Obyvatelé Dolní Lutyně v referendu odmítli gigafactory. Podle Síkely to další jednání neohrozí

Obyvatelé Dolní Lutyně na Karvinsku v referendu odmítli stavbu továrny na výrobu baterií do elektrických automobilů na území obce. Odhlasovali, že zástupci úřadu mají projektu bránit podáváním připomínek, sdělil starosta obce Pavel Buzek (STAN). V referendu mohlo hlasovat 3600 oprávněných voličů, svůj názor vyjádřilo 2472 z nich. Proti továrně bylo 2176 hlasujících. Referenda o místních záležitostech uspořádalo ještě několik obcí v Česku.

Vláda v březnu schválila, že v Dolní Lutyni zahájí přípravu ploch o rozloze až 280 hektarů pro příchod významného investora. Jeho jméno nezveřejnila. Podle informací v médiích by mělo jít o jihokorejský Samsung, který chce postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut, za 200 miliard korun.

V souvislosti se vznikem gigafactory se mluvilo o vzniku až sedmi tisíc pracovních míst. Řada místních se stavbou už dřív vyjádřila nesouhlas. Obávají se negativních dopadů na místní komunitu a přírodu, vadí jim znehodnocení zemědělské půdy.

Síkela odmítnutí respektuje. Ocenil ale, že to nezablokuje další jednání

Výsledek referenda se podle starosty dal očekávat. „Překvapením je ale účast, která byla příjemně vysoká,“ řekl starosta. Dodal, že vedení obce se bude výsledkem řídit. Zda se mu ale podaří záměr zvrátit, starosta neví. „To je momentálně otázka na právníky, nakolik budeme schopni stavbě zabránit,“ zmínil.

Při sněmovních interpelacích v polovině dubna ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že „i nesouhlasné referendum s realizací projektu nemůže přípravu nijak zastavit, ale pouze zpomalit“. Výsledek referenda ale prý respektuje a ocenil, že otázka z hlasování nezablokuje další jednání. „Musím znovu zdůraznit, že jde o opravdu strategický projekt pro celou českou ekonomiku,“ dodal Síkela.

Člen spolku Zachovejme Poolší Martin Bohoněk řekl, že mandát je silný. „Jde o jednoznačný signál pro radnici, jak o tom smýšlí občané. Našemu spolku ale práce teprve začne. Lokalita je velmi komplikovaná. Ukáže se, že by bylo nešťastné umístit tam takovou stavbu. Tomu věříme,“ prohlásil. V neprospěch projektu podle něj hovoří především to, že se lokalita nachází v záplavovém území a nedaleko ptačí oblasti a zóny Natura 2000. „Rozhodující proto bude studie vlivu na životní prostředí EIA,“ dodal.

V minulosti se prostor v Dolní Lutyni zvažoval pro automobilku Hyundai, která nakonec svou továrnu vybudovala v Nošovicích. Stát pak uzavřel s ochranářskými organizacemi dohodu. Ochranáři se v ní zavázali, že nebudou bránit výstavbě automobilky Hyundai na zemědělských pozemcích v Nošovicích, a stát deklaroval, že upustí od přípravy průmyslových ploch v Dolní Lutyni a v Šilheřovicích na Opavsku. Nyní ochranářské organizace podepsaly se státem novou dohodu, která na pozemcích v Dolní Lutyni umožní průzkumné práce.

Podnikatelský park Dolní Lutyně by se mohl nově dostat mezi rozvojové lokality v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Parlament to schválil pozměňovacím návrhem v novele o vyšší ochraně nejkvalitnější půdy. Předloha čeká na stanovisko prezidenta Petra Pavla.

Výsledky dalších referend

Referendum spojené s volbami do Evropského parlamentu uspořádala v Česku desítka obcí a také městská část Praha 7. Tam obyvatelé rozhodli, že si nepřejí navýšení ceny parkovného nad úroveň stanovenou magistrátem.

Obyvatelé obce Vřesiny na Opavsku odmítli plánovaný projekt fotovoltaické elektrárny nedaleko obce. Na soukromém pozemku ji tam chtěla postavit energetická společnost ČEZ. Proti se vyslovilo 343 hlasujících z celkem 555 voličů.

Podobně se obyvatelé Moravského Berouna na Olomoucku vyslovili proti zamýšlené stavbě 17 větrných elektráren v katastru města. Referendum je sice platné, ale pro zastupitelstvo není závazné, jelikož proti stavbě nehlasovalo alespoň 25 procent všech oprávněných voličů. O osudu chystaného projektu větrných elektráren tak rozhodnou zastupitelé.

Větrníky odmítli i lidé z obce Mšené-lázně na Litoměřicku, proti nim na katastrálním území obce se vyjádřilo 534 lidí, pro bylo 286 a dva obyvatelé se zdrželi.

Proti chystaným projektům jsou i lidé z obce Ohaře na Kolínsku, kteří nechtějí, aby v areálu zemědělské společnosti Proteco Agro mohlo vzniknout osm nových sil na obilí.

Také lidé v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku odmítli, aby město do října 2026 prodalo téměř 14 hektarů obecních pozemků v části Vrchbělá. O pozemky projevily zájem tři společnosti, rozšířila by se tak průmyslová zóna Vazačka.

Naopak obec Lštění na Benešovsku může v územním plánu změnit část obecních pozemků v místní části Zlenice z orné půdy na plochu smíšenou obytnou. Obec s necelými pěti sty obyvateli může změnou charakteru pozemků o výměře zhruba 5,8 hektaru zvětšit hodnotu svého majetku o několik milionů korun. Referenda se zúčastnilo 203 voličů z celkových 352, což je 57,67 procenta. Pro bylo 103, tedy 50,74 procenta z odevzdaných platných hlasů.

Rovněž obyvatelé Nové Bystřice na Jindřichohradecku v referendu podpořili stavbu místního obchvatu. Ten připravuje Jihočeský kraj.

Obyvatelé v obci Batňovice na Trutnovsku souhlasili s prodejem objektu restaurace U Bulánka nynějšímu nájemci, výsledky hlasování jsou platné a závazné.

Závazné a platné naopak není referendum v Dobřanech na Plzeňsku o ohňostrojích a zákazu zábavní pyrotechniky, protože se ho zúčastnila jen čtvrtina oprávněných voličů. Dále není platné referendum v Postrižíně na Mělnicku. Místní se sice vyslovili, aby zastupitelstvo podniklo kroky k výstavbě multifunkčního domu, ale účast nepřekročila 35 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 17 mminutami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 47 mminutami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 1 hhodinou

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 10 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 11 hhodinami

Nejen powerbanky a tekutiny. Cestující se pokoušeli vzít do letadla i meč nebo vzduchovku

Bezpečnostní kontrolou na letišti lidé nejčastěji neprojdou kvůli powerbankám s příliš vysokou kapacitou nebo tekutinám, které překračují povolený objem. Při letošních letních kontrolách ale objevili zaměstnanci letišť i kurióznější předměty – například meč, šavli, vodní pistoli nebo vzduchovku. České televizi to řekli oslovení mluvčí letišť v Praze, Brně a Ostravě.
před 23 hhodinami

VideoDuševní potíže se týkají až každé páté rodičky, ministerstvo chce plošný screening

Až každá pátá rodička zažívá duševní potíže a u každé osmé je zvýšené riziko příznaků deprese, vyplynulo ze screeningu, do kterého se loni zapojilo osmnáct tisíc žen. Pilotní program Národního ústavu duševního zdraví má být součástí všech porodnic. Jeho zavedení teď připravuje mezioborová skupina na ministerstvu zdravotnictví. Dosud se zapojila téměř padesátka porodnic, přičemž v patnácti mají i koordinátorku podpory, která nabízí konzultace.
včera v 06:00

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.