Strana Alternativa pro Německo (AfD) v pondělí podala žalobu na Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který ji ve své zprávě minulý týden označil za prokazatelně pravicově extremistickou. Agentuře DPA to potvrdil mluvčí spolupředsedkyně strany Alice Weidelové. Soud následně potvrdil, že žalobu obdržel.
AfD už minulý týden vyzvala úřad pro ochranu ústavy, který zastává v Německu funkci civilní kontrarozvědky, aby zprávu stáhl, jinak hrozila podáním žaloby. Podle mluvčího Weidelové Daniela Tappa v pondělí strana žalobu skutečně podala, a to u správního soudu v Kolíně nad Rýnem, kde BfV sídlí.
Strana chce žalobou dosáhnout toho, aby nebyla nadále označována za prokazatelně pravicově extremistickou a aby ji kontrarozvědka přestala sledovat a hodnotit její aktivity. V žalobě mimo jiné stojí, že postup BfV je „zjevně protiprávní“ a jedná se o „státní zásah do demokratické soutěže“.
BfV minulý pátek oznámil, že po rozsáhlé analýze dospěl k závěru, že AfD je strana s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Podle úřadu činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země.
Dosud byly za prokazatelně pravicově extremistické považovány jen tři zemské organizace strany – v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku. Spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová uvedli, že považují rozhodnutí BfV za politicky motivované a za vážnou ránu pro demokracii.
Označení AfD za stranu s prokazatelně pravicově extremistickými snahami mimo jiné znamená, že BfV může používat k jejímu sledování informátory a zařízení, jako jsou audionahrávky a videa. Mohl tak činit už i dříve, kdy stranu vedl jako podezřelou z pravicově extremistických aktivit, nyní je ale práh pro použití těchto zpravodajských nástrojů nižší.
Ohledně možného zákazu se politici neshodnou
Politici stran budoucí německé vlády – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) – se podle dosavadních vyjádření neshodují, zda by měli nyní usilovat o zákaz AfD. Podle některých by to stranu jen posílilo a pomohlo jí udržovat obraz mučedníka. Někteří politici navrhují, aby se pozornost zaměřila na úředníky, kteří jsou členy AfD. Úředníci totiž skládají v Německu přísahu, že budou věrni ústavě, jejich členství v prokazatelně pravicově extremistické straně by ale mohlo být s touto přísahou v rozporu.
Žádost o zákaz strany může v Německu podat vláda, Spolkový sněm nebo Spolková rada, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí. Rozhoduje o něm Spolkový ústavní soud, který se zabývá tím, jestli strana vystupuje „agresivně bojovným“ způsobem proti ústavě.
V dějinách spolkové republiky byly zakázány jen dvě strany, obě v padesátých letech. V roce 1952 ústavní soud zakázal Socialistickou říšskou stranu (SRP), která se sama považovala za nástupkyni nacistické NSDAP. V roce 1956 pak byla zakázána Komunistická strana Německa (KPD). V roce 2003 a 2017 selhaly pokusy o zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD). Loni v lednu ale NPD, která změnila mezitím název na Die Heimat (Vlast), přišla po rozhodnutí ústavního soudu o možnost dostávat státní finanční podporu. Strana nicméně na základě slabých volebních výsledků už od roku 2021 žádné peníze od státu nepobírala.
Rozhodnutí BfV už minulý týden ostře kritizovali americký viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Šéf americké diplomacie označil vývoj v Německu za „tyranii v přestrojení“ a vyzval zemi, aby „změnila směr“. Mluvčí německého ministerstva zahraničí na pravidelné vládní tiskové konferenci v pondělí kritiku ze Spojených států „jasně odmítl“.
Rozhodnutí německé kontrarozvědky mezitím kritizoval také Kreml. Mluvčí ruského vládce Vladimira Putina Dmitrij Peskov označil postup německého úřadu za součást evropských „restrikcí proti politickým silám a jednotlivcům, jejichž světonázor se nehodí do politického hlavního proudu“.
AfD je druhou nejsilnější stranou
AfD vznikla v roce 2013, původně jako projekt kritický k evropské integraci a společné evropské měně. Postupně se radikalizovala a body získala především na kritice německé migrační politiky.
V únorových předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů a stala se tak druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Od úterý, kdy vznikne nová vláda konzervativní unie CDU/CSU a SPD, bude nejsilnější opoziční stranou. Podle posledních průzkumů její podpora po volbách ještě vzrostla, a to na 24 až 26 procent. Případné nové volby by tak mohla i vyhrát.
