Česko podle Indexu prosperity a finančního zdraví loni kleslo mezi zeměmi EU ze 13. na 15. místo. Mezi státy sedmadvacítky se tak dostalo do té horší poloviny. Nejlépe se Česku daří ve zdravotnictví a obraně, zaostává v úrovni bydlení. Meziročně si nejvíce pohoršilo v ekonomice, a to zejména kvůli vysoké inflaci. Výsledky indexu, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech, se vyhlásily v pondělí na konferenci reVize Česka. Pořádá ji spolek Druhá ekonomická transformace, který se zasazuje o posílení české ekonomiky a její pozvednutí mezi nejvyspělejší země světa.
Česko se v indexu prosperity propadlo pod průměr EU
Největší meziroční propad zaznamenalo Česko v pilíři ekonomiky. „Dolů nás stáhla především inflace, kde Česko meziročně propadlo z osmé příčky na 23. pozici. Téměř patnáctiprocentní inflaci překonaly jen čtyři unijní státy, a ačkoliv se v druhé polovině roku dařilo inflaci napříč Evropou opět brzdit a vracet do původních hodnot, Česku se to nedařilo dostatečně rychle,“ prohlásil analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil.
Nejzásadnějším problémem české ekonomiky je nízká přidaná hodnota, se kterou má Česko problém dlouhodobě. „Přidaná hodnota se tvoří zejména na straně výzkumu a vývoje produktu a na straně jeho marketingu a prodeje. Bohužel se stále opíráme o subdodavatelskou ekonomiku postavenou zejména na výrobě. Musíme projít transformací k vlastním produktům a službám. Cesta to není snadná, ale jedině možná a my se ji snažíme definovat a podporovat,“ upozornil majitel Wikov Industry a ambasador Druhé ekonomické transformace Martin Wichterle.
Pozitivní aspekty české ekonomiky jsou naopak její diverzifikovanost, díky čemuž má třetí nejvyšší ekonomickou komplexitu či šestý nejnižší státní dluh. I tady si ale Česko pohoršilo. Zatímco v roce 2022 šlo o čtvrtý nejnižší dluh, vloni o šestý a podle nejnovějších letošních dat Česku patří osmá příčka.
Dlouhodobě nejhorších výsledků dosahuje Česká republika v indikátorech, které ukazují stav bydlení. V tomto pilíři skončilo Česko na 22. příčce v unijním srovnání. Nejhorších výsledků dosáhla v roztříštěnosti místní správy, délce stavebního řízení nebo finanční dostupnosti bydlení. Na vlastní bydlení Češi spoří v průměru patnáct let a nadměrné výdaje na bydlení vynakládá přes šest procent Čechů, což znamenalo 15. příčku.
V případě bydlení ale funguje například kvalita staveb. Česko má pátý nejnižší podíl domácností, do kterých zatéká a jen 0,1 procenta domácností není vybavena hygienickým zařízením.
Zlepšuje se digitalizace
Pozitivní posun o dvě příčky byl v digitalizaci a infrastruktuře. Počet domácností, které mají přístup k internetu, stoupl na 91,5 procenta. Problémem zůstává pokrytí vysokorychlostním připojením, na které se nyní soustředí i čeští operátoři. „Prioritou v pokrývání internetem je především budování optické sítě, která je klíčová pro rozvoj a digitalizaci Česka. Často však narážíme na složité legislativní procesy nebo překážky ze strany obcí, což celou výstavbu značně prodlužuje,“ vysvětlil ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti ve společnosti T-Mobile Martin Orgoník.
Posun zaznamenalo Česko i v indikátoru digitalizace státní správy. „Aktuálně již byly, nebo postupně jsou implementovány projekty podpořené Národním plánem obnovy a vedle rozšiřování infrastruktury obnovitelných zdrojů je právě podpora dostupnosti připojení a navázané digitalizace a automatizace patrná. I přes poměrně výraznou konzervativnost české společnosti byly pozitivně přijaty a nasazeny velké digitalizační projekty jako Portál občana či Datové schránky,“ dodala Markéta Kryková z dotačně poradenské společnosti enovation.
Třetího místa dosáhlo Česko v hodnocení zdraví a bezpečnosti. Je tomu tak především díky dostupnosti lékařské péče, na kterou z finančních nebo kapacitních důvodů nedosáhnou 0,2 procenta české populace. Zemi ale trápí vysoký podíl obézní populace nebo léta dožitá ve zdraví. Kateřina Hellebrandová z platformy ministrzdravi.cz připomněla, že Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. V průměru se dožívají 62 let ve zdraví, proti tomu premianti v EU Švédové 72 let.
Ve vědě, ve které Česko taktéž propadlo, by podle majitelky Profimedu a ambasadorky spolku Druhá ekonomická transformace Alexandry Kaly pomohlo odstranění překážek pro propojování výzkumných center s byznysem ze strany státu. „Dokážeme dělat nejen excelentní vědu, ale také byrokracii. To odrazuje podnikatele a nepodporuje reálnou spolupráci vědy a byznysu. Bez nich ale česká věda nebude vytvářet produkty a služby s vyšší přidanou hodnotou,“ uzavřela.
14 minut
Projev prezidenta Petra Pavla na summitu reVize Česka 2024
Cíle podle prezidenta
Podle prezidenta Petra Pavla by další prosperita České republiky měla být založena na znalostní ekonomice a tvorbě vysoké přidané hodnoty. Cestou k tomu je zvýšení investic, především v infrastruktuře, energetice, vzdělávání, vědě a výzkumu a kvalitní regionální politice, pronesl na konferenci reVize Česka.
Lidi v periferních oblastech republiky podle Pavla trápí stejné problémy, špatná kvalita dopravní infrastruktury, nedostatek lékařů, špatné připojení k internetu či špatná kvalita vzdělávacího systému. Není proto divu, že tito lidé hledají svou budoucnost v prosperujících centrech, dodal.
„Lidé v těchto nejchudších oblastech Česka mají často pocit, že z ekonomické transformace Česka těžily jen některé části země, že se na ně zapomnělo. Frustrace těchto lidí se prohlubuje, proměňují se jejich hodnoty, politické preference,“ řekl. Často se pak tito lidé podle něj stávají snadnou kořistí populistů, případně manipulátorů a dezinformátorů.
Pavel také prohlásil, že se při schvalování státního rozpočtu na příští rok bude víc než loni ptát vlády, nakolik návrh odráží její priority. Bude ho zajímat i transparentnost rozpočtu a to, zda některé položky nejsou skryté. Rozpočet na letošní rok je naplánovaný se schodkem 252 miliard korun, pro příští rok ministerstvo financí očekává jeho snížení na 235 miliard korun.
