Prognóza

Česká bankovní asociace (ČBA) zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,5 procenta. V předchozí prognóze ze srpna předpokládala, že tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,1 procenta. Za zlepšením podle asociace stojí lepší výkon českého exportu, vyšší růst mezd a větší vládní spotřeba. Průměrná inflace by podle prognózy ČBA měla letos být 2,5 procenta, proti předchozí predikci se odhad nezměnil.

Tuzemská společnost se co do své velikosti a síly neobnovuje. K několika letům klesající porodnosti a plodnosti přibyl nyní i propad salda migrace, kdy se víc lidí ze země vystěhovalo, než kolik se do ní přistěhovalo. Tématu příčin, dopadů a řešení demografického regresu se věnuje nová epizoda pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance s podtitulem Proč se nerodí děti.

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.

Německá vláda zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky země. Nyní předpokládá, že se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 0,2 procenta, zatímco v jarní prognóze očekávala stagnaci. Na tiskové konferenci to ve středu oznámila ministryně hospodářství Katherina Reicheová. Mírný růst pro letošek předpokládají i německé hospodářské instituty.

Zpřesněný odhad Českého statistického úřadu potvrdil, že česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících roku stoupl o 0,5 procenta.

Resort financí mírně zlepšil výhled letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,1 procenta. V dubnu ministerstvo čekalo dvouprocentní růst. Příští rok ekonomika poroste podle resortu o dvě procenta. Inflace by letos měla dosáhnout v průměru 2,4 procenta, příští rok 2,3 procenta, vyplývá z nové ekonomické predikce, kterou ve čtvrtek představil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS).

Česká bankovní asociace (ČBA) zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,1 procenta. V předchozí prognóze v květnu očekávala, že se hrubý domácí produkt letos zvýší o 1,7 procenta. Důvodem zlepšení je silnější výkonnost českého exportu a slabší dopad amerických cel na Evropskou unii, uvedla ČBA ve středu v představené makroekonomické prognóze.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o tři procenta, což je o 0,2 procentního bodu více, než čekal dosud. Příští rok má tempo růstu zrychlit na 3,1 procenta místo dosud očekávaných tří procent. Měnový fond to v úterý oznámil v aktualizaci jarního výhledu světové ekonomiky.

Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Informovalo o tom ministerstvo s tím, že růst českého hrubého domácího produktu (HDP) ale o tyto odhady automaticky nezpomalí.

Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 2,4 procenta. Inflace tak zrychlila z 1,8 procenta v dubnu, kdy byla nejnižší za sedm let. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,5 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). O konečné hodnotě bude ČSÚ informovat v úterý 10. června, v předchozích měsících pokaždé svůj předběžný odhad potvrdil.

Evropská komise (EK) zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,9 procenta, uvedla v pondělí ve své jarní ekonomické prognóze. V předchozím výhledu, zveřejněném loni na podzim, Komise počítala na letošek s růstem o 2,4 procenta. EK výrazně zhoršila i výhled pro ekonomiku celé Evropské unie na letošní rok, podle odhadu poroste o 1,1 procenta, zatímco na podzim ještě čekala růst 1,5 procenta.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta, uvedla banka v aktualizovaném výhledu. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok. Zatímco v lednové prognóze očekával letošní růst o 3,3 procenta, nově je to o 2,8 procenta. Zhoršení výhledu se týká i Česka. V listopadu fond předpokládal meziroční vzestup v letošním roce o 2,4 procenta, nyní o 1,6 procenta.

Ekonomika bude v příštím roce růst pomaleji, než se očekávalo. Počítá s tím čerstvá prognóza České bankovní asociace. Ta skoro o půl procentního bodu snížila svůj dřívější odhad z léta. Hrubý domácí produkt má tak růst jen o 2,3 procenta. V letošním roce hospodářství v průměru poroste jen asi jednoprocentním tempem. Jeden z hlavních důvodů je recese, se kterou se potýká evropský průmysl.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Většina analytiků tento krok očekávala, ve stejném rozsahu rada snížila úrokové sazby i na předchozích dvou zasedáních. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla pro snížení o čtvrt procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů. Zároveň centrální banka zhoršila výhled hospodářského růstu.

Tuzemská energetická soustava může mít za deset let i přes navýšení dovozu elektřiny ze zahraničí problémy s dostatkem zdrojů pro zajištění energetické spolehlivosti, vyplývá z analýzy státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Do roku 2035 bude podle ní potřeba dobudovat zdroje s výkonem až 1900 megawattů. Česko se přitom nejspíše stane čistým dovozcem elektřiny už po roce 2025.

Důvěra investorů v německou ekonomiku se v září znovu zhoršila výrazně více, než se čekalo. Německý ekonomický institut ZEW v úterý uvedl, že jeho index důvěry se snížil na 3,6 bodu ze srpnových 19,2 bodu. Výsledky jsou mnohem horší než odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters očekávali pokles indexu na 17 bodů. Hůře investoři opět hodnotí i současnou situaci.

Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku, které hraničí s Českem, AfD skončila těsně druhá za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) současného zemského premiéra Michaela Kretschmera. Pro strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze volby skončily debaklem. Vyplývá to z prognóz, které po uzavření volebních místností zveřejnily veřejnoprávní stanice ARD a ZDF.

Ministerstvo financí zhoršilo výhled vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle něj vzroste o 1,1 procenta, zatímco v dubnu očekávalo růst 1,4 procenta. Zhoršení výhledu je dáno revizí dat o HDP z minulých let, kterou v červnu provedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) také uvedl, že rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách.

Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 2,9 procenta po březnovém zvýšení o dvě procenta. Inflaci táhly vzhůru hlavně ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny v dubnu stouply o 0,7 procenta.

Prezident Petr Pavel a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí znovu probrali návrh důchodové reformy. Hnutí ANO účast na schůzce odmítlo, podle místopředsedy jeho poslaneckého klubu Aleše Juchelky ale poslalo prezidentovi dopis, kde mu vysvětlilo své argumenty. Odmítá ale dál dělat „stafáž“ vládní koalici. První místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek míní, že u hnutí ANO není jasné, jaké rozhodnutí bude platit. Oba politici to uvedli v Událostech, komentářích.

Evropská komise (EK) zhoršila odhad růstu ekonomiky EU během letošního roku na 0,6 procenta. Je to o dvě desetiny bodu slabší růst, než s jakým počítala ještě koncem léta. Komise to během středy uvedla ve své podzimní makroekonomické prognóze. Orgán rovněž předpověděl pokles v rámci české ekonomiky, a to o 0,4 procenta.

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o půl procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, sdělil novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu. Ministerstvo rovněž uvedlo, že deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP.

Česká bankovní asociace (ČBA) předpokládá letos mírný pokles tuzemské ekonomiky o čtyři desetiny procenta. Pro příští rok přehodnotila růst ke slabším hodnotám a očekává jej na úrovni 1,8 procenta. Inflace podle ní letos dosáhne téměř jedenácti procent, v příštím roce klesne na 2,5 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou ve čtvrtek ČBA představila novinářům.