Konečné výsledky potvrdily vítězství CDU v nejlidnatější spolkové zemi, výrazně posílila AfD

Nedělní komunální volby v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Vyplývá to z konečných výsledků zveřejněných volební komisí, které v hrubých obrysech potvrdily nedělní prognózu. Na druhém místě skončila sociální demokracie (SPD). Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) oproti minulým volbám svůj zisk téměř ztrojnásobila a skončila třetí.

Německá média označovala volby za první test pro kancléře Merze a jeho vládu CDU/CSU a SPD po květnovém nástupu do funkce.

CDU podle konečných výsledků hlasování vyhrála s 33,3 procenta hlasů, SPD skončila druhá s 22,1 procenta. Obě strany si oproti minulým komunálním volbám v roce 2020 mírně pohoršily.

Naopak výrazně lepšího výsledku než před pěti lety dosáhla AfD, kterou letos v květnu Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) označil za prokazatelně pravicově extremistickou stranu. Zatímco v roce 2020 získala pět procent hlasů, nyní to je 14,5 procenta, tedy téměř trojnásobek.

Velkou ztrátu utrpěla strana Zelených, která dosáhla jen na 13,5 procenta, a oproti minulým volbám tak přišla o 6,5 procentního bodu. Postkomunistická strana Levice si polepšila a získala 5,6 procenta. Svobodná demokratická strana (FDP) získala jen 3,7 procenta hlasů. FDP po únorových celoněmeckých volbách vypadla ze Spolkového sněmu. Volební účast dosáhla 56,8 procenta, a byla tak vyšší než před pěti lety.

Z více než 83 milionů obyvatel Německa žije zhruba pětina v Severním Porýní-Vestfálsku. Nacházejí se tam velká města, jako je Kolín nad Rýnem, Düsseldorf, Dortmund či Essen. Vybírat své starosty a zástupce do městských, obecních, okresních a krajských zastupitelstev mohlo 13,7 milionu voličů. To je zhruba stejně jako celkový počet obyvatel východoněmeckých spolkových zemí, které bývaly součástí Německé demokratické republiky (NDR), ovšem bez Berlína.

Silná pozice AfD v Gelsenkirchenu

Komentátoři posílení pozic AfD předpovídali. Odhadovali, že bude silná především v někdejších baštách sociální demokracie, například v kdysi hornické a průmyslové oblasti Porúří. Čtvrtmilionové město Gelsenkirchen bylo jedním ze dvou obvodů na území bývalého Západního Německa, kde AfD vyhrála už v únorových předčasných parlamentních volbách. Gelsenkirchen má s více než patnácti procenty nejvyšší nezaměstnanost v celém Německu.

Právě Gelsenkirchen je jedním ze tří velkých měst, ve kterých postoupil do druhého kola kandidát na starostu z AfD. Dalšími jsou půlmilionový Duisburg a Hagen, který má zhruba dvě stě tisíc obyvatel. Druhé kolo se bude muset konat všude tam, kde se nepodařilo některému z kandidátů na starostu získat v neděli přes padesát procent hlasů. Je to většina velkých měst včetně Kolína nad Rýnem, Düsseldorfu, Dortmundu či Essenu. Hlasování se uskuteční v neděli 28. září.

Podle německých médií je sice zisk AfD varováním, že strana získává pozice i na západě země, pro vládní strany CDU a SPD ale nebyly volby úplným debaklem. Podle webu RND však vyslali voliči do Berlína jasný signál, že by vláda měla začít pracovat na reformách, které před únorovými předčasnými parlamentními volbami slibovala. Řada médií upozorňuje především na další oslabování pozic SPD. Podle některých komentářů, například v listu Die Welt, by toho mohl Merz využít, aby se na celostátní úrovni více prosadil.

Nedělní hlasování zakončilo letošní volební rok v Německu. V příštím roce se uskuteční v březnu zemské volby v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci a komunální volby v Bavorsku a Hesensku. V září se pak bude hlasovat v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku a v komunálních volbách v Dolním Sasku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 51 mminutami

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala Minúkího, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 6 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 17 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 18 hhodinami
Načítání...