Zatímco zaměstnavatelé vítají novelu zákoníku práce, kterou ve středu schválila vláda a která má udělat český trh práce flexibilnější, odbory se k ní staví o poznání chladněji. Podle předsedy Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) novela víc narovná postavení zaměstnanců a zaměstnavatelů, které je prý nyní silnější u zaměstnanců. Pro předsedu Odborového svazu KOVO Romana Ďurča je největší problémem výpověď bez udání důvodu. Ta sice součástí novely není, může se do ní ale ještě dostat v průběhu legislativního procesu, varuje.
Novelu zákoníku práce vítá Hospodářská komora. Odborový předák by raději podporu školství
90′ ČT24: Zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců o novele zákoníku práce (zdroj: ČT24)
Ďurčo v pořadu 90' ČT24 řekl, že si myslí, že novela nebude mít velký pozitivní dopad. „Myslím si, že tahle opatření v zákoníku práce, jako je prodloužení zkušební doby a zkrácení výpovědní doby, nijak zvlášť nerozpohybují pracovní trh,“ prohlásil. Tuzemskému trhu práce by podle něj spíše prospěla větší podpora školství. „Potřebujeme třeba nové lidi do průmyslu,“ prohlásil Ďurčo s tím, že právě průmyslové studijní obory trpí v Česku dlouhodobě nedostatkem zájemců.
Naopak Zajíček v pořadu řekl, že novelu za Hospodářskou komoru vítá. „Jsem velmi rád, že vláda našla odvahu a přišla s touto flexinovelou,“ řekl. Dodal, že on i zaměstnavatelé mají dlouhodobě pocit, že současný zákoník práce více chrání zaměstnance a znevýhodňuje zaměstnavatele. Novela by prý jejich postavení měla trochu vyrovnat. Hlavním cílem je ale vytvořit flexibilní trh práce, který Česko potřebuje a na kterém se budou nedostatkoví kvalifikovaní pracovníci rychleji dostávat do zaměstnání, dodal.
Zajíček naznačil, že nepřímo můžou lepší podmínky na trhu práce vést i k navýšení mezd. „Mohou být vyšší, když si na to podniky vydělají,“ prohlásil. Náklady na práci jsou součástí nákladové struktury každého podniku, pokud se někde třeba díky novým opatřením sníží, mohou pak jít tyto peníze i k zaměstnancům, podotkl Zajíček.
Delší zkušební doba, kratší výpovědní lhůta
Jedním z opatření je prodloužení zkušební doby ze tří na čtyři měsíce. „Lhůta je oboustranná, prodlužuje se na obě dvě strany,“ poznamenal Zajíček, což má dávat zaměstnanci i zaměstnavateli více času na zvážení, jestli v pracovním vztahu pokračovat. Pro zaměstnavatele je prý delší doba na ověření schopností zaměstnance nutná i kvůli rozmachu moderních technologií, digitalizace nebo robotiky.
Měsíc navíc neznamená tak velký rozdíl, myslí si Ďurčo. „Zaměstnanec roste daleko delší dobu,“ prohlásil s tím, že takové opatření zvýší nejistotu zaměstnanců. Dodal ale, že tento bod odbory nevnímají jako tak zásadní. „Proto tady nejsou naplánované žádné protesty,“ podotkl Ďurčo.
Naopak výpovědní lhůta se podle novely bude počítat od doručení výpovědi, ne až od začátku dalšího měsíce. Trvat by měla nejméně dva měsíce. Při propuštění kvůli porušování předpisů či neplnění pravidel by mohla být jeden měsíc.
„Nám se dvouměsíční lhůta zdála úplně vyrovnaná v tom směru, že měl zaměstnanec dva měsíce na to, aby si mohl ve výpovědní lhůtě najít nové zaměstnání,“ popsal Ďurčo. Zkrácení této doby nebere jako nejvhodnější, odkázal také na potíže zaměstnanců ve zkrachovalém podniku Liberty Ostrava. „Zásadní problém to úplně není,“ uznal ale předseda odborů.
Pokud dojde k jasnému porušení pracovních povinností, je kratší lhůta žádoucí pro obě strany, myslí si Zajíček. „Ta důvěra tam mezi nimi pak evidentně není,“ řekl. Rovněž odmítl, že by hrozilo více sporů o to, co se považuje za vážné porušení předpisů.
Spor o výpověď bez udání důvodu
Součástí novely není výpověď bez udání důvodu, kterou do ní chtěly prosadit ODS a TOP 09. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) takovou změnu silně odmítá, stejně jako opozice a odbory. Podle nich by postavení zaměstnanců příliš oslabila. Její příznivci argumentují, že by její součástí byla i pomoc zaměstnancům v podobě zavedení vyššího odchodného.
„Myslím si, že tohle do české legislativy opravdu nepatří, nemá to téměř žádná evropská země,“ řekl Ďurčo. Podle něj hrozí zneužívání opatření. „O všem jsme ochotni jednat, ale odstupné, které je nabízeno formou kompenzace, je enormně malé,“ odmítl toto řešení s tím, že by se navrhované tříměsíční odstupné mělo prodloužit na roční až dvouleté, jinak nemá smysl se o něm bavit.
„Uvědomuji si rizika, která to může přinést, ale na druhou stranu si myslím, že strašit se tím, že by to znamenalo postup, že všichni zaměstnanci by dostávali výpověď bez udání důvodu, nemá smysl. Myslím si, že nic takového nehrozí, mimo jiné proto, že dostatek kvalifikovaných a kvalitních pracovníků v České republice zatím nemáme a potřebovali bychom jich víc,“ zmínil Zajíček.
