Nechceme žít vedle baterkárny, opakují obyvatelé Dolní Lutyně

Nahrávám video
Události v regionech: Jednání o gigafactory v Dolní Lutyni
Zdroj: ČT24

V Dolní Lutyni se konalo další setkání zástupců obce, kraje, zástupců projektu a místních obyvatel kvůli případné stavbě nové továrny na baterie do elektroaut. Druhá veřejná prezentace se nesla opět ve vyostřené atmosféře. Nové informace ale nezazněly. Podle investorů přinese gigafactory do regionu práci a okolním obcím peníze, místní ale namítají, že to bude na úkor půdy a okolní přírody. Místní obyvatelé zvýšenými hlasy zopakovali, že nechtějí žít vedle baterkárny.

Na veřejnou prezentaci přišlo podstatně méně lidí než na první debatu před měsícem. Lidé ji tentokrát mohli sledovat i on-line, většina prezentovaných informací se navíc opakovala. Na konci března se musely na debatu vydávat vstupenky, a ani tak se všichni zájemci do sálu s dvěma sty místy nedostali.

Na pozemcích o rozloze 278 hektarů chce stát postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut. Hovoří se o vzniku až sedmi tisíc pracovních míst, investice má mít hodnotu dvou set miliard korun.

Proč zabetonovat ornou půdu a kácet lesy

Řada místních s vybudováním továrny ale nesouhlasí, obávají se negativních dopadů na místní komunitu a přírodu, vadí jim znehodnocení zemědělské půdy. „Nerozumím tomu, proč na Ostravsku, které je známé spoustou brownfieldů a nevyužitých ploch, chcete zabetonovat ornou půdu a kácet lesy,“ řekla například jedna z účastnic debaty. Lidé se ptali třeba i na dopady na řeku Olši. Předseda představenstva krajské rozvojové agentury MSID Václav Palička řekl, že o hydrologické situaci v Olši bude stát jednat i s Polskem.

V minulosti se prostor v Dolní Lutyni zvažoval pro automobilku Hyundai, která nakonec svou továrnu vybudovala v Nošovicích. Stát pak uzavřel s ochranářskými organizacemi dohodu. Ochranáři se v ní zavázali, že nebudou bránit výstavbě automobilky Hyundai na zemědělských pozemcích v Nošovicích, a stát deklaroval, že upustí od přípravy průmyslových ploch v Dolní Lutyni a v Šilheřovicích na Opavsku. Nyní ochranářské organizace podepsaly se státem novou dohodu, která na pozemcích v Dolní Lutyni umožní průzkumné práce.

Kompenzace pro domácnosti

Palička řekl, že investor je pro kraj tak významný, že poté, co odmítl brownfieldy a další plochy, začali znovu zvažovat i území v Dolní Lutyni. Petr Očko z ministerstva průmyslu a obchodu zmínil, že pokud investor svůj podnik postaví, přínosem pro Dolní Lutyni bude zejména výrazný nárůst financí v obecním rozpočtu. Řeší se podle něj i to, jak by lidem újmy co nejvíce kompenzovali, a začínají se zabývat i otázkami přímých kompenzací pro zasažené domácnosti.

Proti plánu na továrnu v pětitisícové Dolní Lutyni vznikla petice, kterou už podepsalo více než tři tisíce šest set lidí. V obci se současně s volbami do Evropského parlamentu uskuteční místní referendum. Lidé budou hlasovat, zda souhlasí, aby obec podávala námitky proti návrhu aktualizace zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, která vytyčuje plochu strategického podnikatelského parku na území Dolní Lutyně, a aby rovněž uplatňovala námitky proti povolení stavby průmyslového areálu.

Jméno investora zatím není veřejné

Území, na němž by průmyslová zóna měla vzniknout, je mezi Dolní Lutyní a její místní částí Věřňovice v těsné blízkosti polské hranice a v sousedství chráněné přírodní oblasti. Věřňovice patří k místům s nejhorším ovzduším v Česku i Evropě, i proto se lidé bojí dalšího znečištění ovzduší. Obce žádají, aby stát důkladně prověřil všechny podmínky pro případné vybudování průmyslové zóny, a také chtějí záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel.

Jméno investora podle zástupců ministerstva průmyslu a obchodu zatím nelze zveřejnit, média spekulují o Samsungu nebo LG. David Petr z agentury CzechInvest řekl, že požadavek investora je zahájení výroby v roce 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 3 mminutami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
před 4 hhodinami

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
před 22 hhodinami

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
včera v 12:57

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
včera v 06:35

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
9. 4. 2026
Načítání...