Nechceme žít vedle baterkárny, opakují obyvatelé Dolní Lutyně

Nahrávám video
Události v regionech: Jednání o gigafactory v Dolní Lutyni
Zdroj: ČT24

V Dolní Lutyni se konalo další setkání zástupců obce, kraje, zástupců projektu a místních obyvatel kvůli případné stavbě nové továrny na baterie do elektroaut. Druhá veřejná prezentace se nesla opět ve vyostřené atmosféře. Nové informace ale nezazněly. Podle investorů přinese gigafactory do regionu práci a okolním obcím peníze, místní ale namítají, že to bude na úkor půdy a okolní přírody. Místní obyvatelé zvýšenými hlasy zopakovali, že nechtějí žít vedle baterkárny.

Na veřejnou prezentaci přišlo podstatně méně lidí než na první debatu před měsícem. Lidé ji tentokrát mohli sledovat i on-line, většina prezentovaných informací se navíc opakovala. Na konci března se musely na debatu vydávat vstupenky, a ani tak se všichni zájemci do sálu s dvěma sty místy nedostali.

Na pozemcích o rozloze 278 hektarů chce stát postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut. Hovoří se o vzniku až sedmi tisíc pracovních míst, investice má mít hodnotu dvou set miliard korun.

Proč zabetonovat ornou půdu a kácet lesy

Řada místních s vybudováním továrny ale nesouhlasí, obávají se negativních dopadů na místní komunitu a přírodu, vadí jim znehodnocení zemědělské půdy. „Nerozumím tomu, proč na Ostravsku, které je známé spoustou brownfieldů a nevyužitých ploch, chcete zabetonovat ornou půdu a kácet lesy,“ řekla například jedna z účastnic debaty. Lidé se ptali třeba i na dopady na řeku Olši. Předseda představenstva krajské rozvojové agentury MSID Václav Palička řekl, že o hydrologické situaci v Olši bude stát jednat i s Polskem.

V minulosti se prostor v Dolní Lutyni zvažoval pro automobilku Hyundai, která nakonec svou továrnu vybudovala v Nošovicích. Stát pak uzavřel s ochranářskými organizacemi dohodu. Ochranáři se v ní zavázali, že nebudou bránit výstavbě automobilky Hyundai na zemědělských pozemcích v Nošovicích, a stát deklaroval, že upustí od přípravy průmyslových ploch v Dolní Lutyni a v Šilheřovicích na Opavsku. Nyní ochranářské organizace podepsaly se státem novou dohodu, která na pozemcích v Dolní Lutyni umožní průzkumné práce.

Kompenzace pro domácnosti

Palička řekl, že investor je pro kraj tak významný, že poté, co odmítl brownfieldy a další plochy, začali znovu zvažovat i území v Dolní Lutyni. Petr Očko z ministerstva průmyslu a obchodu zmínil, že pokud investor svůj podnik postaví, přínosem pro Dolní Lutyni bude zejména výrazný nárůst financí v obecním rozpočtu. Řeší se podle něj i to, jak by lidem újmy co nejvíce kompenzovali, a začínají se zabývat i otázkami přímých kompenzací pro zasažené domácnosti.

Proti plánu na továrnu v pětitisícové Dolní Lutyni vznikla petice, kterou už podepsalo více než tři tisíce šest set lidí. V obci se současně s volbami do Evropského parlamentu uskuteční místní referendum. Lidé budou hlasovat, zda souhlasí, aby obec podávala námitky proti návrhu aktualizace zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, která vytyčuje plochu strategického podnikatelského parku na území Dolní Lutyně, a aby rovněž uplatňovala námitky proti povolení stavby průmyslového areálu.

Jméno investora zatím není veřejné

Území, na němž by průmyslová zóna měla vzniknout, je mezi Dolní Lutyní a její místní částí Věřňovice v těsné blízkosti polské hranice a v sousedství chráněné přírodní oblasti. Věřňovice patří k místům s nejhorším ovzduším v Česku i Evropě, i proto se lidé bojí dalšího znečištění ovzduší. Obce žádají, aby stát důkladně prověřil všechny podmínky pro případné vybudování průmyslové zóny, a také chtějí záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel.

Jméno investora podle zástupců ministerstva průmyslu a obchodu zatím nelze zveřejnit, média spekulují o Samsungu nebo LG. David Petr z agentury CzechInvest řekl, že požadavek investora je zahájení výroby v roce 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Po celé republice se konaly akce na podporu prezidenta Pavla

Ve městech i menších obcích se odpoledne sešli lidé podporující prezidenta Petra Pavla v jeho sporu s vládní stranou Motoristé. Akci inicioval spolek Milion chvilek. Lidé dorazili například na brněnské náměstí Svobody, dopravní podnik kvůli davu musel odklonit tramvajovou dopravu z náměstí, ale shromáždění byla i v Olomouci či Ostravě. Navazují na pražskou demonstraci z 1. února na Staroměstském a Václavském náměstí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V noci napadlo až patnáct centimetrů sněhu, problémy v dopravě měl Moravskoslezský kraj

Na jihu Čech a východě Moravy a Slezska přes noc napadlo místy až deset centimetrů sněhu, v Beskydech i kolem patnácti centimetrů, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který před vydatnějším sněžením v těchto oblastech varoval. Nový sníh v neděli ráno komplikoval dopravu hlavně v Moravskoslezském kraji, řidiči ale museli být opatrní také v dalších krajích. Někde se tvořily sněhové jazyky. Na Klatovsku se převrátil sypač.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Než se vila v Plzni stala památkou, nový majitel ji zboural

Systém prohlašování staveb za kulturní památky má podle památkářů trhliny. Majitelé budov se vůbec nemusí dozvědět, že ministerstvo kultury projednává návrh na jejich prohlášení. Kvůli tomu byla zbourána například Čočkova vila v Plzni. Zdlouhavé bylo řízení i v případě hospodářského dvora v Planinách na jižním Plzeňsku.
před 23 hhodinami

V částech Česka může napadnout až deset centimetrů sněhu, varují meteorologové

Až deset centimetrů sněhu může od sobotního večera do nedělního poledne napadnout na severní a střední Moravě, ve Slezsku a na jihu Čech, uvedli meteorologové. Od sobotního večera do nedělního odpoledne platí pro část Jihočeského kraje a severovýchod republiky výstraha před sněhovými jevy. Na severovýchodě může ojediněle přibýt až patnáct centimetrů nového sněhu a hrozí tam i sněhové jazyky, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
14. 2. 2026Aktualizováno14. 2. 2026

Z dokumentů i medailí skládá Alena Pechová příběh rodičů, kteří byli válečnými hrdiny

Alena Pechová se narodila dva roky po druhé světové válce. To, že její rodiče byli válečnými hrdiny, jí začalo docházet až mnohem později. Doma se o tom příliš nemluvilo. Dnes se probírá desítkami vyznamenání, medailí, řadou dokumentů a fotografií, spolu s vnukem je třídí a skládá do působivého příběhu.
14. 2. 2026

Hornické stroje opouštějí doly. Část z nich míří do muzeí

Dobývací kombajny, důlní vozíky, důlní vláček nebo buchary. O hornické vybavení, které je stále ještě v podzemí nedávno uzavřeného černouhelného Dolu ČSM na Karvinsku, už mají zájem muzea. České televizi to potvrdilo ostravské industriální muzeum MUSEum+ a ostravský památkový areál Důl Michal. Část zařízení plánuje společnost OKD prodat a část nabídne veřejnosti prostřednictvím svého veřejného prodejního portálu.
14. 2. 2026

O víkendu nejezdí pražské metro na lince B mezi Florencí a Vysočanskou

V sobotu začala dvoudenní výluka pražského metra v části linky B mezi stanicemi Florenc a Vysočanská. Důvodem jsou práce při rekonstrukci stanice Českomoravská. Během víkendu mohou cestující využít náhradní tramvajovou dopravu XB. Metro ve stejném úseku nejezdilo už o víkendu v polovině ledna.
14. 2. 2026

V Brně začali razit další tramvajový tunel

V Brně-Bystrci začali stavbaři s ražbou 320 metrů dlouhého tramvajového tunelu. Bude součástí nové trati na sídliště Kamechy. Tisícům tamních obyvatel má usnadnit cestování do centra města. Za posledních pět let jde už o třetí stavbu tramvajového tunelu v Brně.
13. 2. 2026
Načítání...