Vláda větší státní podporu zadlužených hutí Liberty Ostrava nechystá, po čtvrtečním jednání ministrů s odboráři to řekl šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS). Chce, aby věřitelský výbor omezil práva současného majitele. Ostravská huť je od června v insolvenci. Odbory a hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) už dříve vyzvali kabinet, aby stát Liberty dočasně převzal pod svou správu. Tuto možnost ale ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) vyloučil. Stanjura po jednání také řekl, že žádný investor nepodal nabídku na převzetí hlavní části provozu zadlužených oceláren.
Vláda nechystá větší podporu pro zadluženou Liberty
„V tuto chvíli existuje jedna písemná nabídka na provozování druhovýroby. Bohužel ale v tuto chvíli neexistuje žádný zájemce o prvovýrobu,“ řekl Stanjura. Kdo je zájemcem o druhotnou výrobu hutí, neupřesnil.
Vláda v minulých týdnech uvedla, že je v kontaktu s investorem, který zvažuje vstup do zadlužených hutí. Konkrétní nabídka na pokračování ve výrobě oceli v ostravské společnosti však nakonec podle ministra nepřišla. Podle Stanjury situaci výrazně zkomplikovala předchozí soudní moratoria, během kterých se problémy podniku ještě prohloubily, což následně oslabilo i zájem případného investora.
Slabý zájem investorů potvrdil i šéf Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. „S oběma potenciálními investory jsem hovořil a jejich zájem je bohužel čím dál chladnější,“ řekl po čtvrtečním jednání s ministry, jehož se měl podle původních zpráv zúčastnit také premiér Petr Fiala (ODS).
Brífink ministra financí Zbyňka Stanjury a předsedy Odborového svazu KOVO Romana Ďurča ohledně situace v Liberty Ostrava (zdroj: ČT24)
Obnovení alespoň druhovýroby by podle Ďurča vrátilo do práce zhruba dva tisíce zaměstnanců. Zatímco prvovýroba zahrnuje produkci oceli, v druhovýrobě se v podniku ze surového materiálu dělají další výrobky. „Ať už jsou to trubky vyrobené na rourovně, nebo svodidla a další výrobky s přidanou hodnotou,“ vysvětlil. Dodal, že absence vlastní prvovýroby by znamenala omezení sortimentu výrobků a surový materiál by se musel nakupovat na světových trzích ve formě polotovarů.
Stanjura: Převzetí výroby státem není dobré řešení
Stanjura upozornil, že stát je nadále aktivní i v rámci insolvenčního řízení. Prozatímní věřitelský výbor, v jehož čele je zástupce státní pojišťovny EGAP, ve středu podle Stanjury vyzval insolvenčního správce, aby omezil dispoziční práva současného majitele hutí. To by podle ministra posílilo vliv věřitelů i správce při dalším řešení problému firmy a také zamezilo dalšímu možnému vyvádění majetku současným vlastníkem.
Případnou pomoc na udržení provozu Liberty Ostrava ovšem stát podle Stanjury nepřipravuje, protože k tomu nemá ani legislativní oporu. Převzetí výroby státem podle něj není správným řešením. „Hledáme spíš takové řešení, které by umožnilo co největšímu počtu zaměstnanců se co nejdříve vrátit do práce,“ zdůraznil.
Premiéra o schůzku požádali odboráři minulý týden. Ministři se tento týden podle Jurečky už sešli s insolvenčními správci hutě Liberty Ostrava i jejího dodavatele energií Tameh Czech, který je v úpadku od loňského prosince. Jurečka řekl, že vláda by mohla příští týden vědět, jak by mohl vypadat další postup. Do konce července by pak mohlo být jasné, zda bude možné v Liberty výrobu udržet. Už dřív uvedl, že ví o dvou investorech, kteří mají o huť vážný zájem.
Liberty Ostrava, která vyráběla ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl, měla delší dobu problém platit závazky. Před věřiteli ji od loňského prosince chránilo půl roku soudní moratorium. Minulý měsíc se dostala do insolvence.
Peníze zaměstnancům vyplácí stát
Výplatu náhradních mezd převzal stát, který je hradí za květen, červen a červenec. Výdaje činí asi 1,3 miliardy korun. Úřady práce už přijaly 4174 žádostí pracovníků Liberty o náhradní mzdu. Zatím vyplatily peníze zhruba polovině žadatelů. Většině zbývajících by je mohly stihnout poslat do konce týdne, uvedl Jurečka na síti X.
Generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof už dřív řekl, že do Liberty vyrazilo deset mobilních týmů, které žádosti přijímaly. Tvořil je pracovník úřadu a personalista z podniku. Vyplňování formulářů tak bylo podle Krištofa přesnější a vyřizování rychlejší. Proces pomáhá zrychlit i digitalizace a přenos dat mezi resortními systémy, zaměstnancům jsou k dispozici také specialisté na rekvalifikace.
Jurečka už dřív řekl, že by se výplata náhradních mezd mohla případně o měsíc až dva prodloužit, pokud se objeví investor s vážným zájmem o podnik. Přislíbil, že by pak připravil návrh rychlé novely.
Většina provozů zadlužené společnosti Liberty Ostrava stojí od loňského prosince, převážná část z pěti tisíc zaměstnanců je od té doby doma. Pomoc nabídl i Moravskoslezský kraj, který zaměstnancům Liberty Ostrava poskytuje bezúročné půjčky ve výši 25 tisíc korun.
Vláda: Zachování výroby je prioritou
Většina provozů v Liberty Ostrava se loni v prosinci zastavila poté, co společnost Tameh Czech, která huti dodávala energie, skončila v úpadku. Zdůvodnila to tím, že jí Liberty jako její jediný zákazník neplatila za energie. Dlužit měla Tamehu přes dvě miliardy korun.
Před věřiteli firmu chránilo moratorium vyhlášené soudem a huť chystala preventivní restrukturalizaci. V polovině června ale Liberty oznámila, že od preventivní restrukturalizace ustupuje, požádá soud o reorganizaci podle insolvenčního zákona a zahajuje kroky směřující k prodeji ostravských provozů.
Členové vlády opakovaně v minulosti uváděli, že je pro ně priorita zachovat v Liberty výrobu. Jurečka i odboráři několikrát vyzvali zaměstnance, aby z podniku neodcházeli, protože by bez nich případné obnovení produkce nebylo možné.