Krajský soud v Ostravě poslal do úpadku hutní společnost Liberty Ostrava, která na sebe podala minulý týden insolvenční návrh. Vyplývá to z usnesení zveřejněného v insolvenčním rejstříku. Firma uvedla, že její závazky po lhůtě splatnosti převyšují pět miliard korun. Huť nemá peníze na mzdy, zaměstnancům tak jejich náhradu bude minimálně po dobu tří měsíců vyplácet stát prostřednictvím úřadu práce. Vláda chce najít pro podnik investora. Insolvenčním správcem soud určil pražskou společnost TP Insolvence. Podle hejtmana kraje a společnosti Tameh měla zadlužená Liberty v úpadku skončit už dříve.
Soud poslal ostravskou Liberty do úpadku
„Soud podle insolvenčního zákona rozhodl o úpadku dlužnice, a to bez jednání, neboť rozhodnutí nezáviselo na zjištění sporných skutečností, neboť úpadek dlužnice byl osvědčen insolvenčním návrhem a jeho přílohami,“ uvádí se v odůvodnění usnesení. Soud rozhodnutí o úpadku nespojil s tím, jakým způsobem by měl být úpadek řešen. Důvodem je skutečnost, že Liberty soudu nepředložila reorganizační plán. Huť chystala preventivní restrukturalizaci. Minulý týden však oznámila, že od tohoto opatření ustupuje a zahajuje kroky směřující k prodeji ostravských provozů.
„Tento scénář jsme očekávali. Nový investor je údajně na cestě, ale my nevíme, kdo by to měl být. Každopádně chci apelovat na naše politiky, kteří s někým vyjednávají, aby to byl někdo, kdo bude chtít udržet celou huť i s prvovýrobou v kuse, abychom nedopadli jako jiné hutní podniky u nás, které se roztrhaly a v podstatě jsou všechny dnes v problémech, nebo už neexistují,“ řekl k usnesení o úpadku předseda základní organizace Odborového svazu KOVO Liberty ČR Petr Slanina.
Hejtman a Tameh: Huť měla v úpadku skončit už dříve
„Rozhodnutí soudu Tameh (společnost Tameh Czech je s Liberty úzce provázaná, hutím dodávala teplo. Pak ale Tameh oznámil, že mu Liberty dluží přibližně dvě miliardy a dodávky se z jeho strany zastavily – pozn. redakce) vítá, protože se tím konečně otevírá cesta k řešení situace pod dohledem věřitelů a insolvenčního správce. Již na konci roku 2023 bylo jasné, že Liberty Ostrava, dle svých finančních výsledků, správně měla na sebe podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh. Bohužel, Liberty tak promarnila více než půl roku, během kterých neplatí svým dodavatelům a tisíce zaměstnanců jsou v nejistotě z dalšího vývoje,“ míní mluvčí Tamehu Patrik Schober.
Také moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) míní, že měl být úpadek huti vyhlášen dříve. „Jsem hlavně zklamaný z jedné věci, že ten úpadek soud nevyhlásil již před nějakou dobou, kdy k tomu měl příležitost, protože podmínky pro to splněny byly. Tím se natáhla akorát ta agónie,“ řekl Bělica.
Podnik se k rozhodnutí soudu nechtěl blíže vyjadřovat. „Jsme o něm informováni, ale v současné chvíli se k tomu nebudeme více vyjadřovat,“ sdělil mluvčí huti Ivo Štěrba. Tam podle něj v současné době funguje výroba na provoze důlních výztuží a silničních svodidel, zinkovně a na středojemné válcovně. Podnik podle mluvčího v tuto chvíli neeviduje zvýšený počet odchodů svých zaměstnanců.
Úpadek může podle insolvenčního práva skončit reorganizací pod nynějším či jiným majitelem, oddlužením, nebo konkurzem. Liberty minulý týden informovala, že požádá soud o reorganizaci a zahajuje kroky směřující k prodeji ostravských provozů.
Věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, mají dva měsíce na to, aby to udělali. Dosud se jich přihlásily zhruba tři desítky. Přezkumné jednání se bude konat 28. listopadu, schůze věřitelů o den později.
Podle odborníků by bylo ideální opět scelit Liberty a Tameh
Ve čtvrtek ministři průmyslu Jozef Síkela (STAN) a financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Ostravě uvedli, že se odborníci shodují na tom, že by případný zájemce o odkoupení huti měl ideálně zároveň získat i firmu Tameh Czech.
„Všichni odborníci říkají, že aby to mělo smysl, tak se to musí vyřešit dohromady. Myslím, že to byl základ těch budoucích problémů, když tu energetickou část vyjmete z ocelárny. To není názor ministrů, ale říkají nám to všichni experti, kteří tomu průmyslovému odvětví rozumí. Takže já předpokládám, že pokud by tam někdo investoval, tak by musel vyřešit ten problém a nějak ten majetek scelit," domnívá se Stanjura.
Podle Síkely ale není možné být přehnanými optimisty. „Ten vstup kohokoliv do Liberty za dané situace je velké riziko pro budoucího investora. Jako stát můžeme dělat pouze to, že se mu budeme snažit riziko do určité míry zredukovat. Samozřejmě budoucnost by měla být taková, že pokud bude výroba zachována, tak aby byla i garance transformace výroby ve smyslu nových trendů, to znamená výroby zelené dekarbonizované oceli. To bude do budoucna znamenat investiční náklady, a o to těžší může být nového investora přilákat,“ nastínil Síkela.
Kraj nabízí zaměstnancům půjčku
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ve čtvrtek přihlásila pohledávku za bezmála padesát devět milionů za nesplnění zákonné povinnosti platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na zaměstnanost. Úřad zároveň navrhl jmenování prozatímního věřitelského výboru. Chce být jedním z jeho členů za nezajištěné věřitele. „S ohledem na zákonnou úpravu splatnosti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatele je, s ohledem na vedené insolvenční řízení, předpoklad vzniku dalšího dosud nevyčísleného dluhu na pojistném za měsíc květen,“ upozornila ČSSZ v návrhu.
Odboráři Liberty Ostrava jednají o dodatku kolektivní smlouvy v mzdové části. Jeho schválení by mělo zajistit, že zaměstnancům podniku zůstanou zachovány mzdy ve stávající výši. „Dodatek by mohl přispět ke zklidnění situace v podniku,“ myslí si odborář Slanina.
„Momentálně nám končí část kolektivní smlouvy, která je přímo zaměřená na mzdy. Na posledním jednání jsme navrhli, že chceme tento dodatek prodloužit, aniž bychom teď z jedné nebo druhé strany do toho dodatku zasahovali. Pokud by tato část přestala platit, musel by zaměstnavatel vydat takzvaný mzdový předpis a to by byl hodně nepříjemný signál pro zaměstnance,“ vysvětlil Slanina.
Převážná část zaměstnanců, kterých má podnik zhruba pět tisíc, je od loňska doma. Ti, kteří kvůli zastavení provozů nechodí do práce, dostávali sto procent mzdy, od dubna dostávají jen sedmdesát procent. Tento měsíc ale zaměstnanci výplaty nedostali vůbec.
Firma už dříve uvedla, že náklady na mzdy činí měsíčně necelých tři sta milionů korun. Moravskoslezský kraj zaměstnancům nyní nabízí bezúročnou půjčku dvacet pět tisíc na překonání nejhoršího období. Na půjčky má připraveno sto pětadvacet milionů korun. Od pondělí mohou zaměstnanci podávat žádosti o náhradu mzdy od úřadu práce. Do konce týdne se podle Slaniny podařilo přijmout zhruba dva a půl tisíce těchto žádostí, o půjčku zatím požádalo asi pět set lidí.
Odbory se podle Slaniny nyní soustředí právě na pomoc zaměstnancům s vyřízením těchto žádostí. „Tím jsme teď byli nejvíce zaplaveni, abychom jim pomohli překonat tu aktuální situaci. Chci poděkovat jak úřadu práce, tak kraji, že toto funguje skvěle, lépe než jsme očekávali,“ pochvaluje si.
