnými zájemci o hutě Liberty, řekl Jurečka

Nahrávám video
Interview ČT24: Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL)
Zdroj: ČT24

Většina provozů huti Liberty Ostrava od prosince, kdy společnost Tameh Czech zastavila dodávky energií, stojí. Převážná část zaměstnanců, kterých má podnik zhruba pět tisíc, je od té doby doma. Stát jim vyplácí náhrady za neproplacené mzdy za tři měsíce prostřednictvím úřadu práce. Na nahrazení vyhradila vláda již miliardu a tři sta milionů korun. „Členové vlády jsou v kontaktu s možnými zájemci o hutě, kteří by učinili její restart,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který byl hostem Interview ČT24.

Jurečka ví o dvou zájemcích o huť Liberty z řad významných podnikatelských subjektů z tuzemska. „Nakolik bude potom reálné, že třeba na podzim dojde k finálnímu prodeji, je otázkou, na kterou nedovedeme odpovědět,“ přiznal. „Někteří členové vlády jsou ovšem se zájemci v kontaktu. Pokud opravdu bude věrohodný vlastník, vláda udělá vše pro to, abychom podpořili restart huti.“

Ten závisí na tom, jestli se podaří udržet schopnost huti platit alespoň některé základní závazky a platy zaměstnanců. „Samozřejmě je klíčové udržet a případně rozšířit výrobu a udržet lidi. Pak ale vše stojí na tom, jak se k situaci postaví insolvenční správce, věřitelský výbor a ve finále soud,“ vysvětlil ministr.

„Není cílem, aby stát dlouhodobě platil mzdy v situaci, kdy to zdánlivě nebude vést k novému restartu. Pro nás je klíčové slyšet, jak chce postupovat insolvenční správce a hledat cestu k tomu, aby se připravil nový restart Liberty s novými vlastníky," konstatoval.

Prioritou je zachránit zaměstnance

„V této těžké situaci je klíčové to, že tady funguje institut pomoci a zhruba pěti tisícům zaměstnanců chodí peníze za nevyplacené mzdy za květen,“ řekl Jurečka. Podle něj je základní a nejaktuálnější prioritou zachránit lidi z regionu, kteří jsou závislí na platu z Liberty.

„Ta druhá priorita je pak udržet tento průmysl. Pokud možno směřovat k tomu, že celý výjimečný areál hutě bude v budoucnu možné restartovat. Výroba oceli je pro Českou republiku ohromně důležitá, udržet ji by byla konkurenční výhoda pro řadu firem,“ myslí si ministr.

Rovněž poznamenal, že v minulosti byla spoustu podobných areálů, které padly, což poté mělo dopady další dvě nebo tři dekády. „Také není jednoduché areál případně transformovat na další využití.“

Vláda prakticky nemá žádné páky, jelikož jde o soukromého vlastníka. „Opakovaně jsme se snažili komunikovat s vlastníkem nebo alespoň s jeho nejbližším okruhem a hledat nějaké smysluplné řešení. Nic z toho se nepovedlo,“ řekl Jurečka.

Ministr míní, že chyba se stala v okamžiku, kdy huť aktuální majitel kupoval. „Došlo tehdy ještě k rozdělení výrobní a energetické části. To považuji za obrovskou chybu, která mimo jiné vedla k tomuto stavu.“

Středeční jednání vlády

Jurečka na brífinku po středečním jednání kabinetu zmínil jako první bod otázku podpory zaměstnanců s handicapem. Zpřesněním parametrů bude podle něj možné lépe kontrolovat smysluplné využití peněz, které poskytuje stát. „Určitě bych řekl, že v některých případech docházelo k neefektivnímu využívání finančních prostředků,“ avizoval Jurečka. Změna novely by měla tento problém zmírnit.

Za důležité ministr považuje to, že se kabinet shodl na příspěvcích nejen pro zdravotně postižené, ale i pro zdravotně znevýhodněné.

Jedním z velkých problémů je nelegální zaměstnávání, odhadem státu uniká až čtyřicet miliard ročně. „Snažíme se nastavit jasný systém, který toto nebude tolerovat. Není to fér i vůči všem podnikatelům, kteří zaměstnávají podle zákona, jelikož to pro ně vytváří nekalou konkurenci,“ míní předseda KDU-ČSL.

Jurečka se vyjádřil i k tomu, že od září končí možnost ukrajinských uprchlíků nárokovat si bezplatné bydlení - reagoval na otázku moderátora, zda situace nebude znamenat zvýšení výdajů na humanitární dávky. „Naprostá většina, dnes je to více než 122 tisíc lidí z Ukrajiny, nám tady pracuje. Ti nemají žádné nároky na státní rozpočet, sehnali si své bydlení. Ale máme tady zhruba třináct tisíc lidí, u kterých se nedaří je za poslední rok přesunout z nouzového ubytování. Touhle změnou je chceme motivovat k tomu, aby vzali zodpovědnost sami na sebe,“ uvedl ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 8 hhodinami

Vláda stupeň ohrožení terorismem kvůli dění v Íránu nezvýšila

Vláda v souvislosti s děním na Blízkém východě nezvýšila stupeň ohrožení terorismem. Nemá informace o možném ohrožení České republiky, uvedl po pondělní schůzi kabinetu ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Kabinet se zabýval i zpřísněním úpravy trestného činu neplacení výživného nebo zrušením nominačního zákona, který upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Ministři podpořili úpravy státního rozpočtu, schválili nový etický kodex pro členy vlády a vyjádřili se i k dvojici opozičních návrhů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Policie odložila část bitcoinové kauzy týkající se vrácení techniky Jiřikovskému

Kriminalisté odložili podezření, že došlo k pochybení při vrácení zabavené výpočetní techniky Tomáši Jiřikovskému, který je stíhán v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Právě kvůli navrácení elektroniky mohl Jiřikovský bitcoiny později darovat ministerstvu spravedlnosti. Případ byl dosud prověřován pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby, podle policie nejde o trestný čin, uvedlo v pondělí na webu Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Dozor nad kauzou darovaných bitcoinů přebírá Městské státní zastupitelství v Praze.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rozpočet měl na konci února schodek 16,9 miliardy korun. Ovlivnilo ho provizorium

Státní rozpočet byl na konci února ve schodku 16,9 miliardy korun po lednovém přebytku 32,4 miliardy korun. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Saldo bylo nejlepší od roku 2018, výsledek ale ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezuje státní výdaje. Loni byl únorový schodek rozpočtu 68,6 miliardy korun.
před 14 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Video„Nevíme, jak se vrátíme,“ říká turistka uvázlá v Ománu. Repatriační jsou jen některé lety

Na Blízkém východě uvázly kvůli zrušeným spojům tisíce Čechů. Potíže se týkají jak cestujících, kteří se nacházejí přímo v oblasti, ale i těch, kteří tam měli přestupný let. Turistka Nina Hradečná se vracela ze Zanzibaru a její spoj přistál v Ománu. „Nejprve jsme měli velkou radost, když byly oznámeny repatriační lety. Později po ověření u dopravce Smartwings jsme však zjistili, že se to týká pouze cestujících, kteří jsou vypravováni z Ománu cestovní kanceláří. (...) Nemáme tak stále představu, jak a kdy se vrátíme do Čech,“ řekla ve vysílání ČT Hradečná. Repatriační lety zatím vláda vysílá jen do Egypta a Jordánska. Na dotaz moderátora Jiřího Václavka, zda má Hradečná nějaké informace o možném vývoji situace, odpověděla, že zatím nedostala žádné informace od svého dopravce FlyDubai a ani od českých úřadů, přestože je registrovaná v systému DROZD. „Informace získáváme z médií,“ dodala.
před 15 hhodinami
Načítání...