Novelu zákoníku práce vítá Hospodářská komora. Odborový předák by raději podporu školství

Nahrávám video

Zatímco zaměstnavatelé vítají novelu zákoníku práce, kterou ve středu schválila vláda a která má udělat český trh práce flexibilnější, odbory se k ní staví o poznání chladněji. Podle předsedy Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) novela víc narovná postavení zaměstnanců a zaměstnavatelů, které je prý nyní silnější u zaměstnanců. Pro předsedu Odborového svazu KOVO Romana Ďurča je největší problémem výpověď bez udání důvodu. Ta sice součástí novely není, může se do ní ale ještě dostat v průběhu legislativního procesu, varuje.

Ďurčo v pořadu 90' ČT24 řekl, že si myslí, že novela nebude mít velký pozitivní dopad. „Myslím si, že tahle opatření v zákoníku práce, jako je prodloužení zkušební doby a zkrácení výpovědní doby, nijak zvlášť nerozpohybují pracovní trh,“ prohlásil. Tuzemskému trhu práce by podle něj spíše prospěla větší podpora školství. „Potřebujeme třeba nové lidi do průmyslu,“ prohlásil Ďurčo s tím, že právě průmyslové studijní obory trpí v Česku dlouhodobě nedostatkem zájemců.

Naopak Zajíček v pořadu řekl, že novelu za Hospodářskou komoru vítá. „Jsem velmi rád, že vláda našla odvahu a přišla s touto flexinovelou,“ řekl. Dodal, že on i zaměstnavatelé mají dlouhodobě pocit, že současný zákoník práce více chrání zaměstnance a znevýhodňuje zaměstnavatele. Novela by prý jejich postavení měla trochu vyrovnat. Hlavním cílem je ale vytvořit flexibilní trh práce, který Česko potřebuje a na kterém se budou nedostatkoví kvalifikovaní pracovníci rychleji dostávat do zaměstnání, dodal.

Zajíček naznačil, že nepřímo můžou lepší podmínky na trhu práce vést i k navýšení mezd. „Mohou být vyšší, když si na to podniky vydělají,“ prohlásil. Náklady na práci jsou součástí nákladové struktury každého podniku, pokud se někde třeba díky novým opatřením sníží, mohou pak jít tyto peníze i k zaměstnancům, podotkl Zajíček.

Delší zkušební doba, kratší výpovědní lhůta

Jedním z opatření je prodloužení zkušební doby ze tří na čtyři měsíce. „Lhůta je oboustranná, prodlužuje se na obě dvě strany,“ poznamenal Zajíček, což má dávat zaměstnanci i zaměstnavateli více času na zvážení, jestli v pracovním vztahu pokračovat. Pro zaměstnavatele je prý delší doba na ověření schopností zaměstnance nutná i kvůli rozmachu moderních technologií, digitalizace nebo robotiky.

Měsíc navíc neznamená tak velký rozdíl, myslí si Ďurčo. „Zaměstnanec roste daleko delší dobu,“ prohlásil s tím, že takové opatření zvýší nejistotu zaměstnanců. Dodal ale, že tento bod odbory nevnímají jako tak zásadní. „Proto tady nejsou naplánované žádné protesty,“ podotkl Ďurčo.

Naopak výpovědní lhůta se podle novely bude počítat od doručení výpovědi, ne až od začátku dalšího měsíce. Trvat by měla nejméně dva měsíce. Při propuštění kvůli porušování předpisů či neplnění pravidel by mohla být jeden měsíc.

„Nám se dvouměsíční lhůta zdála úplně vyrovnaná v tom směru, že měl zaměstnanec dva měsíce na to, aby si mohl ve výpovědní lhůtě najít nové zaměstnání,“ popsal Ďurčo. Zkrácení této doby nebere jako nejvhodnější, odkázal také na potíže zaměstnanců ve zkrachovalém podniku Liberty Ostrava. „Zásadní problém to úplně není,“ uznal ale předseda odborů.

Pokud dojde k jasnému porušení pracovních povinností, je kratší lhůta žádoucí pro obě strany, myslí si Zajíček. „Ta důvěra tam mezi nimi pak evidentně není,“ řekl. Rovněž odmítl, že by hrozilo více sporů o to, co se považuje za vážné porušení předpisů.

Spor o výpověď bez udání důvodu

Součástí novely není výpověď bez udání důvodu, kterou do ní chtěly prosadit ODS a TOP 09. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) takovou změnu silně odmítá, stejně jako opozice a odbory. Podle nich by postavení zaměstnanců příliš oslabila. Její příznivci argumentují, že by její součástí byla i pomoc zaměstnancům v podobě zavedení vyššího odchodného.

„Myslím si, že tohle do české legislativy opravdu nepatří, nemá to téměř žádná evropská země,“ řekl Ďurčo. Podle něj hrozí zneužívání opatření. „O všem jsme ochotni jednat, ale odstupné, které je nabízeno formou kompenzace, je enormně malé,“ odmítl toto řešení s tím, že by se navrhované tříměsíční odstupné mělo prodloužit na roční až dvouleté, jinak nemá smysl se o něm bavit.

„Uvědomuji si rizika, která to může přinést, ale na druhou stranu si myslím, že strašit se tím, že by to znamenalo postup, že všichni zaměstnanci by dostávali výpověď bez udání důvodu, nemá smysl. Myslím si, že nic takového nehrozí, mimo jiné proto, že dostatek kvalifikovaných a kvalitních pracovníků v České republice zatím nemáme a potřebovali bychom jich víc,“ zmínil Zajíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí naposled oznámilo maximální ceny benzinu a nafty

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.
04:05Aktualizovánopřed 50 mminutami

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výroba aut v Česku vzrostla, více než třetinu tvoří elektromobily či hybridy

Tuzemské automobilky vyrobily v prvním pololetí 780 378 osobních aut, což je meziročně o 4,4 procenta více. V červnu produkce vzrostla o 3,3 procenta. Celkem čtyřicet procent vyrobených aut byly elektromobily nebo hybridy, z toho bylo 130 356 elektromobilů, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
před 4 hhodinami

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 9 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 22 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
včera v 12:48

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.