Volby v Porýní-Falci dle prognóz vyhrála Merzova CDU, AfD mocně posílila

Volby v německé spolkové zemi Porýní-Falc v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, dle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 30,5 procenta hlasů. Dosud vládní sociální demokracie (SPD) skončila druhá se ziskem kolem 27 procent. Před pěti lety přitom volby jasně vyhrála s 35,7 procenta hlasů. Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, získala dle prognóz pětinu hlasů. Výsledek z voleb před pěti lety tak více než zdvojnásobila. V Bavorsku se pro změnu konaly komunální volby.

Západoněmecká spolková země Porýní-Falc sousedí s Francií, Lucemburskem a Belgií a má zhruba 4,1 milionu obyvatel. V hlavním městě Mohuči žije na 220 tisíc lidí, dalšími velkými městy jsou Ludwigshafen, Koblenc, Trevír a Kaiserslautern. Hlasovat aktuálně mohlo zhruba 2,95 milionu voličů.

CDU vedl do voleb její zemský předseda, padesátiletý Gordon Schnieder, který má nyní naději stát se po 35 letech prvním premiérem této spolkové země z řad křesťanských demokratů. Od roku 1991 zemi vládla v různých koalicích sociální demokracie.

Nynější zemský premiér, 52letý Alexander Schweitzer, svou funkci obhajoval. SPD ale nakonec podle všeho dosáhla nejhoršího výsledku od vzniku Porýní-Falce po druhé světové válce. Agentura DPA to označila za další fiasko. V zemských volbách v sousedním Bádensku-Württembersku před dvěma týdny dostali sociální demokraté dokonce jen 5,5 procenta hlasů.

Na třetím místě skončila podle obou prognóz se ziskem pětiny hlasů strana AfD, kterou vedl do voleb Jan Bollinger. Ve volbách v roce 2021 přitom získala jen 8,3 procenta. Pokud se dvacet procent pro AfD potvrdí, půjde podle agentury DPA o nejvyšší volební zisk strany ve spolkové zemi na západě Německa.

Do zemského sněmu v Mohuči se podle prognóz dostali už jen Zelení se ziskem mezi 7,5 a 8,5 procenta hlasů. Strana Levice získala 4,4 až 4,5 procenta, a skončila tak těsně pod hranicí nutnou pro zvolení. Do zemského parlamentu se nedostali se ziskem 3,5 až 3,9 procenta ani Svobodní voliči (FW).

Hluboko pod volebním prahem zůstala Svobodná demokratická strana (FDP) se ziskem dvou až 2,1 procenta. Pro tradiční liberální stranu je to další porážka v řadě. Loni v únoru se nedostala při parlamentních volbách do Spolkového sněmu, před dvěma týdny se neprobojovala ani do zemského sněmu v Bádensku-Württembersku, které bylo kdysi její baštou.

Porýní-Falc vedla v posledních deseti letech vláda sociálních demokratů, zelených a FDP. Vzhledem k tomu, že SPD i CDU odmítají spolupráci s AfD, vznikne pravděpodobně nyní zemská vláda křesťanských a sociálních demokratů. Stejná koalice vládne od loňského května celému Německu.

Kampani v Porýní-Falci dominovala hospodářská témata. S problémy se kvůli vysokým cenám energií v současnosti po celém světě potýká chemický průmysl, v Ludwigshafenu přitom sídlí jeden z největších chemických koncernů na světě – BASF. Ve spolkové zemi je i řada farmaceutických firem, například BioNTech, který proslul vakcínou proti covidu-19.

Zanedbatelné nebylo v kampani ani téma podpory zemědělství, z Porýní-Falce totiž pochází mimo jiné více než šedesát procent produkce německého vína. Voliče zajímala také kvalita školství a problém násilí na školách, migrace či regionální doprava.

Zatímco pro Merzovu CDU bude zřejmě výsledek voleb znamenat zadostiučinění poté, co před dvěma týdny v Bádensku-Württembersku skončila až druhá za Zelenými, pro SPD jde o další bolestivou porážku. Podle pozorovatelů by to mohlo ve straně probudit levicové kritiky současného vedení, které stranu přivedlo do celostátní koalice s konzervativní unií CDU/CSU.

Po volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci se další zemské volby v Německu odehrají až v září. Tehdy k urnám vyrazí obyvatelé Berlína, Meklenburska – Předního Pomořanska a Saska-Anhaltska.

Hlasování v Bavorsku

Kromě Porýní-Falce se v neděli hlasovalo také v Bavorsku, kde proběhlo druhé kolo komunálních voleb. Pozornost se upírala hlavně na metropoli Mnichov, kde se utkali dosavadní primátor z SPD Dieter Reiter a jeho vyzyvatel ze strany Zelených Dominik Krause.

Po sečtení více než poloviny volebních okrsků vedl s 59 procenty hlasů kandidát Zelených, 35letý Krause. Dosavadní šéf radnice, 67letý sociální demokrat Reiter, měl v tu chvíli jen 41 procent hlasů, informovala stanice bavorského rozhlasu BR. Reiter následně uznal porážku.

Vše tedy nasvědčuje tomu, že Mnichov bude mít prvního primátora ze strany Zelených v dějinách. Sociální demokracie (SPD) tak o mnichovskou radnici přichází po 42 letech. V roce 2020 získal Reiter v prvním kole 47,9 procenta hlasů, v druhém pak 71,7 procenta. Jeho kampaň ale nyní ovlivnila kauza kolem jeho činnosti v dozorčí radě fotbalového klubu FC Bayern. Primátor se postu v radě minulý týden vzdal.

První kolo komunálních voleb se v Bavorsku konalo před dvěma týdny. V Mnichově se do druhého kola probojovali z prvního místa Reiter a z druhého Krause, který je nyní na radnici zástupcem primátora. Třetí kandidát, člen konzervativní Křesťansko-sociální unie (CSU) Clemens Baumgärtner, podpořil před nedělním druhým kolem Reitera.

V Bavorsku, které má zhruba 13,3 milionu obyvatel, se rozhodovalo o starostech a primátorech více než 250 obcí a měst a o vedení 29 zemských okresů. Například v Norimberku podle všeho funkci obhájil primátor z CSU Marcus König, naopak v Augsburgu zřejmě dosavadní šéfka radnice Eva Weberová z CSU prohrála souboj s vyzyvatelem z SPD Florianem Freundem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarští prokurátoři stáhli obvinění proti starostovi Budapešti za pochod LGBT+

Maďarští prokurátoři stáhli obvinění proti starostovi Budapešti Gergelymu Karácsonymu za jeho roli při uspořádání loňského pochodu hrdosti komunity LGBT+, oznámila ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na prohlášení prokuratury.
před 4 mminutami

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 22 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 2 hhodinami

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 2 hhodinami

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 3 hhodinami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 4 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 10 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 11 hhodinami
Načítání...