Hutní společnost Liberty Ostrava na sebe podala insolvenční návrh. Ostravský krajský soud zpřístupnil insolvenční návrh, firmu v platební neschopnosti nechal vstoupit do řízení. Závazky po lhůtě splatnosti, které není společnost schopna plnit, převyšují pět miliard korun. Podle vládních představitelů má několik českých firem zájem hutní podnik koupit. Prioritou vlády, kraje i města Ostrava je, aby se společnost neroztříštila na menší firmy.
Liberty Ostrava na sebe podala insolvenční návrh
Události: Liberty Ostrava v insolvenci (zdroj: ČT24)
Liberty uvedla, že se potýká s hospodářskými potížemi od loňského podzimu. Od prosince, kdy společnost Tameh Czech zastavila huti dodávky energií, většina jejích provozů stojí.
V insolvenčním návrhu Liberty uvedla, že má téměř pět tisíc zaměstnanců. Převážná část jich je od prosince doma. Před věřiteli dosud firmu chránilo moratorium vyhlášené soudem a huť chystala preventivní restrukturalizaci. Ve středu ale Liberty oznámila, že od preventivní restrukturalizace ustupuje, požádá soud o reorganizaci podle insolvenčního zákona a zahajuje kroky směřující k prodeji ostravských provozů.
Zaměstnanci se ve středu dozvěděli, že následující tři měsíce jim výplatu nepošle Liberty, ale musí si o její náhradu požádat na úřadu práce. „Daňové poplatníky to bude za ty tři měsíce stát zhruba další miliardu korun z našich peněz,“ řekl předseda OS KOVO Roman Ďurčo.
Ukončení agonie, popsali vývoj odboráři
Zástupci odborových organizací z Liberty Ostrava uvedli, že jsou posledními informacemi od firmy otřeseni, ale musí konstatovat, že se stalo jen to, co bylo zcela nevyhnutelné. Restrukturalizační plán byl podle nich od začátku postaven jako zcela neživotaschopný. „Vnímáme možné ukončení této pětileté agonie pod vedením společnosti Liberty jako jediné možné východisko ze zcela zoufalé situace a možný nový start pro naši společnost,“ uvedli odboráři.
Hluboké znepokojení nad současnou situací kolem Liberty vyjádřila i Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje. Bude podle ní mít závažné důsledky nejen pro zaměstnance hutě, ale i pro celý region a českou ekonomiku jako celek.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ve vysílání ČT24 uvedl, že o nákup společnosti je mezi českými podnikateli zájem. „Víme, jako zástupci vlády, že jsou tady zájemci z řad i významných českých podnikatelských subjektů, kteří by chtěli do Liberty majetkově vstoupit. Mají zájem o to, aby lidé v Liberty zůstali a aby výroba mohla být obnovena,“ řekl Jurečka. Vláda je podle něj také v kontaktu s vedením podniku.
Cílem vlády je najít pro Liberty Ostrava takového investora, který zachová část výroby a udrží v huti velkou část zaměstnanců, řekl na sněmu Hospodářské komory ČR ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Vláda je podle něj s takovým investorem v kontaktu, k dosažení dohody je ale podle něj potřeba ujít ještě velký kus cesty. „Do určité míry ten proces otvírá nové možnosti. Otvírá možnosti vstupu nového investora do té firmy, který by se mohl chovat zodpovědněji,“ uvedl.
Předseda OS KOVO Ďurčo o reorganizaci Liberty a jejím prodeji (zdroj: ČT24)
Už v únoru se v mediích spekulovalo o tom, že by huť koupil miliardář Jaroslav Strnad z průmyslové firmy CE Industries a zakladatel zbrojovky Czechoslovak Group (CSG). Analytici, které tehdy oslovila ČTK, se domnívali, že nákup hutě by mohl být pro společnost strategickou investicí do budoucna, kdy by napjatá geopolitická situace mohla vyústit ve větší investice do zbrojního průmyslu. Investice by také mohla rozrůznit portfolio holdingu v době ekonomických výkyvů.
Mluvčí obou společností Andrej Čírtek ale uvedl, že CE Industries není onou firmou, se kterou je vláda kvůli Liberty Ostrava nyní v kontaktu. Společnost podle Čírtka situaci okolo hutě sleduje, k případné roli v pomoci Liberty Ostrava se ale zatím nechtěla vyjadřovat.
Podle analytiků oslovených ČTK by mezi hlavními zájemci mohly být například Třinecké železárny podnikatele Tomáše Chrenka nebo skupina Pavla Tykače. Nepříliš pravděpodobný by byl vstup Daniela Křetínského, který nedávno koupil ocelárnu ThyssenKrupp v Německu.
Úřady práce jsou připraveny na nápor žádostí o výplatu náhrady mzdy, ujistil Jurečka
Jurečka proto doufá, že zaměstnanci nezačnou ve velkém podávat výpovědi. „Nebylo by proto na místě, aby tito lidé masivně odcházeli a podávali výpovědi,“ řekl. K témuž vyzval zaměstnance i Ďurčo. „Víme, že tady jsou investoři, kteří mají zájem firmu koupit a znovu provozovat. (...) Pomoc je na cestě,“ řekl.
Odboráři zdůraznili, že huť může fungovat jen s kvalifikovanými zaměstnanci a že je nyní klíčové nepodléhat panice a udělat vše pro to, aby firma mohla najít nového majitele a opět fungovat. „Nevystavujte se také nebezpečí neomluvené absence, že nenastoupíte do práce z důvodu, že odmítnete pracovat pro někoho, kdo neplatí mzdu. Budeme hledat zákonné možnosti řešení,“ upozornily odbory zaměstnance.
Žádat o výplatu náhrady mzdy mohou podle Jurečky pracovníci hutě na úřadech práce od pondělí. „Jsme na to připraveni,“ uvedl s tím, že úřady poskytnou i další podporu, jako jsou rekvalifikace a poradenství.
Ministr Jurečka o insolvenčním návrhu Liberty Ostrava (zdroj: ČT24)
Předseda základní organizace OS KOVO Petr Slanina a mluvčí Úřadu práce ČR Martin Bušo následně sdělili, že pracovníci úřadu práce budou jezdit přímo do huti. „Dohodli jsme se, že takovým nejjednodušším a nejpraktičtějším způsobem bude, že přijdou zaměstnanci úřadu práce na huť, tady by se vyplňovaly žádosti, hned by to zaměstnavatel potvrzoval a hned bychom rozjeli takovou tu mašinérii,“ řekl Slanina.
Odbavení žádostí a vyplacení peněz předpokládá Jurečka v řádech dnů. Maximální částka se podle něj pohybuje okolo 65 tisíc korun. „Nemělo by se stát (...), že bychom nedokázali těmto lidem, domácnostem, dětem, všem, kteří tam jsou závislí na tomto příjmu, pomoci,“ uvedl. Přiznal však, že i pro úředníky to „nebude úplně jednoduchá situace“, je proto připraven posílit jejich kapacity. Pomoc s vyplněním žádostí poskytnou i odborové organizace, uvedl Ďurčo.
„Je pro nás prioritním úkolem se postarat o zaměstnance Liberty,“ doplnil Síkela. Podle něj se podařilo zajistit novou práci zhruba tisícovce zaměstnanců, kteří zatím z Liberty odešli. „O to důležitější je najít takového investora, který by zachoval část výroby a zachoval i velkou část stávajících zaměstnanců. To je naše snaha,“ dodal ministr.
Kraj zaměstnancům pomoci nemůže, řekl hejtman
Podle moravskoslezského hejtmana Josefa Bělici (ANO) nemá kraj možnosti, jak zaměstnancům pomoci. „Kraj nemá v tomto směru žádné pravomoci, jak do toho zasáhnout nebo vstoupit, bohužel,“ poznamenal hejtman. Domnívá se, že pro zaměstnance bude složité najít uplatnění na trhu práce.
„Ti lidé jsou kvalifikovaní v hutnictví a obávám se, že Moravskoslezský kraj není schopen tyto lidi absorbovat, aniž by jim klesla životní úroveň a museli do nekvalifikovaných profesí. Pokud člověk pracuje v huti a je specialista na odlévání oceli, tak jinou kvalifikovanou práci v Moravskoslezském kraji nenajde, nebo velmi těžko. Doufám, že se najde nějaký, nejlépe český investor, který fabriku zachrání. Myslím si, že to možné je,“ věří Bělica.
Ostravský primátor Jan Dohnal (ODS) se domnívá, že pro zaměstnance v regionu je možné uplatnění na trhu práce najít. „Situace by byla ale mimořádná v tom, že přísun lidí by byl najednou a byl velký. Kraj a stát se na to připravuje, určitě by vznikla nějaká detašovaná pracoviště a kontaktní centra. Prostě na úřad práce nepřijdou čtyři tisíce lidí najednou. Na trhu práce je míst relativně dostatek, takže drtivá většina lidí, pokud bude chtít, si práci najde, ale bude to logisticky složité. Procesy útlumu různých provozů už jsme si několikrát prošli,“ podotkl Dohnal.
Poukázal ale na to, že zaměstnanci Liberty Ostrava mají poměrně vysoké platy. „Jsou tam placeni opravdu lépe než často ve stejných pozicích v jiných podnicích, takže jakýsi pokles životní úrovně by tady mohl nastat,“ řekl primátor, který věří, že strategického investora je možné nalézt.
Podle Síkely je třeba se věnovat rozvoji nových projektů v regionu, které přinášejí moderní technologie. „Za předpokladu určité rekvalifikace by daly i úplně nové příležitosti a perspektivy těm zaměstnancům,“ uvedl ministr. V Dolní Lutyni na Karvinsku má zahraniční investor zájem o vybudování továrny na baterie do elektromobilů, takzvanou gigafactory. Podle informací v médiích by mělo jít o jihokorejský Samsung. Obyvatelé Lutyně nicméně v místním referendu o víkendu hlasovali proti vzniku továrny.
Hejtman a primátor: Ostravskou huť by bylo ideální prodat jako celek
Pro Moravskoslezský kraj i město Ostrava je podle hejtmana a primátora prioritou, aby se hutní podnik Liberty Ostrava nerozprodával po částech. „Protože to by podle mého znamenalo konec integrované výroby oceli na severní Moravě. Byl bych rád, kdyby se prodal jako celek. Nemyslím si, že je reálné, aby ho prodali před tím, než to půjde do insolvence. Myslím si, že jde o takový marný pokus současného majitele vyhnout se insolvenci a prodat to ještě před tím,“ řekl Bělica.
Primátor současný vývoj situace nepovažuje za překvapivý. „Situace byla poměrně neřešitelná už v těch úvodních fázích. Řízený proces insolvence nemusí být úplně špatně, pokud se povede najít nějakého strategického partnera, který by podnik v insolvenci odkoupil, tak by to mohlo být dobré,“ řekl Dohnal.
Stejně jako hejtman za ideální považuje odkoupení huti jako celku. „Pokud by se tam dále neměla rozvíjet prvovýroba železa a související ocelářské provozy, tak je pro mě z pohledu města důležité, aby se území nerozprodalo mezi řadu vlastníků. Nejčernější scénář je, že tam některé provozy budou fungovat a některé budou opuštěné, území se rozdrolí. Zůstaly by tam spousty hluchých a nevyužitých míst,“ uvedl Dohnal.
Pokud by ale lokalita zůstala scelená, byla by podle primátora výbornou rozvojovou plochou, protože je dopravně přístupná a dobře zapojená do infrastruktury města. „Mohla by tam vzniknout famózní průmyslová zóna. Ideální by bylo, aby to skončilo v rukou státu,“ míní primátor.
„Neovlivnitelné okolnosti“ vynutily ústup od restrukturalizačního plánu, uvedla Liberty v insolvenčním návrhu
Liberty uvedla, že její restrukturalizační plán získal v hlasování masivní podporu věřitelů. „Bohužel, dlužníkem neovlivnitelné okolnosti v mezidobí snížily vyhlídky na úspěšnou realizaci připraveného plánu pod hranici předvídanou zákonem o preventivní restrukturalizaci. Současně výrazně zesílil i tlak na dlužníkovu likviditu, což vedlo v posledních několika týdnech k nezanedbatelné akumulaci nových pohledávek po splatnosti,“ uvedla firma, kterou zastupuje bývalý ministr spravedlnosti za ANO a nynější advokát kanceláře Wolf Theiss Robert Pelikán.
Liberty uvedla, že při rozhodnutí o preventivní restrukturalizaci kalkulovala s předpoklady uznávaných analytických společností, že letos výrazně oživí poptávka po jejích výrobcích, a tím pádem naroste i ziskovost její výroby. „Tyto předpoklady se nenaplnily,“ konstatovala firma. Uvedla, že proto není schopna financovat náročné obnovení výroby z vlastních zdrojů a je nucena hledat zájemce o koupi alespoň části jejího provozu.
„Z procesní opatrnosti si dlužník dovoluje podotknout, že část celkových závazků dlužník neuznává a vede o ně spor. Největší sumu představují pohledávky uplatňované společností Tameh Czech v celkové výši 2,18 miliardy korun,“ uvedla Liberty.
Liberty a Tameh jsou úzce provázané ekonomicky i technologicky. Tameh se nachází přímo v areálu Liberty. Jde o někdejší závod Energetika, který byl postaven jako součást tehdejší Nové huti, nynější Liberty. Tameh huti dodával elektřinu, různé plyny a páry, Liberty zase Tamehu palivo v podobě vysokopecních a koksárenských plynů.
Tameh skončil v prosinci v úpadku. Své problémy zdůvodnil tím, že mu Liberty dlouhodobě neplatila. Obnovení výroby v Liberty by se buď muselo odehrát zároveň s obnovením provozu Tamehu, nebo by si Liberty musela energie zajistit jinak. Už dříve oznámila, že další spolupráci s Tamehem nepředpokládá.
„Úplné znovuobnovení provozu dlužníka vyžaduje i vybudování nového energetického zdroje, který tohoto dodavatele nahradí, což je řešení sice perspektivnější (zařízení Tameh Czech bylo na konci své environmentální životnosti), ale zároveň také kapitálově podstatně náročnější,“ uvedla nyní Liberty.
Když huť vlastnila skupina ArcelorMittal, byla Energetika vyčleněna do samostatné firmy. Když se majitelem huti stala v roce 2019 Liberty Steel Group z Guptova koncernu GFG Alliance, Tameh zůstal majetkem společného podniku skupiny ArcelorMittal a polského holdingu Tauron.
Mluvčí Tamehu Patrik Schober ve středu uvedl, že Tameh už od konce roku 2023 tvrdil, že Liberty zneužívá ochranné moratorium k oddálení vyřešení vzniklé situace, jakým je mimo jiné navrácení devíti miliard korun rozpůjčovaných do spřízněných firem a zaplacení dluhů věřitelům. Liberty na sebe podle něj správně měla podat insolvenční návrh už tehdy. „Rozhodnutí Liberty Ostrava Tameh vítá, protože se tím konečně otevírá cesta k řešení situace pod dohledem věřitelů a insolvenčního správce,“ uvedl Schober.