Doprava, energetická infrastruktura, jádro, lithium, čipy a trendy v informačních technologiích je šest konkrétních oblastí, které mají obrovský potenciál změnit zemi. Proto tam musí směřovat velká část strategických investic, řekl v pátek na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Problémem Česka je podle něj hlavně absence široké a dlouhodobé celospolečenské shody na hlavních prioritách směřování republiky. Vyzval k dostavbě české dopravní infrastruktury a zásadnímu posílení české energetiky.
Doprava, jádro, lithium, čipy či trendy v IT mají potenciál změnit Česko, řekl Fiala
Projev Petra Fialy na konferenci Česko na křižovatce (zdroj: ČT24)
„Jsem přesvědčen, že Česko může opět patřit mezi nejvyspělejší země světa, pokud v následujících letech dokáže naplno využít svoji geografickou polohu, ekonomický a lidský potenciál tak, aby se z ní stala opravdová hlavní křižovatka Evropy,“ uvedl Fiala. Problémem Česka je podle něj hlavně absence široké a dlouhodobé celospolečenské shody na hlavních prioritách směřování republiky.
Fiala očekává, že v dalších týdnech a měsících se v rámci Výboru pro strategické investice odehrají dvě důležité diskuse. Jednání se bude týkat konkrétních legislativních změn, jež usnadní výstavbu dopravní, energetické a síťové infrastruktury.
„Bylo by skvělé, kdyby tyto návrhy schválil parlament už v první polovině příštího roku,“ uvedl. Druhá diskuse se podle něj musí zabývat otázkou konkrétního financování jednotlivých strategických projektů. „Nechci vás tady omračovat velkými čísly, ale v příštích letech půjde řádově o biliony korun,“ dodal.
Fiala řekl, že je mu sympatická myšlenka, že by se měl oddělit dlouhodobý rozpočet na strategické investice od běžného provozního hospodaření státu. „Snaha této vlády o zdravé státní finance ale nesmí být nijak oslabena,“ podotkl.
Konference Česko na křižovatce (zdroj: ČT24)
Stávající struktura ekonomiky je podle Fialy nevýhodná
Zdůraznil však, že investice nejsou dotace, podle něj musí být garantovaná jejich ekonomická návratnost. Cestu ve financování investic vidí v kombinaci prostředků z veřejného a soukromého sektoru nebo větším zapojení Národní rozvojové banky, doplnil Fiala. Myšlenka čerpat jen z veřejného rozpočtu je podle něj předem odsouzená k zániku. „Stávající struktura ekonomiky je nevýhodná. Neumožňuje takový růst mezd a staví nás do nevýhodné pozice vůči zahraničním koncernům,“ míní.
Například do zdravotnictví, dopravy nebo školství podle něj ale Česko investuje více než je evropský průměr. Uvědomit si to je podle něj otázkou již zmiňovaného nedostatku sebevědomí, dodal. „Musíme se ale bavit o tom, jak jsou peníze vynaloženy, co v praxi přinášejí a jak zlepšit to, kam je vkládáme,“ upozornil.
Energetika je jednou z klíčových oblastí, kam by strategické investice měly směřovat, v minulosti byla opomíjená,řekl. Dvě předchozí vlády podle něj lehkovážně rušily jaderné tendry, a proto v dohledné době Česká republika nemůže počítat s energií z nových jaderných bloků. „Podle různých odhadů nám už do deseti let může chybět zhruba deset terawatthodin elektřiny,“ poznamenal.
Právě výrazné posílení české energetiky je podle Fialy cestou, jak vyrovnat státní dluh. Další je pak dostavba dopravní infrastruktury. „Potenciál Karlovarského nebo třeba Jihočeského kraje by byl daleko vyšší, kdyby byly napojeny na moderní dopravní infrastrukturu. Zásadní je také dopad na cestovní ruch,“ dodal.
Klíčové je lithium
Zmínil také důležitost rozvoje elektromobility, klíčovou surovinou je v tomto ohledu podle něj lithium. „V České republice máme evropské ložisko lithia, tři až pět procent dosud objevených celosvětových zásob. Proto pracujeme na tom, abychom co nejdříve spustili těžbu, ideálně v roce 2026,“ řekl.
Vláda podle něj nadále jedná s koncernem Volkswagen o tom, aby v Líních u Plzně vznikla továrna na výrobu automobilových baterií, takzvaná gigafactory asi za 120 miliard korun. Konkurovat jiným státům není jednoduché, pokud ale gigafactory bude v Evropě, bude to v České republice, tvrdí.
Události: Jak bude vypadat vize budoucnosti Česka? (zdroj: ČT24)
„Kraj postupuje podle vládního přání, to znamená cestou změn zásad územního rozvoje, kde je vlastně zmenšení uvažované průmyslové zóny. Momentálně je míček na straně vlády a na straně koncernu VW a my jsme v tomto okamžiku opravdu napjatí,“ sdělil hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti).
Opozice vládě vyčítá, že v nastartování hospodářství není dostatečně rychlá. „Začněme už konečně něco konkrétního dělat. Je to o výsledcích. Ne o tom, že o tom mluvíme. Co se událo za poslední rok a půl? Vždyť se v té oblasti neudělalo prakticky vůbec nic,“ říká první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.
Rozvoj talentů i pracovníci ze zahraničí
K realizaci jednotlivých hospodářských cílů je rovněž nutná kvalitní pracovní síla, proto by se stát měl zaměřit na rozvoj školství, míní Fiala. I když jsme vzdělaná země, co se týče nových trendů, ujíždí nám vlak, uvedl.
Má ambici, aby byla Česká republika do deseti let centrem vzdělanosti a nových myšlenek. „Musíme mít školy, které rozvíjejí každý talent,“ řekl premiér Fiala.
Pracovní síly je podle něj na tuzemském trhu také nedostatek, chybí především ta ze zahraničí. Vláda aktuálně pracuje na tom, aby se Česká republika ročně otevřela dvaceti tisícům nových kvalifikovaných zaměstnanců z okolních států, uvedl.
Společný postup organizací
Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček na tiskové konferenci prohlásil, že je to poprvé v historii, kdy se všechny podnikatelské a zaměstnavatelské organizace dohodly na společném postupu, aby se vize dokázaly naplnit. „Jsme připraveni takové shody hledat i se zástupci zaměstnanců. Myslím, že premiér zavnímal tuto sílu, která vzniká mezi podnikateli, zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců,“ doplnil.
„Za firmy jsme deklarovali, že jsme připraveni na nově zřízený výbor pro strategické investice, přinášet konkrétní návrhy, jak upravit legislativu, zrychlit procesy, napomoct našimi technologiemi zdigitalizovat stát a komunikaci mezi podnikateli a státem,“ dodal prezident Svazu průmyslu ČR Jan Rafaj.
Česko se musí zapojit do mezinárodní spolupráce pro dobudování evropské energetické, dopravní a další technické infrastruktury, upozornil Rafaj. Úkolem premiéra podle něj je to, aby tuto spolupráci v Evropě vyjednal, ať již na bilaterální, multilaterální úrovni, nebo na úrovni celé EU.
„Pojmenovali jsme hlavní priority, které je nutno s vládou a politickou reprezentací neprodleně řešit. Jestliže se konečně přístup vlády a politiků nezmění, nebudou odvážní a zodpovědní za budoucí vývoj a zejména konkurenceschopnost našeho průmyslu, zemědělství a služeb, doplatí na to další generace a budeme na chvostu Evropy,“ doplnil prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.