V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.
„Reálná mzda v prvním čtvrtletí 2024 vzrostla o 4,8 procenta, a to díky nižšímu růstu spotřebitelských cen než v minulých obdobích. Po devíti čtvrtletích tak nastal obrat, i když v některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla,“ komentuje čerstvá data vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
„Zaměstnavatelé se snaží nejenom lidi získat, ale zejména si je udržet,“ podotkl k vývoji mezd prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jiří Horecký. Zaučení nového zaměstnance vyžaduje prý investici mezi 50 až 150 tisíci korunami, podle toho, v jakém segmentu či kraji pracuje, proto je pro zaměstnavatele výhodnější těm stávajícím přilepšit na mzdě.
Bez započtení inflace roste průměrná mzda v Česku vytrvale již od začátku roku 2014. Reálně ale kvůli zdražování od posledního čtvrtletí roku 2021 až do konce roku 2023 klesala.
Průměrná hrubá mzda se v prvním čtvrtletí tohoto roku zvýšila oproti prvnímu kvartálu loňského roku o 2884 korun, což je zvýšení o sedm procent. Ovšem spotřebitelské ceny také rostly, a to o 2,1 procenta. Reálný růst mezd je tak na necelých pěti procentech.
„Ta dnešní zpráva je vlastně druhý kontrolní bod toho, že krize opravdu skončila, vracíme se k tomu, na co byli lidi zvyklí,“ prohlásil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. „Já myslím, že se vracíme do normálu,“ dodal.
Stoupl i medián
Medián, tedy střední hodnota mezd, stoupl letos v prvním čtvrtletí meziročně o 5,5 procenta na 36 651 korun. U mužů dosáhl 39 541 korun a u žen 33 793 korun. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu mezi 20 753 korunami a 69 219 korunami.
Z jednotlivých odvětví byl nejvyšší růst průměrné mzdy bez započtení inflace ve zdravotní a sociální péči, kde dosáhl 11,1 procenta. O více než desetinu stouply mzdy také v administrativní a podpůrné činnosti, výrobě elektrických zařízení a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi. Nejméně naopak rostly mzdy ve vzdělávání, kde se zvýšily o 1,9 procenta, následovala veřejné správa a obrana s růstem o 2,1 procenta. V těchto odvětvích tak podle analýzy ČSÚ mzdy reálně, po započítání růstu cen, nerostly.
Nejvyšší výdělky měli podle ČSÚ pracovníci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 84 299 korun. Na druhém místě byla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se mzdou 81 311 korun a na třetí příčce peněžnictví a pojišťovnictví s 78 972 korunami. Tato trojice odvětví vede podle statistiků žebříček průměrných mezd dlouhodobě.
Výši průměrné mzdy zvedají ve čtvrtém čtvrtletí obvykle takzvané třinácté platy, vánoční prémie či mimořádné roční odměny, což má za následek propad v nominální hodnotě průměrné mzdy v následujícím prvním čtvrtletí. Vývoj mezd se tak nejčastěji porovnává meziročně.
Mezi regiony Česka zaznamenal ČSÚ v prvním čtvrtletí nejvyšší průměrnou mzdu stejně jako v minulosti v Praze, kde nyní činila 56 372 korun. Naopak nejmenší byl průměr mezd v Karlovarském kraji s 37 089 korunami. Nejvýrazněji rostly mzdy shodně ve Středočeském a Plzeňském kraji, kde se bez započtení inflace zvýšily o 7,6 procenta. Nejnižší byl růst v Praze, a to 6,2 procenta. I po započítání růstu cen se průměrné mzdy zvýšily ve všech regionech Česka.
Reálné mzdy se do posledního čtvrtletí loňského roku snižovaly devět kvartálů po sobě, což je v historii Česka ojedinělé. Ve čtvrtém čtvrtletí loni průměrná nominální mzda vzrostla o 7,1 procenta, kvůli vysoké inflaci ale reálně klesla o 1,2 procenta. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
ČSÚ v úterý také informoval o tom, že se za posledních deset let v tuzemsku snížily příjmové nerovnosti. Mzdy desetiny nejméně vydělávajících lidí se zvýšily o více než devadesát procent, mzdy desetiny nejvíc vydělávajících ve stejné době vzrostly o nejvýše 73 procent. „Výrazně se zvyšovaly minimální mzdy, které to dno tlačily směrem vzhůru,“ řekl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý. Za poslední roky ale trend nepokračoval. „U desetiny nejbohatších zaměstnanců vzrostly výdělky o 6,3 procenta, u nejméně vydělávajících jen o 4,5 procenta. Takže nůžky se zase poslední rok začaly roztahovat,“ dodal Holý.
Středula se obává, že růst mezd nebude stačit na vyrovnání inflace
K nárůstu mezd v prvním kvartále předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula řekl, že to „rozhodně dobrá zpráva je“. Upozornil však, že první čtvrtletí letošního roku je „mimořádné“ vzhledem k nižší inflaci. V dubnu už ale byla 2,9 procenta, upozornil. Středula předpokládá, že se inflace za celý rok přiblíží pěti procentům. „V tomto případě by tento růst už nestačil,“ řekl.
Jedno procento reálného růstu mezd podle něj ukrojil také vládní konsolidační balíček. „Zvýšení nemocenského a podobně,“ uvedl.
Obává se také toho „jak bude vypadat hospodářský růst“. Nelze podle něj očekávat, že „další čtvrtletí budou nějak optimistická“. Situace v Německu je „velmi vážná“, a proto je prý potřeba přehnaná očekávání zmírnit.
Předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo je optimističtější a věří, že růst mezd bude letos ještě pokračovat. „Jsem rád, že nám reálné mzdy konečně začaly růst. Samozřejmě že ten propad, který se pohyboval kolem 15 procent, budeme dohánět ještě léta,“ prohlásil.
Zchudnutí nízkopříjmových pociťuje celá ekonomika, říká analytik
Růst mezd v prvním čtvrtletí překonal očekávání finančního trhu a může podpořit další růst spotřeby, která v letošním roce potáhne českou ekonomiku, shodují se analytici. Zároveň ale upozorňují, že růst mezd nebyl rovnoměrný, víc si polepšili vysokopříjmoví zaměstnanci. Návrat k reálnému růstu mezd navíc nepokryl jejich dvouletý propad, v současnosti se kupní síla průměrné mzdy pohybuje na úrovni počátku roku 2018.
„Obnovení reálného růstu mezd je zásadním faktorem pro oživení domácí poptávky, která je letos hlavním pilířem růstu HDP při nevýrazném výkonu německého hospodářství. Brzdou však je fiskální konsolidace a příliš pomalé snižování úrokových sazeb. Mzdy tedy hrají stěžejní roli v letošním vývoji české ekonomiky,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ale upozornil, že mediánová nominální mzda vzrostla jen o 5,5 procenta. „Citelné zaostávání mediánové mzdy naznačuje, že silnější číslo prvního čtvrtletí bylo taženo patrně výraznějšími mzdami a odměnami vysokopříjmových zaměstnanců,“ míní.
Na rozdíl ve vývoji mezd mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců i v dlouhodobém horizontu upozorňuje hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. „Průměrná reálná hrubá mzda se aktuálně nachází na stejné úrovni jako v prvním čtvrtletí roku 2018, tedy před dlouhými šesti lety. Středně- a vysokopříjmoví zaměstnanci na tom přesto jsou lépe než tehdy díky zrušení superhrubé mzdy, a tedy zvýšení čistých výdělků. To se ovšem netýká nízkopříjmových, jimž tato politika prakticky nijak neprospěla. Právě nízkopříjmoví mají přitom nejvyšší sklon ke spotřebě, a jejich zchudnutí tedy pociťuje celá ekonomika,“ sdělil Hradil.
Podle ekonoma Daniela Bárty ale reálné mzdy vzrostly relativně napříč společností. „Toto čtvrtletí bylo i zajímavé tím, že rostl nejen medián, (…) ale relativně dost narostly i mzdy v prvním příjmovém decilu, čili v té desetině vůbec nejchudších domácností v Česku,“ podotkl.
Analytici se také shodují, že rychlejší než očekávaný růst mezd může působit jako proinflační faktor. Podle nich lze proto očekávat, že bankovní rada České národní banky na červnovém jednání zpomalí tempo uvolňování měnové politiky a sníží základní úrokovou sazbu jen o čtvrt procentního bodu ze současných 5,25 procenta.
Slováci průměrně vydělávají méně než Češi
Průměrná mzda vzrostla v prvním letošním čtvrtletí i na Slovensku – meziročně se zvýšila o devět procent na 1447 eur (35 775 korun). Po zohlednění inflace reálně stoupla o 5,6 procenta, což je nejrychleji za poslední téměř tři roky. Nezaměstnanost v zemi podle mezinárodně srovnatelné metodiky byla na třicetiletém minimu 5,6 procenta, informoval rovněž v úterý slovenský statistický úřad.
Výdělky pracovníků na Slovensku stouply ve všech 19 sledovaných odvětvích ekonomiky. O více než pětinu si přilepšili zaměstnanci v sektoru dodávek energií. V průmyslu, který je největším zaměstnavatelem, mzdy stouply v průměru o 11,5 procenta.
Ve sledovaném období už druhým čtvrtletím v řadě stoupla koupěschopnost zaměstnanců, když průměrná mzda rostla rychleji než inflace. V roce 2022 a v prvních třech čtvrtletích loňska, kdy Slovensko čelilo nadprůměrné inflaci, reálné výdělky v zemi klesaly. Mzdy na Slovensku jsou dlouhodobě nižší než v Česku.
Nezaměstnanost na Slovensku v prvním čtvrtletí sice dosáhla nejnižší úrovně od roku 1994, statistický úřad ale upozornil, že v roce 2021 se výrazněji změnila metodika vykazování tohoto ukazatele. Počet nezaměstnaných letos klesl jedenáctým čtvrtletím v řadě.
