Společnost Liberty podle informací České televize propustí do konce října přes 2000 zaměstnanců. Propouštění zasáhne především prvovýrobu a navázané profese. Firma odpoledne uvedla, že chce zavřít koksovnu a chystá se propouštět, nepotvrdila ale, kolika zaměstnanců se krok týká. Návrh na snížení počtu zaměstnanců zatím společnost předložila odborům. Podle těch by se mohlo propouštění týkat dokonce až 2600 lidí, z nichž 2300 by odešlo do listopadu.
„Toto obtížné opatření zřejmě povede k nezbytnému snížení nákladů, které je nutné provést, aby mohly být zachovány životaschopné provozy druhovýroby spolu s pracovními místy v této části podniku a bylo zajištěno, že společnost bude atraktivní pro potenciální nové vlastníky nebo investory. Společnost Liberty dokončuje výběr mezinárodní investiční banky, která povede proces hledání nového majitele těchto provozů,“ sdělila firma. Zaměstnanci, jichž se propouštění týká, dostanou oznámení o výpovědi do třiceti dní.
Podle předsedy základní organizace Odborového svazu KOVO Liberty ČR Petra Slaniny by se propouštění mohlo týkat až 2,6 tisíce lidí, tedy více než poloviny současného počtu zaměstnanců. Z nich by zhruba 2,3 tisíce odešlo do konce listopadu a tři sta do konce ledna. Mluvčí Liberty Ostrava Kateřina Zajíčková upřesnila, že první vlna zaměstnanců by odcházela k 31. říjnu. „Budeme žádat insolvenčního správce, aby převzal pravomoci představenstva, aby představenstvo toto nemohlo udělat, aby nemohlo ty lidi propustit. Tím se snižuje hodnota firmy, protože majetek Liberty Ostrava je bez zaměstnanců v podstatě skoro bezcenný,“ konstatoval Slanina.
Ministerstvo práce uvedlo, že je pro případ hromadného propouštění připraven krizový scénář. Podle informací ČTK by se ve čtvrtek měli kvůli situaci v Liberty sejít ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS), práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a průmyslu Jozef Síkela (STAN). Stát by případně mohl mít zvláštní program pro propouštěné.
Slanina také sdělil, že podle jeho informací by měla být zachována činnost rourovny, části válcoven a válcovny plechu plus několika navazujících provozů. „Z toho se dá odvodit, že nepočítají dále s provozem koksovny, vysokých pecí a ocelárny,“ dodal.
Liberty odstavila koksovnu i svou poslední fungující vysokou pec a už déle než půl roku je udržuje v takzvaném teplém útlumu, kdy je teplo podstatně nižší než při normálním provozu. V pondělí společnost uvedla, že podle navrhovaného plánu by se zařízení na výrobu železa a oceli odstavila a udržovala, ale koksovna by se zavřela.
„To by mělo dopad na všechny zaměstnance těchto provozů, kromě těch, kteří jsou potřební k bezpečné údržbě těchto agregátů, a také na další pozice v celém podniku. Toto obtížné rozhodnutí odráží zákonné povinnosti společnosti Liberty Ostrava v rámci insolvence, mezi které patří odpovědnost vůči věřitelům za zachování životaschopného podniku,“ uvedla firma.
Dopady propouštění
„Pokud bude společnost Liberty v Ostravě dál fungovat a vyrábět, bude už vždy závislá na dodávkách polotovarů, tedy surovin, ze kterých může následně něco zpracovat,“ popsala dopady propouštění redaktorka ČT Pavla Šamaj. Takto pořízený materiál bude dražší než ten, který by si vyrobila firma sama, což nejspíš povede k růstu nákladů a snížení konkurenceschopnosti Liberty, dodala.
Otázkou nyní podle Šamaj je, z jakých prostředků by propuštění pracovníci dostali smluvní odstupné a zda by do října obdrželi výplaty za odvedenou práci. Podle Slaniny si budou pracovníci moct platy i odstupné nárokovat až po insolvenci. To znamená, že by byli nuceni chodit dál do práce, ale nedostávali během té doby mzdu, kterou by mohli požadovat až zpětně. To by mohlo trvat několik měsíců až let.
Stát zaměstnancům Liberty teď poskytuje náhradní mzdu, vyplácí ji po tři měsíce. Úředníci aktuálně přijímají žádosti za druhý měsíc. Pro některé zaměstnance může být řešením nástup do předčasného důchodu. Jiní mohou zvážit, zda vezmou jiné místo hned, nebo se zapojí do rekvalifikace.
Liberty uvedla, že nyní sjednala smlouvy o takzvaném tollingu pro válcovny dlouhých výrobků a rourovnu a dojednává se smlouva pro válcovny plochých výrobků. Tento způsob funguje tak, že tollingová společnost pořídí materiál, poskytne ho výrobci a za zpracování mu dá odměnu. Produkty vlastní a sama je prodá.
Podle Liberty to umožní, aby zaměstnanci pracující na provozech druhovýroby dostávali od srpna mzdu jako obvykle. „Tyto navrhované kroky by nebránily tomu, aby se do ostravské huti v budoucnu vrátila výroba železa a oceli nebo aby se investovalo do udržitelnějších metod, jako je hybridní elektrická oblouková pec, do jejíchž plánů se již investovalo. Projednávání návrhu bude zahájeno v úterý 30. července,“ uvedla firma.
Návrh počítá s tím, že dotčení zaměstnanci budou do konce července nadále dostávat náhradu mzdy od státu. „Poté by museli uplatnit pohledávku vůči konkurzní podstatě zajištěnou z výtěžku prodeje podniku. Personální oddělení společnosti Liberty Ostrava nadále vyhodnocuje, jaká další podpora by mohla být poskytnuta osobám, kterých se navrhovaný plán týká, včetně podpory z programů EU. Personální oddělení poskytne do konce července další podrobnosti o tomto procesu,“ sdělila Liberty.
Konec ocelářství v Ostravě
„Pro kraj je to velmi nepříjemná zpráva a bude bezesporu znamenat sociální otřes, který přinese komplikace, na které úplně kraj připravený není,“ řekl pro ČT hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Dodal, že je zklamaný z přístupu české vlády, prohlásil také, že on a jeho region nezvládnou s problémem sami mnoho udělat. Obává se toho, že se Liberty Ostrava rozprodá na jednotlivé části, což prý bude znamenat konec ocelářství v Ostravě. Zachovány zřejmě zůstanou jen provozy, kde ze surovin vznikají další výrobky, třeba svodidla nebo závitové tyče a trubky.
Ministr práce Jurečka slova hejtmana Bělicy kategoricky odmítl. „Pan hejtman moc dobře ví, jaké jsou tady limity v situaci, kdy je tady stále soukromý vlastník,“ řekl. Dodal, že Bělica nemusí čekat na vládu, a pokud zná nějaké mimořádné opatření, které použít, pak ho může stejně snadno aplikovat i Moravskoslezský kraj.
Podle Jurečky nemá vláda možnost do vývoje ve firmě sáhnout. Jakékoli kroky musí schvalovat věřitelský výbor a následně na návrh insolvenčního správce soud. „Není možné udělat jakékoliv kreativní řešení, byť bychom si ho přáli,“ prohlásil pro ČT Jurečka. Pomoc státu spočívá ve výplatě mzdy pracovníkům Liberty Ostrava, nabízena je také například rekvalifikace, dodal ministr.
Úpadku Liberty se vláda mohla pokusit včasným jednáním alespoň předejít, myslí si místopředseda ANO Karel Havlíček. Firmě se na začátku vlády současného kabinetu dařilo, podotkl. „Bohužel se otočila situace na světových trzích. Z mého pohledu vláda přestala sledovat, co se ve společnosti děje, odvolala člena dozorčí rady, který byl z ministerstva průmyslu a obchodu, a dospělo to až do stavu insolvence. Potom už se s tím příliš dělat nedá,“ řekl.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj čekal aktivnější kroky subjektů, kterých se problémy huti dotýkají, od insolvenčního soudu přes vládu až po odbory. „Doposud neměla vláda právní instrument, aby do toho mohla vstoupit, teď by samozřejmě mohla,“ prohlásil.
Osobně mu chybí od kabinetu analytický materiál, který by posoudil, jak moc bude Evropě chybět strategická surovina, jako je ocel. „Vidíme například v Německu, že tamní vláda je ochotná dát dvě miliardy euro pro strategii a budoucnost své ocelárny Thyssenkrupp, protože vidí, že ocel bude země potřebovat,“ podotkl.
Ďurčo: Omezení práv majitele a sociální program pro zaměstnance
„Po sérii jednání s insolvenčním správcem i s vládou musíme konstatovat, že prvovýroba v Liberty nějakým způsobem končí. Zaměstnanci z toho rozhodně nadšení nejsou a sociální dopady budou enormní,“ sdělil v pořadu Události, komentáře předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Chápe, že vláda nemůže zasahovat do dění v soukromé firmě, podle něj to ale nemění nic na tom, že o zaměstnance se bude stát muset postarat.
Jelikož investoři nemají zájem o prvovýrobu, ale pouze o druhovýrobu, budou se odbory snažit v rámci ní zachránit každé pracovní místo, uvedl Ďurčo.
Podle hlavní ekonomické analytičky Českého rozhlasu Radiožurnál Jana Klímové se plány nebo přání, že se objeví investor, který huť zachrání, ukázaly jako nereálné. „Investorům, kteří se zajímali dříve, šlo buď pouze o druhovýrobu, nebo podmiňovali svůj vstup (do firmy) větší státní podporou. Modernizace hutí a jejich dekarbonizace se státní podporou fungují ve všech státech Evropy, které ještě prvovýrobu mají,“ podotkla analytička.
Práva současného majitele, který z firmy vyvedl miliardy do zahraničí, by měla být omezena a smlouvami by se mělo zajistit „rozjetí druhovýroby“, míní Ďurčo. Společnost by pak podle něj mohla být i nadále životaschopná. Klímová v pokračování firmy bez výroby primární suroviny nevidí příliš světlou budoucnost.
Odborář Ďurčo se pak zasazuje zejména o to, aby vláda zajistila, aby byly sociální dopady rušení prvovýroby a propouštění co nejmenší. Navrhuje například to, aby přišla se sociálním programem, který by umožnil starším pracovníkům odejít do předčasného důchodu bez sankcí, a ti by tak uvolnili zbylá místa ve firmě mladším zaměstnancům.
Prodej odvalu
Liberty Ostrava také v úterý podle informací v Insolvenčním rejstříku stáhla svůj návrh na prodej odvalu Lihovarská ve Slezské Ostravě, na nějž se z huti vyváží odpad včetně vysokopecní strusky. Místo toho chce odval prodat v elektronické aukci.
Firma původně zamýšlela odval prodat za 120 milionů korun společnosti FDXX strategie z Mikulovic na Jesenicku. Objevilo se však několik zájemců, kteří za něj nabídli více. Na to upozornil i insolvenční správce, který firmě doporučil, aby zvážila transparentní prodej formou výběrového řízení nebo právě elektronické aukce.
Liberty uvedla, že v předchozích fázích se jí najít žádného jiného vhodného zájemce nedařilo. „Potenciální kupci buď nabízeli příliš nízkou cenu, nebo si kladli nesplnitelné podmínky,“ tvrdí firma. Nyní sdělila, že se rozhodla nabídnout možnost odkupu odvalu širšímu okruhu zájemců prostřednictvím elektronické aukce. Podmínky společnost blíže upřesní v nejbližší možné době.
Nesplacené závazky prý převyšují pět miliard
Liberty Ostrava je v problémech od loňska. Od prosince, kdy společnost Tameh Czech zastavila huti dodávky energií, většina jejích provozů stojí. Převážná část z pěti tisíc zaměstnanců je od té doby doma. Huť nemá peníze na mzdy.
Do úpadku poslal hutní podnik Krajský soud v Ostravě v červnu, učinil tak na základě návrhu, který na sebe podala samotná společnost. Uvedla v něm, že je v platební neschopnosti a její závazky po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit, převyšují pět miliard korun.
Zástupci vlády se opakovaně sešli s insolvenčním správcem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nedávno řekl, že o převzetí hlavní části provozu nemá žádný investor zájem a jedna nabídka je na získání druhovýroby. Podle dřívějšího vyjádření šéfa odborového svazu KOVO Ďurča by obnovení druhovýroby vrátilo do práce asi dva tisíce pracovníků.
Liberty Ostrava vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Od roku 2019 slezská huť patří Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Huť byla dosud největším výrobcem například silničních svodidel, ale také trubek a koksu. Dále dodávala válcované výrobky pro stavby a konstrukce, zabývala se i produkcí strojních dílů nebo důlních výztuží. Ročně byla schopna vyrobit až 3,6 milionu tun oceli.
V insolvenci je také společnost Liberty Engineering Products Ostrava (LEPO), která je dceřinou firmou Liberty. Její zaměstnanci, kterých je asi 180, podle informací ČT nedostali výplaty. Podle návrhu, který na sebe společnost podala, má dluhy za více než 4,5 milionu korun, které není schopná splácet. Plánuje však ještě podat návrh na povolení reorganizace.
