Obyvatelé Dolní Lutyně v referendu odmítli gigafactory. Podle Síkely to další jednání neohrozí

Obyvatelé Dolní Lutyně na Karvinsku v referendu odmítli stavbu továrny na výrobu baterií do elektrických automobilů na území obce. Odhlasovali, že zástupci úřadu mají projektu bránit podáváním připomínek, sdělil starosta obce Pavel Buzek (STAN). V referendu mohlo hlasovat 3600 oprávněných voličů, svůj názor vyjádřilo 2472 z nich. Proti továrně bylo 2176 hlasujících. Referenda o místních záležitostech uspořádalo ještě několik obcí v Česku.

Vláda v březnu schválila, že v Dolní Lutyni zahájí přípravu ploch o rozloze až 280 hektarů pro příchod významného investora. Jeho jméno nezveřejnila. Podle informací v médiích by mělo jít o jihokorejský Samsung, který chce postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut, za 200 miliard korun.

V souvislosti se vznikem gigafactory se mluvilo o vzniku až sedmi tisíc pracovních míst. Řada místních se stavbou už dřív vyjádřila nesouhlas. Obávají se negativních dopadů na místní komunitu a přírodu, vadí jim znehodnocení zemědělské půdy.

Síkela odmítnutí respektuje. Ocenil ale, že to nezablokuje další jednání

Výsledek referenda se podle starosty dal očekávat. „Překvapením je ale účast, která byla příjemně vysoká,“ řekl starosta. Dodal, že vedení obce se bude výsledkem řídit. Zda se mu ale podaří záměr zvrátit, starosta neví. „To je momentálně otázka na právníky, nakolik budeme schopni stavbě zabránit,“ zmínil.

Při sněmovních interpelacích v polovině dubna ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že „i nesouhlasné referendum s realizací projektu nemůže přípravu nijak zastavit, ale pouze zpomalit“. Výsledek referenda ale prý respektuje a ocenil, že otázka z hlasování nezablokuje další jednání. „Musím znovu zdůraznit, že jde o opravdu strategický projekt pro celou českou ekonomiku,“ dodal Síkela.

Člen spolku Zachovejme Poolší Martin Bohoněk řekl, že mandát je silný. „Jde o jednoznačný signál pro radnici, jak o tom smýšlí občané. Našemu spolku ale práce teprve začne. Lokalita je velmi komplikovaná. Ukáže se, že by bylo nešťastné umístit tam takovou stavbu. Tomu věříme,“ prohlásil. V neprospěch projektu podle něj hovoří především to, že se lokalita nachází v záplavovém území a nedaleko ptačí oblasti a zóny Natura 2000. „Rozhodující proto bude studie vlivu na životní prostředí EIA,“ dodal.

V minulosti se prostor v Dolní Lutyni zvažoval pro automobilku Hyundai, která nakonec svou továrnu vybudovala v Nošovicích. Stát pak uzavřel s ochranářskými organizacemi dohodu. Ochranáři se v ní zavázali, že nebudou bránit výstavbě automobilky Hyundai na zemědělských pozemcích v Nošovicích, a stát deklaroval, že upustí od přípravy průmyslových ploch v Dolní Lutyni a v Šilheřovicích na Opavsku. Nyní ochranářské organizace podepsaly se státem novou dohodu, která na pozemcích v Dolní Lutyni umožní průzkumné práce.

Podnikatelský park Dolní Lutyně by se mohl nově dostat mezi rozvojové lokality v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Parlament to schválil pozměňovacím návrhem v novele o vyšší ochraně nejkvalitnější půdy. Předloha čeká na stanovisko prezidenta Petra Pavla.

Výsledky dalších referend

Referendum spojené s volbami do Evropského parlamentu uspořádala v Česku desítka obcí a také městská část Praha 7. Tam obyvatelé rozhodli, že si nepřejí navýšení ceny parkovného nad úroveň stanovenou magistrátem.

Obyvatelé obce Vřesiny na Opavsku odmítli plánovaný projekt fotovoltaické elektrárny nedaleko obce. Na soukromém pozemku ji tam chtěla postavit energetická společnost ČEZ. Proti se vyslovilo 343 hlasujících z celkem 555 voličů.

Podobně se obyvatelé Moravského Berouna na Olomoucku vyslovili proti zamýšlené stavbě 17 větrných elektráren v katastru města. Referendum je sice platné, ale pro zastupitelstvo není závazné, jelikož proti stavbě nehlasovalo alespoň 25 procent všech oprávněných voličů. O osudu chystaného projektu větrných elektráren tak rozhodnou zastupitelé.

Větrníky odmítli i lidé z obce Mšené-lázně na Litoměřicku, proti nim na katastrálním území obce se vyjádřilo 534 lidí, pro bylo 286 a dva obyvatelé se zdrželi.

Proti chystaným projektům jsou i lidé z obce Ohaře na Kolínsku, kteří nechtějí, aby v areálu zemědělské společnosti Proteco Agro mohlo vzniknout osm nových sil na obilí.

Také lidé v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku odmítli, aby město do října 2026 prodalo téměř 14 hektarů obecních pozemků v části Vrchbělá. O pozemky projevily zájem tři společnosti, rozšířila by se tak průmyslová zóna Vazačka.

Naopak obec Lštění na Benešovsku může v územním plánu změnit část obecních pozemků v místní části Zlenice z orné půdy na plochu smíšenou obytnou. Obec s necelými pěti sty obyvateli může změnou charakteru pozemků o výměře zhruba 5,8 hektaru zvětšit hodnotu svého majetku o několik milionů korun. Referenda se zúčastnilo 203 voličů z celkových 352, což je 57,67 procenta. Pro bylo 103, tedy 50,74 procenta z odevzdaných platných hlasů.

Rovněž obyvatelé Nové Bystřice na Jindřichohradecku v referendu podpořili stavbu místního obchvatu. Ten připravuje Jihočeský kraj.

Obyvatelé v obci Batňovice na Trutnovsku souhlasili s prodejem objektu restaurace U Bulánka nynějšímu nájemci, výsledky hlasování jsou platné a závazné.

Závazné a platné naopak není referendum v Dobřanech na Plzeňsku o ohňostrojích a zákazu zábavní pyrotechniky, protože se ho zúčastnila jen čtvrtina oprávněných voličů. Dále není platné referendum v Postrižíně na Mělnicku. Místní se sice vyslovili, aby zastupitelstvo podniklo kroky k výstavbě multifunkčního domu, ale účast nepřekročila 35 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš chce v Paříži mluvit s Macronem o energetice a emisních povolenkách

Český premiér Andrej Babiš (ANO) se ve středu v Paříži setká s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle francouzského velvyslanectví v Česku bude Macron chtít s Babišem hovořit například o podpoře Ukrajiny či o zvyšování obranných výdajů v souvislosti se závazky vůči Severoatlantické alianci (NATO).
před 36 mminutami

O manipulaci na internetu přednáší, přesto mladík naletěl „dívce z Texasu“

Talentovaný počítačový grafik, který se prosadil i přesto, že trpí poruchou autistického spektra, dyslexií, dysgrafií a dyspraxií, se zamiloval přes internet. Profil mladé dívky z Texasu byl však falešný. A tak z mladíkových uspořených peněz z invalidního důchodu a z prodeje počítačových grafik začaly postupně mizet desetitisíce. Dobrovolně zasílané, ale i vyloženě kradené. O tom, že podvodníky může být těžké odhalit, svědčí i to, že falešné lásce přes internet podlehl mladý muž, který sám o manipulaci internetových podvodníků přednáší. Pro Reportéry ČT o tématu natáčel David Vondráček.
před 59 mminutami

K návrhu na zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc se vyjádří Ústavní soud

Ústavní soud vyhlásí, jak rozhodl o návrhu skupiny senátorů na zrušení trestného činu spočívajícího v neoprávněné činnosti pro cizí moc. Návrh podepsalo 24 senátorů, podle kterých je sporná část trestního zákoníku příliš neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná. Trestný čin chce dle svého programového prohlášení zrušit i současná vláda Andreje Babiše (ANO), i když v lednu premiér řekl, že změna zákona teď není na stole.
před 1 hhodinou

Poslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
před 2 hhodinami

Sněmovna přerušila debatu o protiobstrukčních změnách pravidel svých jednání

Poslanci v úterý večer přerušili úvodní debatu o změnách pravidel sněmovního jednání k omezení možností obstrukcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů sice prosadila možnost pokračování schůze přes noc, jednací den ale skončil po dohodě klubů ve 21 hodin. K vystoupení k novele jednacího řádu se v té době hlásilo ještě devět zákonodárců, šanci by mohli dostat nejdříve ve středu. Většinu středečního jednacího dne však vyplní úvodní diskuze o návrhu státního rozpočtu na letošní rok.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 12 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 12 hhodinami
Načítání...