Lidé v Dolní Lutyni budou mít referendum ohledně výstavby gigafactory

V Dolní Lutyni na Karvinsku se v červnu souběžně s volbami do Evropského parlamentu uskuteční místní referendum o strategické průmyslové zóně, která tam má vzniknout. Schválili to jednohlasně dolnolutyňští zastupitelé. Otázku navrhl spolek Zachovejme Poolší, který usiluje o zastavení stavby.

„Myslím si, že vyhlášení referenda je nejlepší způsob, jak zjistit, jaké je veřejné mínění a jaká je síla občanů, kteří to tu nechtějí,“ řekl starosta Pavel Buzek (STAN).

Obyvatelé obce budou odpovídat na otázku: „Souhlasíte s tím, aby obec Dolní Lutyně podala námitky, popřípadě připomínky proti návrhu aktualizace zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, která vytyčuje plochu areálu strategického podnikatelského parku na území Dolní Lutyně, a aby rovněž uplatňovala námitky proti povolení stavby areálu strategického podnikatelského parku?“

Člen spolku Zachovejme Poolší Martin Bohoněk řekl, že otázku připravovali čtrnáct dní. „Protože to nevnímáme tak jako široké okolí, že to je velmi jednoduchá záležitost. Opravdu jsme nechtěli obec vystavit mimo zákon a úplně zúžit její pravomoce. Proto jsme to cizelovali a seděli na tom právníci čili ne jeden, ale opravdu širší fórum právníků, aby otázky v návrhu připravilo co nejlépe,“ vysvětlil Bohoněk. Uvedl, že referendem nechtěli zablokovat obec v případných budoucích jednáních o kompenzacích.

Zvažovaná výstavba vzbuzuje mezi obyvateli pětitisícové obce velký rozruch, také v pondělí jich přišlo na jednání zastupitelstva několik desítek a o otázce pro referendum živě diskutovali. Zasedání se zúčastnil i Petr Vícha (SOCDEM), starosta nedalekého Bohumína, kterého by se vybudování zóny rovněž dotklo. „Kdo odpoví v referendu ,ano‘, dává obci silný mandát bojovat proti gigafactory,“ poznamenal Vícha.

Petice proti továrně

Na pozemcích o rozloze 278 hektarů v Dolní Lutyni chce stát postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut. Hovoří se o vzniku až sedmi tisíc pracovních míst, investice má mít hodnotu 200 miliard korun. Řada místních s vybudováním továrny ale nesouhlasí. Proti plánu vznikla i petice, kterou už podepsalo více než 3500 lidí.

Území, na němž by strategická průmyslová zóna měla vzniknout, je mezi Dolní Lutyní a její místní částí Věřňovice v těsné blízkosti polské hranice a v sousedství chráněné přírodní oblasti. Obyvatelé se obávají negativních dopadů na místní komunitu a přírodu, vadí jim znehodnocení zemědělské půdy. Věřňovice patří k místům s nejhorším ovzduším v Česku i Evropě, i proto se lidé bojí dalšího znečištění ovzduší. Obce žádají, aby stát důkladně prověřil všechny podmínky pro případné vybudování průmyslové zóny, a také chtějí záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel.

Jméno investora podle zástupců ministerstva průmyslu a obchodu zatím nelze zveřejnit, média spekulují o jihokorejském Samsungu. David Petr z agentury CzechInvest před měsícem řekl, že požadavek investora je zahájení výroby v roce 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 28 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 39 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled