Liberty Ostrava je ve velkých potížích od podzimu. Dluží miliardy

Hutní společnost Liberty Ostrava, která v úterý oznámila, že se chystá propouštět, je ve vážných problémech od loňského podzimu. Od prosince, kdy společnost Tameh Czech zastavila huti dodávky energií, většina jejích provozů stojí. Převážná část z pěti tisíc zaměstnanců je od té doby doma a huť nemá peníze na mzdy. V dubnu 2024 věřitelé schválili restrukturalizační plán, restrukturalizace však nebyla úspěšná a společnost na sebe v červnu podala insolvenční návrh. Od 21. června je v úpadku a mzdy zaměstnancům vyplácí stát.

Majitel společnosti Liberty Steel, britský podnikatel Sanjeev Gupta, který huť vlastní od roku 2019, se dostal v březnu 2021 do vážných finančních problémů. Společnost Greensill Capital, která mu poskytla půjčky na koupi ostravských hutí, se totiž ocitla v insolvenci.

Za provozní úvěr v objemu dvou miliard korun pro Liberty Ostrava, který poskytla německá pobočka Greensill Bank, se zaručila česká státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Liberty však úvěr nesplácela a EGAP tak v polovině září 2023 oznámila, že za huť zaplatila pohledávku 60,8 milionu eur (přibližně 1,5 miliardy korun).

Loni v říjnu odstavila Liberty jedinou vysokou pec, kterou měla v provozu. Původně dočasně kvůli nedostatečné poptávce. Později však sdělila, že pec zůstane v takzvaném teplém útlumu. V tomto stavu je až dosud.

Společnost pak na konci listopadu 2023 kvůli hospodářským potížím požádala o ochranu před věřiteli, aby předešla vyhlášení úpadku. Podle webu Hospodářských novin ke konci října firma dlužila přes tři miliardy korun.

Huť neplatila za energie, dodavatel Tameh upadl do insolvence

Krajský soud v Ostravě na začátku prosince vyhlásil v případě Liberty Ostrava individuální moratorium, o které firma požádala. Mělo zajistit ochranu před jedním z věřitelů – firmou Tameh, která huti dodávala energie. Společnost Liberty Ostrava zaměstnávající kolem 5,5 tisíce lidí současně získala třicet dnů na to, aby předložila plán restrukturalizace.

Krátce nato na sebe společnost Tameh Czech podala insolvenční návrh. Do sekundární platební neschopnosti se dostala poté, co jí Liberty Ostrava téměř půl roku neplatila za dodávané produkty. Mluvčí Tamehu uvedl, že Liberty společnosti dluží skoro dvě miliardy korun, z toho 1,2 miliardy po splatnosti. Tentýž týden poslal soud firmu Tameh do úpadku.

Snaha o restrukturalizaci

Ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po prosincovém jednání v Ostravě řekli, že vláda chce, aby Liberty Ostrava, jejímž věřitelem je i stát (skrze EGAP), předložila ministerstvu průmyslu věrohodný plán restrukturalizace.

Projevili také zájem o huti jednat s Evropskou komisí, protože situace způsobovala problémy i v dalších zemích EU, kde firma podniká. Jurečka tehdy také uvedl, že mimořádná půjčka od státu pro Liberty Ostrava není na pořadu dne. Tu později vyloučil také Stanjura.

Nahrávám video

Liberty skutečně svým hlavním partnerům představila plán, který měl zlepšit provozní, obchodní a finanční výsledky společnosti. Už tehdy ale bylo jasné, že situace v huti je velmi vážná. Na to ostatně poukázal i předseda Odborového svazu Kovo (OS KOVO) Roman Ďurčo, který řekl, že negativní sociální dopady mohou zasáhnout až sto tisíc lidí. Na hutě jsou podle něj navázány dodavatelské podniky s více než dvaceti tisíci pracovníky.

Zastavení provozu

Ke konci prosince vyhlásil krajský soud v Ostravě v případě Liberty Ostrava všeobecné moratorium, které zajistilo firmě na tři měsíce ochranu společnosti před všemi věřiteli – odložilo například splatnost pohledávek. Ochranu před věřiteli získala v den, kdy ukončila provoz – 21. prosince 2023 totiž společnost Tameh zastavila huti dodávky energií.

Vedení Liberty Ostrava tehdy tvrdilo, že je to dočasné opatření, původně se pracovníci měli vrátit 3. ledna. Dostávali celý plat. Návrat většiny zaměstnanců ale byl několikrát odložen, naposledy letos 15. května na dalších šest týdnů.

Huť se totiž nedohodla s firmou Tameh na obnovení dodávek energií. Mluvčí firmy v polovině ledna řekl, že soud vydal soudní příkaz, aby Liberty Tamehu okamžitě zaplatila 500 milionů korun. Ta ale proti soudnímu příkazu podala odpor. O vyřešení sporu mezi dvěma firmami se pokoušel i majitel Liberty Ostrava Gupta, který přijel do Česka. Pokus domluvit obnovení dodávek energií do ocelárny z firmy Tameh se nepodařil, ta totiž trvala na tom, že Liberty musí začít splácet dluh.

V únoru restrukturalizační správce Liberty Ostrava navrhl soudu, aby zrušil všeobecné moratorium. Firma totiž podle něj byla v platební neschopnosti. Soud však na konci měsíce rozhodl, že všeobecné moratorium chránící společnost před věřiteli bude pokračovat, skončit mělo 21. března. V tu dobu také premiér Petr Fiala (ODS) sdělil, že Liberty plní splátkový kalendář u dluhu vůči státu a splatila asi čtvrtinu.

Mezitím se do práce vrátila část zaměstnanců, v březnu jich pracovalo přes sedmnáct set, huť totiž zprovoznila Steckelovu válcovnu. Od dubna jich pak přibyly asi další čtyři stovky. Většina provozů ale nadále stála, protože jednání s firmou Tameh na dodávkách energií se neposunula.

Další prodloužení moratoria

Hospodářské noviny tehdy přišly s informací, že restrukturalizační plán, který Liberty Ostrava předložila věřitelům, počítá s poklesem výroby o šedesát procent. Podle webu listu věřitelům firma dluží šest až sedm miliard korun.

V březnu Liberty znovu požádala soud o prodloužení všeobecného moratoria, který ho den později prodloužil o tři měsíce.

Členové vlády, konkrétně Jozef Síkela (STAN), ale i Jurečka, mezitím opakovaně kritizovali majitele Guptu za to, že s vládou nekomunikuje o řešení situace ve firmě. Hlavním záměrem bylo vrácení peněz vyvedených do zahraničí.

V polovině dubna schválila většina věřitelů restrukturalizační plán Liberty Ostrava. Pro jich hlasovalo devadesát procent. Podnik následně návrh poslal Krajskému soudu v Ostravě k potvrzení, na konci května ale podala společnost Tameh proti restrukturalizačnímu plánu námitku, byl podle ní nereálný.

Úpadek

V červnu tak Liberty oznámila, že odstupuje od preventivní restrukturalizace a žádá soud o reorganizaci podle insolvenčního zákona. Do úpadku poslal hutní podnik Krajský soud v Ostravě v červnu, učinil tak na základě návrhu, který na sebe podala samotná společnost. Uvedla v něm, že je v platební neschopnosti a její závazky po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit, převyšují pět miliard korun.

Firma svou situaci sice navrhovala řešit reorganizací, soudu však nepředložila reorganizační plán. Insolvenční správce huti, společnost TP Insolvence, zahájil úvodní kroky insolvenčního řízení, načež začal Úřad práce kompenzovat zaměstnancům huti nevyplacenou mzdu. Na to mají nárok po tři měsíce. Stát počítá s tím, že na tyto účely bude muset vyčlenit až 1,3 miliardy korun.

Zástupci vlády se opakovaně sešli s insolvenčním správcem nad tím, jak situaci zadluženého podniku řešit. O převzetí hlavní části provozu nemá žádný investor zájem a jedna nabídka je na získání druhovýroby. Podle některých zástupců odborů i odborníků například zaznívá, že provoz by mohl převzít i stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 4 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 7 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.