Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů

V Česku zkrácené úvazky tvoří mezi pěti a deseti procenty, průměr v Evropské unii je pětina. Například matky by zkrácený režim uvítaly. Příležitostí ale není příliš mnoho, čím dál častěji tak začínají během péče o děti s vlastním podnikáním.

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Minimální mzda by měla od ledna vzrůst o 1600 korun na 18 900 korun. Do pár let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy. Od roku 2025 by se měla začít zvedat podle vzorce, který upraví zákoník práce. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to navrhne vládě, která o tom bude jednat příští týden. Premiér Petr Fiala (ODS) návrh označil za realistický.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Doprava, energetická infrastruktura, jádro, lithium, čipy a trendy v informačních technologiích je šest konkrétních oblastí, které mají obrovský potenciál změnit zemi. Proto tam musí směřovat velká část strategických investic, řekl v pátek na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Problémem Česka je podle něj hlavně absence široké a dlouhodobé celospolečenské shody na hlavních prioritách směřování republiky. Vyzval k dostavbě české dopravní infrastruktury a zásadnímu posílení české energetiky.

Koalice ve středu projedná devět návrhů, které jí předložili podnikatelé a odboráři k úspornému balíčku. Balíček, který zavádí hlavně daňové změny, je nyní ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně a odbory kvůli němu vyhlásily stávkovou pohotovost. Lídři vládní koalice připustili, že část změn požadovaných zaměstnavateli a odbory by mohli přijmout. Které konkrétně, bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zřejmé až ve středu. Více účastníků jednání považuje však za pravděpodobné, že vláda upustí od plánu na zdanění zaměstnaneckých benefitů i že zmírní chystaná pravidla pro odvody z dohod o provedení práce.

Ve středu má ve velkých firmách začít povinné testování zaměstnanců na koronavirus. Konkrétně se opatření týká společností, které mají více než 250 zaměstnanců, podniky nad padesát pracovníků se přidají v pátek. Firmy se nyní připravují a doufají, že se k nim včas dostanou testovací sady a také potřebné informace. Vláda mezitím změnila usnesení o zaměstnaneckém stravování – nezakazuje ho, ale nařizuje striktní režim.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů požaduje po vládě, aby urychleně přijala kompenzační opatření vůči zasaženým oborům nejen v průmyslu a službách, ale zejména v turistickém ruchu, hotelnictví, pohostinství, kulturní a sportovní sféře a také vůči jejich dodavatelským řetězcům, sdělil prezident konfederace Jan Wiesner. Vláda ve čtvrtek rozhodla o zavedení série opatření proti šíření onemocnění covid-19, která mají ekonomické důsledky. Předseda vlády v pátek potvrdil, že kompenzace se budou řešit příští týden a na starosti je bude mít vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).