Ministerstvo financí v aktuální prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na hodnotě 10,9 procenta.
Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky, místo růstu očekává mírný pokles
Ministr financí Stanjura o nové makroekonomické prognóze resortu (zdroj: ČT24)
Po hospodářské stagnaci z prvního pololetí podle ministerstva ekonomika ve třetím a čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně poroste, růst ale bude slabší než v loňském roce. Brzdí ho zejména utlumená spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace. Nízké jsou také investice, a to především v soukromém sektoru. Hlavním motorem ekonomiky je exportní aktivita firem, konstatoval Stanjura.
V příštím roce by mělo přijít hospodářské oživení s růstem HDP 2,3 procenta. I v tomto směru ministerstvo zhoršilo svůj výhled proti dubnu, kdy očekávalo pro příští rok tříprocentní růst. K hospodářskému oživení přispěje podle resortu zejména oživení poptávky domácností.
Havlíček o vývoji inflace (zdroj: ČT24)
Lidé neakceptují vysoké ceny, řekl ministr
Prognóza už zohledňuje dopad vládního konsolidačního balíčku. Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic zmínil, že podle ekonomických modelů balíček sníží HDP zhruba o 0,3 procenta. Spuštění balíčku je ale podle něj vhodně načasováno, protože ekonomika už překoná stagnaci a bude v růstové fázi.
Podle nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) by HDP eurozóny měl letos růst o 0,9 procenta a příští rok o 1,3 procenta. Letošní hospodářskou výkonnost oblasti se společnou evropskou měnou táhne dolů zejména Německo, kde MMF očekává pokles HDP o 0,3 procenta. Náměstek ministra financí Marek Mora zmínil vývoj v Německu, které je jedním z hlavních českých hospodářských partnerů, za jeden z faktorů ovlivňujících nižší výkon české ekonomiky.
U inflace ministerstvo pro letošní rok ponechalo odhad na 10,9 procenta. V příštím roce podle prognózy meziroční růst spotřebitelských cen zpomalí na 2,8 procenta. Stanjura upozornil, že ministerstvo je ve svém odhadu pesimističtější než Česká národní banka (ČNB), podle které bude průměrná celoroční inflace v příštím roce 2,1 procenta.
V červenci byla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziroční inflace 8,8 procenta. Podle pátečních dat Eurostatu, který používá jinou metodiku, byla inflace v Česku 10,2 procenta a byla čtvrtá nejvyšší v Evropské unii. V celé EU byla podle Eurostatu červencová inflace 6,1 procenta, v eurozóně 5,3 procenta.
„Naši spotřebitelé přestali akceptovat vysoké ceny mnohých produktů, což působí protiinflačně, ale současně to snižuje HDP. Žádná dramatická změna se ale nekoná,“ uvedl pro ČT šéf státní kasy.
Události: MF zhoršilo výhled ekonomiky (zdroj: ČT24)
Opozice: Vláda by měla být ohledně inflace razantnější
Podle opozice by vláda měla bojovat s inflací razantněji. „V únoru roku 2022 jsme doporučovali vládě, ať zastropuje ceny energií u výrobců. Tehdy to měla udělat. Tím pádem by se neutrhly ceny energií, tak jak se utrhly. Protože ty se samozřejmě propsaly do všeho, do potravin, do služeb,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO a místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová.
Podobně se vyjádřil i místopředseda SPD Jan Hrnčíř. „I když vláda zareagovala pozdě, dala ten cenový strop, tak pořád to jsou ceny někde na úrovni trojnásobku těch cen před energetickou krizí,“ uvedl. Ministr financí s tím ale nesouhlasí. Vláda podle něj inflaci mírní, například třeba tím, že postupně zmenšuje rozpočtový schodek.
„Snižujeme deficity státního rozpočtu z té úrovně 420 miliard v roce 2021 k 300 miliardám nebo 295 miliardám v letošním roce a v tomto trendu chceme pokračovat i v příštích letech,“ uvedl Stanjura.
Ministr rovněž oznámil, že trh práce zůstane letos i v příštím roce přehřátý. Nezaměstnanost podle metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) by se podle prognózy letos měla zvýšit na 2,8 procenta z loňských 2,3 procenta, v příštím roce bude 2,7 procenta. V dubnu ministerstvo očekávalo letošní nezaměstnanost tři procenta.
Dlouhodobě nízká nezaměstnanost navzdory hospodářskému oslabení má podle Prušvice strukturální příčiny a souvisí s demografickým vývojem v Česku. Kvůli stárnutí populace podle něj za poslední dekádu odešlo z trhu práce zhruba 600 tisíc lidí. Stanjura podotkl, že pro zahraniční investory je při příchodu do Česka nyní největší obavou, zda seženou dostatek kvalitních zaměstnanců.
Prognóza také předpokládá letošní deficit sektoru vládních institucí 3,6 procenta HDP po loňských 3,2 procenta HDP. Zadlužení vládních institucí by se mělo zvýšit na 44,7 procenta HDP z loňských 44,2 procenta HDP.
Predikce hospodářského vývoje ministerstva financí je pesimističtější než odhady ČNB i České bankovní asociace (ČBA), které obě počítají s letošním růstem HDP 0,1 procenta a v příštím roce 2,3 procenta. Odhad letošní průměrné inflace je u všech institucí obdobný, ČNB a ČBA ji předpokládají 11 procent.
Pro Schillerovou je prognóza překvapením
Stanjurova předchůdkyně na ministerstvu Alena Schillerová také označila čísla v prognóze resortu za „veliké překvapení“. Úřad je podle ní totiž mezi odbornými organizacemi osamocený v tom, že zhoršil oproti dubnové predikci vývoj HDP. „Tomu číslu a vybočení nerozumím,“ nechala se slyšet.
„Příští rok je pro mě úplně facka, protože růst HDP je (v prognóze) snížen ze tří procent na 2,3 procenta. Oproti dubnové predikci se tak naše HDP na rok 2024 sníží asi o 238 miliard. To znamená, že (vládní) daňový balíček bude mít negativní dopad na HDP, inflaci, ale paradoxně i na celý výběr daní. Ten balíček je tak protirůstový a v podstatě proinflační,“ zkritizovala Schillerová vládou chystaný soubor úsporných opatření.
Alena Schillerová (ANO) o makroekonomické prognóze MF (zdroj: ČT24)
Proti jejím slovům se ohradil 1. místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček. „Jestliže je Alena Schillerová dlouhodobě zvyklá pumpovat peníze do ekonomiky a spíše si je půjčovat, a tím prohlubovat inflaci a snižovat bohatství české společnosti, tak je to její politický názor, ale my ho nesdílíme, je to ekonomický nesmysl,“ uvedl a dodal, že jej prognóza nepřekvapila. Pozitivní podle něj je, že si Česko i v době recese zachovalo vysokou zaměstnanost.
Za dlouhodobě špatné nastavení považuje to, že hospodářský růst Česka byl mnohdy „na steroidech“ vládních výdajů, na které si stát dlouhodobě musí půjčovat, k čemuž podle něj pomohla i bývalá ministryně Schillerová. Vyzdvihl, že hlavním vlivem na pokles HDP je snížení spotřeby domácností. „Je dobře, že domácnosti v některých sektorech přestaly akceptovat nesmyslné marže a tržně na to reagují a zároveň tam narostl i objem úspor domácností, což je pozitivní pro budoucnost jako takovou.“
Lukáš Vlček hovořil o prognóze ekonomického vývoje (zdroj: ČT24)
Vašek: Nízká nezaměstnanost je malý zázrak
Redaktor ČT Petr Vašek připomněl, že pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta je sice velmi malý, ale symbolicky to pro vládu není úplně dobře. „Je to první rok, kdy schvalovala vlastní rozpočet a už se nemohla vymlouvat na předchozí vládu, a nyní říká, že bude mírný pokles ekonomiky,“ podotkl s tím, že je to i problém kvůli vysvětlování občanům.
Dodal, že naopak údaje o nezaměstnanosti jsou malý zázrak. „V době, kdy ekonomika klesá, i když mírně, ale klesá, a v době, kdy je téměř jedenáctiprocentní inflace, tak máme takto nízkou nezaměstnanost pod třemi procenty. To je proti všem ekonomickým poučkám a nikdo to moc neumí vysvětlit.“
Petr Vašek hovořil o nové makroekonomické prognóze (zdroj: ČT24)