Volby v Porýní-Falci dle prognóz vyhrála Merzova CDU, AfD mocně posílila

Volby v německé spolkové zemi Porýní-Falc v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, dle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 30,5 procenta hlasů. Dosud vládní sociální demokracie (SPD) skončila druhá se ziskem kolem 27 procent. Před pěti lety přitom volby jasně vyhrála s 35,7 procenta hlasů. Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, získala dle prognóz pětinu hlasů. Výsledek z voleb před pěti lety tak více než zdvojnásobila. V Bavorsku se pro změnu konaly komunální volby.

Západoněmecká spolková země Porýní-Falc sousedí s Francií, Lucemburskem a Belgií a má zhruba 4,1 milionu obyvatel. V hlavním městě Mohuči žije na 220 tisíc lidí, dalšími velkými městy jsou Ludwigshafen, Koblenc, Trevír a Kaiserslautern. Hlasovat aktuálně mohlo zhruba 2,95 milionu voličů.

CDU vedl do voleb její zemský předseda, padesátiletý Gordon Schnieder, který má nyní naději stát se po 35 letech prvním premiérem této spolkové země z řad křesťanských demokratů. Od roku 1991 zemi vládla v různých koalicích sociální demokracie.

Nynější zemský premiér, 52letý Alexander Schweitzer, svou funkci obhajoval. SPD ale nakonec podle všeho dosáhla nejhoršího výsledku od vzniku Porýní-Falce po druhé světové válce. Agentura DPA to označila za další fiasko. V zemských volbách v sousedním Bádensku-Württembersku před dvěma týdny dostali sociální demokraté dokonce jen 5,5 procenta hlasů.

Na třetím místě skončila podle obou prognóz se ziskem pětiny hlasů strana AfD, kterou vedl do voleb Jan Bollinger. Ve volbách v roce 2021 přitom získala jen 8,3 procenta. Pokud se dvacet procent pro AfD potvrdí, půjde podle agentury DPA o nejvyšší volební zisk strany ve spolkové zemi na západě Německa.

Do zemského sněmu v Mohuči se podle prognóz dostali už jen Zelení se ziskem mezi 7,5 a 8,5 procenta hlasů. Strana Levice získala 4,4 až 4,5 procenta, a skončila tak těsně pod hranicí nutnou pro zvolení. Do zemského parlamentu se nedostali se ziskem 3,5 až 3,9 procenta ani Svobodní voliči (FW).

Hluboko pod volebním prahem zůstala Svobodná demokratická strana (FDP) se ziskem dvou až 2,1 procenta. Pro tradiční liberální stranu je to další porážka v řadě. Loni v únoru se nedostala při parlamentních volbách do Spolkového sněmu, před dvěma týdny se neprobojovala ani do zemského sněmu v Bádensku-Württembersku, které bylo kdysi její baštou.

Porýní-Falc vedla v posledních deseti letech vláda sociálních demokratů, zelených a FDP. Vzhledem k tomu, že SPD i CDU odmítají spolupráci s AfD, vznikne pravděpodobně nyní zemská vláda křesťanských a sociálních demokratů. Stejná koalice vládne od loňského května celému Německu.

Kampani v Porýní-Falci dominovala hospodářská témata. S problémy se kvůli vysokým cenám energií v současnosti po celém světě potýká chemický průmysl, v Ludwigshafenu přitom sídlí jeden z největších chemických koncernů na světě – BASF. Ve spolkové zemi je i řada farmaceutických firem, například BioNTech, který proslul vakcínou proti covidu-19.

Zanedbatelné nebylo v kampani ani téma podpory zemědělství, z Porýní-Falce totiž pochází mimo jiné více než šedesát procent produkce německého vína. Voliče zajímala také kvalita školství a problém násilí na školách, migrace či regionální doprava.

Zatímco pro Merzovu CDU bude zřejmě výsledek voleb znamenat zadostiučinění poté, co před dvěma týdny v Bádensku-Württembersku skončila až druhá za Zelenými, pro SPD jde o další bolestivou porážku. Podle pozorovatelů by to mohlo ve straně probudit levicové kritiky současného vedení, které stranu přivedlo do celostátní koalice s konzervativní unií CDU/CSU.

Po volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci se další zemské volby v Německu odehrají až v září. Tehdy k urnám vyrazí obyvatelé Berlína, Meklenburska – Předního Pomořanska a Saska-Anhaltska.

Hlasování v Bavorsku

Kromě Porýní-Falce se v neděli hlasovalo také v Bavorsku, kde proběhlo druhé kolo komunálních voleb. Pozornost se upírala hlavně na metropoli Mnichov, kde se utkali dosavadní primátor z SPD Dieter Reiter a jeho vyzyvatel ze strany Zelených Dominik Krause.

Po sečtení více než poloviny volebních okrsků vedl s 59 procenty hlasů kandidát Zelených, 35letý Krause. Dosavadní šéf radnice, 67letý sociální demokrat Reiter, měl v tu chvíli jen 41 procent hlasů, informovala stanice bavorského rozhlasu BR. Reiter následně uznal porážku.

Vše tedy nasvědčuje tomu, že Mnichov bude mít prvního primátora ze strany Zelených v dějinách. Sociální demokracie (SPD) tak o mnichovskou radnici přichází po 42 letech. V roce 2020 získal Reiter v prvním kole 47,9 procenta hlasů, v druhém pak 71,7 procenta. Jeho kampaň ale nyní ovlivnila kauza kolem jeho činnosti v dozorčí radě fotbalového klubu FC Bayern. Primátor se postu v radě minulý týden vzdal.

První kolo komunálních voleb se v Bavorsku konalo před dvěma týdny. V Mnichově se do druhého kola probojovali z prvního místa Reiter a z druhého Krause, který je nyní na radnici zástupcem primátora. Třetí kandidát, člen konzervativní Křesťansko-sociální unie (CSU) Clemens Baumgärtner, podpořil před nedělním druhým kolem Reitera.

V Bavorsku, které má zhruba 13,3 milionu obyvatel, se rozhodovalo o starostech a primátorech více než 250 obcí a měst a o vedení 29 zemských okresů. Například v Norimberku podle všeho funkci obhájil primátor z CSU Marcus König, naopak v Augsburgu zřejmě dosavadní šéfka radnice Eva Weberová z CSU prohrála souboj s vyzyvatelem z SPD Florianem Freundem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že v noci čelila rozsáhlému dronovému útoku

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že tamní protivzdušná obrana v noci na úterý sestřelila 419 dronů, které mířily i na Moskvu a její okolí. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině. O případných škodách nejsou informace. Drony směřovaly také na Ruskem anektovaný Krym či na sousední ruský Krasnodarský kraj. Masivní dronový nálet následoval poté, co v noci na pátek Ukrajina vyslala na ruské území 660 dronů, šlo o jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu v únoru 2022.
před 23 mminutami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 44 mminutami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 52 mminutami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 11 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 11 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled