Česko se v indexu prosperity propadlo pod průměr EU

Česko podle Indexu prosperity a finančního zdraví loni kleslo mezi zeměmi EU ze 13. na 15. místo. Mezi státy sedmadvacítky se tak dostalo do té horší poloviny. Nejlépe se Česku daří ve zdravotnictví a obraně, zaostává v úrovni bydlení. Meziročně si nejvíce pohoršilo v ekonomice, a to zejména kvůli vysoké inflaci. Výsledky indexu, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech, se vyhlásily v pondělí na konferenci reVize Česka. Pořádá ji spolek Druhá ekonomická transformace, který se zasazuje o posílení české ekonomiky a její pozvednutí mezi nejvyspělejší země světa.

Největší meziroční propad zaznamenalo Česko v pilíři ekonomiky. „Dolů nás stáhla především inflace, kde Česko meziročně propadlo z osmé příčky na 23. pozici. Téměř patnáctiprocentní inflaci překonaly jen čtyři unijní státy, a ačkoliv se v druhé polovině roku dařilo inflaci napříč Evropou opět brzdit a vracet do původních hodnot, Česku se to nedařilo dostatečně rychle,“ prohlásil analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil.

Nejzásadnějším problémem české ekonomiky je nízká přidaná hodnota, se kterou má Česko problém dlouhodobě. „Přidaná hodnota se tvoří zejména na straně výzkumu a vývoje produktu a na straně jeho marketingu a prodeje. Bohužel se stále opíráme o subdodavatelskou ekonomiku postavenou zejména na výrobě. Musíme projít transformací k vlastním produktům a službám. Cesta to není snadná, ale jedině možná a my se ji snažíme definovat a podporovat,“ upozornil majitel Wikov Industry a ambasador Druhé ekonomické transformace Martin Wichterle.

Pozitivní aspekty české ekonomiky jsou naopak její diverzifikovanost, díky čemuž má třetí nejvyšší ekonomickou komplexitu či šestý nejnižší státní dluh. I tady si ale Česko pohoršilo. Zatímco v roce 2022 šlo o čtvrtý nejnižší dluh, vloni o šestý a podle nejnovějších letošních dat Česku patří osmá příčka.

Dlouhodobě nejhorších výsledků dosahuje Česká republika v indikátorech, které ukazují stav bydlení. V tomto pilíři skončilo Česko na 22. příčce v unijním srovnání. Nejhorších výsledků dosáhla v roztříštěnosti místní správy, délce stavebního řízení nebo finanční dostupnosti bydlení. Na vlastní bydlení Češi spoří v průměru patnáct let a nadměrné výdaje na bydlení vynakládá přes šest procent Čechů, což znamenalo 15. příčku.

V případě bydlení ale funguje například kvalita staveb. Česko má pátý nejnižší podíl domácností, do kterých zatéká a jen 0,1 procenta domácností není vybavena hygienickým zařízením.

Zlepšuje se digitalizace

Pozitivní posun o dvě příčky byl v digitalizaci a infrastruktuře. Počet domácností, které mají přístup k internetu, stoupl na 91,5 procenta. Problémem zůstává pokrytí vysokorychlostním připojením, na které se nyní soustředí i čeští operátoři. „Prioritou v pokrývání internetem je především budování optické sítě, která je klíčová pro rozvoj a digitalizaci Česka. Často však narážíme na složité legislativní procesy nebo překážky ze strany obcí, což celou výstavbu značně prodlužuje,“ vysvětlil ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti ve společnosti T-Mobile Martin Orgoník.

Posun zaznamenalo Česko i v indikátoru digitalizace státní správy. „Aktuálně již byly, nebo postupně jsou implementovány projekty podpořené Národním plánem obnovy a vedle rozšiřování infrastruktury obnovitelných zdrojů je právě podpora dostupnosti připojení a navázané digitalizace a automatizace patrná. I přes poměrně výraznou konzervativnost české společnosti byly pozitivně přijaty a nasazeny velké digitalizační projekty jako Portál občana či Datové schránky,“ dodala Markéta Kryková z dotačně poradenské společnosti enovation.

Třetího místa dosáhlo Česko v hodnocení zdraví a bezpečnosti. Je tomu tak především díky dostupnosti lékařské péče, na kterou z finančních nebo kapacitních důvodů nedosáhnou 0,2 procenta české populace. Zemi ale trápí vysoký podíl obézní populace nebo léta dožitá ve zdraví. Kateřina Hellebrandová z platformy ministrzdravi.cz připomněla, že Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. V průměru se dožívají 62 let ve zdraví, proti tomu premianti v EU Švédové 72 let.

Ve vědě, ve které Česko taktéž propadlo, by podle majitelky Profimedu a ambasadorky spolku Druhá ekonomická transformace Alexandry Kaly pomohlo odstranění překážek pro propojování výzkumných center s byznysem ze strany státu. „Dokážeme dělat nejen excelentní vědu, ale také byrokracii. To odrazuje podnikatele a nepodporuje reálnou spolupráci vědy a byznysu. Bez nich ale česká věda nebude vytvářet produkty a služby s vyšší přidanou hodnotou,“ uzavřela.

Nahrávám video

Cíle podle prezidenta

Podle prezidenta Petra Pavla by další prosperita České republiky měla být založena na znalostní ekonomice a tvorbě vysoké přidané hodnoty. Cestou k tomu je zvýšení investic, především v infrastruktuře, energetice, vzdělávání, vědě a výzkumu a kvalitní regionální politice, pronesl na konferenci reVize Česka.

Lidi v periferních oblastech republiky podle Pavla trápí stejné problémy, špatná kvalita dopravní infrastruktury, nedostatek lékařů, špatné připojení k internetu či špatná kvalita vzdělávacího systému. Není proto divu, že tito lidé hledají svou budoucnost v prosperujících centrech, dodal.

„Lidé v těchto nejchudších oblastech Česka mají často pocit, že z ekonomické transformace Česka těžily jen některé části země, že se na ně zapomnělo. Frustrace těchto lidí se prohlubuje, proměňují se jejich hodnoty, politické preference,“ řekl. Často se pak tito lidé podle něj stávají snadnou kořistí populistů, případně manipulátorů a dezinformátorů.

Pavel také prohlásil, že se při schvalování státního rozpočtu na příští rok bude víc než loni ptát vlády, nakolik návrh odráží její priority. Bude ho zajímat i transparentnost rozpočtu a to, zda některé položky nejsou skryté. Rozpočet na letošní rok je naplánovaný se schodkem 252 miliard korun, pro příští rok ministerstvo financí očekává jeho snížení na 235 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z Deutsche Bank unikly miliony interních dokumentů odhalujících její selhání, píše FT

Z největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů interních dokumentů, které odhalují její nekalé praktiky, systémová selhání, neschopnost, nedodržené sliby ohledně reforem i tajemství některých jejích klientů z řad miliardářů a oligarchů. Informuje o tom list Financial Times (FT) na svých internetových stránkách. Akcie společnosti Deutsche Bank na informace reagovaly výrazným poklesem, před polednem ztrácely zhruba šest procent. Únik dokumentů z Deutsche Bank podle jejího šéfa Christiana Sewinga nenarušil systémy banky.
13:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
včera v 20:14‌‌

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
včera v 15:10‌‌

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
včeraAktualizovánovčera v 14:45‌‌

Česko na majetkových daních vybírá výrazně méně než většina zemí EU, uvádí analýza

Česko vybírá na majetkových daních výrazně méně než většina zemí Evropské unie, ušlé příjmy stát kompenzuje vyšším zdaněním zaměstnanců a firem, což poškozuje hospodářský růst země. Vyplývá to z analýzy výzkumné instituce PAQ Research.
včera v 10:26‌‌

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
včera v 07:00‌‌

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
včera v 06:00‌‌

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.