Novelu zákoníku práce vítá Hospodářská komora. Odborový předák by raději podporu školství

18 minut
90′ ČT24: Zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců o novele zákoníku práce
Zdroj: ČT24

Zatímco zaměstnavatelé vítají novelu zákoníku práce, kterou ve středu schválila vláda a která má udělat český trh práce flexibilnější, odbory se k ní staví o poznání chladněji. Podle předsedy Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) novela víc narovná postavení zaměstnanců a zaměstnavatelů, které je prý nyní silnější u zaměstnanců. Pro předsedu Odborového svazu KOVO Romana Ďurča je největší problémem výpověď bez udání důvodu. Ta sice součástí novely není, může se do ní ale ještě dostat v průběhu legislativního procesu, varuje.

Ďurčo v pořadu 90' ČT24 řekl, že si myslí, že novela nebude mít velký pozitivní dopad. „Myslím si, že tahle opatření v zákoníku práce, jako je prodloužení zkušební doby a zkrácení výpovědní doby, nijak zvlášť nerozpohybují pracovní trh,“ prohlásil. Tuzemskému trhu práce by podle něj spíše prospěla větší podpora školství. „Potřebujeme třeba nové lidi do průmyslu,“ prohlásil Ďurčo s tím, že právě průmyslové studijní obory trpí v Česku dlouhodobě nedostatkem zájemců.

Naopak Zajíček v pořadu řekl, že novelu za Hospodářskou komoru vítá. „Jsem velmi rád, že vláda našla odvahu a přišla s touto flexinovelou,“ řekl. Dodal, že on i zaměstnavatelé mají dlouhodobě pocit, že současný zákoník práce více chrání zaměstnance a znevýhodňuje zaměstnavatele. Novela by prý jejich postavení měla trochu vyrovnat. Hlavním cílem je ale vytvořit flexibilní trh práce, který Česko potřebuje a na kterém se budou nedostatkoví kvalifikovaní pracovníci rychleji dostávat do zaměstnání, dodal.

Zajíček naznačil, že nepřímo můžou lepší podmínky na trhu práce vést i k navýšení mezd. „Mohou být vyšší, když si na to podniky vydělají,“ prohlásil. Náklady na práci jsou součástí nákladové struktury každého podniku, pokud se někde třeba díky novým opatřením sníží, mohou pak jít tyto peníze i k zaměstnancům, podotkl Zajíček.

Delší zkušební doba, kratší výpovědní lhůta

Jedním z opatření je prodloužení zkušební doby ze tří na čtyři měsíce. „Lhůta je oboustranná, prodlužuje se na obě dvě strany,“ poznamenal Zajíček, což má dávat zaměstnanci i zaměstnavateli více času na zvážení, jestli v pracovním vztahu pokračovat. Pro zaměstnavatele je prý delší doba na ověření schopností zaměstnance nutná i kvůli rozmachu moderních technologií, digitalizace nebo robotiky.

Měsíc navíc neznamená tak velký rozdíl, myslí si Ďurčo. „Zaměstnanec roste daleko delší dobu,“ prohlásil s tím, že takové opatření zvýší nejistotu zaměstnanců. Dodal ale, že tento bod odbory nevnímají jako tak zásadní. „Proto tady nejsou naplánované žádné protesty,“ podotkl Ďurčo.

Naopak výpovědní lhůta se podle novely bude počítat od doručení výpovědi, ne až od začátku dalšího měsíce. Trvat by měla nejméně dva měsíce. Při propuštění kvůli porušování předpisů či neplnění pravidel by mohla být jeden měsíc.

„Nám se dvouměsíční lhůta zdála úplně vyrovnaná v tom směru, že měl zaměstnanec dva měsíce na to, aby si mohl ve výpovědní lhůtě najít nové zaměstnání,“ popsal Ďurčo. Zkrácení této doby nebere jako nejvhodnější, odkázal také na potíže zaměstnanců ve zkrachovalém podniku Liberty Ostrava. „Zásadní problém to úplně není,“ uznal ale předseda odborů.

Pokud dojde k jasnému porušení pracovních povinností, je kratší lhůta žádoucí pro obě strany, myslí si Zajíček. „Ta důvěra tam mezi nimi pak evidentně není,“ řekl. Rovněž odmítl, že by hrozilo více sporů o to, co se považuje za vážné porušení předpisů.

Spor o výpověď bez udání důvodu

Součástí novely není výpověď bez udání důvodu, kterou do ní chtěly prosadit ODS a TOP 09. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) takovou změnu silně odmítá, stejně jako opozice a odbory. Podle nich by postavení zaměstnanců příliš oslabila. Její příznivci argumentují, že by její součástí byla i pomoc zaměstnancům v podobě zavedení vyššího odchodného.

„Myslím si, že tohle do české legislativy opravdu nepatří, nemá to téměř žádná evropská země,“ řekl Ďurčo. Podle něj hrozí zneužívání opatření. „O všem jsme ochotni jednat, ale odstupné, které je nabízeno formou kompenzace, je enormně malé,“ odmítl toto řešení s tím, že by se navrhované tříměsíční odstupné mělo prodloužit na roční až dvouleté, jinak nemá smysl se o něm bavit.

„Uvědomuji si rizika, která to může přinést, ale na druhou stranu si myslím, že strašit se tím, že by to znamenalo postup, že všichni zaměstnanci by dostávali výpověď bez udání důvodu, nemá smysl. Myslím si, že nic takového nehrozí, mimo jiné proto, že dostatek kvalifikovaných a kvalitních pracovníků v České republice zatím nemáme a potřebovali bychom jich víc,“ zmínil Zajíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...