Dodavatel energií pro Liberty je v insolvenci. Vláda chce po hutní firmě plán restrukturalizace

Nahrávám video

Společnost Tameh Czech na sebe podala insolvenční návrh, napsala ČTK. Firma, která dodává energie huti Liberty Ostrava, uvedla, že se dostala do sekundární platební neschopnosti poté, co jí Liberty téměř před půlrokem svévolně přestala platit za dodávané produkty. Vůči věřitelům má Tameh závazky po lhůtě splatnosti převyšující 255 milionů korun. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) stát situaci nehodlá řešit mimořádnou půjčkou pro hutní podnik. Vláda po Liberty požaduje věrohodný plán restrukturalizace. O společnosti chce kvůli jejímu podnikání v dalších státech hovořit i s Evropskou komisí.

Dodavatel energií tvrdí, že kvůli nesplaceným dluhům ostravské huti nemá za co kupovat uhlí, a musí tak postupně odstavovat pece na výrobu elektřiny. Hrozí proto, že za několik dnů zastaví dodávky veškerých energií.

„Pokud jede nějaká výroba, tak ze zbytků materiálů, když se trefí do té určité jakosti,“ popsal valcíř z Liberty Ostrava Zoltán Repasi. „Chvilku výroba jede, chvilku nejede. Když nebude ani energie, tak přijdeme do zimy a do tmy a to opravdu nevím, co se bude dít,“ doplnil pracovník rourovny Martin Hýl.

Mluvčí Tamehu Patrik Schober uvedl, že Liberty Ostrava dluží v tuto chvíli Tamehu skoro dvě miliardy korun, z toho 1,2 miliardy korun je po splatnosti. „Vzhledem k tomu, že se jedná o našeho jediného zákazníka a provoz Tamehu je specificky uzpůsobený dodávkám výlučně pro tuto huť, jsme v patové situaci. S Liberty Ostrava jsme se pokoušeli prakticky celý tento rok jednat a najít řešení, ale bez výsledku,“ uvedl Schober.

Společnost Tameh uvedla, že smluvní závazky nedovolují, aby navzdory nesplaceným fakturám jednoduše zastavila dodávky energií a produktů ocelárně. „Důsledkem je, že Tameh v současné době vyčerpal veškeré potenciální rezervy. Došly také zásoby uhlí, na nákup dalších surovin nejsou prostředky. Z toho důvodu nemůže Tameh pokračovat ve své činnosti. Situace přitom ohrožuje tisíce zaměstnanců obou společností,“ uvedl Schober. Liberty Ostrava má i s dceřinými společnostmi šest tisíc zaměstnanců, v Tamehu pracuje šest stovek lidí.

Liberty tvrdí, že Tameh své služby v poslední době předražoval, a náklady na energie tak Liberty vzrostly od léta 2019 o 340 procent. Podle mluvčí Kateřiny Zajíčkové navrhla huť dodavateli několik řešení. Elektrárně může poskytnout potřebné uhlí na udržení provozu, zatímco se firmy budou snažit najít řešení problému, uvedla Zajíčková. Jednání Tamehu Liberty označila za jednostranné a poškozující.

Odstávka koksovny

Mimořádná půjčka od státu pro Liberty není na pořadu dne, řekl v pátek před odjezdem do Ostravy Jurečka. Dodal, že stát zvolí postup podle toho, jak situaci bude řešit firma. „Nyní jsme v situaci, kdy stát už je věřitelem Liberty, poměrně významným,“ podotkl.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připomněl, že stát je velkým věřitelem Liberty Ostrava, která českým daňovým poplatníkům dluží 1,5 miliardy korun. Státní pojišťovací společnost EGAP poskytla firmě dřív garanci za úvěr a v září za Liberty Ostrava zaplatila pohledávku 60,8 milionu eur, což nyní vymáhá.

Předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že pomoci může i stát. „Stát je vlastníkem OKD, odkud my bereme uhlí, respektive odkud bere uhlí hlavně Tameh. Takže tady očekáváme nějakou pomocnou ruku,“ podotkl Slanina.

Stanjura po jednání na ostravském magistrátu oznámil, že našli možnost, jak ještě dodat uhlí k tomu, aby během dalších pěti či šesti pracovních dnů mohla Liberty bezpečně odstavit koksovnu. „Je to krizový scénář, že se vypne koksovna. Pak to musí proběhnout bezpečným a řízeným způsobem. Druhý scénář, který samozřejmě má v rukou majitel Liberty, je, že uhradí podstatnou část svých závazků vůči druhé soukromé společnosti. Pak si myslím, že by to nastat nemuselo,“ řekl Stanjura.

Sdělil také, že členové vlády požádali zástupce majitele Liberty Ostrava, aby začátkem týdne dorazil na ministerstvo práce a resort průmyslu a obchodu s „věrohodným plánem restrukturalizace“ či budoucnosti společnosti. Dosud podle něj vláda nedostala od Liberty žádný plán.

Propouštění se zatím nechystá

Jurečka po jednání sdělil, že firmy počítají s tím, že zvládnou vyplatit mzdy. Resort práce je podle něj nicméně připraven i na variantu, kdy by bylo potřeba pro tyto lidi hledat zaměstnání. „Za ministerstvo práce a úřad práce jsme připraveni udělat maximum pro to, abychom toto dokázali zprostředkovat,“ dodal. „V této chvíli v Moravskoslezském kraji máme více než deset tisíc volných pracovních míst,“ podotkl s tím, že jeho resort je spolu s úřadem práce například schopný vytvořit operativní pracoviště úřadu.

Věří nicméně, že k takové situaci nedojde. „Stále je tady ještě několik dnů, kdy vlastník může toto zásadním způsobem ovlivnit, z hlediska případného trvalého odstavení koksovny. Věříme, že z dnešní (páteční) schůzky bude silná zpětná vazba vůči vlastníkovi nebo jeho nejbližším lidem, kteří komunikují s managementem, aby si uvědomili, že opravdu jsme v momentech, které už v řádu příštích pár dnů mohou být nezvratitelné,“ upozornil Jurečka. Ten už před jednáním řekl, že je „obecně společný zájem“ na fungování firmy a udržení zaměstnanosti.

Nahrávám video

Jurečka a Stanjura také uvedli, že vzhledem k tomu, že Liberty podniká i v jiných členských státech Evropské unie, nejde o výhradně český problém, a tak bude vláda chtít o situaci jednat i s Evropskou komisí. „Ta situace není problematická pouze v Ostravě, v Moravskoslezském kraji a v České republice, ale je to problém, který je ve vícero státech Evropské unie,“ řekl Jurečka. „Chceme, aby se na to podnikání, na to přelévání peněz mezi podniky v jednotlivých členských státech podívala i Evropská komise,“ doplnil Stanjura.

On-line se jednání zúčastnil i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Na jednání byli přítomni i zástupci firem, ti ale odešli zadem a s novináři nehovořili.

Znesvářené společnosti jsou úzce provázané

Obě společnosti jsou úzce provázané ekonomicky i technologicky. Tameh Czech je někdejší závod Energetika, který byl postaven jako součást tehdejší Nové huti, nynější Liberty. Huti dodává elektřinu, různé plyny a páry. Liberty zase dodává Tamehu palivo v podobě vysokopecních a koksárenských plynů, bez nichž se provoz energetické společnosti neobejde.

Když huť vlastnila skupina ArcelorMittal, byla Energetika vyčleněna do samostatné firmy. V roce 2019 se majitelem huti stala Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty, Tameh ale zůstal majetkem společného podniku skupiny ArcelorMittal a polského holdingu Tauron.

Už 29. listopadu soud vyhlásil individuální moratorium, které huti před firmou Tameh zajišťuje ochranu. O tuto ochranu požádala sama Liberty, které tak nyní běží třicetidenní lhůta na předložení plánu restrukturalizace.

Teplo pro Vratimov

Náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) upozornil na to, že kotle Tamehu jsou jediným zdrojem tepla pro několik tisíc obyvatel města Vratimova, jež s hutí sousedí. Kraj proto oslovil společnost Veolia, zda by bylo technicky možné zásobovat Vratimov z její teplárenské soustavy. Jednání mezi Vratimovem, Liberty, Tamehem a Veolií podle Unucky vyústila v dohodu, která zajistí vytápění Vratimova bez jakéhokoliv výpadku. O zajištění tepla pro Vratimov ujistil i Stanjura.

„Bude především potřeba vybudovat propojení v délce 35 metrů. To by měla zajistit společnost Liberty v nejbližších dnech,“ popsala potřebné kroky mluvčí Veolia Energie Jana Dronská. „Samozřejmě se jednalo i o cenách, ale podrobnosti zatím nebudeme komentovat,“ dodala.

Starosta Vratimova Martin Čech (STAN) uvedl, že připojení by mělo být hotové do soboty. Liberty podle něj zatím městu teplo dodává v plné výši. „Pro nás jde o nejekologičtější zdroj tepla a i nejlevnější, jedná se o využití odpadního tepla,“ řekl ve vysílání ČT24. Liberty dodává Vratimovu teplo už třicet let. „Jedná se o většinu bytových domů v našem městě, městský úřad, školy, kulturní dům. Jde o zásobování pro cirka třicet tisíc obyvatel,“ dodal Čech.

Nahrávám video

Analytici: Za neschopnost Liberty Ostrava splácet dluhy mohou hlavně vlastníci

Analytici oslovení ČTK se shodují, že za současnou neschopnost Liberty Ostrava splácet finanční závazky může vedle nižší poptávky hlavně špatné vedení ze strany britského vlastníka – vygenerované peníze neuváženě půjčil do jiných společností v koncernu Sanjiva Gupty. „Ještě ve finančním roce, který skončil v březnu 2022, měla společnost zisk po zdanění 6,1 miliardy korun při tržbách 56,2 miliardy korun. Je sice pravda, že v roce 2022 výrazně stouply náklady na energie, ale společnost měla mít podle finančních výkazů rezervu z předešlých let. Finanční problémy primárně jdou za vlastníky a pak za managementem a zaměstnanci,“ uvedl manažer a analytik Finlord Boris Tomčiak.

Podle analytiků propad poptávky a vysoké ceny energií podnikání hutí znesnadňují, stejně tak zahlcení trhu ocelí ze zahraničí ze strany jiných evropských států, Turecka, Spojených států nebo Číny. To je ale dlouhotrvající problém, nikoliv aktuální překážka pro fungování Liberty Ostrava.

Přestože poptávka není hlavním problémem, proč Liberty Ostrava není schopná splácet své finanční závazky, celková situace na trhu s ocelí je podle šéfa Ocelářské unie Daniela Urbana velmi složitá. „Evropští oceláři čelí dovozům ze zemí mimo EU a zároveň vyšším nákladům než konkurence včetně nákladů na emisní povolenky a energie. K tomu je třeba přidat nedobrou makroekonomickou situaci v ČR, Německu a jinde a související pokles poptávky po oceli,“ dodal Urban.

Situace by se ale měla už v příštím roce změnit. Asociace evropských producentů ocele (Eurofer), jejímž členem je i GFG Alliance, a tedy Liberty Steel, očekává v letošním roce snížení poptávky po oceli o 5,2 procenta. Pro rok 2024 ale asociace odhaduje nárůst o 7,6 procenta. „Evropské ocelárny jsou tedy letos v krizovém modu, ale to je pro tento segment typický vývoj. I v minulosti byly krize a ocelárny to přežily. Hutnictví je energeticky náročné odvětví, se zdražením energií zápasí všechny ocelárny Evropy,“ poznamenal Tomčiar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 7 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 20 hhodinami

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.